Březen 2006

Dny mezi čtvrtkem a pondělkem

27. března 2006 v 13:56 | RUDA |  Akcičky
Hallo everybody :o) Tak opět další víkend za náma a musím říct, že jsem ho prožil celkem fajn.Nic extra to sice nebylo ovšem i tak nebyla nouze o zajímavé zážitky.
Pátek jsem celej den kopřil,byla celkem nuda tak jsem se v devět hodin večer sebral a jel jsem na Slady, kde měla hrát moje docela oblíbená slovenská kapela Peha s vynikající zpěvačkou Katkou Knechtovou. No jenže co se při vší smůle nestalo.Dojedu na Slady, tam fronta až na chodník, když tu náhodou se připotáceli dvě slečny a začali něco plantat s tím, že Peha dnes nevystoupí, protože je nemocná zpěvačka.Zprvu jsem si myslel, že si akorát dělají prdel, jenomže když mi pak ukázali plakát, kde to bylo černé na růžovém, tak jsem pochopil, že je to v .... ! Hlavní hvězda tedy nedojela,za poloviční vstupné měli vystupovat jenom nějaké kroměřížské popové kapelky na který jsme nebyl nějak zvědavý a tak jsem se otočil na patě a tradá zpátky domů :o( Pátek se skutečně vydařil....
Zato v sobotu už to bylo o něco lepší, přijela Móňa, byla lepší nálada no a večer zamluvil náš kamarád Jiřík nějakou akci v Šelešovicích, s tím že tam bude rockotéka a o půlnoci striptýz :-) Nikdo nevěděl, co od toho má čekat a tak jsme se tam ze zvědavosti zajeli podívat.Já jsem se ujal řízení, ač nerad , ale člověk musí přinášet oběti. Postupně jsme s Mončou naložili do auta naše tradiční tři opilce a upalovalíi jsme do Šelek. Když jsme dorazili na místo, tak jsme se celkem zhrozili,kam to lezem, snad kromě Jury, který to tam zná. Když mi tvrdil, že tam bude rockotéka, myslel jsem , že to snad bude na nějakém kulturáku nebo tak něco.Místo toho jsme zalezli do nějaké čtverky hospody, kde už seděli samí nadržení pánové a pár jejich slečen. No asi do půl jedenácté tam byla strašná nuda, až když se kurvy začali zcházet a sál potemněl, všichni zbistřili.

Pak nastala chvíle, na kterou všichni čekali. Lehká děva vyběhla z kumbálu a začala se kroutit tak, až se to místním dědkům začalo po letech kroutit v rozkroku. Asi na všech byl vidět nepatrný stud, ale všichni si to jistě užívali. Když mařka vylezla na kulečník a roztáhla kytary, tak se na celý sál rozlehlo jen udivené: "No, ty pi...o" z úst našeho penetrátora Vranysa, který kdyby měl Uzin po ruce, tak už to tam valí :o))) No slečna se rozběhla mezi stoly vybírat si nějakého statečného frajera pro svou show.Monča si mě samozdřejmě pečlivě držela a největší šok nastal, když jsem se otočil na Monču, stím že jí chci něco říct.Kecám, kecám, otočím se zpátky a leknul jsem se jak sviňa-baba mi vrtí prdelí 2 cm před xichtem :o) Docela mě lákalo si plácnout, ale smozdřejmě jsem musel zachovat zdravý rozum a když holka pochopila, že se nechytám, odešla lovit jinam. Našla si amanta, kterýmu se to vyloženě líbilo,a užíval si to jak mohl.Když odhodila všechno to málo co měla na sobě,vylezla znovu na kulečník a když otevřela na Obrázka své mezinoží, přál bych vám vidět jeho úlek.Jako kdyby chudák viděl čerta, otočil se na druhou stranu a jen stydlivě zaklel: "Kurva..." :o)
No číslo skončilo, chlapům to evidentně nestačilo a tak se jí začali po dvacetikoruně skládat na další :o) Mezitím druhá slečna obsluhovala nahoře bez a evidentně nestíhala.Asi po půlhoďce začala druhá show na kulečníku s Matonkama :o) Člověk by nevěřil, co všecko si tam je ta holka schopná narvat. Pánům se to opět líbili a při pohledu na už dost navátého Juru bylo vidět jak jen slastně mrká očkama :o)
No druhé vystoupení bylo o dost kratší a taky hodně trapné, ale to už jsme tak nějak překousli.Každopádně bylo veselo. O půl jedné už se všem chtělo spát. Jedinej Jura byl v chlastací kondici a tak se na něj muselo čekat, než dopije, dá ještě jedno a půjde. To se mu protáhlo až do čtvrtž na dvě (!!!) a tak jsme byli všichni samozdřejmě rádi za takovou brzdu.
Pak už jsme byli všichni rádi za postel (já dvojnásob, ale to sem nepatří :o) A v neděli celej den chcalo a chcalo :o)))

17.3. Zábava v Lubné - Premier

19. března 2006 v 22:13 | RUDA |  Akcičky
Tak jsme se v pátek večer opět vypravili do Lubné na zábavu,tentokrát na kapelu Premier.Tuhle kapelu sice znám a v dětství jsme ji poslouchal (kdo by taky neznal jejich úspěšnej hit Hrobař, že? )ale naživo jsem ji nikdy hrát neviděl, takže jsem absolutně nevěděl co od nich čekat. Sice se mi tam moc nechtělo, no ale zase lepší než se nudit doma u televize.
V osm hodin jsme naskákali do autobusu a ve složení: já, Monča, Jura a Vranys jsme zakotvili v Lubné v hospodě za kulturákem.Lubenští pořadatelé si nachystali "super" akci, že při vstupu do devíti hodin dostane člověk panáka zdarma.Toho využilo asi jen tak šest největších notoriků a mezi nimi samozdřejmě i naši dva kolegové, kteří si to nesměli nechat ujít. Takovou příležitost přece nemohli jen tak zahodit :-)
Po chvilce se vrátili za náma do hospody již se zdravým dechem po fefrmintce a vesele jsme popíjeli dál. Nějak po půl desáté za náma dojela i další kámoška z Těšnovic Mája a hned bylo o jednoho víc. Jura s Vranym dali další zelené ústní vody na dech a začali být řádně rozjaření, zatímco mě to nějak nešlo. Musím ale pochválit výbornou paní hospodskou, kterou jsem viděl v téhle putice poprvé.Byla na nás velice hodná a příjemná.Přinesla hned co nám na očích viděla a velice jí děkujeme za za speciální bonus, který nám přichystala. Nasmažila nám vynikající tzv. "zelňáky" a to zcela zdarma!!! Bylo to vynikající, něco na styl bramboráků akorát že to bylo dělané ze šlapaného zelí.No k pivu jak dělané! Fakt super.Takovej přístup k hostům by měli mít v každé hospodě!!! Děkujeme a určitě přijdem zas :-)
No nějak v jedenáct hodin jsme se sebrali a šli jsme na kulturák.Někdo navrhl že polezem zadara oknem, no ale když přišlo na věc a Jura nám statečně okénko otevřel, tak se holky zalekli a báli se oním tajným vchodem prolézt, takže jsme museli nakonec jít přes vstupa zbytečně cálovat :-( Na kulturáko bylo zoufale málo lidí. Parket zaplněnej jen tak do půlky a nikde nikdo známej. Bylo to určitě i tím, že nejel odvoz, protože to dělá hodně.To je ale chyba pořadatelů, když si to nedokážou zajistit, tak ať se nediví, že mají malou návštěvu!
Jinak co se týče kapely tak ta mě nějak extra neuchvátila, většinu písní jsem neznal, dělali strašně dlouhý pauzy a tak nějak to bylo nic moc. Po nějaké chvíli rozšířil naše řady i Obrázek se svým nadrženým přítelem Toníkem, který nějak furt nedokázal pochopit, že o něj Monča prostě nemá zájem! (...holt Mr.Bean-tuhle přezdívku mu ten večer vymyslela Mája a musím říct, že k němu to skutečně sedí :-)) Jinak Obrázek dorazil bohužel bez své nové slečny,která sloužila noční, no ale nevadí. Zakalíme spolu jindy :-) No ale myslím, že to bylo i ku prospěchu věci, protože Peca řádil zase jako vždycky. On totiž když je se svojí slečnou, tak je až podezřele slušnej a hodnej a tak se bojíme, aby nám ho nezkazila :-)
Rozjelo se to až nějak po půlnoci, kdy pochopitelně začalo chodit víc lidí a sál se docela zaplňoval. To už jsme začali i pařit a hned bylo veselo. S Obrázkem jsme vytvářeli neuvěřitelné taneční kreace a jednou jsme se i ocitli oba dva na zemi. On je taky kurva nemotorné :-))) Dobrej byl i náš přísun Jury od stolu na parket, když jsme ho s Vranysem drapli pod paže a Jiří, který už byl řádně nasáklý ani nevěděl co se děje a jak se ocitl na parketě :-)
No tak jsme si chvilku užívali a kolem druhé už se chtělo všem spat, tak jsme se rozhodli že pojedem domů.Otázkou ale bylo jak? Nezbylo nám nic než zavolat taxíka Vlastíka, shodou okolností taky z Těšnovic, čehož se statečně ujal pan Hýža a oznámil, že chce zavézt do Kroměříže. Když Vlasťa přijel, tak se zhrozil, že nás pět do města nevezme a tak jsem mu musel vysvětlit, že pan telefónista si spletl Kroměříž s Těšnovicema a bylo vše OK. Po cestě ještě Jura pronášel takové hlášky, až jsme se za něj s Vranysem museli stydět a při jeho rozhovoru s Májou jsme mysleli, že si snad vystoupíme :-)
Ale jinak pohoda.
Celkově ale zábavu hodnotím jako nic moc.Zažil jsem určitě i lepší a když mám srovnat s tou minulou, kde hráli Reflexy, které zrovna nemusím, tak ta byla o hodně vydařenější.Celkově byla lepší atmosféra, tentokrát jsem nebyl ani nijak nakutý, bylo málo známých.Prostě nebylo to úplně ono.Ale samozdřejmě se našli i dobrý okamžiky a byla sranda.
No ale příště snad pojedem zas.Je to určitě lepší než se válet doma!

Vzpomínka na Zdravku :-)

13. března 2006 v 23:15 | RUDA |  My friends
Když už tenhle blog má být o mě, tak tu musím zavzpomínat i na léta nejkrásnější a to na léta, kdy jsem chodil na Střední zdravotnickou školu do Kroměříže. Zažil jsem tu moc krásných, ale i ne moc pěkných situací, ale samozdřejmě v srdci mi zůstavají převážně ty zážitky krásné :-) Nezapomenu snad nikdy na moje bývalé spolužáky, po kterých se mi často stýská a docela mi chybí ta skvělá parta,se kterou jsme si užili kopec srandy.
Svou pouť jsme tady začali v roce 2001 a to byl takovej otrkávací rok,nikdo nikoho pořádně nezná, všichni vykulení z novýho prostředí atd. :-) Po lyžáku už se parta začala stmelovat a pak už to bylo jenom lepší.
Osobně za nejlepší roky považuju asi třeťák a čtvrťák. To už jsme byli perfektně sladění, navíc se začalo chodit na praxi do špitálu, takže byli vždycky nějaké zážitky a plno srandy.Myslím že jsme si na sebe tak zvykli, že jsme byli jako jedna rodinka. Když srovnám s ostatníma třídama, tak my jsme měli kolektiv perfektní.Samozdřejmě ne každý s každým byl uplně nejlepší kamarád, ale pokud se jednalo o společný záležitosti, zábavu nebo cokoliv jinýho, byli jsme absolutně při sobě a v pohodě.Myslím, že se tam sešla dobrá směska lidí a pokud šlo o srandu tak v tom nebyl nikdy problém.
