Mňága a Žďorp - Zlín (26.2.2010)

3. března 2010 v 0:02 | RUDA |  Akcičky
Letošní zima byla opravdu dlouhá a leckomu už tohle dlouhodobě zachmuřený počasí začínalo nahánět blbou náladu. Mě zasněžená a zamrzlá krajina nijak nevadí, zima to byla pěkná, ovšem co mi na zimě a všeobecně na začátcích kalendářního roku vadí nejvíc je to, že se v okolí nekonají žádný pořádný koncerty a všechny kapely se teprve pozvolna připravují na tu hlavní sezonu, která vždycky začíná většinou až od jara. Bylo tu fakt skoro mrtvo v tom našem kraji a tak když se naskytla možnost jet na koncert kapely Mňága a Žďorp do zlínskýho Masters of Rock Café, neváhal jsem ani chviličku, protože už jsem ty koncertní decibely a všeobecně tu atmosféru živýho hraní potřeboval jako sůl. Navíc Mňága je kapela, která hraje velice pohodovou muziku a tak jsem věřil, že nám všem po té dlouhé zimě dokáže spravit náladu a tak nějak to publikum už hezky jarně naladit. To se jim myslím podařilo na jedničku - tudíž účel to náležitě splnilo!
Abych ale nepředbíhal, začnu hned z kraje večera. I když byl začátek koncertu avizovaný na 20:00, byl sál při našem příjezdu asi nějak kolem půl deváté stále zavřený a vevnitř ještě probíhala zvukovka. S tím se ale tak dalo počítat a než si člověk stačil zajít na záchod a dát pivko, vrata od sálu se otevřely a veškerá havěť se nahrnula dovnitř :) Hned zezačátku mě docela mile překvapilo, kolik na tenhle koncert přišlo mladých lidí. Mňága přece jen už hraje nějakej ten pátek a spíš jsem čekal, že bude převažovat generace od mého věku nahoru, jenomže opak byl pravdou a mladí lidé tu byli opravdu spíš v převaze. Navíc když jsem toho večera o pár let mladší kámošce na ICQ psal, že jedu na "Mnagu a Zdorp", odepsala mi, že "tyhle kapely teda fakt nezná" a to už jsem měl strach, že mladší generace snad už ani neví, co to je zač :-D Nakonec se na druhý den nedorozumění vysvětlilo - napsal jsem to totiž bez diakritiky a to ji trochu zmátlo, jinak o téhle kapele samozřejmě už slyšela :) Mňága a Žďorp ovšem nehraje žádnou muziku pro důchodce, jak by se z toho teď mohlo zdát. Naopak je to taková svěží pohodová písničková muzika, kytarovka na pár akordů podpořená o melodický party saxofonu a prostě nic složitýho. V člověku totiž fakt dokáže navodit dobrou náladu, texty Petra Fialy jsou ze života, jednoduchý, ale přitom perfektně poskládaný a dokážou v člověku vyvolat nějaký pocity. Většina z těch písniček se taky dokáže pěkně zavrtat pod kůži a člověk si je pak může pozpěvovat celej den.
Mňága nám hrála doma v dětsví skoro pořád, když jsme ji mohli slyšet z magneťáku od rodičů, kteří mimochodem tenhle koncert se mnou taky navštívili a pamatuju si, že album "Radost až na kost" nám hrávalo v naší tehdejší škodovce z kazety skoro při každé cestě někam na dovolenou:) Navíc tehdá se ještě tahle kapela hrála často v televizi i v rádiu, takže člověk si na tuhle muziku prostě lehce navykl a ty písničky znal. Pak jsem nějakou dobu o jejich hudbu nějak ani nejevil zájem, ani o nich nebylo moc slyšet, vždycky se jen semtam objevil nějakej hit z nové desky, kterej se mi většinou zalíbil, protože to byla klasická Mňága, ale že bych doma sjížděl každý jejich album, tak to fakt ne. Pak přišel den, kdy tahle kapela vystupovala přímo v naší vesničce v Těšnovicích na Žlíbku jako jedna z hlavních hvězd programu Babí léto ještě spolu se Nšoči a kapelou Mandrage a toho večera se mi zalíbili tak, že už na ně nedám dopustit. Člověk zjistil, že většinu těch písniček zná skoro nazpaměť, aniž by je předtím nějak pravidelně poslouchal a že ho ta muzika fakt bere a dodává mu pozitivní energii.
Navíc když jsem viděl, jak se po těch letech na podiu pánové pořád baví, tak to fakt nemělo chybu. Od té doby je tak nějak už sleduju pravidelněji a jejich tvorbu si pouštím docela často třeba při cestách autem anebo když mám blbou náladu, protože mě ty jejich písničky dokážou vždycky dobře naladit. Některý z nich jsou zároveń hodně melancholický, některý naopak veselý...prostě na to musí mít člověk náladu. Nejsou to žádný nářezovky, ale prostě klasický písničky, který si člověk rád zazpívá. No a jelikož tahle partička před pár dny vydala nový album s názvem "Takže dobrý", vyjela na turné, kde tenhle počin bude posluchačům představovat. Jednou z prvních zastávek byl právě Zlín a tak prostě nebyl důvod, proč se na tuhle kapelu nejet znovu podívat.
Ještě před samotnou hlavní hvězdou večera vystoupila na podiu zlínská kapela Prázdné obaly, která se tak trochu stylově Mňáze přibližovala. Takovej trošku underground, rovněž jednoduchá kytarovka se saxofonem, kterej obsluhovala docela sympatická slečna a celý to bylo taky docela pohodový a mělo to šťávu. U některých jejich písniček by si člověk rád klidně i skočil, u jiných to byla zase taková poslechová pohodička, až mě tak v té chvíli napadalo, že kdybych byl kuřák, tak si v mžiku zapalím cigárko a budu si tu pohodu vychutnávat :) Nebylo to špatný. V některých písních děvče i semtam zazpívalo, v některých použilo i flétnu místo saxíku a jejich muzika dokázala lidi docela dobře naladit na hlavní večerní program. Někteří si dokonce vyžadovali i přídavek a nejvtipnější z celýho vystoupení byl asi jejich basák, kterej po každé písničce opakovaně posílal lidi jen tak pro jistotu radši na pivo :)
Video: Prázdné obaly


No a pak už se dostala na řadu kapela, na kterou všichni přišli. Žádné velké pompézní intro jako u jiných rockových kapel se nekonalo, prostě ze šatny přišli obyčejní chlapíci, který, kdybyste potkali někde na ulici, tak byste asi nepoznali, že jsou členy nějaké slavné, dokonce už legendární kapely, ale prostě to je na celým jejich vystupování to nejlepší - že je to takový civilní a přirozený. Nikdo si na nic nehraje, prostě jenom jdou předat energii prostřednictvím své hudby lidem a zároveň se sami pobavit. Žádný velký gesta, žádný nabubřelý hlášky - prostě normálka. Mňága a Žďorp se i tentokrát představila ve skvělé formě. Bylo na nich vidět, že se tím hraním fakt baví a nejvíc snad na frontmanovi Petru Fialovi, kterej si celý vystoupení nálažitě užíval a poskakoval po podiu jako gumovej panák. Celý to vypadalo tak hezky spontánně, všelijaký improvizace pomocí různých nástrojů, hrkátek, chrastítek a cinkátek...prostě radost z hudby a z hraní z toho doslova "chcala", když to napíšu neslušně :) Nejlepší okamžik nastal asi při songu "Spaste svoje duše", kdy došlo k hezké improvizaci, při které bubeník vystoupil do popředí podia, mlátil paličkou do zvonce s šíleným výrazem v očích, pak se vyměnil s Fialou za mikrofonem, ten usedl naopak za bicí a tak nějak to celý hezky dohráli. Takový okamžiky já mám na koncertech nejradši, když se kapela tzv. utrhne ze řetězu a začne si jen tak hrát. To je pak radost na to koukat. (část z toho je zachycena i na videu níže).
Mňága samozřejmě věnovala nejvíc prostoru novým písničkám, který odehrála z novýho alba téměř všechny a spousta lidí je překvapivě už docela znala, i když deska vyšla teprve nedávno. Holt internet už dneska nikoho neomezuje v nakupování desek :) A zvládli to všechno. Odehrát novou desku - což je celkem správný, když se jede tour k nové placce a zároveň uspokojit i všechny ty, kteří čekají na staré osvědčené hity. Lidi při nich pařili, bylo veselo a člověka ten koncert fakt nabil tou pozitivní energií a naladil na přicházející jaro. Album "Takže dobrý" tady bylo i oficiálně pokřtěno slavným hokejistou Radkem Bonkem (taktéž ke shlédnutí na videu), kterej sice desku šampusem vůbec nepolil, ale zato zkropil polovinu publika v sále. Asi si to spletl s oslavou hokejovýho titulu, ale budiž :) Docela příjemný překvapení večera. Navíc docela vtipná byla historka, kterak se tento hokejista s kapelou seznámil pod vlivem alkoholu na jednom koncertě:)
Myslím, že všichni přítomní v sále odcházeli příjemně naladěni, kapele se koncert opravdu povedl a rozhodně dokázali, že ještě nepatří do starýho železa. Je to sice dnes už legenda, ale možná že momentálně v nejlepší formě. Radost z hraní nových i těch starších písniček je tady opravdu znát a rád se na ně zase někdy pojedu podívat. Takže dobrý Mňágo! :)

Na videu: Fantazie pro němou liru, křest desky (Radek Bonk), Matahari, Spaste svoje duše, Made in Valmez, I cesta může být cíl, Chtít chytit vítr

Fotky z koncertu ZDE!!!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Felix Felix | 3. března 2010 v 8:59 | Reagovat

Jakoby jsi mi mluvil z duše.....navíc CD této kapelky mi pomáhalo překonávat chmurné chvilky strávené nedávno v nemocnici,takže díky Mňágo a jen tak dál!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama