Červenec 2010

Červencové zápisky

21. července 2010 v 21:07 | RUDA |  Akcičky
Nějak nám ten červenec rychle letí. Už je dokonce za půlkou a tak bych sem zas mohl jednou za čas zaznamenat, co se mi během těch několika "prázdninových" dní podařilo prožít. No nebylo toho málo a jsem za to docela rád, takže to tak nějak všechno hezky plyne a já se snažím toho léta trošku užít, když se naskytne příležitost. Takže jen tak ve stručnosti....

Alkehol + Elektrïck mann - Štěrkáč Otrokovice (3.7.2010)

Alkehol - Otrokovice
Zhruba týden po Noci plné hvězd se mi začalo stýskat po živé hudbě a když nedaleko od domova, konkrétně v Otrokovicích v příjemným areálu u štěrkáče, měl vystupovat Alkehol, tak jsem se jel prostě mrknout, bo tuhle kapelu už jsem hodně dlouho neviděl hrát. Vystupovali tady v rámci nějakých pivních slavností, který tu probíhaly už od pátku, ovšem okamžitě po příchodu do areálu jsem zjistil, že to asi nebyla akce nikterak úspěšná. Lidí tu bylo minimum a pokud to tedy měli být slavnosti piva, tak ty dva stánky, ve kterých se točilo, byly fakt reprezentativní :) No ale bohatě to nejspíš vystačilo, protože návštěva nebyla nijak převratná. Spíš zoufalá. Alkehol měl vystupovat nějak už kolem půl deváté, což bylo asi pro spoustu lidí brzo a prostor na parketě se tedy začal plnit až během vystoupení Alkáčů, kteří se začátkem přeci jen pro jistotu počkali, jinak by hráli před poloprázdným hledištěm. S příchodem tmy už ale bylo před podiem jakž takž husto a lidi pařili na starý osvědčený hity. Kapela to nijak s aktivitou nepřeháněla, bo ani neměla moc na tom malinkatým podiu prostor, ale odehrála profesionální výkon bez chybiček a co se týče složení repertoáru, tak se mi líbil moc. Nevím, jestli je to tím, že Alkehol až tak často nevídávám, ale písničky hráli fakt výborný, některý starší kousky, který bych ani nečekal a mělo to fakt šťávu. Rád jsem si je poslechl, zazpíval si s nima no a nezbývá než se těšit na Kamínku, kde tahle banda dorazí v srpnu taky a tam už to teda bude mnohem velkolepější akce. Pokud zachovají tenhle playlist, tak se určitě máme na co těšit a snad na ně řádně zapaříme.
Fotek je minimum, nějak se mi totiž nechtělo tlačit dopředu, spíš jsem si jen tak v klidu poslouchal. Tak snad jen malé video:


Po Alkeholech měla vystoupit ještě kapelka Elektrïck mann, kterou jsem teda ještě v životě naživo hrát neviděl a i když to není zrovna šálek mé kávy, tak jsem si na ně přeci jen počkal, bo mě zajímalo, co ta banda úchylů předvede :) No a nevím, co k tomu říct. Řadu lidí to evidentně bavilo a nemůžu říct, že mě ne. Tuhle kapelu prostě člověk nemůže brát vážně a možná, kdybych denně hulil kilo trávy, tak bych to doma taky poslouchal :) Je to sice bigbítová kapela, ale blíž to má spíš k hip-hopu. Refrény mají skočný, docela i chytlavý, lidi se u toho vyblbnou. Mě teda z celýho toho koncertu nejvíc zaujala jedna slečna stojící před mnou, která měla takový zvláštní křečovitý tanec. Vždycky při refrénu se tak zvláštně celá zatnula a skákala tam jako by v epileptickým záchvatu...no docela úsměvný, to se holt musí vidět :) Elektrici jsou známí svýma úchylnýma textama, často úplně nesmyslnýma, no ale přiznám se, že některý písničky na mě taky docela zabírají. Jejich nejslavnější postava Ice-B tam byl po celou dobu koncertu úplně našrot, celou dobu se tam válel a už po druhé písničce ohlašoval poslední věc, což pak dělal po každé pecce až do konce :) No na akci tohohle typu se to hodilo, byl to spíš underground. Mají svý publikum, který je bere a to je hlavní. Jinak tuhle kapelku asi fakt nejde brát moc vážně. Dovedu si ovšem představit, že po pár pivech na nějakým fesťáčku bych si na ně skočil taky.

Pálava (7.-10.7.2010)

Další taková hezká červencová záležitost proběhla s kamarády na jižní Moravě, na mé oblíbené Pálavě, v kraji vína, slunce, vody a dobré pohody. Krajinu okolo vodní nádže Nové Mlýny mám fakt rád a vždycky se sem rád vracím, protože tady je to fakt úplně něco jinýho, než kdekoliv jinde v republice. Vždycky to tu na mě dýchne takovou zvláštní atmosférou a v létě je to tu fakt parádní. Dají se tu dělat výlety na kole i pěšky, je tu krásný koupání, spousta volnočasovýho vyžití, venkovní hospůdky, kde to každej večer žije, pro vinaře sklípky a např. pro rybáře obrovský loviště :) My jsme tentokrát strávili pár dní v Pasohlávkách, odkud jsme podnikali různý výlety na kolech např. do Němčiček na bobovou dráhu nebo na známý Dívčí hrady u Dolních Věstonic. Tam jsme taky spatřili slavnou archeologickou Venuši a různý jiný vykopávky. Nezapoměli jsme se samozřejmě vykoupat a strávit zábavný odpoledne v campu Merkur a taky prolízt krásný město Mikulov. Bylo to fajn, bylo nám vedro, hezky jsme se opálili, vyčvachtali, povýletovali a ač jsem tu byl už po několikáté, vrátím se sem na těch pár dní vždycky rád. Tak třeba zase za rok ;)
Několik obrázků z Pálavy ve videoprezentaci:


O dalších akcích, jako např. Masters of Rock a jemu předcházejících se rozepíšu podrobně zase později.
sdílet na Facebooku

Noc plná hvězd 2010 - Třinec (25.-26.6.2010)

7. července 2010 v 19:26 | RUDA |  Akcičky
nph 2010
Opět je za náma jedna z vcholných akcí, na kterou se těšíme vždycky celej rok a pro většinu z nás jsou to takový "letní Vánoce". Ano, řeč o je o festivalu Noc plná hvězd v Třinci, kterej jsem letos navštívil už po osmé. A stále mě to tu baví. Za tu dobu už jsme si tu vybudovali slušnou základnu přátel a tak si tu vždycky připadáme jako doma. Pak je vždycky člověku akorát líto, že to pokaždé tak rychle uteče a musí se vrátit do kolotoče všedních dnů a daleko od těch prima lidí. Letos se to opět podařilo, bylo to zas o trochu jiný a nebýt špatnýho pátečního počasí, bylo by to dokonalý.

Pátek
V pátek jsme vyrazili z domova hodinu po poledni a naši tradiční trojčlennou posádku tentokrát doplnila Vranysova přítelkyně Marťa, jenž nahradila zástupkyni něžného pohlaví z loňska Sidny, která letos cestovala do Třince busem, neboť tam z těch jejich lesů nebyly vhodné spoje sem k nám do civilizace :-D Cestovalo se celkem v poklidu, ani vedro nás neobtěžovalo a jediný, co bylo otravný byl Bubák, kterej neustále testoval interiér mého nového vozu. Až prolezl všechny tlačítka a zásuvky, tak mi ve finále kamarád nechtěně postříkal palubní desku pivem, ale jelikož se všechno dá obkecat, tak to Bubák zdůvodnil tím, že mi tímto způsobem nový auto vlastně pokřtil. Takže ač se ho o to nikdo neprosil, tak Bubák je nyní oficiálním kmotrem mého vozu. (Akorát jsme mu sakra nedali žádný jméno...!) Až na drobný zdržení, zaviněným přepravou nějakýho nadměrnýho nákladu, jsme do Třince dorazili oproti loňsku celkem v poklidu, ovšem čím víc jsme se blížili k tomuhle kraji, tím víc jsme zajížděli do hnusu. U nás totiž svítilo pěkně sluníčko, semtam sice nějaká kapka, ale v Severomoravským kraji už to bylo o poznání horší. Teplota klesala až ke 14 stupňům, obloha černala a déšť sílil. Když jsme dorazili na místo, tak sice nepršelo, ale půda tady byla řádně rozmáčená, takže to byl pěknej marast.  Všude bahno a nálada tu díky tomu taky nebyla zrovna nejlepší. Izzi byl při našem příjezdu nějaký dojebaný, rval do sebe ibalginy a evidentně měl jako jeden z pořadatelů velký starosti. No začátek nic moc a jen jsme se modlili, ať se počasí umoudří, aby to bylo všechno veselejší. Mrňusek nám přidělil VIP pásky a šli jsme sondovat do areálu. Teda než se člověk do toho areálu pořádně dostal, tak to chvíli trvalo, protože už po cestě potkával spoustu známých tváří, a tak probíhalo vítání apod. V areálu před podiem nebylo zrovna nějak narváno, ale tak nijak extrémně pusto, přiznám se, že jsem to čekal díky tomu počasí ještě horší, ale lidi to naštěstí neodradilo. Všude v republice totiž vládlo pěkné počasí a že je hnusně jenom tady v horách, s tím nějak málokdo počítal. Takže pátek byl ve znamení rochnění se v bahně, a kdo neměl vhodnou obuv, tak to moc nevyhrál. Naštěstí už nijak silně nepršelo a když jo, tak to byl jen takovej ten anglickej "mist", což nikomu neublížilo. Na večer ale už to bylo všechno v pohodě a lidi si užívali kapel a dobré nálady, tak už to pak ani nikomu nepřišlo, že je tam trošku vlhko :)
friends
Během našeho příjezdu měla zrovna hrát kapela Rybičky  48, která ovšem snad jako jediná nevystoupila, neboť jejich frontman měl nějaký zdravotní potíže. Kluci sice přijeli, ale hrát prý nešlo. Následovně měla hrát znovuzrozená legenda Vitacit s Láďou Křížkem v čele, ovšem z tohohle vystoupení jsem neviděl myslím ani ťuk, neboť jsme zrovna stavěli stan a dál už byl scénář stejný, jako každým rokem. Kamkoliv se hnete, tam potkáte totiž někoho známýho a těch tu máme za ty roky už fakt milion, takže je to uplně super, že i když se ztratíte, tak na každým rohu prakticky někoho dalšího najdete :) A když už nevíte kam, tak stačí zajít dozadu do VIP zóny a tam zaručeně někdo sedí :) Za ty roky už víte, kde se zhruba kdo pohybuje, kde má svoji základnu a podle různých poznávacích znamení jako např. slunečníků, stánků a dek už víte, kde kdo je :) Takže probíhalo vítání, pokecávání, zjišťování novinek a bylo to fakt opět krásné se se všema těma lidma setkat. I kdyby v Třinci hrálo bůhví co a byli tam všichni tihle lidi, tak už jen kvůli nim se tam vyplatí jet, protože je to tam s nima opravdu skvělý.
A člověk tady poznal zase další nový tváře, se kterýma byl fajn pokec a hlavně sranda. V dobrou kámošku se vyklubala například Monča od Jarouška a fajn spřátelení bylo taky s fotografem Frantou, co "spí ve stoje", kterej se neurazí ani ve chvíli, kdy mu řeknete, že je namyšlený kokot z Prahy a navíc je s ním fakt sranda. No a opět tady i letos padalo hodně vtipných hlášek, který jsem tentokrát bohužel nezaznamenával, takže už si je holt nepamatuju :oP
Legendy se vrací
No ale teď  ke kapelám. Teda aspoň k tomu málu, co jsem stačil spatřit, bo pátek tu bývá fakt hektickej a kapely jsou tak nějak až na druhým místě. První, kterou jsem viděl, byla domácí formace Legendy se vrací, která si tu střihla svůj tradiční předvečerní set na rozehřátí publika a myslím, že to je tak akorát na začátek festivalu vhodný. Lidi už se začínají pomalu rozjíždět a u známých světových hitů pochytí tu správnou náladu a jsou připravení na další hvězdy. Legendy si tu navíc každoročně připraví nějakou show a tentokrát to byla spíš  taková cirkusová, když všude po podiu lítali konfety a lesklý cingrlátka, do vzduchu lítali dýmovnice a světlice a ohně fajrovali jedna radost. A jo...vypadalo to hezky! Petr Šiška je hlavní pořadatel tohohle fesťáku, takže proč si během vystoupení svojí kapely tohle nedovolit. Je to pro lidi a to je hlavní.
