Postřehy z Barum Czech Rally Zlín 2009

27. srpna 2009 v 19:13 | RUDA |  Co sa stalo nové!?
Každoroční motoristickej svátek, vrchol nejen české ale i celoevropské rally sezony, doba, kdy se všeci ogaři na Valašsku aspoň na dva dny přemisťujů od sbírání trnek na meze k místním silničkám, aby mohli fandit krásným rychlým vozům, které se jim s rachotem prohání kolem baráků - to je prostě Barum rally, která letos byla opravdu hodně vydařená a už od začátku bylo jasný, že pokud se zas nestane nějakej průser, tak to bude nejlepší závod v historii, kterej se kdy na českým území jel. Konkurence se tu sešla opravdu veliká a tomu, kdož se tomuto sportu nějak věnuje, muselo už jen při pohledu na startovní listinu srdíčko zaplesat. Barumka už je pár let součástí šampionátu IRC, což je s trochou nadsázky takový "malý mistrovstí světa" a díky tomu se do Zlína sjíždí opravdu špičky tohohle sportu ze všech různých zemí. A letos bylo obzvlášť na co koukat.
I pro nás chlapy doma je to takovej každoroční svátek. Jezdíváme i na různý jiný závody v republice, ale Barumka, to je prostě o něčem jiným. Tady v okolí začíná ta správná atmosféra minimálně už týden dopředu a celej kraj, čím blíže Zlínu, tím prostě žije. Některý týmy sem jezdí svoje závoďáky ještě těsně před startem otestovat na okolních silničkách, aby provedly to nejlepší nastavení pro zdejší specifický tratě, pak nastávají tréninky, kterýma žijou hlavně děcka, který postávají podél cest a vyprošují od trénujících závodníků, kteří právě projíždí přes jejich dědinu, podpisové kartičky. Někteří fanoušci naopak projíždí tratě rychlostních zkoušek, aby zjistili, které místo pro ně bude na čumendu při závodě asi tak nejatraktivnější.
Ve čtvrtek večer je konečeně možnost poprvé vidět závodní auta na vlastní oči při technické přejímce v Otrokovicích, kde se schází už docela hodně fanoušků. Všichni jsou zvědaví, s jakým designem auta přijel ten a ten konkrétní závodník, jestli někdo náhodou nechybí, jak je rozložená servisní zóna apod. Rally je na (nejen) Zlínsku opravdu hodně populárním sportem a pro tenhle kraj je Barumka něco, jako olympiáda. Ke tratím se chodí podívat snad skoro všichni, kdo můžou, od stréca v rádiovce až po sexy kočky na podpadcích.
Pořádnej rachot závodncíh motorů se konečně rozeznívá v pátek ráno, kdy je na programu testovací rychlostní zkouška zvaná shakedown. Jede se poblíž Otrokovic v blízkosti obce Oldřichovice a i když to ještě není ten pravý závod, schází se už tady velká spousta diváků. Vyjíždíme s bráchou už brzo ráno, abysme se autem dostali co nejblíž k trati ještě před tím, než bude uzavřená. Tady to trošku ovšem posrali pořadatelé, kteří všude uváděli, že se trať bude uzavírat v 7.30 a když přijíždíme v 7.15, už nás fízli dál nepustí. Oni totiž mají instrukce, že trať je uzavřená od 7.00. Tož kdo je tady potom hňup? :oP Musíme tedy nechat auto na poli asi 2,5 km od trati a šmatlat pěšky. Zezačátku volíme místo u místního zemědělského družstva, kde je celkem ostrá kosa při objíždění travnatého ostrůvku a auto je tu celkem dlouho vidět. Jenomže tady už je lidí jak když nas... a tak najít místo, odkud by šlo něco vidět, je celkem obtížný. Nakonec se to ale celkem daří, auta začnou po chvíli jezdit a je to v pohodě. Tady trávíme něco přes hodinku, ovšem tohle místo nás nějak moc nenadchlo. Jdeme tedy o něco výš podél trati, kde je sice jenom dlouhá rovinka, ale s docela rychlou "řezací" zatáčkou, ve které to bylo místy opravdu hodně zajímavý. Shakedown je dobrej v tom, že si ho závodnící můžou projet kolikrát chtějí a tak můžete průjezd celé špičky vidět i několikrát po sobě, než tomu bývá na běžných RZtách, kde profičí jen jednou.
Za touhle rychlou zatáčkou byla "krásná" kopa hnoje, která sloužila jako tribuna a bylo na ní už celkem dost lidí. Asi se na tom dá opravdu stát a tak tam lezem taky :) A je to v pohodě, je to suchý, ušlapaný a kupodivu to vůbec nesmrdí, takže jakobysme byli normálně někde na kopce hlíny. Je tu dobrej výhled a relativně bezpečí. Na téhle zatáčce je aspoň poznat, kdo je jakej střelec a jak moc to podrží. Někteří jedou opravdu hranu a zkouší, co jim auto dovolí. Jeden z nich byl např. Rus Novikov, kterej to tady opravdu s každým průjezdem držel pod plynem víc a víc, až se mu to jednou vymstilo a gumy už ho nepodržely. Auto šlo ve vysoké rychlosti do smyku, roztočilo se a míří rovnou mezi diváky na louku, po které klouže jako saně po sněhu a jezdec už s tím nestačí nic dělat. Na neovladatelnou káru řítící se na lidi neni opravdu moc hezkej pohled. My z bezpečí koukáme a čekáme co se bude dít, já stačím ještě tak akorát vykřiknout: "Bacha pi*o"!" a to je tak všechno co můžu dělat. Lidi, na který se auto řítí totiž taky zůstávají stát docela zkoprněle, ale naštěstí v poslední chvíli uskakují, drapnou děcka za ruce a mají fakt štěstí. Jeden z nich se nestíhá ani zvednout ze země a má ještě větší štěstí, bo to auto se kolem něj prohnalo jen tak tak. Nakonec naštěstí všechno v pohodě. Lidem ani autu se nic nestalo a tak Novikov odjíždí dál, ovšem ti lidi na tom místě zůstávají stát i nadále. Buď jsou ještě v šoku nebo jsou uplně blbí. Kvůli takovým nepoučitelným jsou pak na závodech smrtelný úrazy a TV Nova má pak žně :( Až teprve po dlouhé době je odtud vyhání pořadatel a vše je v klidu.
Na tomhle místě má však problémy víc jezdců. Mezi průjezdy si tak s bráchou říkáme, jaká by to asi byla prdel, kdyby to některej z jezdců nezvládl a zarval to přímo do toho hnoje. Shakedown už se pomalu blíží ke konci, ale ještě je na řadě pár aut z těch slabších tříd a k nám se řítí Maďar Vizin. Nezklamal nás! :) Zatáčku nezvládá a řítí se přímo do kopky hnoje, na které stojíme. Je rozlehlá a auto nemíří přímo na nás, takže stojíme v klidu a čekáme, jak situaci ustojí. Do hromady se sice nezavrtal, ale ta mu za to posloužila spíš jako vzletová rampa, na které se auto krásně odrazilo, rozhrnulo sračky do všech stran jako zemědělské rozmetadlo a předvedlo nádherný, asi šestimetrový let vzduchem a stylový dopad opět na kola. Nic zábavnějšího jsem zatím na rally asi neviděl a ještě teď se musím smát, když si na ten let vzpomenu. Bylo to fakt unikátní :) Maďar se sice pak ještě pokoušel jet dál, ovšem kola od hnoje těžce prokluzovali a přední část auta včetně chladiče byla taky kaput. Po očištění auta se sice rozjeli, ale o pár metrů dál se jim ještě ke všemu za jízdy otevřela kapota, takže si k tomu ještě možná rozbili i přední okno. Holt pešek :) Ovšem spousta lidí opět nepoučitelných. Jakmile viděli nabouraný auto, museli si ho všichni jít vyfotit a bylo jim jedno, že zkouška pokračuje dál a jezdí kolem nich auta. Kdyby nebylo pořadatele, který před zatáčkou ostatní závodníky brzdil, mohl z toho zase klidně být průser.
