Duben 2009

Cocotte Minute - Kojetín 18.4.2009 (Bethrayer Meatfly Fest)

20. dubna 2009 v 21:54 | RUDA |  Akcičky

Zimní koncertní přestávka byla dost dlouhá a pořádná živá muzika už mi sakramentsky chyběla. Proto když se v okolí konečně zase zjevila nějaká ta "prvoligová" kapela, nebylo nad čím uvažovat. V Kojetíně se totiž pořádala akce s názvem Bethrayer Meatfly Fest, kde dohromady vystupovalo v jednom večeru asi 8 kapel, přičemž hlavní hvězdou celé akce byli pražští Cocotte Minute.
No a ty já můžu :) A poslední dobou čím dál víc. Zjišťuju, že postupem času tahle kapela, která mě před pár lety ještě nějak vůbec nezajímala, stoupá v žebříčku mé oblíbenosti pořád nahoru a stále s větší frekventovaností koluje v mým MP3 přehrávači. Obzvlášť v zimní sezoně na lyžích nebo i teď při namáhavé práci si je často pouštím do uší, neboť zjišťuju, že mě ta jejich muzika dokáže vždycky tak "správně nasrat" a to pak podávám lepší výkony :o)) No a taky do auta jsou jak dělaný :)

No a není to tak dávno, kdy mi do přehrávače pronikla i jejich zbrusu nová deska s názvem Sado Disco, která se pánům muzikantům opravdu dost povedla. U mě to sice nebyla záležitost hned na první poslech, ale čím víc jsem si ji naposlouchal, tím víc se mi začala líbit, neboť síla těch písniček se ukrývá především v textech a ty se vskutku podařily. Na desce se sice nachází pouhých 8 písní, ovšem každá z nich je fakt kvalitní a v tomhle případě souhlasím s názorem kapely, že je lepší udělat radši míň, ale za to opravdu kvalitních písniček, než jen pár dobrých hitů a zbytek jenom takových těch sraček do počtu. Deska při poslechu sice sotva začne, tak rychle skončí, ale jak říkám, kvalita tenhle časový nedostatek převyšuje.
Všechny písničky jsou skutečně vypiplaný, Cocotti ještě trochu víc podladili kytáry, přidali k tomu ještě nějaký samply a hned to zní zase trochu víc světověji :) Chvilku jsem si na tu elektroniku u nich sice musel zvykat, ale teď se mi to fakt líbí. V některých pasážích mi to dokonce připomínalo Rammsteiny :) Většina pecek se tu nese sice v takovým tom středním tempu, když jedinou výjimkou je snad rychlejší a hodně úderná pecka "1-2-3-vpřed!", kterou už hráli loni na fesťáku v Třinci spolu s "Nenávistí" a to jsou taky dvě nejvýraznější hitovky tohodle alba. Mě se ovšem asi nejvíc líbí ta s názvem "Ostrov". Má holt něco do sebe a stejně jako ostatní disponuje povedeným textem. Prostě Sado Disco je dobrý a tak jsem byl natěšenej, že ty nový písničky uslyším teď v Kojetíně už i naživo.
Takže k věci! :) Na místo činu jsem dorazil v době, kdy právě zahajovala svůj set domácí kapela Bethrayer, která měla celou tuhle akci na svědomí a docela mě překvapilo, kolik v sále bylo lidí. No celkem narváno! V těchto končinách jsem byl na nějakým koncertě vůbec poprvé (pokud mě paměť neklame), no a bylo celkem fajn vidět zase něco jinýho, než poloprázdný kulturáky na Kroměřížsku :) Lidí se tu sešlo celkem dost a tak trochu jsem byl i rád, že musím řídit, bo čekat ty nekonečný fronty na pivko by mě asi moc nebavilo. Takže pěkně birellka do ruky a šel jsem sledovat Bethrayery :) Tahle HC banda je jedna z mála z okolí, která se jakž takž vypracovala a dělá docela povedenou muziku. Mají tady svoji početnou základnu fanoušků a celkem jim to šlape. Když mám možnost, tak si je vždycky rád poslechnu. Letos budou mít své čestné místo i na Masters of Rock ve Vizovicích, tak kdo ví, třeba ještě udělají díru do světa. Tohle vystoupení ale bylo trošku zprasený zvukařem. I když jsem stál hned vedle jeho pultu, tak zpěvákovi nešlo skoro vůbec rozumět a bylo to takový... no hodně přehlučený. Škoda.