horkýže slíže
Další kapelou na programu byl Wohnout, ze kterýho jsem opět neměl vůbec nic, neboť jsem v tu dobu s Izzim vyřizoval fotopass a celou dobu jsem stepoval v admisnistrativní budově a čekal na příslušnou slečnu, která mi ho mohla přidělit. Nakonec bylo vše OK a jelikož po Wohnoutech měla nastoupit slovenská banda Horkýže Slíže, vydali jsme se konečně pařit. Nálada už na to byla, a tak jsme to s bývalýma spolužačkama a s Honzou z Paskova pěkně rozjeli a u "Malé Žužu" jsme si skočili dokonce i polku nebo něco na ten způsob:) Horkýže nezklamali. Sice mi v tom jejich vystoupení malinko něco chybělo, ale opět super koncert s vtipnýma kecama mezi písničkama. Nevím, kam na ty hlášky ti borci chodí, ale spolehlivě rozesmějou snad každýho. Frontman Kuko byl navíc oblečnej v takovým tom americkým gay oblečku, takže vypadal dost zajímavě. Když jsme se s ním vzadu fotili už dlouho po koncertě, měl to pořád na sobě, a tak jsem se ho musel zepat: "Kuko a prečo máš na hlave taků homosexuálnů čiapku?" Kuko mi svým typickým stylem a s ledovým klidem odpověděl jednoduše:" Lebo já som homosexuál!" No nezklamal! :) Na to jsem mu odpověděl, že jdu radši pryč, bo s ním nechci nic mít, ovšem kdybych byl bulvární novinář, už bych to možná rozmazával :) U téhle kapely je ale potřeba všechno brát s nadsázkou, takže jsme se tomu společně hlavně zasmáli.
Doga
Nastával večer. O půl deváté patřila hlavní stage zde domácí kapele Doga a na tu se tady těší lidi možná víc, než na zahraniční hvězdy. I kapela samotná to považuje za jedno z vrcholných vystoupení celýho roku a tak vždycky na tuhle událost něco přichystá. Letos na tohle datum padlo i oficiální vydání nového unplugged DVD z vánočních akustických koncertů, který mělo být během vystoupení zároveň i pokřtěno. Izzi tetokrát nastoupil v thaiboxerské kápi a po intru v rytmech orientu kapela spustila tvrdou vypalovačku Muay Thai ze zatím poslední desky Karikatury. Tu doprovázeli šlehající ohně a různý jiný pyroefekty a bylo vidět, že pro Dogu je tohle vystoupení prostě speciální, protože na jiných koncertech tohle holt nebývá. Já jsem  většinu vystoupení trávil s kapelou na podiu nebo pod ním, neboť jsem pořizoval foto a video materiál pro jejich webovky a bylo to zas úplně něco jinýho, když vidíte ten pařící dav z podia, než když stojíte uprostřed něj. Navíc v pozadí tyčící se vrcholky Beskyd a do toho kontrast třineckých železáren, ze kterých šlehají do tmy obrovský barevný plameny...no bylo to fakt zajímavý a těm kapelám se tu musí hrát perfektně. Obzvlášť před takovým publikem, jako Doga měla. Lidi sborově zpívali, skandovali a mělo to fakt výbornou atmosféru. Celý vystoupení se pozvolna přelévalo ze světla do tmy a tuhle dobu mají kapely asi nejradši, bo to vystoupení aspoň s nastupující tmou hezky graduje. Doga měla tradičně velkej úspěch a spokojení byly jak diváci, tak i kapela. Kluci byli ve viditelně dobré náladě, přičemž nejvíc asi Lumírek, kterej do mě na podiu neustále naschvál vrážel a dělal různý kraviny:) Nové DVD bylo pokřtěno slečnou Deniskou z fanklubu Dogy, která zvítězila v soutěži Miss Dogamusic, placka to zchytala zelenou a pivem a některý ze šťasných diváků si ji mohl chytit a odnést domů. Když už jsme u toho, tak nové unplugged DVD Dogy vřele doporučuju, protože Doga zní akusticky zase úplně jinak, je tam spousta bonusů a pro fanoušky to je určitě fajn dárek. A navíc se na tom záznamu dost často vyskytují i ty naše xichty, takže i proto je jistě dobré si ho pořídit :-)))
Doga
Po Doze byla na programu první zahraniční hvězda Rage. Z té jsem taky moc neměl, ale několik písniček, obzvlášť ke konci vystoupení, jsem si vyposlechl. Muzika se mi líbila, docela to se mnou pohopkávalo, ale nijak extra mě neuchvátili. Rád jsem je viděl naživo, bylo to fajn vystoupení, ale nějak mě holt nepřesvědčili v tom, abych si sehnal jejich alba a začal je doma poslouchat. Něco mi tam prostě chybělo. Jinak ovšem dobrý. Tímhle vystoupením pro mě páteční večer co se týče kapel tak nějak skončil. Kolem půlnoci jsem se odebral do stanu, kde jsem vydržel až do rána, takže další hlavní hvězda Kreator mě bohužel minula a slyšel jsem ji už jen ze stanu.

Sobota
Sobotní ráno nebylo zrovna příjemné. Zaprvé jsem se probudil z nějak hlubokým a vykřičeným hlasem, což se ovšem po chvíli rozchodilo, ale nejhorší bylo, že venku docela silně pršelo. Tak to jsme si říkali, že to je snad už uplně v pr...! Bylo ovšem ještě brzo a tak jsme se rozhodli to zapít a zaspat:) Dopoledne se naštěstí počasí umoudřilo, mraky se rozutekly a celá sobota tak byla nádherně prosluněná, což bylo velmi optimistické. A tak jsme si šli dát něco k jídlu a pokorzovat po areálu, udělali jsme pár památečních fotek, na kterých jsme zjistili, že jsou někteří z nás špatně oblečení no a pak nás Bubák všechny svolal do velkýho stanu, kde byla provizorně vyrobená čajovna s vodníma dýmkama. A tam to bylo fajn. Pěkně jsme si poseděli, povykládali, zadýmili, do toho nám příjemně hrála nějaká kapelka z podia a byla tady sranda. (Kristy jak byl ten pokřik? SE-ŠKRÁ-BEJ???) :-)
sobota na NPH
Sluníčko už začalo pěkně zesilovat na intenzitě a to byl čas odhodit veškeré nepotřebné mikiny, punčocháče a jiné zateplovací prostředky a vydali jsme se blbnout na gumový atrakce k Radegastům. S holkama jsme si střihli bungee runing (čili běh na gumě), někteří z nás si polozili i po nafukovací horolezecké stěně a tohle prostě k té polední festivalové atmosféře už tak nějak patří a je to fajn zábava na odlehčení :)
Mezitím na A scéně hrály kapely jako např. O5 a Radeček a Gate Crasher, kterým jsme ovšem nevěnovali nijak zvlášť pozornost a brali jsme je spíš jen jako takovou příjemnou kulisu. Před podium jsme se přemístili až během setu kapely Mandrage, která teď hodně boduje v rádiích se svým hitem "Hledá se žena" a tady v Třinci mívají vždycky docela úspěch, obzvlášť u dámské části publika. A nebylo to špatný. Rád jsem si je poslechl, písničky mají docela fajn a na sobotní odpoledne se sem určitě hodili.
sobota na NPH
Stejně jako pardubická kapela Vypsaná fixa. Bez ní si prostě velkej letní festival nejde představit a tahle kapela to na nich fakt umí. Je ovšem vidět, že Fixa prošla docela velkou obměnou, hlavně co se týče  repertoáru. Už to nejsou takový ty undergroundový hity jako před lety, teď mají písničky víc promakanější a je to trošku už něco jinýho. Netvrdím ovšem, že špatnýho. Dobře jsme si při jejich písničkách zablbli i tentokrát a Márdi opět zářil. Kamarádka Deniska mi během toho ještě furt říkala, jak ho žere pro ty jeho xichty, které háže do publika a dokud mě na to neupozornila, tak jsem si toho nikdy nijak moc nevšímal, ovšem měla pravdu. Márdi umí dokonale měnit výrazy v obličeji a září z něj takovej ten správnej optimismus a bezstarostnost. Někdo by možná řekl, že je věčně zhulenej, ale myslím, že už to tak prostě dělá přirozeně a je to takovej fajn maník :) Fixa tedy taky zabodovala.
vypsaná fixa
A stejně tak všechny následující kapely, které přicházeli po ní. Sobotní odpoledne a potažmo i večer, byly opravdu nabitý jménama, který mají lidi rádi. Jedním z nich je i Škwor. Podle mě v současnosti jedna z nejlepších domácích rockových kapel, která tu muziku dělá fakt na úrovni. Textově i hudebně patří prostě ke špičce a mě se jejich tvorba hodně líbí. Navíc si myslím, že poslední dobou, co je vídám, jsou snad v nejlepší formě za celou dobu svojí existence. Už si dokázali vytřídit ty nejlepší pecky, vydali "bestofku" a tak mají z čeho vybírat. Naposledy v Ivančicích se mi líbili opravdu moc a ani tentokrát nezklamali, i když to bylo ještě za světla. Navíc pozoruju, že se zlepšil jejich přístup k fanouškům, že už nejsou tak moc namistrovaní a každýmu vyjdou ochotně a s úsměvem vstříc. Hlavně frontman Petr Hrdlička se v tomhle směru myslím hodně změnil k lepšímu a i na tom podiu mi přijde takovej sympatičtější. Možná že ho dřív něco strašně sralo, což je poznat i v některých textech, ani vztahy v kapele údajně zrovna nebyly v pohodě, ale  teď už je prý všechno OK a myslím, že to je i viditelně poznat. Škwor čekali po tomhle vystoupení ještě další dvě zastávky. Nevím jak tam, ale tady zahráli moc dobře.
Škwor
Další velké jméno na hlavní scéně - Aleš Brichta a jeho AB Band. Docela jsem čučel, že má z velké části pozměněnou kapelu, přičemž  z té staré zůstal jen basák Karel Adam a bubeník Klaudius Kryšpín, kterej je tu ovšem taky jenom chviličku. Brichtu opustili muzikanti údajně z důvodu tzv. "ponorky" a tak je musel nahradit instrumentalistama z Motorbandu. kromě toho, že mají jiný xichty ovšem nenastala žádná změna a muzika jim šlapala bez problémů. Brichta si se sebou přivezl taky nějaký plamínky, který šlehaly po stranách hodně vysoko a je jen škoda, že to nebylo po tmě, aby vynikli o něco víc. Show působivá, Aleš zahrál spoustu známých věcí, nechyběla ani "Dívka s perlami ve vlasech" nebo např. kontroverzní "Deratizér" a publikum bylo spokojený.
Aleš Brichta
Z následujích Citronů jsem toho moc neviděl. Většinou jsme seděli a vykládali vzadu a jelikož tam byla sranda, tak se nám ani nechtělo nikam jinam chodit. Ven nás vylákal až Arakain a v té chvíli přesně nastala ta atmoška, kterou tady mám rád. To když se všichni tak nějak neplánovaně slezou na place a začnou se dělat kraviny a hromadně paříme a blbneme. Taková ta chvíle, kdy je vám uplně všechno ukradený, vyplavujou se vám endorfiny, máte hubu od ucha k uchu a naprosto si to všechno užíváte. A všechno tak nějak úplně spontánně. Prostě to se musí zažít a jsem rád, že to nastalo i letos ;) Jinak k Arakainu není co dodat. Ta kapela se mi líbí čím dál víc a s Honzou Toužimským je to prostě super. Ale to jsem tady určitě už několikrát psal. Doufám, že budu mít možnost zavítat i na jejich samostatnej koncert někde už konečně.
friends
Kreyson
No a pak už byla nálada jen a jen lepší. Pokračovali jsme v kravinách o kterých snad víc napoví foto a video report no a po Arakainu nastoupil na podium Láďa Křížek na tomto festivalu již podruhé, tentokrát s kapelou Kreyson. Písničky od Kreysonu mám rád, na albu Anděl na útěku jsem taky s bráchou hudebně vyrůstal a ty písničky znějí i v dnešní době pořád skvěle. Křížek je sice bachratej, ale má pořád skvělej hlas a hraje jim to výborně. Tahle kapela měla zároveň jedny z nejlepších pódiových kulis, který přípomínali ruiny zbořenýho baráku někde z války, přičemž samotní muzikanti byli oblečení do vojenských maskáčů. Jo jo, působivé! I tyhle dojmy přispívají k dobrýmu zážitku z vystoupení a tohle bylo myslím si docela podařený. Křížek je tady v Třinci skoro taky jako doma a tak o přízeň publika nemá nouzi. Atmosféra perfektní, skvělá příprava na zahraniční hvězdy.
První z nich byli Bonfire. Mě do té doby tahle kapela nic neříkala, ani jsem o ní nic neslyšel, ale starším rockerům asi má co říct, neboť největší slávu zažívala tahle parta někdy v letech osmdesátých. A na mě tahle kapela působila dosti sympaticky. Šel jsem si je před podium pofotit a zůstal jsem tu na delší dobu, protože se mi to docela líbilo. Muzika to nebyla vůbec špatná a lidi je taky brali. Líbil se mi hlavně přístup zpěváka, kterej se snažil s publikem neustále komunikovat a to převážně v češtině, která mu šla teda dost dobře. A co bylo hezčí, že moc dobře věděl, kde hraje, neboť místo tradičního Czech Republic vyslovoval Morava! A česky neříkal jen Ahoj a díky moc, ale i některý docela náročný věty pro cizince a tak jsem si říkal, že tenhle borec už tu někdy musel pobývat a častěji hrát :) Ochotně pózoval i do foťáků, skočil dolů pod podium za lidma a dlouze si se všema v prvních řadách během zpívání podával ruce a bylo vidět, že si to fakt užívá, že už to není jen hraní pro prachy ale spíš pro radost. A to se mi na nich prostě líbilo. Takový fajn upřímný vystoupení bez nějakých laciných póz a muzika navíc taky docela dobrá. Stejně jako u Rage mě to sice asi nedonutí, abych jejich desky sjížděl i doma, ale za tu možnost vidět jejich koncert jsem fakt rád.
Bonfire
Edguy
Poslední zahraniční hvězda, která mě opravdu naplno zaujala byli Edguy. Ano, o těchle pánech můžu říct, narozdíl třeba od Rage, že mě opravdu jejich muzika zaujala se vším všudy a že jakmile jsem přijel domů, tak jsem se začal pídit po jejich albech a klipech na youtube. Někteří metalisti si teď možná řeknou, že jsem barbar, že jsem až doteď neznal Edguy, jenže já jsem ani nějak prostě neměl důvod je vyhledávat. Těch zahraničních hvězd co vystupujou třeba na Masters of Rock každým rokem je příliš a o mě je známo, že se specializju spíš na tu československou scénu. Kapely tohohle ražení mě prostě musí něčím zaujmout, musím vidět jejich koncert nebo slyšet aspoň nějakou chytlavou píseň a až pak si řeknu - "aha, tak tohle je dobrý, proč to ještě nemám doma?" :) Každej rok si z Třince přivezu nějakej novej objev. Loni mě hodně zaujala třeba sólová tvorba Blaze Bayleyho a letos to byli právě Edguy. Možná i z tohoto důvodu se letos chystám na Masters of Rock do Vizovic, abych si rozšířil obzory o další zahraniční kapely, jejichž jména jsou mi třeba dost dobře známý, ale tvorba až tak do hloubky ne. A to se mi stalo třeba u Edguy. Kapelu jsem znal, ale nějak jsem k nim nedokázal zařadit písničky, který hrajou. No a pak slyším během jejich koncertu tolik známých písniček a říkám si - "ty vole, tak to je od nich? No to je super" :-D Jo jo, hodně písniček jsem znal, ale vůbec jsem nevěděl, že je hrajou právě oni. Některý samozřejmě jo, není to tak, že bych od nich neznal vůbec nic, ale něco mě docela překvapilo. Muzika je to fakt dobrá, tvrdá, melodická a takovou já můžu. Zpěvák Tobias Samett má navíc skvělej hlas a jeho vystupování se mi tiež celkom páčilo. Dokázal lidi vyhecovat, ženský z něj museli šílet a prostě frontman jak má být. Rovněž měli jedny z nejpůsobivějších kulis, když uprostřed plátna měli vyobrazenou podobiznu Krista, ovšem tak dobře kruhově nasvícenou, že to působilo jakoby plasticky. Celý jsem si to užil v prostoru před podiem, kde nám ovšem asi po čtvrté písničce zakázali už fotit a tak jsem si zbytek koncertu vychutnával jen tak v podřepu a občas jsem se přistihl, že na ně čumím pomalu s otevřenou hubou. Jo, fakt se mi to líbilo, navíc když jsem viděl ty nadšený lidi za sebou, tak to byla pecka. Dokonce na mě přistálo i trsátko od kytaristy, jenomže můj pohled zrovna směřoval jinam. Cítil jsem jenom jak mi něco brnklo o nohu, jenomže ač jsem se díval pod sebe, tak jsem nic neviděl. Pak ke mě přiběhl securiťák, začal mi šmátrat pod nohama a vidím, že tahá trsátko...a já si říkám - "já vůl, že jsem si toho nevšiml, mohl jsem mít krásnej suvenýr" :) Ale pak na konci koncertu jsem udělal i dobrý skutek. Když jsem odcházel, tak na mě jakejsi borec z první řady pokřikoval, jestli bych mu podal to trsátko, co spadlo před zábranama do trávy. Tož hledám, hledám, pak ho nacházím a i když bych mohl být sviňa a nechat si ho, tak jsem mu ho spravedlivě předal, bo si ho určitě zasloužil víc než já :)
Edguy
Edguy tedy výborný! Odcházím za přáteli a po zbytek večera si prozpěvuju refrén ze jejich songu "Superheroes" :) Většina lidí po téhle kapele odchází, my chvilku kecáme u stanu a já se vydávávám ještě dál na průzkum terénu, bo noc je ještě mladá :) Potkávám třineckýho kamoša Laďu, kterýho jsem tady za celej víkend neviděl a vzápětí potkáváme i DinoPavla, kterej sem zavítal taky až v sobotu večer, bo musel chudák přes víkend pracovat. Vypadá to tak, že jsem z nich nejstřízlivější, přesto si jdeme dát ještě přátelský pulečky a jelikož začala hrát Argema a my nemáme náladu jít spát, ale ještě pařit, tak jdem před podium. Tady potkáváme Vranysa s Marťou a jelikož teda Argemu nějak moc nemusím, tak mi to bylo v tu chvíli jedno a dobře jsme na ni na závěr večera zapařili. Není nad to si zabékat "Jarošovský pivovar" před spaním :)
friends
Už to teda vypadá, že jdem spát. Ještě se ale s ostatníma setkáváme u stanů a chvilku kecáme. Stany máme postavený vzadu za podiem, zrovna vedle plechových buněk, kde mají šatnu Edguy. Před jejich šatnou zepředu stojí několik jejich fanoušků, kteří stále čekají na foto nebo podpis od zpěváka Tobiase, ale ten je zabarikádovanej uvnitř a nevylízá. V tom si všímám, že zezadu budky mají pootevřené okno a lehce povytažené rolety, neboť tam mají už nahulíno a potřebují větrat. A tož využívám situace, prostrčím tou škvírou hlavu a nijak se s tím neseru, když na zpěváka mávnu a česky pokynu jak na psa: "Pocem!" :-) Vzápětí se mu snažím anglicky vysvětlit že dáme "only one secret photo", že se to nikdo jinej nedozví, asi to chápe a s úsměvem výzvu přijímá a ochotně se se mnou vyfotí. Z "one secret photo" se vzápětí vyklubalo "two secret photos", když jsem s ním ještě blejskl Vranysa s Martinou, pochválil jsem jim koncert, kamoš nám poděkoval, vzal to všecko z humorem, zatáhl rolety, zarýgloval okno a tak si troufám říct, že jsme možná jediní, co s ním v Třinci získali nějakou fotku :-D Tož taková sranda na závěr fesťáku a úlovek jak cyp no :)
Tobias Samett - Edguy
Poté už se odebíráme pomalu do svých vigvamů, kde ještě dlouze kecáme a pak už to všechno končí a v neděli se probouzíme do normálního "bezfestivalového" dne. Technici skládají podium celou noc, jakmile se probouzíme, už ho nakládají do kamionů a další ročník Noci plné hvězd je zase fuč. Člověk se na to těší celý rok a vždycky to pak rychle uteče jak voda. Nedá se holt nic dělat.

Shrnutí
Co říct závěrem. Mě se letošní ročník celkem líbil a užil jsem si ho dokonale. Někteří si sice stěžovali, ale já razím heslo - "jaký si to uděláš, takový to máš", takže kdo si to chtěl užít, tak si to užil a myslím, že ve finále jsme si to stejně užili všichni. Každej rok je to holt jiný a i my stárnem a už to není takový, jako když jsme sem jezdili v prvních  našich ročnících. To nám všechno připadalo skvělý a před podiem jsme vydrželi stát celej den a pařit na každou kapelu. Teď už to tak není, ale dokážeme si to užít zase jinak. Je to už především o lidech a ta muzika je až druhořadá, pokud opravdu nehraje kapela, kterou fakt chcete vidět a užít si celý její vystoupení. Teď máme i tu výhodu, že díky Doze máme možnost VIP vstupu a tak mrknem třeba jen na pár písniček od toho určitýho interpreta a jdem se zase bavit za známýma a nemusíme se tlačit na každou kapelu někde v první řadě. To si můžem užít na samostatných koncertech, ale tenhle fesťák je už spíš o těch setkáních a o zábavě se známýma. Mám to tady opravdu rád a pokavaď tady bude pořád taková dobrá atmoška a tak dobří lidi, tak sem jezdit nepřestanu!
Co se týče kapel - myslím, že letos dobrej výběr, obzvlášť co se týče československé scény. Ve finále stejně lidi jsou nejvíc vděční za tyhle domácí kapely, protože na ně se vždycky nejvíc zapaří a zazpívá. Z domácích mi tady chyběli snad jen Harlej, Alkehol nebo Cocotte Minute a další, ale nemůžou tu být všichni. Myslím, že sobota byla slušně nabitá a nemám žádný výtky vůči programu. Co se týče zahraničních hvězd, tak letos všechny čtyři byly z Německa. Nejvíc mě zaujal Edguy a řekl bych, že to bylo vrcholový vystoupení letošního festivalu. Někdo tvrdí, že vrcholem byli Kreator, ovšem ty já jsem neviděl, takže bohužel nemůžu soudit. Chtělo by to možná ještě o něco zvučnější jméno a myslím si, že by se i zvedla návštěvnost.
NPH 2010
Nevím, kolik bylo letos lidí, ale zažil jsem tu i mnohem narvanější ročníky. V posledních letech jde vidět pokles návštěvnosti a je to holt tím, že už je festivalů mnoho a lidi si prostě vybírají. Proto si nejsem jistej, jestli jsou headlineři voleni správně. Mám pocit, že se NPH neustále snaží vyrovnat těmahle kapelama festu Masters of Rock ve Vizovicích, ale nějak se jim to prostě nedaří a myslím, že ani nepodaří. NPH už není to co bývala kdysi a tak buď chtějí pořadatelé lákat kapely metalovýho žánru, na který budou mít málo lidí anebo začnou zvát kapely pro širší spektrum lidí, který jim naplní areál. Anebo fakt vrazit prachy do jedné zahraniční pecky, ktará naplní stadion a zbytek festu by hrály podřadné kapely. Je to určitě těžký, ale myslím si, že by stačilo zaplatit naše Kabáty a hned by byla návštěva o polovinu vyšší. Do toho třeba Die Happy s Martou Jandovou, která teď  táhne a hned máte zahraniční hvězdu. A nemusí se vyhrábávat to, co hrálo před rokem na jiném festu. Pár lidí si to sice přeje, ale metal je bohužel vyhraněný žánr, který neposlouchají všichni. Lidi si radši vyberou jiný fest, kde mají víc těchle kapel na jednom místě a ne třeba jenom tři za víkend. Proto by to chtělo asi změnit strategii a zvát trošku jiné headlinery, kteří by fakt nalákali davy. Nejvíc lidí jsem tu za těch 8 let stejně zažil jen v ročníku, kdy tu hráli právě Kabáti. A taky je potřeba určitě zlepšit propagaci. Málokde se totiž dočtete o Noci plné hvězd narozdíl od jiných letních akcí. NPH má pořád velké jméno, ale jen na něj se nedá sázet. Letos to bylo dobré, ale chce to ještě o malinko něco zlepšit, hlavně co se týče hlavních taháků.
Toť asi ode mne vše. Jsem moc rád, že jsem tu mohl být i letos, děkuji všem krásným lidem, se kterýma jsem tenhle fest mohl strávit a těším se na další ročník, kterej si určitě zase maximálně užijem. Ať žije Noc plná hvězd!!!

Letošní ročník jsem si užil taky i v roli reportéra, takže materiálu je opravdu mnoho.

ROZSÁHLOU FOTOGALERII Z FESTU MŮŽETE NAJÍT ZDE!!!


A tentokráte bylo pořízeno i video. Z dvouhodinového materiálu jsem se pokusil sem na stránky sestříhat alespoň hodinový dokument, no a celý záznam snad připravím později vám vyvoleným zúčastněným i na DVD ;) Jinak jsem natáčel i pro Dogu, na jejichž stránkách se pak taky objeví rozsáhlejší materiál z jejich vystoupení, takže Dogoví fanoušci se pak můžou mrkat i sem!!!

sdílet na Facebooku