Samozdřejmě bylo tu takové zdravé jádro třídy, kterému dominoval především Zdeňa s Raduškou, kteří byli asi nejschopnější ze všech a pokud se mělo něco zařídit nebo byl nějaký problém, většinou to zorganizovali oni dva, protože za A) měli velkou důvěru od paní učitelky třídní a za B) měli přirozený respekt jak u kluků tak u holek. Bylo taky fajn, že nás borců bylo ve třídě víc než jinde.Přiznejme si,že na Zdravku chodí víc baby a tak 6 kluků ve třídě byl extrém :-))) Ale asi to tak mělo být, protože kdyby tam byly jen samé baby, tak se asi navzájem pokoušou :-)
Mezi nejlepší akce patřily samozdřejmě výlety, kde se kolektiv výtečně utužoval :-)
Asi nejzajímavější byl týdení pobyt v Anglii, obzvlášť cesta autobusem tam a zpět, kde byla slyšet jen posádka z naší třídy a myslím, že jsme tam celou výpravu skvěle stmelovali.(taky pomocí domácí slivovičky a vodky :-) Nezapomenu na spáteční cestu kdy jsme se v Eurotunelu pod kanálem la Manch výtečně nakuli.No bylo veselo.(viz foto)
Na tohle se jen tak nezapomíná a doufám, že nám letos vyjde cesta do Skotska.To už nebudem jako študenti, takže to bude ještě větší mazec. Snad zase se Zdenkem (na fotce) zakalíme a bude na co vzpomínat.
Zdeňa byl můj parťák z lavice, spolu jsme dělali strašně moc kravin, že by se z toho jeden po...! Někdy jsme si připadali jako malí Jardi, ale prostě na prvním místě byla sranda a my jsme spolu byli na stejné vlně, takže nám to bylo jedno. S tímhle člověkem jsem si strašně rozuměl. V názorech, v muzice no a hlavně ve srandě :-) Zdeňa je strašně ochotnej a objetavej. Když jsem potřeboval, tak pomohl, nikdy se na nic nevymlouval, prostě fajn kámoš, na kterýho je spoleh. Taky velkej kulturista a chytrej kluk.Teď skončil na psychině!!! Ale né jako pacoš,ale jako ošetřovatel :-) Je fakt škoda, že nás škola rozdělila, protože myslím ,že z nás byli dobří parťáci. Ale věřím, že se jistě ještě mnohokrát sejdem.Teď jsme v kontaktu aspoň přes net.
Další soukmenovec,kterej dělá na psychině je Jaryn. Taky s ním bývá velká čuryna a máme rádi stejnej styl humoru.S Jarou už se znám strašně dlouho-od základky.Chodili jsme spolu do stejné třídy od 5.ročníku ZŠ až do maturity.Celkem haluz,ale prostě jsme se dohodli, že půjdem na zdravku, tak se naše osudy proplítali pořád.(Třeba s ním ještě skončím na psychině :-))) S Jardou jsme byli taky velcí parťáci už od základky.Na zdravce už to sice nebylo tak úplně ono, ale pořád jsme dobří kámoši.S Jarynem se totiž perfektně chlastá :-) Naposled jsme se spolu pácli asi na mojí bečce loni v létě, když přijel jako jedinej z pozvaných spolužáků, čímž potěšil!!! Jara bývá sice někdy náladovej, ale zato když má dobrou náladu tak je s ním prdel jak cyp! Teď spolu jezdíváme do Zlína na hokeje, takže jsme v kontaktu pořád.
Pokud mám zmínit ještě zbývající borce z naší bobří třídy tak je to Milhaus, Radoš a Honza. Bez nich by naše parta nebyla kompletní. Honza byl taky náš známej ze základky, chodili se Zdenkem naproti do třídy, takže my čtyři jsme se znali celkem perfektně což byla super výhoda. S Honzou jsem taky jeden rok na základce ve třídě pobyl než zběhl k matikářům :-) Taky dobrej kámoš, fajně se s ním kecá a taky je pro každou srandu.
Milan s Radošem byli jediní z borců, který jsem až do Zdravky neznal.S Milanem jsem se paradoxně nejvíc sblížil až na Vyšší odborné škole, kam jsme se spolu dostali po matuře do jedné třídy, což bylo smozdřejmě fajn.Myslím že až tady se z nás stali fakt dobří kámoši. Teď tam chudák válčí sám, protože mě ta škola absolutně nic neřekla, takže jsem ji dobrovolně opustil. Jsem zvědavej, jak to tam doklepe. I když je mi to taky trochu líto, protože se tam začala tvořit dobrá parta.
No a Radoš? To je kapitola sama o sobě:-) Tenhle člověk je strašně zvláštní.Kolikrát nevím jestli to hraje nebo je vážně tak ujetej.(v dobrém slova smyslu) Zprvu to byl takovej hodnej klučík, ale jak se rozjel, tak byl kolikrát k nezastavení. Byli jsme spolu v jedné skupině na praxi a co jsme spolu zažily srandy, to se nedá popsat. Zvlášť naše imitace na p.uč. Anču D. byly skvělé :-) Radoš je (nebo byl ?) strašnej vyhul! Kolikrát jsme si říkali, že už je z toho hulení uplně v řiti, ale k němu to prostě sedělo jak prdel na hrnec.Byl totiž tak správně střelenej a sranda s ním byla veliká.Taky výborná vzpomínka na stužkáč, kde vznikla tahle památná fotka dvou opilců :o)))
No jinak kdybych tu měl vzpomínat všech asi 22 holek ze třídy,nestačilo by mi místo. Všechny byli hodné a fajn. Nepamatuju se, že bych měl s někým problém.Všichni jsme se snažili spolu vycházet co nejlíp.S většinou se dalo výborně pokecat a udělat srandu. Největší srandistky asi Alka, Pavča, Míša, Bára a další,nechci na někoho zapomenout. Radušku už jsem zmiňoval, motor celé naší třídy, moc chytrá holka,všem nám pomáhla, hlavně když někdo něco neměl, na Ráďu se dalo spolehnout :-)
Taky nesmím zapomenout na Grgy! Náš terč se Zdeňou :-) To se nedá popsat, to se musí zažít.
Prostě všichni byli strašně moc fajn.Nejhezčí byl samozdřejmě stužkáč a maturitní ples.Strašně dojemný záležitosti.Asi nezapomenu na to, jak jsme zcela improvizovaně uprostře plesové zábavy nastoupili před plný sál a spustili naši třídní hymnu Vysoký jalovec.Myslím, že tam jsme všem ukázali, jaká jsme skvělá parta a paralerní třídě spadla dolní čelist a mohli nám jen tiše závidět.
Na tohle období má fakt moc pěkný vzpomínky, ať už byli chvíle zlý nebo dobrý.Někdy si říkám, že zdravka klukovi možná dá víc jak vojna.A asi na tom něco bude. Rozhodně se na vojně nikdo nesetká s lidským utrpením a fyzickou zátěž a buzeraci od nadřízených na zdravce zažijete taky.Každopádně jsem moc rád, že jsem to absolvoval a díky skvělým profesorům u maturity i velmi úspěšně dokončil!
Na lidi ze třídy nikdy nezapomenu a jenom doufám, že se budem nadále scházet, i když bohužel ne tak často.Všechny zas moc rád uvidím a rád pokecám o životě a myslím,že u toho asi neskončíme střízlivý :-) Moc mi chybíte lidi, mám vás rád!!!
NIKDY SE NEVRÁÁÁTÍÍÍÍÍÍÍ, POHÁÁÁDKA MLÁÁÁDÍÍÍÍ...... :o)