Mnohem líp už bylo rozumět Zellerovi z Cocotte Minute a to i z mnohem větší blízkosti k podiu. Tady už to bylo v pořádku takže "Cocotí" set byl, dalo by se říct až na drobné vyjímečky, bezchybnej. Ogaři se do toho hned od začátku opřeli a začali do lidí sypat ty nejlepší kousky do skoku, takže v sále rázem bylo docela hezky vysaunováno. Z nové desky odehráli pouhé tři skladby, a to již zmiňované "1-2-3...." a "Nenávist", ke kterým přidali ještě diskotékovou pecku... jak jinak než právě tu s názvem "Sado Disco"! :) No trošku mě mrzelo, že těch nových nezaznělo víc, ale zase na jednu stranu moc lidí to ještě asi nemá naposlouchaný, takže kapela předvedla jen takovou malou ochutnávku, než aby lidi "nudila" dosud neznámýma songama. Každopádně se potvrdilo, že naživo zní skladby zase trochu jinak než na desce a obzvlášť "1-2-3 vpřed!" má fakt naživo mnohem větší sílu než na desce a je to sakra dobrý na pařbu. Moc jsem si sice nezapařil, bo mě nějak v ten den zmohla únava, a tak jsem si ten koncert vychutnal jakž takž v klídku.. i když občas to se mnou celkem mlelo :) No u téhle muziky prostě nejde zůstat v klidu!
V těch klidnějších pasážích měl člověk aspoň možnost pozorovat různý jiný detaily, jako například to, že frontman Zeller se mi zdál na svým postu už mnohem jistější a odvážnější, než při jejich posledním shlédnutí někdy v minulým roce a bylo vidět, že si ten koncert celkem užívá. No tenhle borec je myslím pro tu kapelu stejně hodně důležitej. Jako každej jinej zpěvák samozřejmě dodává kapele xicht, navíc je pro ně určitě přínosem, že je vidět v televizi, když uvádí "Pomeranč" a především má tahle kapela v jeho osobě hodně dobrýho textaře, kterej dokáže složit silnou píseň na mnohem jinačí témata než je láska nebo chlast, jak je zvykem u některých ostatních českých kapel. No a v neposlední řadě je to dobrej zpěvák s nezaměnitelným hlasem a takovým tím osobitým drzým "frackovským" výrazem :) No jak sám během koncertu tvrdil, novou deskou si nasadili laťku hodně vysoko a bude těžký ji v budoucnu překonávat. Věřim, že pokud si to sami nějak neposerou, tak o téhle kapelce bude ještě dost slyšet a mladý publikum, který si vychovají jim zůstane ještě nadlouho věrný. V Kojetíně jejich vystoupení sice uteklo rychle jak voda, ale bylo povedený. Doufám že příště už budu při síle a v nejbližší době si na ně zase někdy skočím :)
Poslední kapelou toho večera, kterou jsem měl možnost spatřit byla ta s názvem Satisfucktion, což taky nebylo vůbec špatný. Sice anglický texty, ale bylo to skočný, tvrdý a melodický... no těchle kepelek je tu už plno, co si budem nalhávat a někdy se to zdá už tzv. furt na jedno brdo. Satisfucktion mi ovšem přišli na docela dobré úrovni a rád jsem si je poslechl. Viděl jsem je poprvé a tak jsem si zas aspoň chvilku dopřál možnost poznat, co se v naší zemičce toulá za hudebníky. A jo, možná si je někde ještě vyhledám a poslechnu v klidu domova :)
Na další zbylé dvě kapelky už nebyl čas ani nálada a tak jsem se radši ujal lepší zábavy v podobě rozvozu kamrádů do širokého okolí :) Večer to byl v globále moc fajn! Rozhodně lepší než sedět u telky a sledovat jak královna bulvárů Ivetka Bartošová přebírá cenu TýTý za nejlepší zpěvačku. Sorry, ale to už je na mě fakt moc :oP

Jo a fotky nemám... teda mám, ale asi jenom tři a ty jsou tak nepovedený, že by byla ostuda je sem dávat. Nevim proč, ale nějak se mi nechtělo fotit. Asi mě holt víc zajímala ta muzika a než jsem si to uvědomil, tak byl konec :o)
Ale jinak ultramegamoc fotek z téhle akce jsem našel např. tááádyhle! :)

Velikonoční vyjížďka na Velehrad

14. dubna 2009 v 20:22 | RUDA |  Co sa stalo nové!?
Aby si někdo nemyslel, že furt jenom chodíme na koncerty a sedáváme po hospodách, tak zde je důkaz, že my i řádně sportujeme! :oP Ano, na velikonoční pondělí, kdy si všichni notorici už od rána nalívají mozky pod záminkou zmlátit babu se naše těšnovicko-trávnicko-vážanská banda rozhodla tento svátek bojkotovat a využít letošního krásného jarního počasí k pořádnému výletu na kolech. A nebyl to výlet nikterak jednoduchý. V plánu totiž bylo navštívit obec Velehrad na uherskohradišťsku, přičemž celá trasa vedoucí přes Bunč a podobné chřibské krpály v součtu dávala nějakých těch 70 km.
Z Těšnovic se vyráželo těsně po desáté hodině a i když už jsem na Ostré hoře, která se tyčí nad naši rodnou vískou, apeloval na ostatní, že už to stačilo, neboť otud je taky pěkný výhled na okolí, pokračovalo se směle dál :) První větší občerstvovací zastávkou tedy byly až Kostelany, kde jsme dali jedno pivečko na žízeň a doplnění potřebné energie a hned sa pak jelo líp. Následovalo totiž prudký stoupání až na Bunč a tam byly zásoby energie fakt potřeba. Naštěstí se ale nejelo po silnici, ale pěknou lesní zkratkou, kde to ubíhalo daleko líp a ani to nebylo nijak extra náročný.
Z Bunče už se pak jelo jedna radost směrem na Salaš. Tady ovšem v půli cesty nastala malá zrada v podobě orientačních schopností, když jsme sice jeli dobrým směrem, ale po takové cestě, kde by projel snad jen lesní traktor a po cyklistech zde nebyla ani památka :) I když někteří tuhle cestu proklínali, já jsem si ji vychutnával, bo terén, to je něco pro mě :) No a nutno podotknout, že jsem si ji vychutnal se vším všudy. Uprostřed toho tankodromu se totiž z ničeho nic zjevila obrovská kaluž přes celou cestu a v té rychlosti už nebyla jiná možnost, než ji projet. Chybělo málo a projel bych ji, ovšem byla jaksi hlubší než jsem čekal a tak bahno na dně vystavilo mému kolu STOP! Nebylo úniku a tak jsem se holt musel do té sračky jednou nohou postavit. Naštěstí ale byla teplučká, takže to bylo takové příjemné osvěžení uprostřed cesty. Čistota už ovšem byla jaksi horší :)
Po této vtipné vložce jsme tedy pokračovali až na Salaš, kde jsme obsadili hospůdku a dopřáli si teplého oběda. Paní hospodská zde sice byla zmatená jak lesní včela, neboť mi donesla uplně jiný jídlo, než jsem si objednal, ale i tak to bylo dobrý. K tomu mi navíc dopřála ještě pivko zdarma, takže kdo by si stěžoval :) Na hajzlíku měli taky voňavý mýdlo, který jsem využil k omytí nožičky a vyprání ponožky s botou a tak to tu bylo opravdu velmi příjemné a ani se nechtělo dál.

Pak už se ale valilo pěkně po cyklostezce až na Velehrad, kde jsme byli za pár minut. Po cestě jsme ještě objevili skatepark, kde jsme si trošku zaskotačili na překážkách a pak už hurá ke známému poutnímu místu. Zde jsme zakempovali, prohlídli si kostel a všecko jsme si to tam tak hezky obešli, načež následovala další občerstvovací zastávka v jednom z místních pohostinství.
A tady se nám líbilo. Opět jsme si dali něco k jídlu a k pídlu, byla tu sranda a občas jsme přiváděli i zdejší příjemnou obsluhu do rozpaků. Mladým servírkám se to ovšem asi líbilo, neboť po chvíli se všechny tři sletěly koketovat jen k našemu stolu a co se dělo uvnitř v hospodě jim bylo evidentně ukradený :) No asi tam dlouho neměli tak dobře naladěnou návštěvu :) Holt byla sranda a člověku se už ani nechtělo zpátky. Zvednout bolavé prdele nás ale nakonec donutil až místní holub, kterej se rozhodl vysrat se ze stromu přímo na náš stůl. Povedlo se mu to ale tak dokonale přecedit mezi větvema, že to tam tak hezky ošprycoval až to dostali i hosté u sousedního stolu. U nás to schytal jenom Radek, ale zato pořádně. Reklamace a žádost o nový pivo v důsledku nasrání ptáka do kamarádova krýglu mi neprošla a tak byl čas odejít :) Na závěr se Bubák ještě holek "slušně" zeptal na svoji oblíbenou otázku, aby si nás tam trošku zapamatovali, poté jsme ještě neplánovaně sehráli vtipnou scénku na hajzlíku před náhodným hostem, který z nás asi nechápal no a vzápětí jsme tento lokál s dozvuky záchvatu smíchu opouštěli. Byla tu holt sranda a dalo by se říct, že to byla nejlepší část výletu.
To se ovšem nedalo už říct o zpáteční cestě. V nohách už jsme toho měli dost a únava se hlásila řádně o slovo. Navíc nás nečekalo nic příjemnýho, neboť cesta do zdlouhavých kopečků přes Modrou na Bunč se táhne jak smrad. Na Modré jsme si ještě vyšplhali na místní dřevěnou rozhlednu uprostřed vinohradů a pak už se jelo skoro bez přestávky až domů.
Nožiska a vlastně celý tělo dostalo pořádně zabrat, ale stálo to za to. Domů jsme dorazili kolem sedmé večer, sice unavení, ale plní veselých zážitků, na který budem určitě ještě dlouho vzpomínat.
ZDE je možno shlédnout průběh našeho výletu ve fotografiích :)

Škoda Motorsport v Těšnovicích

11. dubna 2009 v 12:37 | RUDA |  My art
V posledním týdnu jsem měl docela o zábavu postaráno. V okolí Těšnovic se totiž děly nevídané věci. Místní motokrosovou trať a bývalý tankodrom si totiž vybrala jako místo k testům vozu Fabia S2000 tovární stáj Škoda Motorsport, což pro mě jako fandu rally byl celkem svátek, protože bych asi nikdy nepředpokládal, že se mi tovární tým se svými jezdci, kteří patří ke světové špičce, bude prohánět přímo za barákem:) No ale stalo se a tak jsem si to přece nemohl nechat ujít :) Celý test trval dohromady tři dny a byl o to zajímavější, že probíhal na šotolinovým povrchu, kterej se u nás v ČR prakticky nikde nejezdí, takže to pro nás rally fandy byl opravdu zážitek. No a určitě by nebylo špatný, kdyby byla tahle velice pěkně nachystaná trať využívaná k podobným testům častěji. Pro motoristický fandy z blízkýho okolí by to byl jistě požitek :)

Zde pár fotek z testů:

Všechny moje ostatní fotky ke shlédnutí ZDE!!!

No a tady i něco málo z pohyblivých obrázků.
Video č.1 z prvního dne, kdy testoval jezdec Jaroslav Starý


Zbylé dva dny už jezdili Honza Kopecký a Fin Juho Hänninen a to už byla jiná palba :)
(Viz. video č. 2)