Velikonoční vyjížďka na Velehrad

14. dubna 2009 v 20:22 | RUDA |  Co sa stalo nové!?
Aby si někdo nemyslel, že furt jenom chodíme na koncerty a sedáváme po hospodách, tak zde je důkaz, že my i řádně sportujeme! :oP Ano, na velikonoční pondělí, kdy si všichni notorici už od rána nalívají mozky pod záminkou zmlátit babu se naše těšnovicko-trávnicko-vážanská banda rozhodla tento svátek bojkotovat a využít letošního krásného jarního počasí k pořádnému výletu na kolech. A nebyl to výlet nikterak jednoduchý. V plánu totiž bylo navštívit obec Velehrad na uherskohradišťsku, přičemž celá trasa vedoucí přes Bunč a podobné chřibské krpály v součtu dávala nějakých těch 70 km.
Z Těšnovic se vyráželo těsně po desáté hodině a i když už jsem na Ostré hoře, která se tyčí nad naši rodnou vískou, apeloval na ostatní, že už to stačilo, neboť otud je taky pěkný výhled na okolí, pokračovalo se směle dál :) První větší občerstvovací zastávkou tedy byly až Kostelany, kde jsme dali jedno pivečko na žízeň a doplnění potřebné energie a hned sa pak jelo líp. Následovalo totiž prudký stoupání až na Bunč a tam byly zásoby energie fakt potřeba. Naštěstí se ale nejelo po silnici, ale pěknou lesní zkratkou, kde to ubíhalo daleko líp a ani to nebylo nijak extra náročný.
Z Bunče už se pak jelo jedna radost směrem na Salaš. Tady ovšem v půli cesty nastala malá zrada v podobě orientačních schopností, když jsme sice jeli dobrým směrem, ale po takové cestě, kde by projel snad jen lesní traktor a po cyklistech zde nebyla ani památka :) I když někteří tuhle cestu proklínali, já jsem si ji vychutnával, bo terén, to je něco pro mě :) No a nutno podotknout, že jsem si ji vychutnal se vším všudy. Uprostřed toho tankodromu se totiž z ničeho nic zjevila obrovská kaluž přes celou cestu a v té rychlosti už nebyla jiná možnost, než ji projet. Chybělo málo a projel bych ji, ovšem byla jaksi hlubší než jsem čekal a tak bahno na dně vystavilo mému kolu STOP! Nebylo úniku a tak jsem se holt musel do té sračky jednou nohou postavit. Naštěstí ale byla teplučká, takže to bylo takové příjemné osvěžení uprostřed cesty. Čistota už ovšem byla jaksi horší :)
Po této vtipné vložce jsme tedy pokračovali až na Salaš, kde jsme obsadili hospůdku a dopřáli si teplého oběda. Paní hospodská zde sice byla zmatená jak lesní včela, neboť mi donesla uplně jiný jídlo, než jsem si objednal, ale i tak to bylo dobrý. K tomu mi navíc dopřála ještě pivko zdarma, takže kdo by si stěžoval :) Na hajzlíku měli taky voňavý mýdlo, který jsem využil k omytí nožičky a vyprání ponožky s botou a tak to tu bylo opravdu velmi příjemné a ani se nechtělo dál.

Pak už se ale valilo pěkně po cyklostezce až na Velehrad, kde jsme byli za pár minut. Po cestě jsme ještě objevili skatepark, kde jsme si trošku zaskotačili na překážkách a pak už hurá ke známému poutnímu místu. Zde jsme zakempovali, prohlídli si kostel a všecko jsme si to tam tak hezky obešli, načež následovala další občerstvovací zastávka v jednom z místních pohostinství.
A tady se nám líbilo. Opět jsme si dali něco k jídlu a k pídlu, byla tu sranda a občas jsme přiváděli i zdejší příjemnou obsluhu do rozpaků. Mladým servírkám se to ovšem asi líbilo, neboť po chvíli se všechny tři sletěly koketovat jen k našemu stolu a co se dělo uvnitř v hospodě jim bylo evidentně ukradený :) No asi tam dlouho neměli tak dobře naladěnou návštěvu :) Holt byla sranda a člověku se už ani nechtělo zpátky. Zvednout bolavé prdele nás ale nakonec donutil až místní holub, kterej se rozhodl vysrat se ze stromu přímo na náš stůl. Povedlo se mu to ale tak dokonale přecedit mezi větvema, že to tam tak hezky ošprycoval až to dostali i hosté u sousedního stolu. U nás to schytal jenom Radek, ale zato pořádně. Reklamace a žádost o nový pivo v důsledku nasrání ptáka do kamarádova krýglu mi neprošla a tak byl čas odejít :) Na závěr se Bubák ještě holek "slušně" zeptal na svoji oblíbenou otázku, aby si nás tam trošku zapamatovali, poté jsme ještě neplánovaně sehráli vtipnou scénku na hajzlíku před náhodným hostem, který z nás asi nechápal no a vzápětí jsme tento lokál s dozvuky záchvatu smíchu opouštěli. Byla tu holt sranda a dalo by se říct, že to byla nejlepší část výletu.
To se ovšem nedalo už říct o zpáteční cestě. V nohách už jsme toho měli dost a únava se hlásila řádně o slovo. Navíc nás nečekalo nic příjemnýho, neboť cesta do zdlouhavých kopečků přes Modrou na Bunč se táhne jak smrad. Na Modré jsme si ještě vyšplhali na místní dřevěnou rozhlednu uprostřed vinohradů a pak už se jelo skoro bez přestávky až domů.
Nožiska a vlastně celý tělo dostalo pořádně zabrat, ale stálo to za to. Domů jsme dorazili kolem sedmé večer, sice unavení, ale plní veselých zážitků, na který budem určitě ještě dlouho vzpomínat.
ZDE je možno shlédnout průběh našeho výletu ve fotografiích :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sabča sabča | Web | 16. dubna 2009 v 8:14 | Reagovat

hezký fotky Kubo,kdo to fotil?

2 RUDA RUDA | E-mail | Web | 16. dubna 2009 v 19:10 | Reagovat

Já, Bubák, servírky, náhodní kolemjdoucí, smouspoušť.... :)

3 Málinka Málinka | Web | 17. dubna 2009 v 11:25 | Reagovat

Na takovou štreku mě chtěl Bubák vytáhnout? Toš to si dělal prdel, ne?:D Leda že byste me táhli za sebou v nějakém krásném vozéčku:) Ale jinak fotečky fakt krásný, sportovci:)

4 sabča sabča | Web | 17. dubna 2009 v 16:56 | Reagovat

RUDA:aha jo:))ale fotky jsou to fakt moc hezky
PS:jste dobří fotografi

5 Tanja Debardelaben Tanja Debardelaben | E-mail | Web | 6. července 2011 v 0:44 | Reagovat

http://www.ceskeforum.com - Reklama a Z�bava na jednom m�ste

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama