Leden 2010

Foto měsíce - leden 2010

31. ledna 2010 v 23:40 | RUDA |  Foto měsíce
Leden- za kamna vlezem. Letos to platí obzvlášť, ale zase za těma kamnama nemůžem být furt - byla by tam nuda časem ;) Venku je sice zima jak sviňa, ale pokud je zima opravdu se vším všudy, tak jako letos, tak mi to vůbec nevadí a dokonce se mi to i líbí. Jediný co mi na tom trochu vadí, že každý ráno po noční šichtě musím škrábat zamrzlý okna na autě :oP
Moc jsem tady toho v lednu nenapsal, ale tak ono se ani nic zásadního nestalo. Člověk sbírá síly a pomalu se spíš rozjíždí do toho novýho roku. Žádný zajímavý koncerty zatím nenastaly, ale zase byly i jiný příjemný akce, jako např. ples, sraz se spolužáky ze střední školy anebo nějaká ta lyžovačka. Z každé téhle akce by se sem dalo vybrat nějaký TO foto měsíce a fakt jsem váhal, který z nich zvolím. Nakonec ale vyhrálo úplně něco jinýho - prostě fotka, která k tomuhle období prostě sedí. Ano..sáňky a zimní radovánky! :oD A já už jsem nějakých pár let na sáňkách neseděl, takže prostě foto měsíce ledna je ze sáňkováni! A je to! :oP
A teď příjde vrchol...pro někoho možná šok, bo tohle není zrovna muzika mého žánru. Videoklip pro tento měsíc ale bude věnován jen několika osobám, který moc dobře vědí, "vo co tady de!" :) Takže Sidny, Denisko, Ladiku, Gražko a Pavle...tohle je jen pro vás! ;) Vždycky když si na to vzpomenu, tak se musim chlámat :oD
HAVE A FUCKING REST! ;o)

PF 2010

9. ledna 2010 v 19:20 | RUDA |  Co sa stalo nové!?
Tož ogaři a dcérky, jdem slavit ty kulatiny né? Takový hezký číslo nám od toho prvního ledna naskočilo, hezky se to píše, aji to hezky vypadá, tak snad se v tom novým roce budem i hezky mít :) Ten rok s devítkou na konci je zase za náma, vždycky to strašně rychle uteče, ale nedá se nic dělat - čas ani prd nezastavíš! ;) No a já si to tady pomocí mého blogu vždycky tak jednou za rok hezky zbilancuju, zavzpomínám, co hezkýho se mi v těch uplynulých dvanácti měsíčkách přihodilo, no a jelikož se tradice musí dodržovat, činím tak i nyní.

No a tož co včil? Co vám mám vykládat? :) Tak třeba...prvního půlroku jooo? To bylo spíš ve znamení studií. Jo jo, Kubík zakončoval své vyšší tříleté studium, takže musel sestrojovat absolventskou práci, učit se na zkoušky a na absolutorium a to mu zabíralo veškerý čas. Ovšem na zábavu se vždycky taky čas našel, to zas né že ne! Všecko se to tak nějak zvládlo s klidem a v červnu se ze mě stal Diplomovaný zdravotnický záchranář...takže teď možu machrovat a psát si titul za jméno. No a k čemu mi to je? Žádný nadčlověk se ze mě nestal, je to pořád ten starej dobrej Kubikula, kterej už akorát teď není študent :) Tak to byl takový jeden z těch větších úspěchů - zakončení školy, bylo to krásné, bylo to dojemné a už je to bohužel za náma.
Po celkem vydařeným jaru přišlo překvapivě léto a to je moje nejoblíbenější část roku, bo tou dobou se děje nejvíc mých oblíbených akcí, dá se dělat spousta venkovních aktivit a je to všecko tak nějak veselejší. Na loňský léto jsem měl spoustu plánů...některý vyšly, některý bohužel ne, možná že jsem od těch prázdnin očekával ještě malinko víc, ale nakonec si myslím, že byly celkem podařený a jsem rozhodně rád, že jsem si užil posledního volna před nástupem do práce, bo někteří mí spolužáci už se rozhodli makat hned po ukončení školy, ale mě tímhle krokem nic neuteklo. Prožil jsem hezký léto :) Nezapomenutelný akce jsou tradičně Noc plná hvězd v Třinci, která sice letos díky blbýmu počasí a slabšímu obsazení nebyla úplně TOP, ale i tak jsme tam zažili spoustu srandy. Stejně jako na Pivních slavnostech na Kamínce, kde se tradičně slézá milion známých z okolí a nechybí tam kvalitní muzika. Měl jsem poprvé možnost alespoň na chvilku nasát i atmosféru fesťáku Masters of Rock, kde se mi docela zalíbilo, skvělá byla i dovolená s Dogou v okolí Českýho Krumlova, kterou jsme tentokrát strávili jako vodáci a bylo to velice příjemný a zábavný si to prožít, navíc zámek a samotný město Č. Krumlov na mě zapůsobili velice hezkým dojmem. Sešli se tu opět bezva lidi a jsem rád, že jsem mohl být u toho. Navíc různý jiný letní výlety a všelijaký ostatní venkovní zábavy a koncerty byly moc fajn a tak si není ani na co moc stěžovat.
Všecka prdel ale jednou končí a Kubíkovi začal v září takovej ten už "dospěláckej" život, bo nastoupil do práce. Zůstal věrný svému zdravotnickému oboru, zachraňuje životy na ARO ve špitálu, není to sice úplně TO pravý, kvůli čemu se učil, ale snad ho to i baví . Jediný, co ho celkem štve a na co si ještě stále zvyká je práce na směny a kolikrát si řiká, že by chtěl mít i práci jako každej jinej "normální" člověk, kterej má o víkendech a svátcích volno a nemusí měsíc dopředu zjišťovat, kdy a kde bude nějaká akce, aby si mohl požádat o volno. Pracovat na Štedrej den a o Silvestrovské noci taky není žádnej med, ale holt jsem se dal na takové povolání, které je snad tomu našemu nemocnému lidu prospěšné, takže aspoň to mě může hřát u srdíčka :) O práci se ale zrovna tady zmiňovat nechci :)
Tenhle blog už se stal spíš takovým záznamníkem všech mých prožitých akcí a kravin s přáteli a kdo se sem chodí dívat často, tak ví, že mě zajímá především muzika a akce s ní spojený. Loňskej rok byl samozřejmě na koncerty taky celkem bohatej, i když zdál se mi možná trošku slabší, než roky předešlé. Největší koncertní zážitek byl jednoznačně Po čertech velkej koncert Kabátů v Praze na Vypichu, kde to bylo opravdu velkolepý. Kabátům se podařilo to, co ještě žádné české kapele, přilákala na 60 tisíc lidí na jedno místo a ani já jsem doposud nic většího nezažil a možná ani nezažiju. Člověku to ani tak nepřijde, že má kolem sebe a za zády tolik lidí, ale když to pak vidí na DVD záznamu, kterej jsem mimo jiné dostal teď od Ježíška, tak je to celkem mazec při pohledu z výšky na tu masu. Je ale opravdu rozdíl být přímo na místě a pak se na to dívat na DVD - nedá se to srovnat. To se prostě musí zažít a já odtud mám zážitky opravdu neopakovatelný. Když si vzpomenu jak ty desetitisíce lidí zpívali na závěr refrén z písničky Pohoda a vy jste slyšeli za zádama tu ozvěnu lidí, kteří měli díky delší vzdálenosti o chviličku opožděnej zvuk...byl to fakt mazec, ze kterýho šel mráz po zádech. Zde malá ukázka, ale srovnat se to s hukotem na místě fakt nedá :)
Tohle byl asi jedinej takovej ten "monstrózní" koncert, kterej jsem v uplynulým roce navštívil. Žádná zahraniční hvězda, která by něco podobnýho u nás udělala sem ldo ČR oni nedojela a tak tohle bylo prostě nejvíc. Nejde ale ani tak o velikost koncertu, jako spíš o to, jakej z něj člověk má pocit a jak si ho užije. K těm nejlepším za loňskej rok bych zařadil hned po Kabátech asi akustickej koncert Divokýho Billa ve zlínským Masters of Rock Café, kde to stálo fakt za to. Staří i mladí dohromady, atmosféra parádní a prostě to mělo štávu a člověka to hezky nakoplo a naladilo do dobré nálady. Jinak těch koncertů bylo spousta, vzpomínat na každej nemá cenu. Samozřejmě se většinou vždycky podaří akce s Dogou, kde se vždycky sejdem se známýma, letos jsme se touhle kapelou viděli fakt mockrát a pokaždé to stálo za to. Nejvíc se mi asi líbili oba dva prosincoví unplugged koncerty v Brně a v Třinci, který mají zase úplně jinou atmosféru, než ty běžný a zase probíhají tak trošku jinak.
No a co jináč? Na začátku roku jsem si stanovil i nějaký ty osobní cíle, kterých bych chtěl dosáhnout - u některých se to podařilo, u některých jen částečně, u jiných to třeba zase nevyšlo. Jsem rád za to, co vyšlo, cením si toho, čeho jsem dosáhl a to co se nepodařilo možná budu zkoušet dál anebo se zase přeorintuju na něco jinýho :) Všechno je to hlavně o vůli, o štěstí a taky o dostatku času, kterej mi teď bohužel nějak pořád schází. Některý cíle mám pořád ještě před sebou a za těma, který mi stojí fakt za to si půjdu pevně dál, bo mi mě pak asi mrzelo, kdybych to vzdal, nezkusil apod.
Co bude s hovadoblogem? No bude snad fungovat pořád dál, doufám, že bude pořád o čem psát a doufám, že to bude někoho stále bavit ještě i číst :) Mě to psaní baví stále :) V dnešní době, kdy světu vládne facebook a jiný sociální sítě, jsou už ty blogy možná trochu zbytečný, ale mě tahleta forma pořád baví. Na FB je sice hezký, že pomocí dvou vět můžete vyjádřit svoje aktuální pocity, ukázat fotky všem svým přátelům a jste s nima v kontaktu takřka nepřetržitě, ale má to svoje pro proti. Tak nějak sleduju, že někteří lidi už se na tom stávají závislí a sedí u toho celej den a víte o nich prakticky úplně všechno od doby, kdy vstávají až po čas,kdy vám zde sdělí že jdou spinkat :-D Přiznávám, že i já jsem tomuhle fenoménu jménem facebook podlehl, ale tak nějak střízlivě, aniž bych u něj musel sedět celej den a sdělovat mím přátelům, že zrovna třeba jdu na záchod a nestával se "fanouškem" kdejaké kraviny :o) Samozřejmě každýho věc. Ale když se nad tím tak člověk zamyslí, tak ten internet je stejně hrozná věc :) Na jednu stranu super, že jste v kontaktu s celým světem kdykoliv chcete, na druhou stranu už tak nějak mizí ten osobní kontakt mezi lidma. Je to vidět skoro na všech. Dřív se chodívalo ven, jen tak pokecat, doma byla nuda, tak se prostě lidi sešli a něco podnikli. Teď každej jen sedíme doma u toho svýho PC a člověku, kterej od nás bydlí třeba jen kousek, radši píšem na ICQ, než abysme se sešli a pokecali tak nějak normálně :) Je to fajn v případě, když máte známý z daleka a chcete s nima občas pokecat, nebo když se vám třeba zrovna fakt nechce, je hnusně a nemáte sílu na to se s někým scházet a taky v momentech, kdy se potřebujete třeba na něčem rychle domluvit...ale v ostatních případech mi to přijde kolikrát fakt divný. Ještě že existujou ty hospody, kde se lidi fakt občas sejdou a můžou hromadně pokecat, jinak už ta komunikace fakt většinou probíhá on-line z tepla domova. A nevím, jestli je to úplně dobře. Holt jdeme s dobou a člověk je od přírody potvora líná a tak proč se s něčím namáhat, když to jde jednoduše :)
Každopádně já jsem vždycky radši za to, když si s někým můžu povykládat z očí do očí. Je to takový bezprosřednější, víte jak se člověk tváří, některý myšlenky a vtípky na tom netu může ten druhej pochopit úplně nějak jinak a pak nastávají třeba úplně zbytečný nedorozumění. No ale jaký si to uděláš, takový to máš, že? :) No prostě buďme rádi, že se ještě pořád můžem scházet, že občas ty prdele zvednem a s těma kamarádama a známýma si někde poklábosíme a zablbnem. I v tom uplynulým roce mi bylo se všema mýma oblíbenýma lidičkama moc fajn, zažili jsme spoustu srandy a hezkých zážitků, ty co mám rád to snad vědí, ti co mají rádi i mě mám ještě radši, všem těm, kteří mi nějak pomohli, věnovali mi nějaký to hezký slovo nebo jenom úsměv, moc děkuji a budu se těšit na další společný zážitky v tom roce "dvacet deset"! :)
Přeju vám všem, aby pro vás byl úspěšnej, aby se vám podařilo všechno, na čem vám záleží a hlavně ať jsme všichni zdraví, nééé?! :)

TOŽ PF 2010 ;o)

No a tady je na závěr takový malý souhrn toho mého roku 2009 ve fotografiích, čili takové The Best Off 2009 :)
Možná by se slušelo sestrojit best off i z těch pohyblivých obrázků, co máme v archivu, ale to snad zveřejním jen pro úzkou komunitu vyvolených...třeba časem na tom facebooku :)

Vánoční koncert Dogy v Třinci (26.12.2009)

1. ledna 2010 v 21:03 | RUDA |  Akcičky

V bodech:

- 5 mrtvých a 3 těžce vyplašení!

- mejdan roku z obýváku

- jak Sidny a Deniska ke frajtrovi přišly :)

To byla zase akce :) Cestovat do Třince se pokaždé vyplatí. Letos jsme si to ovšem trochu protáhli a strávili tady delší čas s našimi místními oblíbenými obyvateli a bylo to opět velice podařený.

Třineckej Vánoční koncert Dogy už je zkrátka několikaletá tradice, na které my už zkrátka nemůžeme chybět. Stejně jako všichni ostatní jezdí o svátcích navštěvovat svoje rodiny, my se prostě neobejdem bez toho, aniž bychom navštívili tu svou "rodinu" kamarádů v Třinci...a že jich tu je! ;) Pokaždé se sem moc těším, protože vím, že s těma lidma zažiju spoustu srandy, že dobře zapaříme a poklábosíme. Zkrátka jsme tak všichni naladění na stejné notě a ještě se nestalo, že bysme odtud odjížděli naštvaní, zklamaní nebo tak nějak :) Naopak - člověk vždycky odjíždí s dobrou náladou a se skvělýma zážitkama, na který může s úsměvem ještě dlouho vzpomínat. No a letos té dobré nálady opravdu nebylo málo :)
Do Třince jsem přicestoval vlakem pouze se Sidny a Deniskou nějak kolem půl páté večer, moji soukmenovci Vranys s Bubákem už byli tou dobou dávno na místě, bo se v tomto kraji zdržovali už od předešlého dne, kde Doga pořádala koncert tradičně i v Karviné, kam jsme dřív taky jezdívali. Letos mi to ovšem pracovní povinnosti nedovolily a tak se jelo jen do Třince. Naše cesta z nádraží vedla rovnou do hospody "U papuča", kde už nás očekávali naši staří známí a bylo to opět milé setkání. Největší náš problém s nevyřešeným noclehem se rázem změnil v pestrý výběr nabídek ubytování, když nám Beátka zařídila místo na hotelu, následně nás na přespání pozval DinoPavel do svého rozlehlého bytu a aby toho nebylo málo, přihodila Romanka nabídku noclehu ve svém sprchovém koutě :) Takže paráda, tohle bylo rázem vyřešný a mohlo se v klidu za pár chvil vyrazit do Classic clubu, kde se koncert našich muzikantů odehrával.
Tady byl ještě relativní klídek a do začátku koncertu zbýval ještě nějakej čas, takže jsme se přivítali s klukama z kapely a s ostatními kamarády, kteří sem dorazili, pokecali u baru, udělali pár památečních fotek a všechno možný prostě. Bylo to moc fajn zase všechny po delší době potkat a prohodit s nima pár slov. Pak už se začalo schylovat ke startu koncertu, takže my, jakožto skalní fans jsme museli zabrat veškerý místa v prvních řadách, neboť celej koncert se natáčel na kamery pro připravovaný DVD, tak abysme tam byli pořádně všichni vidět kurňa néé?! ;o)
Koncert probíhal podle stejnýho scénáře jako v Brně a díky tomu, že se to všechno natáčelo, byla vidět obzvlášť na Izzim větší snaha se předvést v dobrým světle. Asi mu i trochu vadilo, když mi Lumos při druhé písničce s názvem Vymahač dával opět zabrnkat na svoji kytaru, což už je takovej náš smluvenej signál, pokud to někde jde ;) Lumírek ví, že mu to nezkurvím, ale z Romanova pohybu směrem k nám bylo jasný, že chce mít záznam přece jen precizní (nebo alepsoň se mi to tak zdálo) :) No ale je to tam! :o))) Oproti Brnu měl tenhle klub docela horší nazvučení, což už je zde zvykem, že tady ta akustika stojí za prd. Bylo to lepší jak loni, kdy nebylo rozumět z prvních řad vůbec ničemu, ale stoprocentní čistej zvuk jako v jihomoravské metropoli to taky nebyl. Jinak ovšem atmosféra velmi dobrá, pařili jsme jak se dalo, lidi byli slyšet a tak snad to na tom DVD bude poznat. Už asi není nutný popisovat, jak tyhle unplugged koncerty u Dogy probíhají, bo jsem to udělal o pár týdnů dřív, ale opět chlapci nezklamali a byl to velice vydařenej koncert si myslim. V závěru Pepsi opět tak trochu už tradičně roztřískal svoji "pornobassu", což je sice škoda, ale pro kamery to určitě vypadalo efektně. Takže až vyleze ven ten videozáznam, tak si ho kupte a uvidíte jak to tam celý probíhalo. A pokud nás nevystříhají, tak tam třeba zahlídnete i ty naše xichty, bo se nám kameramani celkem často během koncertu věnovali :)
Po koncertě se ješte dlouho pobývalo ve zdejším klubu, probíralo se, kde se bude pokračovat no a nakonec jsme tuhle lokalitu opouštěli jako jedni z posledních a zamířili zpět do naší základny k Papučovi. Tady už se jenom vykládalo a začínalo to být poněkud mrtvý, bo většina už byla unavená a já osobně asi nejvíc, bo jsem byl ten den po noční, tudíž nevyspanej a tělo už si žádalo odpočinek. Vzápětí ale zavelel Zlatovlas Pavel, že jdem k němu domů, sbalil flašku jakési žitné a basu piv a šlo se. A tady to vážení teprve začalo. Strhl se tu pravej nefalšovanej bytovej mejdan s velkým M. Bylo už hodně po půlnoci, Pavel bydlí v paneláku na sýdlišti, ale respekt k sousedům téměř žádný :o) Volume na domácím kinu osolený doprava, v DVD přehrávači nasazeny oldies hity z 80. let od ABBY přes Bee Gees a Boney M (překřtěný na Dogie M) a já nevim co ještě...no já prostě, když nějakou tu melodii teď slyším v rádiu tak se musím začít chlámat, protože si před očima představím tu bandu trsajících lidí u televize, což byl fakt zážitek. Já jsem se totiž téhle zábavy účastnil už jen pasivně z gauče, bo únava byla opravdu silnější než touha pařit s nima, ale fakt jsem se tím pohledem na ně bavil. (já bych sem dal i to video, ale z úcty k vám se k tomu radši neodvažuju:o)) Stačí, když se sejde Sidny s Pavlem a to fakt není o srandu a různý hlášky nouze ;) No končilo se hodně pozdě nad ránem a myslím, že sousedi z paneláku museli být nesmírně šťastní, protože pochybuju, že by to někoho nevzbudilo :) Ale já jsem u toho prosím usnout na chvilku dokázal, takže... :) Největší problém byl ovšem dostat Pavla do své vlastní postele, protože tomu se evidentně jako jedinýmu spát pořád nechtělo a tak po různých jeho ranních touhách jako pustit si ještě Martu Kubišovou, uvařit něco k jídlu nebo oloupat mandarinku se to asi po hodině podařilo a my mohli v klidu usínat.
Původní plán byl jet v dopoledních hodinách domů. Jenomže naší drahé Sidónečce nic do toho vymletýho koryta od řeky mezi horama přímo nejelo, a tak padla volba až na spoj jedoucí o půl čtvrté odpoledne. Noo a tak se opět svolala rodina Ondruchovic a razilo se opět směrem k Papučovi na "popravky". No a tady jsme zažili snad nejvíc srandy, protože opět bylo co slovo, to perla. Nejvíc opět perlil Pavlík, bo ten když má slinu, tak to stojí fakt za to. No chlámali jsme se nepřetržitě několik hodin v kuse a v závěru už nás břicha bolely, jak jsme se furt řehtali. Ale smích je krásnej a prý napomáhá ke zdraví, takže jestli je to pravda, tak po tomhle sedánku budem zdraví snad na celej novej rok dopředu ;) Holky zde byly poučeny o pár nových slov a životních mouder, probrali jsme zdejší specifický nářečí a tisíc různých hovadin...prostě super!
A ještě na jednu věc nejde zapomenout....to když jsem šel s taťkou Ondruchovic do jejich nedalekého bytu půjčit si baterky do foťáku, při cestě nahoru schodištěm se otevřou dveře od souseda, kterej vás tahá k sobě do bytu na panáka a vy, i když spěcháte, tak nemůžete pod pohrůžkou násilí odmítnout. Tohle už bylo na mě fakt moc :) Z jednoho panáka se rázem vyvinuli tři a vy, i když chcete z toho bytu zdrhnout, bo na to fakt nemáte chuť, tak stejně nemůžete, bo vám ten statny haviř drži dveře a jde z něj fakt respekt. No nakonec jsme se stejně vrátili bez baterek, ale jenom s nabíječkou a já místo taťky jsem se vrátil s jejich psem. Ladik totiž neunikl druhému kolu při cestě schodištěm dolů, já už jsem radši utíkal napřed, abych se tomuto vyhnul :) No hrůza, co se to tam děje... ale když jsou ty svátky, že?! :) No každopádně to byla sranda, ale to jsou přesně příběhy, které vymýšlí sám život, to by člověka někdy ani nenapadlo, do jakých situací se dostane :)
Bylo nám tu moc fajn, ale všechno jednou končí a tak jsme se museli rozloučit. Cestou na nádraží nás odvážel ďábelský taxikář, který s nama jel jak hovado a za to by si snad i zasloužil dostat po čuni! :oP No každopádně jsme to všechno ve zdraví přežili, zůstali nám pěkný zážitky a budem se těšit, až se s těmahle lidičkama zase znovu setkáme.

Bohatou škálu fotografií z našeho pobytu v Třinci včetně fotek z unplugged koncertu Dogy naleznete na TOMTO ODKAZU!

A tady video z koncertu. Jak je již mým dobrým zvykem, zvuk stojí opět za prd :)
Nejpovedenější hláška z akce:
Deniska: Pavle, my tě máme rádi!
Pavel: Noo, takové mám nejradši, co nemůžou dospat a pak jsou všude první!