Červenec 2008

Dovolená s Dogou 2008

28. července 2008 v 0:35 | RUDA |  Akcičky
Již podruhé jsem se s přáteli zúčastnil tradiční dovolené s Dogou a musím přiznat, že již na začátku tvoření tohoto článku stojím před těžkým úkolem. Mnoho lidí za mnou totiž v průběhu téhle dovči chodilo s ironickým úsměvem ve tváři a se slovy: "To jsem zvědavej, co o tomhle pobytu napíšeš", "Už se těším, až si o tomhle počtu u tebe na stránkách" a podobně! A oni dobře věděli, na co naráží, bo stvořit článek, tak aby byl pravdivý a vystihující, k tomu být v mnoha případech vázán slibem mlčenlivosti a zachovat v něm takovou tu autentickou atmosféru bude sakra těžké. Lhát vám ovšem nebudu, ale taky nenapíšu úplně vše! Protože kdybych chtěl, tak zbrusu nová kniha o kapele Doga, shrnující jejich 20 let existence, by se stala asi jen slabým odvarem toho, co se zažilo na téhle dovči! Ale dost bylo provokací, přistupme k faktům ! :o)
Sobota 19.7.
Dopoledne trávím s bráchou na rallysprintu Kopná, po obědě přijíždím domů, najím se a vzápětí usedám k Vranysovi a Bubákovi do auta. Kam že to vlastně jedem? Jo to jsem ještě nenapsal! Směr Písek (u Jablunkova), hotel Polanka - na rozmezí česko-slovensko-polských hranic. Prostě Beskydy, okolí Třince atd. :o) Nutno podotknout, že dovolená oficiálně začínala až na druhý den v neděli, ovšem jelikož měli chlapci z Dogy již v sobotu nedaleko Třince (konkrétně v Nýdku) koncert, tak jsme po vzájemné dohodě usoudili, že tohle bude asi nejlepší na start dovči. Zároveň jsme se mohli na Polance s předstihem v klidu ubytovat a tak to všechno přišlo náramně vhod.
Takže jsme se nejprve ubytovali v hotelu, který byl situován přímo na kopci v krásném, klidném lesním prostředí, tam na nás čekala už i naše kamarádka Deniska z Havířova, no a vzápětí už jsme si to šinuli zase z kopečka dólů do Nýdku na zdejší Beerfest za kapelou a ostatními přáteli. Místní pivní slavnost už byla v plném proudu, na podiu zrovna trojčil revival Jirky Schelingera, přivítali jsme se se všemi přítomnými známými a ještě šli něco zblajznout do restaurace. No a pak už se večer rozjížděl jak se patří! :) Bylo vidět, že někteří členové Dogy už jsou patřičně v dobré náladě a to značilo dobrou zábavu po zbytek večera. Navíc se tu ještě nějak pro nás nečekaně objevila banda z Paskova a tak byla prostě rázem sranda jak cyp! No a pak už začala hrát Doga.
A bylo to poprvé, co jsme viděli hrát tuhle kapelu jen ve třech. Kytarista Lumír bohužel onemocněl a tak se nemohl zůčastnit tohohle vystoupení no a nakonec jsme ho bohužel neviděli ani na dovči:( Kluci se ovšem téhle situace zhostili výborně a zahráli perfektní vystoupení. Absence Lumosovi kytary byla sice v některých písničkách hodně cítit, ovšem co se týče nasazení,bylo to bezchybný. Nejvíc se snažil basák Pepa, kterej předváděl tolik komických kousků, jako za celej rok nezvládl. No někdo to tam musel dohnat a Pepík za to od nás za tenhle večer dostal 100 bodů! :) Na Mrňusovi taky bylo poznat, že před koncertem padlo víc zelené, než je zdrávo a tak kdo měl všímavé oko, tak se náramně bavil. Izzimu taky pár textů někam ulítlo, ale čert to vem. Přece jen to byl nestandartní koncert se vším všudy :) No a pařba byla veliká. Už při druhé písničce "Holka samosexuál" jsme strhli s Paskovanama vepředu takový pogo, jaký jsem na Doze snad ještě nikdy nezažil. No bylo to brutální a perfektní zároveň. Pak už se to ovšem uklidnilo a pařilo se standartně (i když možná trochu míň divočejš než na NPH v Třinci). Jinak Doga perfektní. Izzi je tu doma a tak hrál vlastně skoro za barákem, hezké od něj bylo, že nechal svojí Romance spolu s davem zazpívat k narozeninám "Happy birthday" a atmosféra byla výborná.
No a po vystoupení D
ogy už se pendlovalo po Nýdku, neboť koncert byl na zdejším náměstíčku a tak se chodilo různě na panáčky, kecalo se se známýma a bylo tam moc fajn. Odjíždělo se hodně pozdě. Bubák nezvykle střízlivý měl tu čest řídit a tak musel pak mít radost, když se k nám do auta směrem na hotel přidal najebaný Mrňus a na půli cesty ještě o trošku víc najebanější Sáza! :) No cesta to byla opravdu veselá. Dalo by se to nazvat takovou "chrochtací" cestou a za zpěvu písně od Jarka Nohavici "Tři čuníci" nebo-li "Ui ui ui ui uíííííííííí" jsme si to krásně šinuli noční krajinou. Do toho mi začal ještě Sáza strkat prsty do nosu s tím, že tam mám zásuvku... no prostě prdel :)
Na hotel Polanka jsme dojeli nějak ve dvě hodiny. Zde mimochodem končila svatba, takže restaurace měla ještě otevřeno, takže jsem toho všichni využili a hlavně Bubák šel dohánět to, co si celý večer kvůli řízení auta dopřát nemohl. Pozůstalí svatebčané z nás asi trochu nestíhali, ale jestliže jejch svatba končila tak brzo, tak my teda rozhodně né a co vím, tak já s Vranysem a Mrňusem jsme šli zahájit spánek nějak okolo třetí, Bubák s Deniskou a Sázou snad ještě o hodinu pozdějš. Kdo si kde ustlal už vám radši neřeknu! :o)))
Neděle 20.7.
V neděli jsme se probouzeli do krásného rána. Sluníčko svítilo a nikdo na tom nebyl nějak extra hrozně. Po snídani byl naplánovanej malej výlet v okolí hotelu, ovšem nějak z toho sešlo a radši jsme se usadili venku u pivečka,kde jsme strávili celé krátké dopoledne. Po obědě už se to začalo zase trochu rozjíždět, když zatím jen malé publikum začal bavit Bubák svými hláškami a později i velice vtipnými převleky. Tou dobou dovolená pořád ještě oficálně nezačala, ale zdejší servírky už si pomalu asi začaly dělat obrázek :)

Hlavním bodem neděle a zároveň startem celé dovči se měl stát fotbálek, kterej jsme měli hrát podobně jako loni jakožto Doga + fans vs. Internacionálové z Nýdku. Loni v Bořeticích jsme hráli proti babám a tak to bylo v klídku. Teď už to byla přece jen větší výzva a když jsme na místě viděli, že někteří "internacionálové" nemají snad ani 30 roků, měli jsme trošku respekt. Ten však opadl s úvodním hvizdem a před zraky početného publika jsme se rozhodně neměli za co stydět a sváděli jsme rovnocenný souboj. Oproti loňsku jsem nastoupil v poli, když tentokrát v bráně chytal hokejista Ríša Král no a všechna čest, byl asi naší hlavní oporou! Za Dogu nastoupil jenom Izzi, kterej taky vstřelil jediný dva naše góly (jednoho z penalty), o absenci Lumose už byla řeč, Pepa měl dojet až na druhý den a Mrňus se kvůli zdravotní indispozici ujal role kouče. "Kam se hrabe Brückner, to se nedá srovnat!" :o))) Fotbal to byl dobrej, nakonec jsme v základním čase remizovali 2:2, když soupeři srovnali náš dvoubrankovej náskok, k čemuž jim taky dopomohla jedna penalta. No a jak už to při srandamačích bývá, na závěr se kopaly penalty po pěti hráčích, z nichž jednu jedinou dal jeden z našich soupeřů a tak tímto celý zápas zvítězilo mužstvo starých pánů z Nýdku.
Největší hlody ovšem pronášel místní hlasatel. Ten to celý pojal jako estrádu a po celej zápas byl absolutně mimo. Donekonečna furt vymýšlel nějaké básničky, které vyřvával do rozhlasu i v průběhu hry, ke konci už se mu to ani nerýmovalo, ale on byl spokojený :) Některým našim hráčům i zkomolil jména, když např. Sázu překřtil na Gázu, Bubáka na Bubana a Mrňuse na Mrňouse. Zbytek jmen jsme naštěstí radši přeslechli :) Prostě místní štajger jak cyp! :oP
Po fotbálku byla pro nás čutálisty bečka zdarma, ovšem my jsme si dali jen dvě pivka a radši jeli zpátky na hotel,neboť teprve nyní se tu čekal nápor všech těch rekreantů. Všechno ale proběhlo v pohodě no a po večeři už se to začalo správně rozjíždět. Kamoš zvaný Kimmer dovezl kytaru, takže jsme měli v plánu, že trošku rozezpíváme hospodu, aby se jen tak nezřízeně nechlastalo, ale aby byla i nějaká ta zábava. V úzkém kruhu jsme to šli teprve jen tak zkusit do chatky a když jsme zjistili, že nám to ladí, sebrali jsme se a šli mezi lid do restaurace, kde už byla rozjetá atmoška a tak se k nám po pár tónech nabalovali se zpěvem další a další lidi. První oficiální večer dovči se tedy rozjížděl velmi dobře a bylo znát, že jsme tam všichni na jedné vlně.

Zpívalo se hodně dlouho, Kimmer sázel hity z rukávu, já jsem si taky troufnul občas něco zahrát a bylo nám moc fajn. Na závěr se přidal i Mrňus, když předvedl, že to umí nejen na bicí, ale i na struny, zahrál nám pecku od Dogy "Já se na to...", do toho roztleskal hospodu ještě Izzi a tak myslím, že lepší atmošku už jsme společně pro první večer nemohli nastolit. Kdo si kde ustlal, opět nebudu komentovat. (Ovšem ta SMS co nám přišla o půl čtvrté ráno, by stála za zveřejnění :o))
Pondělí 21.7.
Další den byl opět ve znamení sportu.... i když trochu toho lehce adrenalinovějšího. V plánu byl výlet do nedalekého zábavného centra do Mostů u Jablunkova. Cestu tam jsme si zpestřili pěší tůrou přes lesy, hory a kopce, a i když byla příroda toho rána po nočním dešti trochu rozmáčená a zahalená v mlze, přišla dopolední procházka snad všem vhod. Po asi sedmi kilometrech jsme dorazili na místo, kde nás čekaly různé kravinky, u kterých jsme si mohli hezky zablbnout. Nejvíc jsem se těšil asi na místní bobovou dráhu a jelikož jsem nedávno už jednu navštívil v Krkonoších, těšil jsem se na možnost srovnání. A musím říct, že tahle "mostecká" u mě zvítězila. Byla delší, zase jinak provedená a umístěná v perfektním prostředí. První jízda byla fakt potěšením pro báchor, při druhé rundě už to člověku tak nepřišlo, bo věděl, co ho za zatáčkou čeká. No ale užili jsme si to maximálně.
Jinak zde bylo spoustu dalších zajímavých atrakcí. Po obědě jsme například dali závody v rodeu na elektrickém býku, což byla taky sranda. Zpočátku se mi na to vůbec nechtělo jít. Když jsem viděl, že všichni z toho po deseti sekundách padají jako švestky, tak jsem si říkal, že to nestojí za to. Ale pak mi to nedalo a v úplném závěru jsem se sebral a všem okolo jsem z recese říkal, že to jdu vyhrát! :) Izzi už balil papír s výsledkama, ovšem ještě ho musel vrátit a to ne jen tak pro nic za nic, neboť já jsem to, přátelé, skutečně vyhrál! A to s neuvěřitelným výsledkem 47 sekund hned při prvním pokusu. Machruju, že? Ale tož co by né?! :o))) Nevím jestli mi to ovšem stálo za to, neboť jsem pak půl dne nemohl chodit a třepaly se mi nohy jak ratlíkovi. Třísla mě z toho bolí ještě dnes a to vše jen kvůli hlavní ceně, což byl panák od Izziho. Ale aspoň ve mě zůstal ten hezký pocit vítězství, když už nic :)
Po bejkovi jsme se přesunuli na další atrakci, což byl sjezd na laně v závěsu přes celou louku. Taky dobrá paráda. Nebylo to ani nějak vysoko, ale ten pocit byl perfektní. Někteří tam na tom málem nechali zdraví, ale stálo to za to. Po tomhle jsme se opět přesunuli přes hory a lesy zpátky na hotel, když už na nás pěkně svítilo sluníčko, a tak jsme si po cestě mohli vychutnat zdejší krásná panoramata. Před večeří jsme si ještě zahráli ping-pong a večer pak už zase pokračoval v alkoholovém duchu.
Za zmínku by snad stálo jen vykoupení všech flašek zelené jedním židem, který z nich pak naléval panáky ostatním za předražené ceny, ale nakonec si mě udobřil, takže jsem slíbil, že nebudu jmenovat! :oP
Jinak té noci snad spali všichni na svých místech :)
Úterý 22.7.
Úterý bylo vesměs ve znamení vlastní zábavy, venku bylo pod mrakem a tak jsme využívali dalších sportovních možností na hotelu. Hodně času jsme strávili především na bowlingu, ve kterém jsme si zahráli turnaj no a pak už jsme hráli s Vranysem a Mrňusem jen tak pro radost. Tímto nám ten podmračený den tak nějak hezky utekl a najednou už zas byla večeře a po ní následoval hlavní bod dne, což byl unplugged koncert kapely Doga pro všechny rekreanty. Na něj se dostavilo i pár lidí, kteří tu s náma nebyly po celou dobu pobytu a o to byla atmosféra ještě lepší. Kapela hrála samozřejmě zase jen ve třech přímo ve velké jídelně, kde sice nebyla akustika uplně ideální, ale nikomu to určitě nevadilo a skvěle jsme si při jejich muzice zadováděli. Kluci nám odehráli něco přes dvacet písniček, k tomu na závěr už takovou tradiční hymnu dovolenkářů "What´s up" od Lindy Perry a všichni byli spokojení.
Dobrá nálada nám vydržela po celej večer, když ještě vystoupila tzv. "zakapela" Dogy nazvaná "Kimmer a jeho selfband". Opět jsme to tam hezky rozezpívali a to nám vydrželo až do brzkých ranních hodin. Program byl ještě zpestřen o mnoho zajímavých věcí, ale kdo tam byl, tak na to jistě jen tak nezapomene, takže ani nemusím psát, o co šlo! :) Každopádně tohle byl jeden z nejlepších večerů tady a ne všichni opět spali na svých místech :)

Středa 23.7.
Středeční ráno bylo uplakané a mlhavé. Počasí nám nepřálo a tak polovina účastníků se rozhodla odjet předčasně domů. My jsme o tom taky zauvažovali, ovšem potom Izzi přišel s nápadem, že si zajedem do Polska do aquaparku, kde nám může být počasí ukradené. A to byl nápad za milión. Kdo toho využil, jistě nelitoval. Kolem poledne jsme tedy odjeli nějakých 30 km do polské Wisly, kde nás čekal obrovitánský čtyřhvězdičkový hotel, v jehož útrobách se nacházel zmiňovaný aquapark. No a vevnitř to byla paráda. Hotel přenádherný a ve vodním světě jsme si to užili jak nejvíc to šlo. Tobogány, výřivky, sauna... tohle jsme po těch náročných dnech na závěr dovči potřebovali. Perfektní relax. Nejvíc jsme si užívali asi tobogánů, obzvlášť jednoho, který byl zakončený obrovským trychtýřem, kde v závěru nastávaly různé krkolomné pády. Byla to paráda, ovšem když jsem si tam pak málem vykloubil rameno a přelomil se v pase, už jsem toho radši nechal :) Tohle byl určitě pro všechny taky velkej zážitek a můžem být rádi, že jsme taky neodjeli předčasně domů. Chvilku jsme ještě pochodili po Wisle no a pak už se zase jelo zpátky k nám na večeři, po které následoval opět turnaj v bowlingu a už jen takové decentní posezení ve vinárně, většinou u džusíků :)
Ve čtvrtek ráno jsme se tedy po snídani sbalili, rozloučili a upalovali domů se spoustou zážitků. Tahle společná dovča se opět povedla. Byla zase úplně jiná než ta loňská, zase tu byly trošku jiní lidé, ovšem to zdravé jádro zůstalo a tak nebyla nouze o zábavu. Myslím, že jsem si to užili perfektně a určitě nebyla chvíle, kdy by se člověk nudil. Je to prostě paráda, když se sejde několik dobrých lidí, kteří jsou nalazení na stejnou notu a společně se baví bez rozdílu věku. Nezbývá než poděkovat Doze, že tohle dělá pro svoje fanoušky, ze kterých si tímto vlastně dělá i dobré kamarády a stmeluje lidičky po celé republice. Děkujeme a za rok zase čau! :o)
Do vybrané fotogalerie z téhle super akce můžete nahlédnout ZDE!!!
No a takové videostřípky z dovči s Dogou najdete níže v dalším článku anebo rovnou TADY!!!
ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉOOO!!!

Střípky z dovolené s Dogou 2008

28. července 2008 v 0:08 | RUDA |  Videoklípky
Jelikož už se mi to nevešlo do článku o dovči, dávám to sem jako samostatný segment. Snad si to chytří lidé lehce najdou ;o)

Článek o dovolené s Dogou 2008 najdete ZDE!!!
No a rád bych tímto poprosil všechny zůčastněné, kteří se chtějí podělit s fotkama, co zde pořídili, ozvěte se mi pls. na mailíka (j.malenovsky@centrum.cz). Padl totiž návrh, že bysme všechny fotky dali společně dohromady a umístili je na nějakej web, kde k nim budem mít přístup (třeba pod heslem). Podrobnější info na mailu. Díky.

Foto měsíce - červenec 08

25. července 2008 v 12:17 | RUDA |  Foto měsíce
Holt to nešlo jinak, ale fota měsíce budou tentokrát prostě dvě. Ono stejně taky o nic nejde, že jo! ;o)
První z nich sice není nic extra, nejde ani o žádný rádoby umělecký foto, je to dokonce i celkem blbě vyfocený, ale mě na tom fascinuje jednoduše ten kontrast malýho s velkým :o)
No a tadyhle ta druhá...To je snad jasný. To je prostě krásná momentka z dovči zachycená ve správném okamžiku!

Dovolená 2008 (Adršpašsko-teplické skály a okolí)

16. července 2008 v 14:32 | RUDA |  Co sa stalo nové!?
Letos jsme zas po dlouhé době měli v plánu, že si kompletně celá rodinka vyjedem na letní dovču do Adršpašsko - teplických skal a zdejšího okolí. Bohužel se nám to zase nepovedlo, neboť taťka musel na poslední chvíli zůstat ze zdravotních důvodů doma, a tak jsme nakonec museli vyrazit je ve třech (s bráchou a mamkou).
Ještě den před dovčou jsme se s Bubákem rozhodli jít na zábavu na Karolín, kde měla hrát Argema, no a musím říct, že to byla jedna z nejlepších zábav za poslední dobu. Lidí bylo hrozně moc, což by i v nedaleké Lubné mohli závidět a atmoška tam byla docela příjemná. Potkali jsme tam spoustu zajímavých lidiček a byla celkem sranda. No a Argemě všechna čest. I když to není šálek mé kávy, tak musím uznat, že ten večer to měli dost povedený (i když jsem to většinou poslouchal jen jedním uchem). Jak moc se nám na zábavě líbilo, o to horší bylo ráno na Vrbce na chatě. Plánovanej budíček o půl osmé nějak nezazvonil nebo co, a tak jsme se vzbudili těsně před osmou, kdy už jsem měl být dávno doma a dávat věci na dovču do kufru auta :) Rychlejší vstávání na Vrbce jsem snad ještě nezažil. Během pěti minut jsme byli v autě a frčeli k domovu :)
Tam naštěstí bylo ještě všechno v klidu, takže jsme nemuseli ani tolik stresovat a všecko se zvládlo bz problémů. Hodně mi ale chyběl spánek a na té dlouhé cestě to bylo znát. Všecko se ale přežilo a ihned po ubytování v Teplicích nad Metují jsem to zapíchl do postele a všecko jsem pěkně dospal - a to byla má hlavní náplň prvního dne! :)
Na druhej den jsme si už vyrazili na pěknej výlet do skalního města v Teplicích, kde bylo fakt nádherně. "Svítíčko slunilo" a zdejší skály byly přímo fascinující. Ráj pro horolezce, kteří se tu taky šplhaly a vypadalo to hodně zajímavě. Zažili jsme tu hodně krkolomných cestiček, kde se muselo mnohdy šplhat po žebřících a lozit různými zákoutími. A to mě se velmi páčilo :) Byla zde možnost vyšplhat až na samotný vrcholy skal a odtud se člověku naskýtaly nádherný výhledy.
Další den nesliboval zrovna hezký počasí a tak místo skal jsme zvolily jednodušší terén a naplánovali jsme si prohlídku starého vojenského opevnění v Dobrošově a tzv. Babiččina údolí v Ratibořicích. Dopoledne jsme šli na bunkry, které tu v pohraničí nechal vystavět prezident Masaryk na obranu státu a to byl celkem zážitek! Nic pro klaustrofbiky, bo tahle prohlídka se odehrávala celá v podzemí a tak hluboko pod povrchem zemským jsem snad nikdy nebyl. Docela jsem čuměl, jakej obrovskej to je komplex a když máte pod sebou šachtu a scházíte 300 schodů víc jak 40m pod zem, je to celkem mazec. Promakaný to ovšem bylo dokonale. Člověk vlezl dovnitř na jedné straně a chodbama se zase dostal na druhou stranu louky, kde tu samou výšku musel vylízt do schodů zase nahoru a objevit se v další palebné stanici. Doporučuju navštívit, bo je to zas uplně něco jinýho, než si prohlížet hrady a zámky :) A přitom je to taky historie!
Po tomhle temným prostředí tedy následovalo zase něco mnohem romantičtějšího, když jsme navštívili Ratibořice, kde pobývala slavná babička od Boženy Němcové. Prošli jsme zdejší zámecký park, viděli babiččinu chaloupku, mlýn, splav, u kterýho ječela Viktorka (dokonce jsme ji i spatřili), byla zde i raritní beznohá kočka (živá!) no a nakonec jsme si udělali prohlídku ratibořickýho zámku, kde bývala paní kněžna! :)
Třetí výletní den jsme strávili v Adršpachu, kde je opět skalní město, ovšem zase trochu jiné. Je mnohem turisticky vyhledávané a tak trochu komerčnější než teplické, ovšem přírodních krás tu bylo opravdu hodně. Podařilo se nám i počasí, takže oko lačného turisty bylo potěšeno velmi :) Vyrazili jsme naštěstí brzo ráno a tak tam byl celkem klídek a myslím, že jsme to i vychytali, bo jak jsme se vraceli zpátky, tak už dovnitř putovaly davy uřvaných Němců :oP Tady bylo moc fajn. Opět krásný výhledy, zajímavý skalní útvary, který se mnohdy podobaly věcem, zvířatům nebo osobám, taky jsme si udělali výlet po skalním jezírku na lodičkách, kde byl velice vtipnej převozník s řečí podobající se herci Jiřímu Kodetovi a nakonec jsme si obešli krásnej zatopenej lom, kde byla voda krásně modrá jako někde v moři.
Ten den jsme si ještě udělali druhej výlet na horu Ostaš, kde bylo taky mnoho skal a taky zajímavý skalní bludiště, kde bylo hodně krkolomných cestiček, že člověk musel pomalu lozit po čtyřech. Opět krásný panormata nahoře, no prostě paráda!
Ve středu jsme razili zase nahóru, konkrétně na Hvězdu, kde byl kostelík a připomínalo to něco jako náš Hostýn :) S tím, že cesta nahoru byla mnohem zajímavější, když se šlo skalní roklí, která vypadala jako nějakej kaňon a bylo to taky dost zajímavý. V popisování dalších výletů bych se asi už opakoval, neboť to bylo skoro pořád to samé, přičemž jsme prozkoumávali Broumovské skály a zdejší přírodní "atrakce" a panoramata.
Za zmínku snad stojí ještě páteční výlet do Krkonoš a výšlap na Sněžku, kterej jsem si užil snad nejvíc, bo hory - to je prostě moje! :) Vyjeli jsme lanovkou na Růžovou horu, což se neobešlo bez komplikací, neboť se s námi lanovka v tom největším strku na nějakou chvíli zastavila, ale naštěstí se po čase zas rozjela a tak aspoň byla sranda. Z lyží už jsem na to zvyklej, když se se mnou lanovky zastavujou celkem pravidelně, takže už mě to ani nějak nerozhodilo :) No, z Růžovky jsme teda šmatlali pěkně na Sněžku, což byl ještě pěknej kopeček, ale aspoň si pak ty panoramata a krásný výhledy člověk za tu snahu zasloužil. Počasí nám vyšlo nádherný, akorát na samotným vrcholku hory pěkně foukalo, ovšem to se dalo přežít. Moji dva rodinní příslušníci už tu loni byli s taťkou, ale to z toho neměli vůbec nic, protože Sněžka byla zahalená celá v mraku a tak výhled byl celkem nulovej. Letos to tedy se mnou zopakovali a jsem rád, že mi to vyšlo hned na poprvé a mohl jsem se z nejvyššího bodu naší republiky pěkně pokochat a ještě nahlédnout i do Polska :) Jo jo, tady se mi fakt líbilo. Dolů jsme slézali po krkolomné cestičce až do Pece pod Sněžkou, tam jsme si dali oběd a pak se šli s bráchou vyblbnout na zdejší bobovou dráhu, což byla taky dobrá paráda :) Tenhle den byl asi jeden z nejvydařenějších.
Sobotním ránem jsme se loučili s naším penzionkem v Teplicích a bodrým panem domácím, ještě jsme po cestě domů stihli navštívit krásný zámek v Novém městě nad Metují a po obědě upalovali směrem k domovu, ne kterej jsme se po tom týdnu odloučení snad už všichni zase těšili. Zážitky máme pěkné a myslím, že to stálo za to. Myslím, že to bylo daleko lepší a obohacující, než se někde celej týden opíkat na písku u moře.
Na a na zlomek z bezmála tisíce pořízených fotek z dovči se můžete mrknout třeba TADY!!!
A jak už jsem sliboval v předešlým článku, spoustu z těch nezveřejněných si sem ještě vystavím, protože několik je jich opravdu hodně povedených. Ale ty zas až někdy příště ;o)

Výstavka No.4 - Z Archívu

13. července 2008 v 23:11 | RUDA |  My art
Začal se mi plnit archívek s mojema "rádoby uměleckýma" fotkama, a jelikož se tu už dlouho nic podobnýhho neobjevilo, tak sem zase něco vyskládám, abyste měli představu, co se mému oku líbí.
Je to taková všehochuť , která vznikla většinou náhodně při toulkách přírodou anebo mě napadlo zrovna jen tak něco vyfotit :) Mé fantazii se prostě meze nekladou! Některý už jsou hodně starý, ale myslím, že si zaslouží ukázat je světu!
A bude hůř, bo jsem se zrovna vrátil z krásné dovolené a tam vzniklo překrásných fotek habakůůk, takže očekávejte, že léto tady bude ve znamení mých fotografických výtvorů. A další budou určitě ještě přibývat.

Noc plná hvězd - Třinec 2008 (PÁTEK)

3. července 2008 v 12:28 | RUDA |  Akcičky
Na úvod upozorňuju, že jsem se nějak extrémně rozepsal a jelikož už mě nepustil limit, tak jsem musel článek rozdělit na dvě části (PÁTEK a SOBOTA). Kdo neumí moc číst, tak se do toho radši ani nepouštějte :o)
Noc plná hvězd v Třinci je pro nás něco, jako druhý Silvestr anebo prostě a jednoduše svátek, kde potkáme strašně moc přátel a užijem si spoustu zábavy. Nejinak tomu bylo i letos, když jsme tenhle fest navštívili, pokud mě paměť nešálí, už pošesté! A za ty roky už tu máme skutečně silnou základnu a připadáme si tu skoro jako doma:) Navíc každým rokem tu poznáváme nové a nové lidi a letos jsme okruh našich přátel zase o něco rozšířili. I když účast kapel nebyla tak dobrá jako v loňských ročnících, užili jsme si ty dva dny v Třinci maximálně a určitě bude dlouho na co vzpomínat. Už teď mi totiž cukají koutky a dostávám záchvaty smíchu, když si na některé okamžiky vzpomenu. Nevím, jestli mi to půjde, ale zkusím vám tu atmošku přiblížit alespoň tady na blogu ;o)
Pátek
Do severomoravského města jsme vyrazili ve dvou skupinách, každý z jiného města. Né, že bysme soupeřili, kdo tam bude dřív, ale Bubák měl příjemnou povinnost zrovna v ten den vykonávat promoci, takže musel vyrážet hned po téhle slávě z Brna vlakem, přičemž sparingpartnera mu nedělal nikdo jiný, než Vranys a to jim ještě dělala ve vlaku příjemnou společnost přistoupivší nová kamarádka Janinka zvaná Kessy. Já jsem vyrážel po poledni z našeho obydlí autem a rovněž jsem šel "do trojky", a to s kamošem Mildou a spolužačkou záchranářkou Sidney.
Cestička byla dobrá, bezproblémová, jedinou (dopravní) zácpu jsme chytli až těsně před Třincem, kde jsme se zdrželi celkem fest, ale jinak nás můj favoritek dovezl krásně až na místo. Jelikož jsme měli domluvený V.I.P. vstup, zapíchly jsme auto pěkně rovnou za podiem a i když místní pořadatel trošku pyskoval, že ty vstupenky ještě u sebe nemáme, tak jsme se jich cca do půlhodinky dočkali a vše bylo bez problémů. Tímto bych velmi rád poděkoval osobě, která nám VIPácekj vstup zajistila (dotyčná osoba ví, komu to patří ;o)) Fakt nám to bodlo!
Rázem jsme s Mildou v naší oblíbené zahradě postavili stan a upalovali rychle do areálu mrknout se na Harleje. Plánovanej Debustrol jsme díky zpoždění zase nevychytali, ale polsechl jsem si ho alespoň při stavění stanu. No...dobrý to bylo. Škoda, že jsem zas neviděl Kolinssa řádit s motorovkou :( No ale Harlej jsem si už jako loni ujít nenechal a tak jsme se vysrali na Bubákův stan bez tyček a šli jsme si pěkně zapařit. Harlej zahrál perfektně. I když mají venku aktuálně novou desku University, vsadili spíše na starý osvědčený vypalovačky, který na festivalech prostě zabírají. Odstartováno bylo peckou "Zfetovanej" a pak prostě další hity, který nikdy nezklamou. Z novýho alba si pamatuju na dva kousky, což byla "Malá nevěrná holka" a "TV University", což myslím pro tenhle krátkej festivalovej setík stačilo. Lidí bylo před podiem na začátek festivalu překvapivě celkem dost a Harlej sklidil velkej ohlas. Nejvíc samozřejmě zabrali fláky jako "Pověste ho vejš" a obzvlášť při "Svařáku" vznikl jeden moc hezkej moment. Když ho publikum sborově slušně odzpívalo a kapela celý dohrála dokonce, v tu ránu Kolinss zakřičel: " Tak co, líbila se vám tahle píčovina?" Když lidi jednotně odsouhlasili, tak mistr bassmen překvapivě zavelil: "Tak si ji dáme ještě jednou" a celou skladbu odkroutili znova :o) Fakt komici! Myslím, že tenhle moment utkvěl mnoha lidem v paměti, neboť v pátek se o tom hodně povídalo. I takovéhle drobnosti přispívají k dobré atmošce na festivalu :) No jinak Harlej patřil jednoznačně k těm lepším!
Po jejich vystoupení jsme šli na první pivko a poté zpátky do zahrady dostavět Bubákův stan. Poté už na podiu začala kvedlat slovenská kapela IMT-Smile, kterou jsme slyšeli jen v zahradě, ale tohle bylo něco otřesnýho. Znám od nich teda jen jednu písničku, která je jediná jakž takž chytlavá, ale jinak jsme si říkali, že to je tak muzika někde do baru, a né na festival typu NPH. A už vůbec ne v tuhle dobu. Nevim, rozhodně bych je dal až před Debustrol a Harlej, protože tak tu rozjetou atmošku jenom uspali. Pak už to bylo nějaký hektický. Vyrazili jsme zpátky na Borek, sotva jsme dali pivko, pokecali s kamarádama, už se ozýval Bubák, že metou z nádraží za náma. V tu dobu na podiu zrovna hráli Legendy, na který jsem se těšil, že je konečně uvidím naživo, ale moc jsem z toho teda neměl. Měli perfektní atmošku, to je jediný, co mi z toho utkvělo, jinak jsem furt někoho sháněl a tak teda zas nic no :(
To už bylo něco kolem osmé hodiny večerní. Než se dorazivší ubytovali a kdesi cosi, nastal hlavní program s headlinerem festivalu skupinou Nazareth. Z téhle kapelky jsme teda taky moc neměli. Chviličku jsme se na to mrkli, ale upřímně nás to moc nezaujalo. Co si budem vykládat, tahle skupina je už především pro starší ročníky a Noc plnou hvězd přeci jen navštěvují ty mladší generace, takže bylo sice fajn, že tam zahráli, ale jinak bych si na jejich místě dovedl představit zcela jiné hvězdy. Nejlepší léta už mají za sebou a pro nás jsou známé snad jen dvě rádiové balady typu "Love Hurts" nebo "Dream on". I tyhle v Třinci zazněly, ale to jsme si vychutnávali jen zezadu podia ve VIP prostoru. Takže pro nás taková poslechovka, jinak jsme se většinou vítali a kecali s kámošema, kterých tu bylo hafo.
Sranda byla už od začátku, furt jsme potkávali další a další oblíbené lidičky, kdybych je jmenoval, tak to bude na odstavec, ale oni vědí s kým se máme rádi, že jo! ;o) No... a tož po Nazaretech jsme se začali pomalu štramlat před podium, protože jako správní fanklubáci kapely Doga, jsme jí museli udělat pořádnej kotel. To se již schylovalo k desáté hodině. Decentně jsme se probili do nějaké té páté řady a zvolili jsme vyčkávací taktiku, kdo povolí :) Po přichystání již známých vězeňských rekvizit se na poiu setmělo a Doga nám připravila překvápko v podobě nového klipu k zbrusu nové skladbě "Geny", jehož natáčení jsme se v dubnu zůčastnili. Bohužel zde byla jenom jedna obrazovka na straně podia a my jsme to měli trošku z úhlu, takže jsme z toho moc neměli, ale klípek se to zdál vcelku podařený. Dokonce jsem se v něm i dvakrát zahlídl :) Potom už začalo intro s připoutaným Izzim a rozpoutání pekla při úvodní pecce "Canibal". Obě dvě tyhle nový pecky se objevují na "novém" albu Dogy s názvem "Fuckt Best Off", kterou vydávají, spolu se skvělou knížkou k příležitosti dvacátého výročí své existence. Obě tyhle novinky kapele na podiu pokřtili hudebníci z kapely Nazareth a Doga tak mohla svých 20 let řádně oslavit.
A spolu s fanouškama je oslavila asi nejlíp. Doga je v Třinci prostě doma a fanoušci tu při jejich vystoupení šílí. Kotel před podiem byl běsnej a troufnu si říct, že po zbytek festivalu už se takovejhle závar u žádné kapely neopakoval. I díky tomu jsme se probojovali až do druhé lajny a tam to bylo taky divoký. Shodou okolností jsem tu potkal známé tváře z vánočního koncertu a tak se situace z prosince opakovala téměř na chlup :) Jinak kluci zahráli téměř totožnej set jako v Březůvkách, akorát asi vynechali "Blbou lásku". Výborným oživením taky bylo, když se při skladbě "Nejsi nevinná" k Doze přidali už docela nalití muzikanti z Harleje Toník Rauer a zpěvák Tomáš Hrbáček. Bylo to vtipný, veselý a vo tom taky ty festivaly jsou. Prostě neplánovaný momenty, kdy se muzikanti z různých kapel navzájem propojují, hecujou apod. Užili jsme si to krásně, pařba byla veliká a Doga si to k těm dvacetinám prostě zasloužila.
Co následovalo dál? Chvíli se bloudilo po areálu a takové ty věci okolo jako zvaní na pulečky není třeba asi zmiňovat :) Na programu A scény byla kapelka Primal Fear, což nám absolutně nic neříkalo a tak jsme s Vranysem šli odpočinkově sednout na Béčko a vyposlechli jsme si kapelku Liveevil, kterou jsem si oblíbil od té doby, co jsem je viděl u nás v Kromclu na Sladech a posléze obstaral jejich CD - mimochodem hodně povedený. Muziku hrají hodně dobrou a je celkem škoda, že o nich není víc slyšet. Nezklamali mě ani tady v Třinci a celkem rád jsem si je poslechl a těší mě, že mi na ně zbyl čas.

Sotva skončili Liveevil na Béčku, na Áčku už začínal legendární Törr s Vlastou Henychem a Otou Herešem. Chvíli jsme je taky poslechli a pak zas někde poletovali. Už nebylo tolik sil na paření a tak jsme se ještě šetřili na závěrečnou pařbu s Alkeholem. Ten předvedl standartní výkon, a docela mě překvapilo, že hrají až tak pozdě. Což ovšem nebylo na škodu. Určitě si taky jednou zaslouží hrát za tmy na fesťáku a po dlouhé době to zas v Třinci vyšlo. Už při zvukové zkoušce nás trošku překvapil docela nabušený zvuk kopáku, který se linul z beden tak, až to otřásalo vnitřnostma. No a bubeník Melmus hrál vůbec celej ten večer prim a to nejen díky kopáku :) Už na úvod při intru předstoupil v kovbojským klobouku před publikum, rozpřáhl ruce, stáhnul kalhoty, ukázal lofasa, prdel a šel si sednout za bicí za velkého aplausu :o) Prostě rock´n´roll :) No a jak už jsem zmínil, síly pomalu docházely a tak jsme pořádně pařit vydrželi asi jen do půlky vystoupení Alkáčů a pak už jsme jen máchali decentně rukama a semtam poskočili :) Každej už se asi těšil do stanu, bo toho za ten den přece jen už bylo na nás nějak moc. Jinak Alkehol perfektní!!! :)
Pokračování článku viz. níže nebo rovnou ZDE!!!

Noc plná hvězd - Třinec 2008 (SOBOTA)

3. července 2008 v 12:27 | RUDA |  Akcičky
Report z pátku ZDE!!!
Sobota
V sobotu ráno jsme se probudili jakž takž v dobré kondici a smozřejmě jsme nemohli vynechat tradiční hygienickou procházku na nádraží. Poté jsme se vypravili znovu na Borek, kde se to zatím jen pozvolna probouzelo. Každej byl ještě tak trochu v útlumu, ovšem do té doby, než jsme potkali kamarády z nedalekýho Trávníka, kteří nás mermomocí tahali na panáka. Po ránu nalačno se do toho opravdu nikomu nechtělo, ale kluci byli neoblomní. Nakonec se jim to podařilo a mě osobně ta půlečka Praděda postavila na nohy. Holt bylinky :o) Všude byl furt klídek, na podiu hrály samý sračky a tak jsme šli sednout dozadu do "vipka", kde jsme poseděli s klukama z Dogy a spol. a posléze byli potěšeni vzácnou návštěvou naší výborné kamarádky Andrejky s manželem a dokonce i s malým mimčem Adélkou. Ta se rázem stala největší atrakcí dopoledne a již v tak útlém věku skvěle zapadla mezi staré rockery :) No je dobře, že ji tak rodičové učí na fesťáky už odmala, aspoň nezblbne :o)))
Jinak to, co hrálo dopoledne na hlavní scéně, byla jedním slovem hrůza. Kromě smyčcových bardů ála Apocalyptica zvaných Hyperion, bych tam nepustil snad nikoho. Nějak jsme to neposlouchali, ale ty party co tam hrály, by se hodily tak někde na vesnickou zábavu a ne na tenhle fesťák. No ale po ránu - budiž. To stejně ještě všichni spí:) Do tohohle typu kapel bych zařadil i Argemu, ovšem všechna čest, lidí přilákala celkem dost a atmošku měli taky výbornou. Je to holt už zábavová legenda a spousta lidí si ji ráda poslechla. Ale nevim no... s takovou už by tam mohly hrát i Reflexy :oP
První vlaštovka, která stála za poslech byla kapelka Medvěd 009. Tu jsme si z Vranysem vypočuli pěkně v klídku na dece a ostatní dospávali ve stanu. Ten den už nás taky opustil i Milda, kterej se zčista jasna vypařil na vlak a odjel někam do Valmezu na chatu. Sobotní program ho asi tolik nelákal :oP Medvěd 009 je výborná kapelka plná energie a sobotní popoledne alespoň trochu rozproudili. Uprostřed vystoupení za nimi ještě doběhl zbývající člen Vašek Bláha, známej spíš z Divokýho Billa. Původně s nima hraje ještě s kytarou, ale tady za nima vyběhl přímo z dorazivšího auta a chopil se alespoň vokálů. Zdrželi se s Billem někde v zácpě, ale nakonec stihl aspoň něco. Docela fajn vystoupení. Kapelka si to užila a lidi snad taky.
Po drobným odpočinku ve stanu jsme se zabývali sháněním potravy a taky naší třinecké rodinky, kterou jsme našli na Béčku u kapely Down Hill. Mamka nám napekla koláčky, poslechli jsme si tuhle kapelku s docela dobrou zpěvačkou, pro kterou to bylo údajně poslední vystoupení, což je celkem škoda, bo talent evidentně měla. Následovně jsme se přesunuli na hlavní stage, kde mě zajímala kapelka Cocotte Minute a taky to, jestli vydržím ještě v sobotu pařit :) A jo, po jídle bylo fajn a sil bylo celkem dostatek, takže jsem si Cocottí set užil, až na jednoho ožralýho týpka, kterej mi tam málem přerazil vaz :o/ Cocotte Minute hráli tvrdě a skočně, zahráli největší pecky plus dvě nový z připravovanýho alba ("Nenávist" a "Raz, dva, tři vpřed"). První už jsem znal, ovšem obzvlášť druhá jmenovaná mě tady chytla hned na první poslech. Energická jak cyp a myslím, že ten název ji přesně vystihuje! Prostě dobrý! :)
Po Zellerově bandě dostala prostor nějaká anglická kapelka Serotonal, kterou jsme nějak nevnímali, ovšem po ní jsme se všichni začali nějak probouzet. Na podiu totiž začali Wohnouti a nám nějak začala stoupat hladina endorfinů v krvi nebo co, protože se dostavovala skvělá nálada. Od té doby jsme prostě měli pusy vysmátý od ucha k uchu a dělali jsme různý kraviny. Začínalo se to pozvolna rozjíždět a po poledním útlumu to vypadalo na super večer. Wohnouti jinak zahráli fajnově, přilákali a rozapřili spoustu lidí a bylo vidět, že to je prostě klasická festivalová kapelka, u které se člověk nenudí.
Hned po nich ovšem nastoupila další osvědčená festivalová banda Divokej Bill, a ti to rozjeli ještě víc. Přišli na ně pařit všichni a překvapilo mě, že na nich křepčili i zarytí tvrdí metloši. Bill je už prostě taková lidová kapela podobně jako Kabát a lidi mají jejich písničky rádi pro jejich jednoduchost a melodičnost. No nedalo nám to a museli jsme si jít skočit taky:) Myslím, že spolu s Dogou sklidla tahle početná banda asi největší úspěch a patřila k vrcholovým vystoupením letošního festu. Možná jen trochu škoda, že vystupovali ještě za světla. Jinak to nemělo chybu.
A sobotní program pokračoval skvěle. Na řadě byl legendární Kreyson s Láďou Křížkem, kterej tady loni sklidil obrovskej úspěch. A nejinak tomu bylo i letos. Sice jsme si celý vystoupení nevychutnali úplně v klidu, protože jsme furt dělali nějaký kokotiny, ale s Bubákem jsme na pár skladeb hezky zapařili a bylo to fajn. To už byla náladička úplně skvělá a po Kreysonech pokračovala opět vzadu za podiem. Tam už jsme byli všichni řádně rozjetí a sranda byla nehorázná. Když si za náma ke stolu ještě přisedli borci z Divokýho Billa Vašek Bláha s "didjeridistou" Lukášem, nebyla nouze o zábavu. Kluci s náma v pohodě kamarádsky pokecali,
padlo i několik panáčků a prostě pak to bylo co slovo, to perla :) Nějaký zahraniční hvězdy na podiu nás v tu chvíli vůbec nezajímaly, protože se prostě nedalo od té skvělé party odtrhnout. Fakt takovouhle zábavu jsme společně už dlouho nezažili a bylo to skvělí i díky tomu, že jsme neměli ani pořádně nic vypito. Prostě jsme se bavili jen tak, díky dobré náladě, díky skvělým lidem okolo, díky vymyšleným kravinkám a nenadálým situacím. Víte jak se to říká: Kdo nezažil, nepochopí! ;o)
Těžko popisovat, co se všechno dělo, zbytek možná přiblíží fotky(viz. níže). Jinak zahraniční hvězdy Death Angel jsme prošvihli úplně , zkouknul jsem akorát jejich poslední písničku z boku podia a pak když jejich kytarista seběhl tak trochu namistrovaně ze stage kolem mě a máchal okolo sebe se vztyčeným palcem a vykřikoval "Thank you, thank you" tak jsem mu jen odvětil: "Jo, nemáš za co" a šel jsem zpátky za partou :o)
Následující Deathstars, jsme taky zkoukli jen na chviličku, zbytek jsme sledovali na plazmovce ve stanu s občerstvením. Tyhle pomalovaný tvory jsem viděl už před KoRnama v Ostravě a moc mě to teda nechytlo. V Třinci už se mi líbili o krapet víc. Přece jen člověk už ty písničky znal, a tak to nebylo zas tak špatný. Lidí už ale bylo pomálu a největší odliv nastal při kapele Crystal Viper, která hrála jako poslední. Ač měli sličnou zpěvačku, pod podiem už to bylo řádně prořídnuté. Tyhle kapely u nás prostě nějak nemají jméno a tak lidi moc netáhnou. Navíc na závěr festivalu už radši každý šel spát. My jsme byli jedni z posledních, kteří stadion Borek opouštěli. Endorfiny už se pak zase odplavili a o slovo se hlásila únava, takže jsme šli pěkně do stanu za zvuků poslední hrající kapelky.
Celkem
Co se týče výběru kapel, byl letošní ročník celkem slabý. Pořadatelé sázeli na zahraniční hvězdy, které ovšem u nás nemají takové jméno anebo které už mají svá nejlepší léta za sebou. Chyběl hlavní headliner, který by přilákal kvanta lidí a je jenom škoda, že nevyšly už potvrzené hvězdy typu Kabátů a Sepultury. Chybělo prostě jen to jedno velké jméno a Nazareth to bohužel nenahradil :( Ovšem i tak bylo na Borku docela dost lidí, obzvlášť v pátek. Sobota už byla trochu slabší, ale bylo to dané i díky programu. Možná se mělo vsadit na staré osvědčené československé hvězdy typu Horkýžů, Škworů nebo Vypsané fixy a hned by to bylo veselejší.
Nicméně díky dobré partě a dobré náladě jsme si letošní ročník užili maximálně a není nač si ztěžovat. Pro nás už není NPH ani tak o těch kapelách, jako spíš o lidech, se kterýma se tu pravidelně setkáváme. Dobrá nálada tu nikdy nechyběla a když ještě vyjde počasí, bývá to parádně strávenej víkend. Tak ten letošní svátek máme zase za sebou a nezbývá, než se těšit na další ;o)
A nyní přináším něco málo přes 200 fotek, tak pokud se tím někdo chcete proklikávat, tak se mrkněte, jak hezky jsme se měli! :)
A tady takový malý videosestřih!
(Doga, Divokej Bill, Wohnout, Kreyson, Cocotte Minute, Harlej)

A na závěr jsme se s partou rozhodli, že sem jako bonus musím napsat pár vtipných hlášek, který za ten víkend zazněly, a na který bysme neradi zapoměli. Je to přece jen takovej náš deníček tenhle blog :)
Ajina: Já tady z toho ovzduší vždycky strašně prším! (chudince jí tekly slzičky)
Pepsi: Kde je to děvče kurva!? (Pepíku, tak děvče nebo kurva?)
RUDA: Já když to mám v ruce, tak valím jak hovado! (myšleno řízení auta samozřejmě)
Bubák: Kessy, kde si? Kessy: Tu som, pod kaktusom :)
Pepsi: "Já jsem tu naši ´bestofku´ještě ani neviděl. Ukaž co tam je?" Projíždí tracklist: "Píčovina, píčovina, píčovina..." :o)
RUDA: To je jak když prskneš okenu na sklo! (absolutně nesmyslná věta) :o)
Kolinss: Líbila se vám tahle píčovina? Tak si ji dáme ještě jednou!
(Omluvte hrubé výrazy, ale ty jsou tam důležité!)

Foto měsíce - červen 08

1. července 2008 v 13:21 | RUDA |  Foto měsíce
Červen byl hodně nabitej a o skvělý fotky nebyla nouze. Bylo fakt hodně těžký vybírat, protože, to co se urodilo za poslední dobu, by klidně stačilo na fota na celej rok. Měl jsem horkou favoritku, a kdyby se tady už neobjevila, tak by jistě zvítězila TAHLE FOTKA! Nevim, prostě mi přijde strašně zajímavá :)
No nakonec jsem vybral šontajícího Edoša mezi kozama, sice blbost, ale vypadá to dobře :o)
Dál by to určitě byly fotky z mojich narozenin, když jsme dělali u nás na zahradě táboráček. Spousta fotek je hodně zábavných, a tak sem taky něco z toho dám (ovšem ty nejlepší zůstanou veřejnosti nejspíš zapovězeny )
Umění dobrého fotografa je zachytit moment ve správném okamžiku :o)
A nakonec nám Bubák udělal striptýz!
Prostě narozky se vším všudy :o)))