Prosinec 2008

Foto měsíce - prosinec 08

30. prosince 2008 v 19:00 | RUDA |  Foto měsíce
Pomalu končí prosinec, pomalu končí vánoční volno, pomalu končí rok 2008! Uplynulej rok zrekapituluju v některým z dalších článků, spousta lidí určitě čeká na report ze Štěpánské "dogařské" akce v Třinci, ale v posledních dnech se to nejak nedalo stíhat a já musím taky někdy chodit spát :) Touto dobou, kdy spatřil světlo světa tenhle článek, jsem asi někde na chatě na Slovensku, kde se s přáteli připravujem na rozlučku se starým rokem a na příchod toho novýho. I o tomto se možná dozvíte, pokud bude o čem psát, ale to všechno až přijedu, někdy počátkem ledna.
Jediný, co teď můžu v krátkosti napsat, je zhodnocení letošních Vánoc :)
Ano, byly vskutku hezké! Štědrý den jsem si opravdu užil, tentokrát jsem se na všechno vykašlal a většinu času trávil u pohádek, který jsem v minulých letech třeba i vynechával. A bavilo mě to :) Než jsem se z té krásné pohádkové atmosféry probral, byl rázem Štědrý večer a já jsem si uvědomil, že bych mohl alespoň už zabalit ty dárky :o) Nakonec vše proběhlo hezky a s úsměvem na rtu a všechny dosavadní starosti mi toho večera byly ukradený. Kouzlo Vánoc asi opravdu existuje ;o)

No a výběr fota měsíce byl proto tentokrát jasnej.
A co dát jako klípek měsíce? To mi bylo taky jasný už nejakou dobu dopředu. Tentokrát to bude "spešl song", jehož melodie mi okamžitě navozuje dobrou náladu. Ano, je to tak blbý, až je to dobrý! Pohleďte! ;o)

Přeju vám minimálně tak dobré silvestrovské veselí!

Vánoce 2008

22. prosince 2008 v 20:31 | RUDA |  Co sa stalo nové!?
Ani se člověk nenaděje a už jsou tu zase Vánoce. Letí to jak sviňa vážení. Čím víc je člověk starší, tím víc mi připadá, že ty svátky přicházejí jaksi častějc či co. Dřív jsem se na ně těšil a nemohl se dočkat, kdy už zase přijdou.....teď si říkám:"Tyjo, už zas? To není možný?!" Ale není to tak, že bych se na ně netěšil, přece jen ta atmosféra má pořád něco do sebe, ale prostě už to není jaksi ono. Ale to je holt přirozený, už nejsme malý děti a vyznáváme jiný hodnoty, než kupu hraček pod stromečkem, takže to zas prožívám trošku jinak.
Možná to bude znít teď trošku blbě, ale mě v dětství docela záleželo na tom, co budu mít pod stromečkem, prostě jsem to bral tak, že když už jsou ty VÁNOCE, tak si musím přát něco pořádnýho :o) Ale to jsem asi nebyl sám, co? :) Jasný, je to svátek výjimečnej a k němu patří výjimečný dárky, takže každej si asi vymyslí něco, co by mu jindy druzí asi jen tak nekoupili. A letos jsem taky možná chvilku přemýšlel, co zvláštního bych si od Ježíška nechal nadělit, ale posléze mě to přešlo a dospěl jsem k názoru, že mi je to tak nějak ukradený. Určitě je spouta věcí, co bych si mohl navymýšlet, ale mě se prostě letos nechce nic extra vymýšlet. Slýchám tradiční otázky: "Tak o co sis napsal Ježíškovi?".....no zatím fakt o nic! To co tam pod tím stromem bude, bude potěšující a zbytkem se nechám překvapit. Na ty překvápka se těším stejně nejvíc, bo jinak to není ono, když člověk dopředu ví, co si vybral. No ale hlavní "věci" o který si letos Ježíškovi napíšu budou základní: zdraví, láska, štěstí! Když budu cítit, že to tam pod tím stromečkem leží a že je tam toho dostatečná zásoba, budu šťastnej nejmíň do dalších Vánoc ! :) Vím, že to zní jako blbý klišé, ale momentálně je tohle pro mě prostě důležitej základ! A jinak vím, že Ježura určitě nezklame a přihodí i něco z té materiální sféry a já budu spokojenej ;o)
Tak Vám přátelé přeju, ať ty letošní Vánoce hezky prožijete, hlavně se nestresujte, bo to není o tom, mít co nejlépe uklizenej barák, mít napečený tuny cukroví a na poslední chvíli shánět zbytečný dárky, jen aby pod tím stromem něco bylo. Užijte si tu atmosféru, snažte se být v pohodě a lidem, který máte rádi, to zkuste dát najevo aspoň teď o těch Vánocích, pokud to nedokážete jindy.
Na téma Vánoce by se dala napsat spousta věcí k zamyšlení, napadá mě spousta dobrých i špatných úvah. Ale mě už se nechce :) Jdu se hodit do klidu a zkusím si ty letošní Vánoce pěkně užít. Snad to vyjde.
Jo a ještě na závěr super koleda z oblíbeného seriálu :o)

Kytára - má dřevěná láska :)

20. prosince 2008 v 15:03 | RUDA |  My friends
Proč tu píšu zrovna o kytaře? Nedávno jsem se totiž nad tím tak trochu zamyslel a zjistil jsem, že je to taková moje "dobrá kamarádka" a hlavně takovej vypouštěcí ventil. Jí se můžu totiž kdykoliv prostřednictvím mýho hraní svěřit se všema svýma aktuálníma náladama a ona to svýma tónama zase vypustí hezky ven. Někdy mi to fakt pomůže a je to prostě fajn odreagování.

Kytarky mám doma dvě. Jednu akustickou, kterou jsem podědil po mamce a naučil se na ni takový ty jednoduchý základy a druhou elektrickou, kterou jsem si koupil letos z kraje roku za těžce vydělaný peníze. Byl to holt takovej můj další sen, kterej jsem si chtěl splnit. Za prvé to má daleko silnější a hlasitější zvuk než španělka, za druhé se tam dají vytvářet různý jiný tóny a zvuky, který prostě na klasické kytaře nezahrajete. No a na tuhle novou kamarádku já hraju moc rád, protože to už je zas fakt o něčem jiným. Leze z toho obrovská energie a obzvlášť když jsem doma sám a je možnost to na aparátu ohulit, tak to je potom paráda, div nepraskají okna v baráku :) Jinak se s tím bohužel musím krotit, bo doma pro hlasitý zvuk někteří bohužel nemají moc pochopení, ale zase když to na mě přijde a potřebuju si zahrát, tak mi tu chvilku tak nějak snad tolerují :)
Jinak se tím hraním člověk opravdu dokáže odreagovat. Je možná asi trochu poznat, když mám třeba blbou náladu a hraju tak trochu nasraně, div se struny neškubou, ale přitom to není nic, co by se nedalo poslouchat (teda aspoň pro mě), dokážu se s ní rozparádit třeba jen tak, když chci vypustit přebytečnou energii, naopak když je klídek, tak si jen tak vybrnkávám. Podle nálady si vezmu do ruky buď klasiku nebo elektriku a věřte, že se pomocí hudebního nástroje dá ztvárnit spousta nálad a pocitů. Smutek, radost, nasranost, pohodička… Ten kdo na něco hraje mi dá určitě za pravdu. Nejsem samozřejmě žádnej profík, bo se všechno učím sám a i když písničky už zahraju relativně v pohodě, tak určitě vím, že nehraju tou správnou technikou. Ale zatím je mi to tak nějak jedno. Samozřejmě se chci dál zdokonalovat a taky že budu, ale zatím mi to co umím na to naše békání u táboráků a na chatách stačí :o) Obzvlášť ta elektrická "přítelkyně" mi jistě ještě dá hodně zabrat. Hraje se na ni totiž docela jinou technikou a člověk kolikrát žasne nad těma profíkama, jak se dokážou ohánět prstama po hmatníku s naprostou lehkostí a sám doma při některých hmatech div nechytám křeč do ruky :D Všechno se dá ale naučit a chce to čas a hlavně pýli.
Nejradši mám stejně jen takový to svoje hraní, kdy si jen tak sednu a hraju si svoje tóny, vymýšlím různý riffy apod. Prostě svoje nápady, do kterých právě převádím momentální náladu anebo si hraju jen tak, pro radost. Někdy ze mě vylezou myslím si docela podařený riffy, kdy se nad tím pozastavím a řeknu si, že to bylo fakt dobrý, ale je asi blbý, že si ty nápady nenahrávám, bo někdy se mi třeba můžou hodit, až se rozhodnu skládat vlastní písničky :) Na druhej den to totiž většinou zapomenu a to je myslím celkem i škoda. Dřív jsem si občas něco nahrál, ale čím víc toho je, tak už se mi ani nechce zasírat si tím místo v počítači.
Každopádně je to docela hezkej koníček a pro mě i fajn zábava. A taky další věc, která mi umožňuje se v něčem zdokonalovat. Cesta k úplné dokonalosti bude sice ještě dlouhá …ale jak zpívá Danek Landů: "Touha je cesta i cíl" :)
Není pak nic lepšího, než si se známýma při kytaře hezky zabékat ;o)

"Mikin" 2008

14. prosince 2008 v 14:58 | RUDA
Tož jsme se opět po roce na jeden večer proměnili v nadpřirozené bytosti a střihli jsme si Mikulášskou pochůzku po Těšnovicích. Někdo oproti loňsku jen změnil role, došlo taky k výměně anděla, ale jinak zůstala banda vesměs stejná. No a myslím, že jsme si to docela užili.
Za sebe teda musím říct, že jsem si to užil perfektně, možná líp než loni :) Nějak jsem se do té role čertíka vžil a prostě mě to bavilo. Ale nikoliv tak, že bych strašil, dělal bordel nebo ubližoval dětem, ale spíš jsem si tak ze všeho a ze všech dělal srandu a lidi to celkem brali. A děcka taky. Nijak moc se nás teda nebáli, ale o to nám ani nešlo. Mikulášská pochůzka má být hlavně zábava a obzvlášť na vesnici se tyhle tradice musí dodržovat. A líbil se mi přístup jednoho našeho spoluobčana, který hezky řekl, že: " Aji když bude mít malej třeba i 10 roků a bude vědět, že jste jenom převlečení kluci, tak vás vždycky pozvu dál na baňku, protože bez toho by to tady nebylo ono!" :) A tak to má byt! Někde bylo fakt srandy dost a člověk si chvilku mohl užít té anonymity, kdy je schovanej pod maskou a trochu ty lidi zdravě poškádlit.
Při jedné návštěvě jsme ještě s jedním kolegou čertem "strašili" tak dlouho, až nám zbytek bandy zmizel neznámo kam do vesnice a když jsme vylezli ven, nevěděli jsme, kde je hledat. Tak teda přišel na řadu mobil. Volám čertovi, nebere to. Volám Mikulášovi, nebere to! Nejlepší nápad v tu chvíli: sjednat si kolem sebe klid a poslouchat zda nezaslechnu řev čertů. Hurá, máme je. Ptám se, proč mi neberou telefon. Dostane se mi vtipné odpovědi od Mikuláša: "Vole, stojím nad děckem, předčítám mu z knihy hříchů a v tom mi začne z kapsy vyhrávat melodie - ´Už je to tady, už přichází sám Ruda, má dobrou formu, nebude nuda´" :o))) No tak to se celkem dalo pochopit :)
No prostě sranda se nesla celým večerem a celá pochůzka se uzavřela na tradiční afterparty v hospodě. A tam to taky stálo za to. Bubák přišle s nápadem, abych dotáhnul z domu kytaru a že to tam trošku rozjedem. Ve finále nápad dobrej, i když jsem z něj měl trochu strach, ale nakonec jsme si všichni společně fajně zabékali a zakončili tak hezký "pohádkový" večer.

A tady je pár fotek z průběhu:
Gruppe foto
Na návštěvě
Svatá trojice
Mikuláš už je sice staré stréc, ale furt se na něj lepí baby :)
Brát na sebe cizí podobu může jen kníže pekel!
(Podoba I.)
(Podoba II.)
(Podoba III.)
Když se u nás čerti ožerou...
Co by to byla za hospoda, kdyby si tam člověk nemohl pořádně zabékat :)
A toto vzkazuje Mikuláš všem zlobivým dcérkám :oP

Závěrečné hodnotící video je pořízeno taky, ale bez souhlasu účinkujících ho sem radši ani dávat nebudu ;o)


Törr; Doga - Troubky (29.11.2008)

4. prosince 2008 v 20:21 | RUDA |  Akcičky
No a jak už jsem naznačil v předešlým článku, tak víkend pokračoval v Troubkách u Přerova, kam jsou v poslední době zvány velice dobré kapelky a nám se tam opravdu líbí. No a kdo tam přijel tentokrát? Silná dvojka v podání kapel Törr a Doga. Ano, opět ta Doga, o které tady píšu skoro furt a může se zdát, že už jsme snad všichni předogovaní, ovšem když oni k nám do okolí kluci jezdí poměrně často a řekněme si na rovinu, ony už ty akce nebývají ani tak o té muzice :) Ovšem ani ta muzika nás zdaleka neomrzela, tudíž když je příležitost, tak proč nezakalit!?

A jako vždycky, opět to byla vydařená akce i tady. Do Troubek jsme dorazili celkem časně, něco před osmou hodinou, na kulturáku jsme se potkali s klukama z kapely, na závěr jsme našli i Mrňusa a to byl kámen úrazu, bo nějak kolem 3/4 na devět už nám došly obě flašky zelené, který se sebou Vranys dovezl. No fakt nekecám, díval jsem se na hodinky :oP No ale bylo nás na to moc, takže nikdo z nás nebyl nijak extra ožralej, jak by se teď mohlo zdát. Tou dobou jsme seděli dole v tzv. pekle ještě s Törrama a na podiu zrovna hrála nějaká kapelka s názvem Notorest, kterou jsem sice nějak nevnímal, ale všiml jsem si, že občas hráli coververze od Iron Maiden, takže to nemuselo byt špatný :) Nicméně toho večera jsem toho kromě Dogy stejně moc neslyšel. Ani ty Törry moc ne, ale holt tam byly prostě příjemnější věci na práci :) Od Törru jsem shlídnul všehovšudy tak pět kousků, jinak jsem to vnímal spíš tak jedním uchem. Ale dobrý. Vlasta Henych s Otou Herešem se snažili a i když už Törr asi nebude nikdy tam, kde býval, tak písničky dělají pořád dobrý. Jinak Kubík furt někde poletoval, někde se zakecal a na muziku holt nezbylo tolik času :) Ovšem nijak mu to nevadilo, člověk si musí od té muziky aji chvilku odpočinout… i když je na koncertě! :oD
S Vlastou Henychem (Törr)

No jináč jako akce dobrá, co víc napsat?! Snad ještě něco k Doze, i když o té už tady bylo napsáno mraky. Standartně dobrý vystoupení, zapařili jsme jak to šlo, myslím, že byla celkem i sranda, když jsme s kapelou mezi sebou i během vystoupení tak drobně vtipkovali a nálada byla perfektní. Pivo se nepilo a k fajn náladě stačila bohatě ta zelená a dobří lidi okolo. Jinak vystoupení Dogy skoro beze změn. Už se docela těším na novej rok, až začnou jezdit zase s něčím jiným. Navíc se chystá nová placka, takže to zas přibudou nějaký nový songy. Ovšem překvapili kucí přece jen něčím v závěru. To když dali naši oblíbenou Lindu Perry (song What´s up!) a při té jsme si všichni perfektně zabékali. Pokud mě paměť neklame, tak ji zahráli poprvé s elektrikama na normálním koncertě (co jsem já měl možnost shlídnout), jinak tahle pecka spíš vždycky zakončovala akusťáky. Takže dobré! No a jinak nás s nima letos ještě čeká vánoční unplugged v Třinci, na kterej se obzvlášť těšíme, bo to je zas uplně něco jinýho a tyhle vystoupení já velmi rád :)
Cannibal :)

Po koncertě kluci odjížděli domů, takže žádná dlouhá afterparty nenásledovala no a nakonec i my jsme jako jedni z posledních opustili zdejší hezký kulturák. Cesta zpět se nám ještě trošku protahla, bo řidič údajně objevil cestu, která je časově kratší... no a ta zkratka nakonec zabrala skoro hodinu bloudění někde… ani nevim kde :) Tož první mi to bloudění připadalo strašně srandovní, ale nakonec jsem se rozhodl to zaspat, bo to bylo fakt nějaký až moc zdlouhavý :) No a ve finále nebylo hezčího probuzení, než v našich rodných Těšnovicích.
Izzi, já, Ota Hereš, Bubák

Další fotky z téhle akce najdete TADY!!!


Fanánek a Synové výčepu; M.Z.H. - Zborovice (28.11.2008) + ROZHOVOR S FANÁNKEM

2. prosince 2008 v 14:03 | RUDA |  Rozhovory
Fanánek a Synové výčepu
A tož mám za sebou další dvojkoncertní víkendovej zátah, ve kterým jsem si užil kvalitní živé hudby fakt spousty. Vše začalo v pátek koncertem ve Zborovicích, kde vystupoval Fanánek se Synama výčepu, který podědil po zavražděným Frantovi Sahulovi. A jak už to tak bývá, akce od kterých si moc neslibujete bývají většinou parádní no a nejinak tomu bylo i v tomto případě.

Prostě jsem si šel poslechnout, jak budou znít Sahulovy písně ve Fanánkově podání a nakonec jsem byl příjemně překvapenej tím vším. Za prvé jsem nečekal, že by se mohlo dostavit moc lidí, bo od každýho bylo slyšet jen: "To nejsou Tři sestry, tak na to nejedu" no a za druhé jsem od toho ani po hudební stránce moc neočekával, bo jsem ani nevěděl co mám čekat :) Syny výčepu jsem nikdy předtím naživo neviděl a Sahulovi písničky jsem si poslechl z CD jen tak občas. Bylo mi ovšem jasný, že pokud to lidi budou brát, tak z toho může vzniknout dobrej mejdan, bo s partou okolo Fanánka se to vždycky dá dobře roztočit. No a to se nakonec naštěstí potvrdilo a bylo to super.
Spolu s touhle partou dorazila do Zborovic i další kapela M.Z.H., která dělá často hosta na turné Třem sestrám a na ty jsem se opravdu těšil. Letos jsme je viděli poprvé se Sestrama v Žopech a tam to bylo velice povedený. Jejich muzika mi padla do ucha takřka okamžitě a i tentokrát se ukázalo, že jejich vystoupení jsou perfektní. Teď se mi to zdálo možná ještě lepší, zvlášť co se týče nasazení zpěváka, kterej je na svým postu čím dál víc jistější a dokáže to dobře rozkalit. Lidi je taky vcelku brali a pár pogujících hloučků už zvěstovalo dobrou pařbu. Většina jejich songů se mi fakt líbí, o to víc mě mrzí, že nikde nemůžu sehnat jejich CD :oP Je tam hodně slyšet právě vliv Tří sester a jiných klasických punkovek, je to hodně zpěvný a na pařbu jak dělaný. No myslím, že o téhle kapelce ještě uslyšíme.
Fanánek a Synové výčepu - Zborovice
Po nich už na podium po intru vybraných nadávek ze South parku nastoupili Synové výčepu v čele s mistrem Fanánkem, který hned ze startu oznámil, že se dnes bude vyvolávat duch Franty Sahuly. A to se toho večera myslím taky podařilo. Nikoliv však nějakým pochybným čarováním, ale za pomocí písniček, který Franta složil nebo s nimi měl nějakou souvislost. Když se k tomu přidala dobrá atmosféra, kde převládal alkohol a dobrá muzika, muselo to Františkova ducha přitáhnout ze záhrobí na sto honů. Tímhle způsobem totiž tenhle hudebník docela často žil a určitě by nebyl rád, kdyby se jeho odchod ze světa nějak dlouze oplakával. Naopak tenhle Fanánkův nápad vzkřísit jeho písně a hrát je i po jeho smrti se zdá nakonec jako velice povedenej a Sahulu by jistě těšilo, že jeho tvorba stále může předávat radost lidem. A možná, že díky Fanánkovi se dostane Sahulova tvorba i k lidem, kteří o ni dřív ani nejevili zájem nebo třeba ani nevěděli. Je to každopádně dobrej tah, protože Fanánkovo jméno lidi naláká a nemusí to být ani koncert se Třema sestrama.
Fanánek a Synové výčepu - Zborovice

Ve Zborovicích se nakonec taky sešel docela slušnej počet a hlavně bylo hezký, že se lidi opravdu bavili. Já jsem na to taky docela čuměl, bo ty Sahulovy songy dostaly ve Fanánkově podání zase uplně jinej rozměr a opravdu moc dobře se to poslouchalo. Nechci srovnávat kdo to jak zpíval líp, to by snad byl i hřích... prostě každej z nich má (nebo měl) svý svérázný vystupování a barvu hlasu a v každým podání to prostě znělo jinak. Sahulu jsem bohužel se Synama neměl tu čest naživo spatřit (anebo jednou vlastně jo, ale to jen velice krátce na prvním fesťáku a to už si teda moc nepamatuju), jinak si ho pamatuju z koncertů Sester, kde nikdy nemohla chybět jeho holá prdel a jeho jméno bylo prostě pojem. Co se týče jeho tvorby ve Fanánkově podání, tak na to musím říct jedině VYNIKAJÍCÍ! Fakt se mi to líbilo! Některý písničky sice občas nuda, ale většina z nich stála za to a lidem se to dle nadšenýho paření taky asi muselo líbit. Největší ohlasy sklidily asi ty nejznámější songy jako "Lambáda", "Stíny na duši" nebo "Sovy v mazutu". Došlo taky na zcela novou píseň, ke které František napsal text těsně před smrtí, ovšem nahrát už ji nestihl a tato se jmenuje "Nouzovej východ". Hudbu dodatečně složil kytarista Synů a ta ve spojení s opravdu povedeným textem navodila snad jedinou vážnou chvilku toho večera. Opravdu kvalitní píseň, Fanánkem skvěle odzpívaná. To jsem si fakt říkal, klobouk dolů pánové!
Celej jejich set trval bezmála asi dvě hodiny a projely se snad všechny nejlepší kousky ze Sahulovy tvorby ať už se Synama nebo se Setrama, Fanánek si tu taky přihřál svoji polívčičku, když odehrál dvě písně ze své sólovky Jevany, no a akorát mi chyběla hitovka z téhle desky "Jaj, ty kokot!" :) Přitom v playlistu napsaná byla. No škoda. Nicméně na kvalitě tohoto koncertu to jistě neubralo, bo ten byl převážně ve znamení vzpomínky na Sahulu a to se povedlo myslím dostatečně.
Fanánek a Synové výčepu
V závěru ještě přišel moment, kdy baskytarista Synů vytáhl ze zákulisí pozoun a odehrál s ním pár písní, přičemž došlo i na jednu lidovku a taky závěrečnou halekačku "Vídeň". Nemohl chybět samozřejmě ani úchyl "Průša", jehož tak hezky Sahula ztvárnil v legendárním videoklipu. Tentokrát se do této role převtělil saxofonista Jaroušek, kterýho můžete znát ze Tří sester nebo taky z kapely MZH a oblečen již tradičně do růžové sexy saténové košilky skvěle bavil publikum, přičemž neopomenul ani Sahulovo gesto s holou prdelí :) Byl to prostě prima mejdan se vším všudy a pokud tu byl Sahulův duch skutečně přítomnej, tak si to musel taky perfektně užívat.

Fotky z koncertu TADY!!!

No a na druhej den se pokračovalo v Troubkách u Přerova. O tom ale v dalším článečku co nevidět ;o)
-------------------------------------------------------------------------------------------------

S Fanánkem jsem taky stvořil před koncertem pro Týdeník Kroměřížska tenhle rozhovor, takže pokud jste si to nestihli přečíst v novinách, máte možnost i zde:

Fanánek přijede zavzpomínat do Zborovic na Františka Sahulu

V pátek 28. listopadu se uskuteční ve Zborovicích další rocková show, jejíž hlavní hvězdou bude frontman legendární české kapely Tři sestry Lou Fanánek Hagen, který se zde ovšem tentokrát spojí se souborem nazvaným Synové výčepu. Otěže této kapely převzal po zavražděném hudebníkovi Františku Sahulovi na jehož písně se bude tento večer převážně vzpomínat. Co k tomu Fanánka vedlo a jak na na svého zesnulého přítele s odtupem času vzpomíná se dočtete v následujícím rozhovoru.

Co vás přimělo k tomu, abyste se po smrti Františka Sahuly spojil s kapelou Synové výčepu a zpíval jeho písně? Byl to Váš nápad, nebo Vás k tomu musel někdo přemlouvat?

Byl to samozřejmě můj nápad a vznikl teda až za několik dní po smrti Františka. Říkal jsem si, že ty Synové výčepu najednou zůstanou osyřelý a ty písničky už najednou nikdo naživo nebude hrát… Nebo, co je horšího, že najednou vstanou takový ti noví epigoni a plagiátoři, který s tím Sahulou nemají nic společnýho, tak jsem tomu rázně zatnul tipec tím, že vlastně jako jeho spolupracovník a souputník ty písničky převezmu a budu je zpívat.
Jméno František Sahula bylo v hudební branži pojem. Při jeho vyslovení se leckomu vybaví např. rebel, který rád holdoval alkoholu, někomu zase úchyl Průša ze známého videoklipu, jinému naopak velmi nadaný hudebník a skladatel. Pro Vás to byl určitě dobrý kamarád, se kterým však bývaly občas i problémy. Jak na něj teď s odstupem času vzpomínáte?

No tak všechno co je řečený v té otázce je určitě pravda, ale dobrý kamarád - to slovo mi příjde všeobecně až tak silný… měl by to být spíš bratr v dobrém slova smyslu, takže tím kamarádem bych šetřil úplně. A kamarád Sahula určitě nebyl, protože jak už to tak u géniů bývá, tak oni nemývají tyhlety schopnosti. Jsou to ješitný lidi, kteří myslí především na sebe a dokážou to otočit mnohokrát. On byl hlavně dobrej kumpán! Ve svých dobrých obdobích byl dobrým kumpánem, takže ty společný tahy byly výborný, byla s ním švanda, ovšem dokázal vždy otočit všechno ve svůj prospěch, kdykoliv to pro něj bylo nutný. Takže já na něj budu vzpomínat stále jako na velmi zajímavou perzonu, se kterou se zažilo spousta legrace, dobrodružství a podivnejch věcí, ale je fakt, že to nebyla pevná osobnost, ani v těch vztazích, a byl naprosto, naprosto nespolehlivej.

Co se Vám vybavilo v první chvíli, kdy jste se dozvěděl, že je František Sahula po smrti?

No tak v první chvíli to bylo určitě hodně překvapivý, hlavně ten způsob, kterej vypadal kriminálně, což se potvrdilo během asi dvou dnů, protože spíš bylo očekávatelný, že zemře na selhání organismu nebo že někam spadne, protože poslední dobou byl opravdu ve stavu strašlivým. Takže tohleto bylo spíš takový hodně překvapivý, že ta smůla nebo ten osud si takhle dal dohromady zrovna tohodle člověka s krimošským přepadením.
Jak nyní reagují lidé na znovuobnovení jeho repertoáru ve Vašem podání? Myslíte si, že se na návštěvnosti koncertů Synů výčepu promítá i propojení s Vašim jménem?
No já si myslím, že to jméno hraje roli určitě, protože bez toho by Synové živořili a maximálně by na ně chodilo pár kamarádů, kdežto takhle přece jenom je to lepší ty návštěvnosti.
Hodláte s touto kapelou v budoucnosti pokračovat nebo jde jen o krátkodobou vzpomínkovou záležitost?
Ano, hodláme, ale samozřejmě Tři sestry jsou prioritní, takže takových 10 - 12 koncertů do roka maximálně. A určitě letní festivaly, ty jsou výborný, tam je hodně lidí.

Prozraďte tedy, na co se mohou návštěvníci koncertu ve Zborovicích těšit a co od Vás mohou slyšet.
No tak můžou se těšit na průřez Františkovou tvorbou od první do poslední desky, zahrajeme taky tři písničky z mé sólové desky Jevany, protože tu se mnou dělal kytarista ze Synů výčepu Rosťa Cerman, a potom např. legendární Sovy v mazutu, který hrajou Sestry i Sahula a taky píseň Průša je úchyl, to by nemělo chybět samozřejmě.
S domovskou kapelou Tři sestry jste teď dokončil společné velké turné s Divokým Billem. Jaké bylo?
No bylo výborný. Lidí spousta, zábavy spousta a únavy taky spousta, protože bylo deset koncertů ve 14 dnech, což je docela záhul teda. Ale jinak, stejně jako to předchozí před čtyřmi lety bylo to turné bezva.
Rok 2008 se pomalu, ale jistě blíží ke konci a vy máte za sebou řadu projektů. Vydal jste sólovou desku "Jevany", úspěšně jste prokřižoval republiku s Třemi sestrami, podílíte se na řadě muzikálů a nyní jste k tomu přidal již zmiňovanou spolupráci s kapelou Synové výčepu.
Jaké jsou tedy vaše hudební plány do toho roku následujícího?
No tak řekl bych, že naprosto stejný. Samozřejmě se to posune a jediný co nebude, je to, že nebudu dělat sólovou desku a místo toho se bude dělat deska se Třema sestrama. Muzikál bude nějakej taky určitě a Synové budou hrát tak jak jsme říkali. "Sestrovský" koncerty budou probíhat téměř přes kopírák jako letos, zase okolo toho počtu nějak 70 do roka což je s těma "Synovskejma" okolo osmdesátky a to je pro mě tak akorát. Víc bych nedělal.

Děkuji za rozhovor a ať se daří v další tvorbě.

Díky, mějte se hezky. Nashle - Fanánek.

Foto měsíce - listopad 08

1. prosince 2008 v 11:25 | RUDA |  Foto měsíce
V posledních dnech nějak nestíhám a je to vidět... zapoměl jsem tu dát listopadové foto měsíce :)
On ten měsíc vůbec nějak rychle utekl... no a takhle nějak vypadalo to poslední listopadové ráno!
Takže dobré ráno všem! :)

No jináč nám nastal advent, už se nám to "vánočí", v supermarketech dokonce už od října, z čehož je mi na blití, no ale budiž :oP
No a abych nebyl pozadu, tak tady musím navodit taky trochu té předvánoční atmosféry a k tomu mi posouží klípek měsíce. Tentokrát to nebude žádný retro, nýbrž celkem novotina pár let stará. Tenhle klip mám moc rád a vždycky se na něj rád mrknu, bo to je celkem sranda. A taky ze života! I tohle se totiž někomu může o Vánocích stát... a někde se to asi stává celkem často a nemusí to být zrovna Vánoce :)
Zatím tedy přeju hezký čas adventní! ;o)