Červen 2010

Foto měsíce - červen 2010

30. června 2010 v 21:28 | RUDA |  Foto měsíce
Máme u konce červen - můj asi nejoblíbenější měsíc v roce. Mám ho rád z mnoha důvodů. Venku bývá tak akorát přiměřený počasí - ani horko, ani zima, prostě tak akorát. Sluníčko svítí, zrajou třešně, jahody a všelijaký jiný dobroty, kterých jsem si stejně letos moc neužil, ale jindy to bývá fajn :) Letos to počasí sice nebylo ideální, ale budiž...pár těch slunných dnů se přece jen našlo. Další důvod je ten, že se vždycky začíná rozbíhat sezona všech venkovních zábav, festivalů, grilovaček a jiných akcí, který prostě mají tu svou letní atmošku a tohle období prostě miluju. Letošní červen už nám jich pár takových umožnil. Hned zezačátku jsme uspořádali skvělej víkendovej sraz na chatě s bývalýma spolužákama, o kterým už jsem se tu zmínil, pak jsem navštívil super koncerty např. Jarka Nohavici, Mňágy a Žďorp se Nšoči, o kterých už tu taky byla řeč a docela pohodovej večer byl třeba i na Sulimově při poslechu kapely Iné kafe revival. Ty kluky už jsem viděl hrát podruhé a docela se mi to páčí, bo to hrajou dobře a od originálu se to liší jen málo. Sice několik chybiček se tam našlo, možná z přemíry snahy, ale jinak je to fajn slyšet, obzvlášť v době, kdy origoš kapela Iné kafe hraje jen tři koncerty do roka a tak je těžký je někde zahlídnout, ačkoliv ohlásili návrat na scénu po několika letech. Kde jsou ty časy kdy jsme s nima trojčili na podiu na Lubné?! :-D Lidem ty písničky chybí, tak jsou vděční aspoň za ten revival, což není žádnej průser. Ono taky na těch třech akordech není moc co zkazit, ale tady těm borcům to zní fakt docela dobře.
Pak jsme zažili docela "povedenou/nepovedenou" grilovačku s přáteli u nás na zahradě, kterou nám hned v počátku překazila silná, rychle příchozí bouřka a tak jsme celej večer trávili v chatičce při svíčkách a navíc nám celou dobu teklo děravou střechou na hlavu :-D Byla to ovšem sranda a i tak docela fajn "extrémní" večer :)
Vrcholem a takovýma letníma Vánocema je pro nás ovšem poslední červnovej víkend a festival Noc plná hvězd v Třinci, kterej už máme v tuhle chvíli taky za sebou a opět z něj mám spoustu zážitků a skvělých setkání s novýma lidma a zase jsem poznal, pro mě dosud nepoznaný kapely, který mě celkem zaujaly, takže to bylo moc fajn. O tomhle festu se určitě rozsáhle rozepíšu o pár dní později, bo odtud je materiálu opravdu mnoho a než to stačím všechno zpracovat, tak to chvíli trvá. Navíc toho času teď  taky není moc :(
No a červen je mi sympatický taky z toho důvodu, že se v něm rodí mí oblíbení Blíženci, mezi kteréž se taky řadím a letos už to je čtvrt století, co Kubík vykoukl na svět :)
MiniRUDA :)
Letí to jak sviňa, je to hrozný, ale nedá se nic dělat. Chci tady ještě jednou moc poděkovat všem, kteří mi poslali tolik gratulací, až mě z toho zrak přecházel, i těm, co mi potřepali rukou či popřáli jiným způsobem. Mám vás za to všechny moc rád a fakt mě to potěšilo ;)
No a v den mojich narozenin se mi v posledních letech vždycky něco hezkýho podaří. Loni jsem v tento den např. úspěšně složil absolutorium a letos se mi podařilo dotáhnout domů ve stejný datum nový motorový vozítko, ze kterýho mám taky radost, takže aspoň se to všecko hezky pamatuje :)

A jinak nevím co bych tady tak ještě sesmolil. Třeba nějaký ty písničky že bysme si dali? Dáme rovnou dvě a já je obě dvě věnuji mým drahým rodičům, kteří to tak dobře vychytali a přivedli mě na svět právě v červnu, za což jsem rád. Můžu totiž, mimo jiné, pořádat oslavy venku :-D
Tož tady je první :)

No a druhou jsem hledal nějakou hezkou, která vznikla v roce mého narození a padla mi do noty zrovna tahle. Kdoví, třeba jsem ji slyšel ještě v bříšku :)

A tak teď máme před sebou prázdniny...já teda už ne, ale léto si budu snažit užít i jako pracující, a tak snad všechny plánovaný akce vyjdou na jedničku. A pokud se vydaří i ty neplánovaný, tak to bude super. Přeju vám všem pěkný léto ;)

Mňága a Žďorp + Nšoči - Buchlovice (19.6.2010)

22. června 2010 v 19:52 | RUDA |  Akcičky
Mňága + Nšoči
Tak trochu neplánovanej koncert, ale nakonec jsem rád, že jsem ho navštívil. Jel jsem tam totiž z jedinýho důvodu a to byl ten, že jsem chtěl vidět znovuzrozenou kapelu Nšoči opět živě hrát. A když navíc dělali předskokany hlavní hvězdě večera - kapele Mňága a Žďorp, tak bylo rozhodování jednoduchý. Počasí toho dne taky přálo, takže nebyl důvod se do nedalekých Buchlovic nepodívat.
Nšoči - Buchlovice
Ve zdejším zámeckým amfiteátru jsem byl na koncertě snad jen jednou a to v roce 2006 na Divokým Billovi a je to místečko na takový letní koncerty jak dělaný. Zdejší pořadatelé tu pravidelně rok co rok pořádaji tzv. Buchlovské hudební léto, v rámci jehož tady každý letní víkend vystupuje několik populárních kapel a interpretů a každej hudební fanoušek si tu tak může přijít na svý. Škoda, že Buchlovice nejsou ještě blíž nebo že někdo něco podobnýho nedělá i tady na kroměřížsku, protože  je to akce myslím úspěšná a lidmi hojně navštěvovaná.
V sobotu 19.6. tedy byla na programu kapela Mňága a Žďorp. Ta už zde sice měla vystupovat o nějaký ten týden dřív, ale kvůli velké vodě, která se nevyhnula ani tomuhle areálu, byl koncert přeloženej. To taky docela nahrálo do karet i kroměřížské kapele Nšoči, kterou sem na tenhle "druhej pokus" pořadatelé přizvali jako hosta před Mňágu. A tah to byl myslím dobrej. Nšoči má k téhle kapele docela blízko, hrají podobnej styl muziky a stejně jako je Petr Fiala s Mňágou považován za valašskomeziříčskou legendu, tak Pavel Knap se Nšoči patří dnes už k těm hudebním legendám kroměřížským! Po Nšoči se koncem roku 2007 slehla zem, nikdo nevěděl, jestli budou ještě vůbec někdy pokračovat v hraní a i když už několikrát za svou kariéru pauzírovali, tak tentokrát to vypadalo na konec definitivní. Ovšem nikdy se nemá říkat nikdy a nyní, před letní sezonou ohlásila kapela Nšoči velkej návrat na koncertní podia v nové sestavě. Nutno podotknout, že ve výrazně omlazené. Základ a jádro Nšoči ovšem zůstalo stejný - její duchovní otec Pavel Knap za mikrofonem a kytarovej mág Marty Zdražil zůstali a rozhodli se k sobě přidat mladou krev. Jak mi Marty tvrdil po koncertě, bylo to prostě tak, že někde viděl hrát mladou kroměřížskou kapelku B & W Bunny, nabídl jim, že by si s nima chtěl zahrát, no a proč ne zrovna věci od Nšoči. Evidentně jim to asi šlo, a tak se dohodli, že budou jako Nšoči i s Pavlem vystupovat.
Nšoči - Buchlovice
Kapela B & W Bunny je zde zastoupena celá, údajně nebyl důvod sestavu nějak kombinovat, když už jsou tihle lidi tak perfektně sehraní a tak se k nim vlastně jen přidali Marty s Pavlem a začali hrát písničky od Nšoči. Byl jsem na to fakt zvědavej a když jsem viděl, jací mlaďoši přicházejí na podium, tak jsem byl udivenej ještě víc. Vizáží mi ke Nšoči taky někteří moc neseděli, bo jeden z nich vypadal pomalu jak Michal Hrůza, druhej s patkou jak od Tokio Hotel, ale to asi není důležitý :) Důležitý je, jak hráli a k tomu nemám žádný výhrady. Marty asi věděl, koho si bere do kapely a muzikanti jsou to na svůj věk docela kvalitní. Sestava Nšoči se taky nezvykle rozrostla. Přibyl druhej kytarista, místo za druhým mikrofonem vedle Pavla obsadila zpěvačka a poprvé v historii mají Nšoči i klávesy. Jak sám Pavel na podiu v žertu prohlásil: "Já ty klávesáky moc nemusím..." a já mu asi dávám za pravdu. Ke Nšoči to opravdu nesedí, a i když to aspoň trochu nahrazuje zvuky chybějícího saxíku, tak je to prostě takový divný a nepřirozený. Když stojí člověk blízko u podia, tak se to naštěstí v té "špíně" z repráků ztrácí, ale jakmile slyší čistej zvuk u zvukaře, tak to tam prostě zní zvláštně ty klávesy. No ale budiž, není to nic, co by se nedalo zkousnout a muziku Nšoči to nijak extra nemění. Hlavní je, že tahle kapela zase hraje a že si její písničky můžem poslechnout naživo a zapařit na ně, protože mi fakt za tu dobu tady chyběly. Myslím, že je úplně jedno kdo tu muziku hraje, důležitý je, že dva hlavní členové zůstali zachováni, zůstal Pavlův hlas, kterej skvěle doplňuje a dodává mu dobrou šťávu již zmíněná zpěvačka a písničky znějí pořád perfektně a cukalo to se mnou stejně jako dřív :)
Nšoči odehráli takový ty nejslavnější hity, z nichž mi chyběla snad jen "Morava, Vltava, Labe" a jen škoda, že museli hrát jen necelou hodinku a uvolnit prostor hlavní hvězdě. Snad se přes léto dostanu na některej z dalších jejich koncertů a ten už si užiju naplno. Jsem rád, že je Nšoči zpátky! Byla radost zase ty písničky po dlouhé době slyšet a kluky vidět hrát! Snad jim ta chuť teď zase na nějakou dobu vydrží.

Video: Nšoči - V Evropě; Jaxi taxi

Pak už tedy nastal čas pro Mňágu a Žďorp. Tam byl hned zezačátku nějakej problém, nejspíš v technice bo nevím v čem, protože jsem se v tu chvíli šel pozdravit za Nšočákama a jen zpovzdálí jsem registroval, že Mňága odehrála jen první písničku a pak bylo pár minut ticha. Naštěstí se pak už všechno dalo do pořádku a koncert nabral dobrej spád. To už jsem stál před podiem a koncert si užíval spolu s ostatníma. K Mňáze není co dodat. Viděl jsem je před pár měsíci v MOR Café ve Zlíně a opět mě nezklamali. Oni mě vlastně ještě nikdy nezklamali, protože jejich koncerty jsou fakt perfektní pohodovej zážitek. Tady to bylo snad ale ještě o něco lepší než ve Zlíně. Hraní venku je holt hraní venku a má to svou specifickou atmosféru, kterou v klubu nezažijete (ale to je celkem logický :-))
Mňága a Žďorp - Buchlovice
Kapela mi přišla taková víc odvázanější a hrála převážně ty povedenější a známější písničky, který na lidi prostě zabírají. Lidi si to užívali stejně jako kapela a i já,přestože mě pár dní před tím trápili drobné zdravotní potíže a necítil jsem se ještě stoprocentně, jsem si nakonec musel taky zaskákat, protože to prostě nijak nešlo. Ta muzika mě totiž tak hezky energicky nabila, že veškerý neduhy byly zapomenuty a od té doby je mi taky fajn :) Mňága je teď v opravdu dobré formě. Poslední album je myslím si docela úspěšný a to, co předvádějí na koncertech je fakt paráda. Nemusí to být žádnej nářez, ale mě se ta jejich muzika fakt líbí. Je prostě taková pohodová a vždycky dokáže zpravit náladu. To dokázala i v sobotu spolu se Nšočákama, takže já jsem z Buchlovic odjížděl naprosto spokojenej. Po cestě domů mi ještě kamarádka Kristýnka pouštěla do mobilu online Metallicu z festivalu Sonisphere, takže já jsem toho večera byl vlastně všude, kde jsem chtěl být a to ani nejsu Arabela :) Takže děkuji převelice! ;)

Video: Mňága a Žďorp - Goin' Blind; Spaste svoje duše

FOTOGALERIE ZDE!!!

sdílet na Facebooku

Naprosto podařený víkend (chata Klobůky, J.Nohavica - Holešov)

10. června 2010 v 22:31 | RUDA |  Akcičky
chata Klobůky
První červnovej víkend byl zároveň snad prvním opravdově letním v tomto roce, taky jedním z mála, kdy jsem měl volno v práci a co je hlavní, byl naprosto vydařenej! Hlavní náplň těchto dnů tvořil převážně sraz s mojí bývalou třídou záchranářů z VOŠZ a nebyl to sraz jen tak ledajakej, že bychom si sedli večer do putiky, ale rozhodli jsme se spolu strávit rovnou celej víkend na chatě ve Valašských Kloboukách, kde už jsme pár akcí spolu prožili, a proto se sem rádi vracíme.
Počasí nám vyšlo po tom propršeným a záplavovým květnu úplně super, konečně začalo pořádně hřát sluníčko a někteří z nás odtud odjížděli pěkně opálení. Sešli se tu opravdu fajn lidi, pokecali jsme, pogrilovali, popili, lehce zapařili a bylo nám spolu po dlouhé době zase skvěle. Srandy bylo dost, a i když už po prvním dni skoro polovina lidí odjela, tak my zbytkoví jsme si tu slunečnou sobotní pohodu ještě krásně užili. Jsem rád, že nám parta pořád drží, že se spolu i nadále setkáváme a že pokaždé bývá docela sranda. Doufám, že v těchhle srazích v podobným duchu budem pokračovat i nadále, bo mi je s těma lidma vždycky fakt dobře.
Kdo chce mrknout na fotky z chajdy, může tak učinit TADY!!
J.Nohavica - Holešov
V neděli dopoledne jsme to v Kloboukách definitivně zabalili a namířili si to k domovu. Pro mě však ještě tímhle víkend nekončil, bo jsem měl v plánu spolu s rodiči a s Bubákem navštívit holešovský koncert Jarka Nohavici, což byla pro kroměřížský okres kulturní událost měsíce, ne-li roku :) A to bylo vidět už při příjezdu do Holešova. Místa k parkování se hledaly jen těžko a podle davů lidí, kteří mířili k místnímu zámku to vypadalo, jako by tu snad měli hrát Kabáti :) O koncert byl fakt obrovskej zájem a to jen dokazuje, jakej je pan Nohavica velkej zpěvák. Stejně ho obdivuju! Uprostřed velké zámecké zahrady, která je totálně zaplněná lidma, stojí obrovský podium, na kterým byste čekali bůhví jakou velkou kapelu a na něj si vyleze jen jeden človíček s kytarou a totálně ten dav dokáže pobláznit. Musí to být odvaha jak cyp, ale Jarek už je za ty roky ve svým oboru prostě Mistr a zvládá to všechno bravurně. Při pauzách mezi písničkama publikum dokáže hltat každý jeho slovo, Nohavica dokáže lidi rozesmát, mluvit vážně  a zároveň i pohladit vlídným slovem na dušičce. Zkrátka má obrosvký charizma a s lidma to náramně umí. Ví, ve kterým okamžiku má zvážnět a naopak, kdy atmosféru odlehčit. Přitom to dělá z neuvěřitelnou lehkostí a nepoužívá žádný otřepaný fráze. Pro každý město si přichystá něco speciálního, nechce nudit lidi ani sebe a každý to vystoupení je prostě originál. Obdivuhodný je i to, že dokáže všechny písničky přehrát a hlavně zazpívat zpaměti a úplně bez chyb bez nějakýho čtecího zařízení. Někdy to vypadalo, že ho některá písnička jen tak uprostřed vystoupení napadla a tak ji tam prostě švihl, aniž by musel vzpomínat, jak se to hraje. A že jich má na kontě už fakt dost! Prostě v tomhle ho u nás asi nikdo nepřekoná.
Zhruba před dvěma lety jsem navštívil jeho vystoupení ve zlínským Velkým kině. Nepopírám, že se mi líbilo víc než to holešovský, ale zároveň nutno dodat, že to bylo uplně něco jinýho. V sále je to takový víc komornější, máte toho zpěváka blíž a můžete s ním být v očním kontaktu, slyšíte všechny ty tóny víc citlivěji, navíc atmosféra je tam taky uplně jiná a zrovna k tomuhle zpěvákovi mi to sedělo víc, než tenhle velkej open-air. Prostě jsem odtud tenkrát odjížděl jaksi víc nadšenej, než z Holešova. Uplně něco jinýho to třeba zase bylo, když jsem ho viděl hrát v Třinci na festivalu před rockovým publikem. Tam byla atmoška opravdu famózní a to se nedalo srovnat s ničím.
J.Nohavica - Holešov
Tím nechci koncert v Holešově samozřejmě  nijak devalvovat. Bylo to prostě zase něco jinýho. Spousta lidí před podiem seděla na lavičkách, my jsme stáli až za nimi a zezačátku na mě publikum působilo trošku vlažně. Když je Jarek nutil zpívat s ním, jako by se styděli a zpívali buď jen na půl plynu anebo jen ti nejodvážnější. Jak se ovšem začalo stmívat, atmosféra houstla, lidé se stávali víc anonymními a začali si koncertu víc užívat. Škoda, že větší část koncertu neprobíhala po tmě, protože teprve v té chvíli to mělo ty pravé grády a pořádnou atmošku. Za podiem čněla pěkně nasvícená dominanta holešovskýho zámku a působilo to dost vkusně a romanticky. Jarek Nohavica zahrál spoustu písní a celé to trvalo bezmála dvě a půl hodiny, což je super čas. Zaznělo spousta známých hitů, který není třeba snad ani jmenovat, ty byly prokládaný tzv. virtuálkama, který Jarek pravidelně umisťuje na svoje webovky a reaguje jimi tak na aktuální dění, došlo i na písně posledního alba Ikarus a spousty a spousty dalších.
J.Nohavica - Holešov
Speciálním hostem tohoto koncertu byl i polský akordeonista Robert Kusmiersky, kterej to se svým nástrojem uměl fakt bravurně a Nohavicu tak skvěle doplňoval. Některý jeho písně tak díky tomu dostaly zase úplně novou tvář a určitě jim ta harmonika neublížila. Prostě zase něco jinýho. Díky letnímu počasí byl ten večer velice fajn a v krásným prostředí zámecké zahrady to byl pro všechny ty lidi opravdu zážitek. A že se jich tu sešlo sakra hodně. Některý zvěsti dokonce hovoří o tom, že jich tu bylo až 5 tisíc, což mi od oka moc nepřišlo, ale je to možné. Prostor tu byl veliký a tak se tenhle počet lehce mohl rozptýlit. A to je to, co dělá Jarka Nohavicu Velkým umělcem. Prostě obyčejnej chlápek s kytarou na obrosvkým podiu a přijdou jen na něj tisíce lidí. Málo je takových zpěváků u nás!
Jediná výtka pořadatelům snad jen v tom, že když už očekávali tolik lidí, mohli zařídit víc stánků s občerstvením, bo jich tam bylo uboze málo a fronty opravdu dlouhé. Snad se to do příště vychytá. Zámecká zahrada totiž v létě očekává ještě koncerty např. Čechomoru nebo Lucky Bílé a ty určitě budou taky hojně navštívený. Uvidíme, jestli na některej z nich nezavítám i já ;)

S koncertem Jarka Nohavici tedy vládla spokojenost a to jen dotáhlo do vydařenýho konce tenhle naprosto vydařenej víkend. Takový, kdyby bývaly každej týden, tak bych se vůůůůbec nezlobil. Děkuji všem, s kterými jsem ho mohl strávit a prožít! ;)

Videosestřih z koncertu Jarka Nohavici - písně: Hlídač krav, Ostravo, Zatím co se koupeš, Mám jizvu na rtu, Kometa, Milionář, Fotbal


FOTKY Z KONCERTU ZDE!!!


Freestyle Contest 5 - Ivančice (29.5.2010)

1. června 2010 v 21:58 | RUDA |  Akcičky
Freestyle Contest - Ivančice
Troufám si říct, že v sobotu 29.května jsem v Ivančicích viděl zatím nejlíp uspořádanej jednodenní rockovej festival! Skvělý obsazení co se týče interpretů, parádní doprovodnej program, pohodová atmosféra a organizace naprosto bez problémů. K dobrýmu pocitu přispělo i letos výjimečně pěkný počasí, který na tenhle den fakt vyšlo, takže jsme si mohli užít jeden z mála květnových dnů jen v kraťasích a tričku. Pořadatelé téhle akce se fakt vyšvihli. V rámci jednoho dne přilákat na podium tolik zvučných jmen - to fakt klobouk dolů. To vše  bylo spojený s freestyle závodama BMX, exhibici tu měl i náš nejlepší freestyle motokrosař Petr Kuchař spolu Ondrou Zárubou, kteří předváděli ve vzduchu fakt pekelný kousky, večer jsme mohli spatřit bohatej ohňostroj a spoustu dalších zajímavých věcí. Asi to muselo stát majlant, ale podobným směrem by se mohli ubírat i pořadatelé ostatních akcí, protože tohle fakt naláká lidi, kteří tady pochytají během jednoho dne spoustu zajímavých zážitků.
Program na Ivančickým fotbalovým hřišti začal už dopoledne, ovšem já startuju z domova až po obědě, neboť dospávám po noční šichtě. Po cestě mám nabírat svoji věrnou kamarádku Denisku v Brně, ovšem na pokraji Brna zjišťuju, že jsme se uplně blbě domluvili. Semillaso totiž není Melodka, každej směřujeme někam jinam, ale naštěstí existují mobilní telefony a ochotný čerpadlářky, který ukážou správnou cestu. Bloudění po Štatlu přineslo sice trochu zpoždění, ale nakonec se šťastně shledáváme a pokračujem v cestě do Ivančic. Čím blíž jsme téhle obci, tím víc se začíná měnit krajina a je tu fakt krásně. Zase úplně něco jinýho. Ona ta jižní Morava je fakt krásná zem :) Nestačím to sice vstřebávat, bo se musím soustředit na silnici, ale Denča se kochá za mě a všechno se mi to snaží barvitě popisovat :) Nejlíp jí ovšem jde navigace, když před každou značkou, kterou vidím i já zahlásí směr! Nejčastěji tedy bylo u nás v autě slyšet slovo "rovně"! :-D
Michal Ambrož - Hudba Praha
Do rodiště Vladimíra Menšíka a vojína Vaty přijíždíme něco po půl čtvrté, a i když jsme měli v plánu stihnout vystoupení kapely Support Lesbiens, tak se nám to holt nepodařilo. Na podiu už totiž začíná hrát, dnes už trochu legendární kapela Hudba Praha a z dálky už na nás mává další spolupařmenka Peťka, která pro nás schovává lupeny. V autě bylo díky sluníčku fakt horko a tak okamžitě jdeme na první pivo a z dálky posloucháme muziku Hudby Praha. Pořád jim to šlape a je to ten starej dobrej undergroundovej bigbít, jak je u nich zvykem. Tady v Ivančicích je vidím vůbec poprvé v životě a nezklamali mě. Kdo by to byl řekl, že takový hity jako Máma, táta; Většinu rán, Časy zlý a spousta jiných, který jsem znal snad jen z taťkových kazet, uslyším někdy i naživo. Pro mě na rozjezd dobrý! ;)
Během jejich vystoupení zároveň jen tak korzujem po areálu a zjišťujem, kde co je, při tom potkáváme několik známých tváří, který bych tu snad ani nečekal a tak o to je všechno zajímavější. Zároveň v tu dobu příjíždí i kluci z Dogy, dáme chvilku pokec no a pak už se jdou chystat na svý vystoupení, poněvadž hrajou hned po Hudbě Praha. Díky nim získáváme i VIP vstupenky, se kterýma můžem i do zákulisí, takže o to je sitace ve všem snadnější a příjemnější. Prvních pár písniček od Dogy trávím mezi lidma v hledišti a pak jdu kapelu "nakamerovávat" a "nafotografovávat", aby byl nějakej matroš pro jejich webovky. Z podia to vypadalo, že Doga byla jedna z těch kapel, která měla v hledišti nejpočetnější publikum. Všímám si, že tady v okolí Brna bývá Doga hodně oblíbená, přitahuje spoustu lidí, kteří umí fakt udělat pořádnej kotel, což nebývá zas tak všude. Takže v tomhle dostávají lidi tady na jihu Moravy jednoznačně palec nahoru. Doga tedy sklidila opět úspěch, zahrála kvalitní vystoupení, i když se frontman opět nevyvaroval několika úsměvných chyb, ale to myslím vůbec nikomu posléze nevadilo.
Doga
Dogaři bohužel museli odjet chvíli po svým vystoupení, bo měli ještě v plánu jeden večerní koncert u Olomouce, ale nás čekal ještě dlouhej večer v Ivančicích s bohatým programem. Musím ještě poděkovat Lumírkovi, kterej nás při odjezdu obdaroval poukázkama na jídlo a na pivečka, takže jsme díky němu měli protekční občerstvení zdarma, což fakt přišlo vhod.
Arakain
Na programu byl set skupiny Arakain. Z nich jsem toho, přiznám se moc neviděl, jen pár prvních písniček a něco ke konci. Během jejich koncertu totiž lítal lidem nad hlavama Petr Kuchař s Ondrou Zárubou a předváděli svoje freestyle MX umění a to mě teda zajímalo víc, bo jsem to na vlastní oči ještě nikdy neviděl. A fakt klobouk dolů před nima, bo co tam předváděli za "prasárny", to opravdu bralo dech. Kuchta teda předváděl o trochu lepší skoky než kolega a nechybělo ani jeho pověstný salto vzad, který tam vystřihl hned několikrát, a to s neuvěřitelnou lehkostí. Holt, kdo umí, ten umí! Pak jsme se tam nějak zakecali se Škworama, a když se mě jejich kytarista Leoš jen tak mimochodem zeptal, jestli mě jako Arakaini neberou, tak jsem si teprve uvědomil, že vlastně zrovna hrajou a já z nich nic nemám :oP No co už, nejde stíhat všecko. Během toho, co si tak vykládáme před šatnama "celebrit", si Deniska všímá tváře, která teď dost často plní stránky bulváru a tou byl přítel zpěvačky Marty Jandové, Viktor Mráz. Nálada byla uvolněná, tak jakože se s ním jde ze srandy vyfotit. Borec to v pohodě přijal a ještě nám domluvil fotku se samotnou Martičkou. Ta šla zrovna venčit psa, skryta pod slunečními brýlemi se chtěla vyhnout pozornosti fanoušků, ale pan Mráz už na nás z dálky křičí: "Tak tady ji máte!" :-D No jo, není nad to se zkamarádit s celebritama :-D A tak v tu chvíli se mi splnil jeden další sen. Zasvěcení ví, že Martička je už dlouhou dobu moje platonická láska :o)) , a tak osobní setkání s ní pro mě byl v tu chvíli skvělej zážitek. Martička je strašná sympaťanda, věčně usměvavá, takový sluníčko, který si nehraje na žádnou hvězdu. A ve skutečnosti je ještě hezčí než na fotkách v časáku nebo v televizi :-) Holky mě potom ještě tak vyhecovaly, že se ke mě pak dostavil pocit opravdovýho štěstí a vyplavily se mi snad všechny endorfiny :-D No jo, teď už vím, proč ženský tak šílí, když vidí svýho oblíbenho idola. Teď jsem totiž zažil něco podobnýho, ale v opačným gardu! Sice jsem to nijak extrémně neprožíval, ale uvnitř mě to, pravda, hřálo na dušičce :)
Marta Jandová (Die Happy)
Po Arakainech nastoupil na podium zpěvák Kamil Střihavka s kapelou Leaders a to taky neznělo špatně. I když ho zrovna nijak nemusím, tak s touhle kapelou mu to sedí a není to žádnej popík. Leoš ze Škworů měl před koncertem ještě obavy, hlavně ať nehraje tu písničku "Když se snáší déšť", jinak to bude v pr.... a začne z těch mraků nad hlavama pršet :)  a i když ji Střihavka nakonec stejně zahrál, tak se naštěstí tyhle obavy nenaplnily. Mimo tuhle skladbu, která patří k těm jeho nejlepším, Kamil zahrál i takový hity jako Černá růže, Země vzdálená a spoustu dalších. Byla to spíš taková pohodovka a během ní si lidi mohli vychutnávat tu pravou letní večerní festivalovou atmosféru, kterou jsem i já v tu chvíli nasával plnými doušky. Tohle já prostě můžu! :)
Kamil Střihavka
Aby toho nebylo málo, přichystali pořadatelé po Střihavkově vystoupení velkolepej ohňostroj, což jen přispělo k již zmiňované skvělé pohodové atmošce a člověku bylo, při pohledu na to, fakt hej. Po ohňové show vtrhnul na podium další živel, což byla hlavní hvězda večera, Marta Jandová se svou německou kapelou Die Happy. Ta sem samozřejmě nalákala nejvíc lidí a ti byli zvědaví, co že to ta porotkyně z televizní soutěže vlastně umí. V Česku doposud vystupovali jen málo a tohle byl vlastně jejich teprve druhej koncert letos u nás a zároveň první open-air.
Die Happy
Já jsem se na ně strašně těšil, protože tuhle kapelu mám rád už dobrých pár let, víceméně je znám od vydání jejich prvního alba Supersonic Speed, kdy tady ještě málokdo věděl, že nějaká Marta Jandová existuje. Jejich muzika mě hodně baví, má to v sobě energii a melodii, Marta sice zpívá texty v angličtině, ale je jí dost dobře rozumět, takže většinou vím, o čem zpívá, což je fajn. Zahlídl jsem je už loni na festu  Masters of Rock, ale to jenom tak z dálky a ještě jenom půlku vystoupení. Letos jsem se konečně těšil, že je uvidím pořádně, když byl naplánovanej koncert v Brně, jenže ten nám na poslední chvíli zrušili, takže tohle byla další pořádná příležitost je spatřit a konečně na jejich muziku řádně zapařit. No a konečně to vyšlo a musím říct, že mě nezklamali. Naopak - byli úžasní. Už od začátku Marta nastoupila ve velkým stylu s obrovským aplausem a sršela z ní obrovská energie, která jí vydržela až do konce koncertu. Ta holka je prostě ďábel :) Takový šídlo, který nepostojí na jednom místě, furt na tom podiu poskakuje, vrtí se a paří o sto šest, takže bylo chvílema fakt problém ji vůbec fotit :) Až jsem si říkal, kde v sobě bere tolik energie, že to vydrží celej koncert. I díky tomu, že měla neustále úsměv na tváři, tak všechnu tu energii zároveň předávala i do publika a všichni byli opravdu nadšení. Ti, kdo se přišli podívat jen na tu známou tvář ze Superstar, museli být překvapení, protože tohle vystoupení bylo opravdu skvělý jak po muzikantské, tak i pěvecké stránce a tak si tahle kapela určitě našla další nové české fanoušky. Televizní Superstar Martě určitě pomohla. Do té doby o ní, ani o Die Happy nikdo moc nevěděl a teď je tady najednou u nás strašně slavná a jejich koncerty ohromně lidi lákají, což je určitě dobře. Tahle kapela si totiž zaslouží i v Česku větší pozornosti a já osobně budu jedině rád, pokud tady budou vystupovat častěji.
Die Happy
S vystoupením Die Happy tedy panovala u většiny lidí naprostá spokojenost a jsem rád, že jsem je konečně spatřil zrovna tady. Díky VIP páskám jsme měli i skvělou příležitost setkat se s kapelou v zákulisí, což byl taky fajn zážitek. S Martičkou jsme si střihli ještě jednu fotku, pošeptali si pár slov do ouška a pak jsme se nějak haluzově skamarádili s jejich kytaristou Thorstenem, kterej se mnou začal diskutovat nad jednou moji fotkou a posléze jsme zjistili, že umí dost dobře česky, takže to byla taková zajímavá a veselá konverzace :) Zpočátku jsem si opět procvičil angličtinu a zjistil jsem, že asi něco fakt umím, když mi ty zahraniční hvězdy pokaždé rozumí, no a pak, jak jsem zjistil, že umí česky, už to byla taková angličtino-čeština. Nevím proč jsem tam furt sice pletl ty cizí slovíčka, když nám dost dobře rozuměl česky, ale občas to bylo asi potřeba:) Thorsten se tedy vyjevil jako docela fajn sympatickej chlapík, což jsem si teda o něm moc nemyslel, ale osobní kontakt je přece jen něco jinýho, než když ho člověk zná jen z fotek. Nakonec jsme si tak nějak domluvili fotku s celou kapelou, což by mě teda ještě toho dne odpoledne nenapadlo ani ve snu, ale prostě souhra okolností byla toho večera tak příznivá, že nám všechno hrálo do karet a my tak máme skvělý zážitky :)
s kapelou Die Happy
Večer ale zdaleka ještě nekončil a na podiu už se začínala chystat skupina Škwor. A ti se mi tady taky hodně líbili. Jejich vystoupení patřilo mezi ty nejlepší tady a bylo fakt co poslouchat i na co se dívat. Škwoři zrajou v čím dál lepší kapelu a jejich živý vystoupení fakt stojí za to. Frontman Hrdlička tady taky působil taky tak nějak vyrovnaněji, upustil od známých siláckých gest a řečí a  publikum si velice chválil. Odehráli průřez svou nejlepší tvorbou a opravdu to nemělo chybu. Příjemný překvapení, bo hráli opravdu nad míru dobře. Myslím, že se s dalším připravovaným albem dočkají úspěchu, pokud jim tahle forma vydrží.
Škwor
Na závěr večera odehrála svůj set kapela Prohrála v kartách, což je taky taková pohodovka, kterou od jisté doby, kdy jsem je viděl na turné s Divokým Billem, můžu. Po Škworech se sice hodně lidí odebralo už domů a zůstali jen ti nejvytrvalejší, ale ti udělali dobře, protože vystoupení "Prohrály" se nakonec zvrhlo v jeden obrovskej mejdan a to stálo fakt za to u toho být. Zpočátku se to sice rozjíždělo vlažně, jen pár lidí na parketě, ovšem jakmile frontman Filip Horáček ohlásil hosta na podiu, což nebyl nikdo jiný, než naše milá Martička Jandová, tak se se prostor pod podiem zase rychle naplnil. Spolu si střihli hit "Ráchel" od nedávno zesnulýho Petra Muka, který ji zpíval s Oceánem, a když se v refrénu "Hvězdu na čele mááááš" jejich hlasy spojily, šel z toho docela mráz po zádech, bo to bylo naprosto parádní a tenhle okamžik by se dal zařadit k vrcholům celýho tohohle večera a proto ti, kdož odešli, určitě přišli o hodně.
Prohrála v kartách a Marta Jandová
Od té chvíle to tady zase ožilo a začalo se pařit jak pod podiem, tak na něm. Marta seběhla k nám na parket a zbytek vystoupení sledovala už mezi lidma, Horáček zjistil, že není omezován časem, a tak si s kapelou hráli, jak dlouho chtěli a bavili publikum. Při jedné písničce dokonce zapůjčil vedle mě stojícímu borcovi kytaru a nechal ho na ní dohrát zbytek písničky, i když mu ji zvukař strategicky ztlumil :)
No a na úplnej závěr pozval kohokoliv z publika, ať si s nima příjde zazpívat na podium baladu "Kosmonaut", takže  si několik odvážlivců mohlo hezky zabékat ten známý refrén "Spí teď sama, spí teď sááám..." - no hezký to bylo! :) Fakt na závěr nemohlo přijít asi nic lepšího a člověk odtud odcházel s pocitem parádně prožitýho večera. Z Ivančic jsem tedy odjížděl naprosto nadšenej a plnej skvělých zážitků. Jestli si pořadatelé udrží tenhle formát, tak sem příště jedu zas!

Z akce jsem pořídil bohatý videodokument, takže pokud si ho chcete pustit celej, tak se někde pohodlně usaďte, protože to má celý asi půl hodiny :) Na videu můžete shlídnout: Hudba Praha, Doga, exhibice freestyle MX Petra Kuchaře a Ondry Záruby, veselé rozhovory s náhodnými kolemjdoucími, Arakain, Kamil Střihavka, Die Happy atd. Na kapely Škwor a Prohrála v kartách už mi bohužel nevyšlo místo na kameře :(


SPOUSTA MOOOC FOTEK ZDE!!!

Rozsáhlejší videosestřih z vystoupení Dogy ke shlídnutí ZDE!!!
sdílet na Facebooku