Pátek pokračuje. V odpoledních hodinách je v plánu oficiální slavnostní start ve Zlíně pod Velkým kinem a tady je, obzvlášť při nájezdu českých posádek na startovní rampu, atmosféra lepší než na nějakém hokejovém zápase. Trumpety, aplaus, megafony, vlajky...prostě bomba. Některé posádky se předhání už před závody, ovšem spíše v tom, kdo bude mít víc polonahých hostesek na startu u auta, ale nám divákům a obzvlášť mužské části to rozhodně nevadí, protože mimo těch hezkých závoďáků se aspoň je na co se dívat :oP
Od Velkého kina se večer přesouváme na autobusák, kde od 21.hodiny začne městská rychlostní zkouška, vedoucí ulicemi Zlína. Na autobusáku už je tradičně plno, bo tady bývá vždycky nejlepší show a auta jsou tu vidět nejdéle. Někteří blázni už sedí na nadjezdu od oběda, aby vychytali co nejlepší místa. My sem přicházíme těsně po 18. hodině a veškerá místa na autobusáku už jsou zcela zaplněna, takže pokud nemá člověk schůdky nebo nějakou bedýnku, za pomocí které by se dostal nad úroveň hlav ostatních lidí, je bez šance. My už sem chodíme nějakej ten rok, takže jsme vybavení a jen hledáme místo, odkud by byl nejlepší výhled. Nakonec se stejně usidlujeme za zdí u výjezdu z autobusáku, já střídám posezení na zdi s posezením na větvích přilehlýho stromu a viditelnost je odtud vcelku dobrá. Ještě před startem se tu dějí zajímavý věci. Obrovský aplauz sklízí dlouhý kloubový trolejbus, který se snaží prokličkovat mezi ostrůvky už zapáskovaného autobusáku a svou chvilku slávy si před uzavřením trati užívá i anonymní motorkář, který přijíždí na nádraží se svou mašinou předvést pár kaskadérských kousků. Jízda po předním, po zadním, pálení gum, kolečka a podobné kousky...davy šílí! :) Zřejmě mu to ale nestačí a asi po deseti minutách se vrací zpět pár čísel zopakovat. Fakt borec!
Ve 20. hod. jsou na programu historická auta a to je největší show pátečního večera. Nejedou na čas, ale spíše pro zábavu a tak někteří divákům předvádí opravdu nádherné kousky. Smyky, kolečka, jízda dveřma napřed do každé zatáčky..opravdu radost pohledět. Hvězdou večera je jednoznačně mladý Josef Béreš, který se se stařičkou Ladou opravdu nepáře a dává jí co proto. Údajně jí taky před koncem zkoušky někde urazil dvě kola o obrubníky :) Jeho otec jedoucí na Audině v prvním kole taky jel moc hezky, ovšem při dalším průjezdu mu auto na nádru zničehonic blaflo, vyšlehly plameny a bylo po srandě. Škoda :( Od devíti už jezdí soutěžní auta a ty už jedou na čas, takže se každý soustředí na co nejlepší výkon a smyků už tolik vidět není, jen ojediněle. Atmosféra je tu ovšem perfektní. Rachot trumpet někdy přehlušuje zvuk motorů, lítají světlice, hoří bengálské ohně...prostě autobusák se ten večer proměnil ve sportovní arénu, jejíž atmosféru by mohl závidět kdejaký proslulý fotbalový stadion. V tomhle jsou čeští rally fanoušci možná nejlepší na světě! Nejvíc rachotu sklízí samozřejmě česká špička a tovární Škodovky no a v jedenáct večer je vše hotovo. Pod kinem se s náma Zlín ještě loučí nádherným ohňostrojem, ale teprve v sobotu začnou ty pravé závody. Domů přijíždíme kolem půlnoci, já se ještě jedu na chvilku podívat za kamošama na zábavu, bo se mi nějak ještě nechce spát. Vracím se ovšem až kolem půl třetí, bo se mi tam nějak zalíbilo, no a jelikož ráno vyjíždíme už v 7 hod. tak mě čeká jen pár hodin spánku. Představa, že budu někde trajdat nevyspaný po lese je sice děsivá, ale odhodlání je velké a prostě to dám! :)
No a ráno celkem v klidu. Otevírání očí sice těžké, ale ranní sprška to spraví a jsem připraven vyrazit na Pindulu! Tahle rychlostní zkouška je pro Barumku už charakteristická a legendární a bez ní si tuhle soutěž už jaksi nejde ani představit. Je hodně náročná, převážná část vede po úzké uskákané lesní cestě a řada šoférů tady má problémy. Vydáváme se lesem do dlouhé a celkem těžké zatáčky pod Pindulu a tam je místečko taky velmi zajímavé. I zde vidíme pár krizovek. Tu největší tu měl asi český jezdec a čerstvý juniorský mistr světa Martin Prokop, když dostal na výjedu ze zatáčky smyk a dostal se do hodin. Podobný problém jsem měl na tomto místě kdysi v zimě na sněhu se svým favoritkem i já, jenže já jsem to narozdíl od něj bravurně ustál....a to nejsu mistr světa :oP No joo, taky jsem jel dvakrát tak pomaleji :) Hned po něm má stejný problém Ital Basso, ovšem ten to ustál...podobně jako já! :o) Tyhle krizovečky se mi podařilo zachytit i na video, takže se můžete juknout pod článkem na sestřih. Tam je k vidění i docela hodně pomalá výměna kola po defektu jezdce Marcela Tučka s Mitsubishi, kterej se rozhodl pro výměnu přímo v zatáčce před našimi zraky. Klukům to moc nešlo. Auto jim padalo z heveru, rozžhavená pneumatika pálela v rukou...ale po pár minutách se jim to nakonec podařilo a za velkýho aplauzu toto místo zdárně opouštěli. Třetí, taky docela velkou krizovku měl zde i jeden jezdec s Renaultem ke konci startovního pole, kterej vletěl do zatáčky moc rychle a půlkou auta se projel v příkopu, ale taky to nebylo asi žádný béčko a dostal se z něj bravurně zpátky na trať. Měl holt i štěstí, že tam nic netrefil.
Na další sobotní průjezd se přemisťujeme kousek výš lesem k Pindule a blíž k našemu autu, bo se budeme v půlce přemisťovat. Máme čas a tak využívám volné chvilky ke spánku v lese. Brácha s taťkou si ze mě sice dělají trochu prdel, bo nevěří, že jsem překvapivě v pohodě, ale po tomhle párminutovým udřímnutí je mi ještě líp a přežívám bez problémů, což překvapuje i mě samotnýho. Naštěstí nejsme na sluníčku a lesní vzduch beztak taky prospívá. Pohoda :) Tady se nic zajímavýho neděje, hodnotíme krásné rychlé průjezdy špičkových jezdců a je znatelný, že oproti zbytku startovního pole je IRC opravdu jiná liga.
Další RZ je ta s názvem Halenkovice. Přijíždíme za obec Žlutava, kde se usidlujem v blízkosti nějaké koňské farmy, přímo v ohradě, kde mívají řehtáci drezuru. Zbývá asi hodina do startu, ale nad čím zůstává rozum stát, jsou zdejší dva pořadatelé. Takoví Pat a Mat :) Opravdu s prominutím postavičky z grotesky. Prostě nějací prostí dobrovolní hasiči z dědiny, tvářící se strašně důležitě, neboť dostali FUNKCI! :) Je celkem normální, že lidi mezi průjezdama chodí po silnici, aby změnili místo na dívání, ovšem tihle dva to ne a ne pochopit a za pomocí píšťalky si sjednávali s tvrdým výrazem ve tváři respekt. Působilo to fakt humorně a když si pak ještě mezi sebou s vážnou ustaranou tváří stěžovali: "To neuhlídáš, to neuhlídáš!" tak to se musel člověk fakt už smát. Později se jim tam smáli už všichni, včetně cizinců, protože borci předváděli jeden zápich za druhým. Do toho se ještě tajně krmili slivovicou schovanou v batůžku a tak za pár chvilek už byli rudí ve tváři jak komunisti. Holt to brali moc vážně museli se asi nějak uvolnit. No sranda s nima byla prostě. Akorát nevim, jak by se na ně tvářil sám vrchní pořadatel Barumky, protože tihle lidi si respekt u ostatních udělat určitě nedokázali...do toho ještě chlastat..no nevim nevim borci. Nebyla to zrovna reklama na respektovaného pořadatele! Během závodu samozřejmě byli všichni tam, kde mají a žádný problém nebyl, ovšem buzerovat někoho za to, že přechází přes cestu hodinu před průjezdem, je celkem trapné. Asi by měli lidi nad cestou lítat podle nich :oP
Po projetí špičky se na tomhle místě začalo nebezpečně zatahovat nebe a jelikož kolem padesátého auta už začalo docela vydatně pršet, rozhodli jsme se to zabalit a jet se domů pošetřit na neděli.
Neděle ráno opět brzké vstávání a odjezd do Lukova na RZ Troják. Tady je hned po startu vložky docela přehledný zatáčkovitý úsek z kopce a je to docela zajímavý místečko. Pár aut dole projíždí moc hezky smykem přes ručku, někdo dobržďuje až na poslední chvíli, někteří málem padají dolů z meze a jeden z Maďarů ke konci pole tam svoje auto skutečně posílá. Drží se ovšem předníma kolama na cestě, drží plnej kotel, gumovačka, dýmu jak sviňa a ejhle, on se dostal zpátky nahoru. Skvělý výkon, aplaus od diváků :) Po prvním průjezdu Trojáku máme v plánu i ten druhý, ovšem na jiném místě a jelikož je čas, jdeme ještě sednout do motorestu na oběd. Poté se vydáváme do obce Držková, ale končíme už v Kašavě, bo kolona parkujícíh je příliš dlouhá a bengálci nás dál nepustí. Nastává změna plánu a tak se štramlem na jiné místo, do kopců na známý "stadion" uprostřed luk nad Vlčkovou. Tady je krásně, klídek, hezká příroda, lidí překvapivě docela málo a kdyby se tu nejela Barumka, tak se tu natáhnu na deku a v klidu relaxuju :) Každej už tu jede celkem na jistotu a závod už se spíš dojíždí. Každej si hlídá pozice a nechce udělat chybu. Někteří ještě statečně bojují a jedou na plno, ale to už jsou spíše výjimky.
Barumka pomalu končí. Ještě se rozhodujeme, zda zajet do Zlína na slavnostní cílový ceremoniál nebo do servisu v Otrokovicích, nakonec vítězí Otrokovice, ale kvůli nedostatku času zde stejně přední jezdce nestíháme, takže tu pobudem jen chvilku a jedeme domů. A myslím, že celkem spokojení. Viděli jsme krásný závody, krásný auta, super výkony jezdců a taky docela dost krizových situací, na který jsme za ty léta co po rally jezdíme moc štěstí nikdy nemívali. A jak Barumka nakonec dopadla? Pro českýho fanouška výtečně. V první osmičce se objevilo 5 českých jezdců, což je v dané zahraniční konkurenci obrovský úspěch. Nejlepší na tom je, že vyhrál český jezdec Honza Kopecký s českým autem Škoda Fabia S2000 a to je pro domácí rally scénu opravdu perfektní zpráva. Je super, že konečně máme auto a jezdce, který dokáže vítězit ve světové konkurenci a doufejme, že to tak bude pokračovat i na dalších závodech IRC v zahraničí. Jako druhý skončil Brit Kris Meeke na Peugeotu a třetí Fin Juho Hänninen taktéž se Škodovkou. Ano, i tahle světová esa v rally testovala u nás v Těšnovicích svá auta na šotolinové trati na Hvězdě, ale někteří jsou bohužel stále proti tomu, takže už je tady bohužel neuvidíme :( No nevadí. Třeba i tyhle testy pomohly ke zdárnému vývoji tohodle super českého auta, které teď dokáže vítězit na mezinárodní scéně. A to je jenom dobře. Na oko měl Honza Kopecký taktéž nejhezčí průjezdy, líbila si mi taky jízda Pavla Valouška rovněž s Fábií, obzvlášť v sobotu odpoledne a v neděli, kdy doháněl ztrátu po poruše motoru,
pochvalu si zaslouží i Venca Pech s Mitsubishi a snad i Martin Prokop s Romanem Krestou. Roman sice možná několik lidí zklamal, protože evidentně nejel naplno, ale zase na druhou stranu mu nelze nic vyčítat, protože loni naplno jel a roztřískal auto hned na začátku. Tentokrát jel tedy na jistotu, ale pomalu taky ne, protože skončil čtvrtý, hned za továrníma posádkama, což je pro něj jako soukromíka dá se říct úspěch. Ovšem každý asi od něj čekal víc. O to sympatičtější se jeví výkon třeba právě již zmiňovaného Valouška, který jel poprvé s novým autem a bylo vidět, že bojoval až do konce a jel naplno, přičemž se dokázal probojovat v neděli o šest míst dopředu.
No ale jelikož vy, moji milí čtenáři asi moc nejste zvyklí na články o rally, nebudu vás tedy zahrnovat "odbornými" termíny a jmény, který jsou pro vás asi cizí a tak to balím a končím s tímhle článkem. Chtěl jsem si jen zapsat pár postřehů do deníčku :) Vy, kdož jste na rally nikdy nebyli, tak si třeba někdy zajděte....anebo se aspoň můžete mrknout na malý videosestřih pořízený mým okem z několika míst podél trati Barum Rally Zlín 2009.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 M.K M.K | 29. srpna 2009 v 0:01 | Reagovat

prosím,jak se jmenuje ta písníčka od D. Landy??

2 RUDA RUDA | E-mail | Web | 29. srpna 2009 v 10:41 | Reagovat

Píseň má název Jen ať to sype!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama