Prosinec 2010

Vánoční výlet za Dogařema do Třince aneb Tradice se musí dodržovat! :)

29. prosince 2010 v 18:13 | RUDA |  Akcičky
Doga - Třinec (26.12.2010)
Myslím, že tento úvodní obrázek naprosto vystihuje obsah následujícího článku, takže možná by i bylo zbytečný něco dál už psát, ale pro ty méně inteligentní čtenáře, kteří neumí tak dobře číst mezi řádky sem přeci jen pár slov o tradičním vánočním koncertě Dogy v Třinci napíšu :)
Kdo to tady sleduje už nějakej ten pátek, tak dobře ví, že se každoročně vydáváme na sever Moravy za svými přáteli, který jsme potkali kolem muziky a konkrétně Třinec je takovou tou pomyslnou základnou, kde se nás vždycky sejde asi nejvíc. V létě je to tradiční rockovej svátek Noc plná hvězd no a na Vánoce vždycky zakončujem sezónu při unplugged koncertu Dogy a pro mě osobně je to v posledních letech vždycky lepší a podařenější než Silvestr. Člověk tady potká svoje oblíbený známý, popije, pokecá, zapaří při živé muzice a všechno jde tak nějak samo, než když je to taková ta "nucená" silvestrovská zábava, o kterou bývám v posledních letech stejně tak trochu ochuzován, díky mému povolání (či snad poslání) :-D Takže jsem vždycky moc rád, když to v tom Třinci dokážem nějak rozjet a i když to bývá vždycky hodně divoký (obzvlášť po ránu), tak si člověk pokaždé může říct, že to stálo za to! :)
No a letos to nebylo jiný. Tedy jak v čem!Pár lidí bohužel letos chybělo, místo koncertu bylo taktéž jiný, ale scénář téměř tradiční. Tedy sraz před koncertem v pivnici U Papuča, rozjezd, pokecání o životě, cesta na koncert, pařba na Dogu, afterparty U Papuča a následný mejdan v bytě u kamarádů. 
Jak již bylo zmíněno, koncert se konal trochu ve větších prostorách, než jindy, když Classic club, ve kterém bývaly unplugged koncerty v posledních letech, vystřídal podnik zvaný Bar-Rock-O. A tady to bylo o něčem jiném. Byl to víceméně takovej kulturák s velkým sálem a přilehlou hospodou a dle mého názoru to nebyl zrovna šťastnej výběr místa pro akustickej koncert.
Izzi
Samozřejmě se sem vešlo daleko víc lidí než do malýho klubu a taky bylo narváno, ale uškodilo to takové té celkové komorní atmosféře, která bývá zvykem a obzvlášť kolem těch Vánoc to bývávalo takový "intimnější" a mělo to víc do sebe, když to bylo v menším a uzavřenějším kruhu. Tady by býval byl určitě lepší klasickej koncert s ostrýma kytarama, ale pro unplugged je prostě vhodnější klub, což se potvrdilo i začátkem prosince v Brně na Melodce, kde ten koncert měl prostě daleko lepší šťávu. Doga ale má v Třinci spoustu fanoušků a ti i tady vytvořili kapele dobrej kotel, takže určitě to tu nebylo nijak mrtvý a atmosféra byla vcelku podařená. Mám ovšem možnost srovnání s tím letošním brněnským unplugged koncertem a ten tentokrát zvítězil i co se výkonu kapely týče. Zahrála tam tenkrát víc písniček, tady ke konci jakoby to kluci už chtěli mít za sebou a tak několik písní ubrali a tak to vystoupení trošku zkrátili. Mě to ovšem nijak netrápilo, chvilkama jsme si zapařili a zaskákali docela kvalitně a i ostatní lidi v publiku se myslím bavili dobře. Tady v Třinci je to hlavně o těch lidech, takže v průběhu koncertu si člověk odběhl v klidu za někým na pivko nebo na něco ostřejšího a jelikož už ty koncerty znám téměř nazpaměť, tak mi nějak nic neutíkalo. Tady jsem byl prostě jen kvůli těm kamarádům a známým a s těma jsem se dobře pobavil.
Doga - Třinec (26.12.2010)
Koncert se vcelku taky podařil a po něm následovala tradiční afterparty. Chvilku jsme ještě pobyli v místě koncertu, kde jsme ještě pokecali s klukama z kapely a ostatníma, kteří s náma už nepokračovali, no a následoval přesun opět k Papučovi, kde se slavilo, slavilo a slavilo :) Noc to byla opět dlouhá a i když to s těmahle lidma bývá občas divočina, bo tu pijou asi o ligu výš než v Kroměříži, tak jednou za rok se to dá přežít a když si někdo víc dovolí přihnout na Silvestra, tak my to tady holt provozujem na Štěpána. Je to totiž fajn se jednou za čas takhle potkat, je dobrá nálada a člověk nemusí řešit žádný starosti. Samozřejmě, že si taky pokecáme i o vážných věcech, který nejsou zrovna k smíchu, ale do Třince si většinou přijedu pro takovou tu dobrou náladu, bo jsem tady ty lidi snad ještě nikdy neviděl nasraný :) Samozřejmě se sem vždycky snažím přivézt kus té dobré nálady i já, takže věřím, že je to vzájemný a tak nějak všichni máme společnou radost ze života. A to je důležitý přece!
Doga - Třinec (26.12.2010)
S rostoucí hladinou alkeholu v krvi samozřejmě narůstala i sranda, občas jsme blbnuli jak malý děti, trošku jsem provokoval i pár Třinečáků, když jsem jim furt děkoval za hokejovýho golmana Tomáše Dubu, kterej je teď na hostování ve Zlíně právě od Ocelářů, no a zvlášť cesta z hospody k Pavlovi domů byla taky velmi veselá...no a mě se o tom ani nechce psát, já se spíš musím smát, když si na celej ten večer vzpomenu :) No prostě se to opět podařilo a ten kdo byl při tom, tak jistě nezapomene  (...anebo se díky tomuhle článku nebo fotkám alespoň trošku rozzpomene :-))
Co dodat? Věřme, že zas za rok na stejném místě...bo tradice se přece musí dodržovat! ;-)

Fotky z akce ZDE!!!

sdílet na Facebooku

Veselé Vánoce 2010

22. prosince 2010 v 16:06 | RUDA |  Co sa stalo nové!?

Taky pořád ještě věříte na Ježíška???

Veselé Vánoce

Přeju Vám všem, kdož právě čtete tyto řádky, šťastné a veselé prožití letošních Vánoc, nechť je prožijete ve zdraví a v dobré náladě a vše hezké si pak jen přeneste i do nadcházejícího roku 2011!!! ;o)


Bratia a Sestry Tour 2010 (Tři sestry a Horkýže slíže) - Zlín 10.12.2010

15. prosince 2010 v 20:56 | RUDA |  Akcičky
Bratia a Sestry Tour 2010
Už bývá docela zvykem, že kapela Tři sestry vyjíždí vždycky koncem roku na velké turné po sportovních halách a větších kulturácích a bere si na něj se sebou nějakou sobě rovnou kapelu jako parťáka. Dřív to býval např. Divokej Bill nebo Visací zámek, no a letos došlo k mezinárodnímu spojení, když se k téhle české, skoro už legendě, přidala neméně populární slovenská banda Horkýže slíže a vzniklo tak Bratia a Sestry Tour 2010, které zavítalo i do Zlína.
Tyhle dvojkoncerty se mi docela zamlouvají. Člověk vidí na jednom místě ve stejnej večer dvě oblíbený kapely za přijatelnou cenu jednoho koncertu samostatnýho a navíc se vždycky může dočkat nějaké té raritky v podobě spojení těchto kapel přímo na podiu v některých písničkách. I tentokrát na lidi čekala porce téměř čtyř hodin dobré muziky a určitě bylo o co stát. Tři sestry i Horkýže slíže hrají v podobným punkovým stylu a i co se týče textařské stránky, jsou si v lecčems podobní. Každej samozřejmě tvoří jinak, ale vtipný texty ze života plný slovních hříček jsou to, co Fanánka a Kuka z Horkýžů spojuje.
Horkýže slíže jsou ovšem o něco živelnější kapela, hlavně co se týče pódiové prezentace a tak možná i díky tomu koncert zahajovali. Zlínská sporotvní hala se pomalu naplňovala a plocha na stání byla rázem plně obsazená. Na tyhle kapely se určitě nedá sedět jako v divadle a tak i když na tribunách posedávalo pár posluchačů, většina lidí si radši šla zakřepčit do kotle a pařba se postupně rozjížděla. Horkýže slíže vsadili na svoje největší pecky a že už jich za ta léta mají požehnaně, dokazovali všem lidem v hale, kteří to náležitě oceňovali. Frontman Kuko tentokrát vytáhl další ze svých převleků, tak nějak v EMO stylu, přičemž na sobě měl černou paruku s patkou a upnuté oblečení, který mají "tihle lidé" v oblibě :) Vypadal v tom každopádně dost dobře a stejně dobře hrála i jeho kapela. Vystoupení plný energie, vysokých výskoků od kytaristů a okořeněné o tradiční sprosté hlášky mezi písničkama - to vše nechybělo ani tentokrát. Slíže prostě nezklamali a potvrdili svou pověst jedné z nejpopulárnějších slovenských kapel.
Horkýže slíže
"Čo je tu do pi*i nejaký koncert?", hecoval několikrát Kuko publikum a to se i nad ostatníma jeho kecama nesmírně bavilo. Mě osobně v ten večer nejvíc rozesmálo promítání klipu během písně "A já sprostá". Viděl jsem ho už mnohokrát, patří mezi moje nejoblíbenější a přesto mě ta scéna, kdy nascané Mário s kumpánama vpadne do dveří a řekne "Nooo vidiš, díky!",  v tu chvíli uprostřed toho, jak jsem si zpíval, uplně dostala a musel jsem se začít chlámat. Na té velké obrazovce to prostě asi zapůsobilo ještě víc a jestli se na mě někdo díval, tak se možná divil, čemu se směju, ale snažil jsem se to tak nějak zakrýt no :-) Další hezkej moment čekal i na jednoho z fanoušků, který měl tu čest, že ho kapela vytáhla na podium, aby si s nima zahrál pecku "Frankie Doparoma" na basu.
Horkýže slíže
Kapela už dopředu avizovala na netu, že obdaruje novou baskytarou toho, kdo si tuhle pecku nacvičí a následně ji s nima odehraje, no a jeden z přítomných měl to štěstí a novej předčasnej dárek k Vánocům si skutečně odnesl. Slováci zahráli asi hodinu a půl dlouhý set, zakončili ho známým hiphopovým přídavkem "R´n´B Soul" a na lidi čekala ještě druhá půle tohohle mezinárodního utkání v podobě koncertu Sester.
Nějaká ta pauzička na výměnu pódiovéh ansáblu byla nutná, no a jelikož hned vedle na zimáku hráli zlínští ševci s brněnskou Kometou, šli jsme se s bráchou podívat, jak zápas skončil. Dovnitř jsme vlezli právě v době, kdy probíhala děkovačka domácích na ledě a jelikož jsme vpadli hned do prvního vchodu, ocitli jsme se nějakým nedopatřením mezi kotlem brněnských fandů. Ševci ovšem zvítězili, z čehož jsme měli radost a i když kolem nás ti bílomodří pískali a zvedali na zlínský hráče prostředníček, bo tak trochu neunesli prohru, my jsme si uprostřed nich provokativně zatleskali a mohli jsme slavit výhru. To nám dodalo dobré nálady a večírek se začal rozjíždět. Na počest vítězství jsme si dali panáka a mohlo se vesele křepčit na Tři sestry.
Ty začaly známým intrem "Vlachovka" a po něm ještě známější "Ztrátou imunity" a dál už šla jedna punkovější pecka za druhou. Ohromně nás muzikanti potěšili tím, že už ze startu začali dávat hodně starých písniček, který dlouho nehráli a to byla fakt bomba. Pecky jako Aparát, Maminka, Pyla a spousta dalších oldschoolovek fakt překvapily a byl to docela nářez až pivo lítalo vzduchem :-D Ty starý sesterský fláky se stejně poslouchají nejlíp. Na nich jsme vyrůstali a v té době to bylo něco novýho a neoposlouchanýho. Teď, ač jsou Tři sestry možná na vrcholu popularity, tak ty nový písničky, ačkoliv jsou zdařilý, tak nemají čím překvapit a stejně vždycky u lidí zabodují spíš ty ze starších dob. Kapela si to samozřejmě uvědomuje a jak zpívá v jedné skladbě na poslední desce "V pekle nebo v ráji, Sestry stejně hrají, tak to bylo, tak to je, jejejejejééé!" :)
Tři sestry
S přibývajícíma hitama a lehce se zvyšující hladinou alkoholu jsem si koncert začínal čím dál víc užívat a docela hodně jsem se za ten večer vyskákal a vyřval :) Něco podobnýho už mi docela dlouho chybělo a i když jsem teď v prosinci už na nějakých koncertech byl, tak až tenhle byl to pravý ořechový a fakt to stálo za to, protože atmosféra v hale byla perfektní. Po několika písních už vtrhnul mezi Sestry i Kuko ze Slížů, tentokrát už bez paruky, a následně si kapely vyměnily role, když Tři sestry odehrály pecku od Slížů "Velká Mača, Vincov Háj", čímž mě taky moc potěšily, bo to je moje oblíbená no a následně chalani z Horkýžů předvedli stařičkou sesterskou "Bábu", ovšem v trošku rychlejším tempu, neboť se jim to podle jejich slov takto víc páči! A divákům se to páčilo určitě taktéž. Došlo i na výměnu státních hymen, když zpočátku Kuko začal cosi halekat a Fanánek na něj hleděl, jako kdyby mu jeblo a my všichni si mysleli, že je snad ožralej či co, ale nakonec z toho vyšla slovenská hymna, ovšem s melodií té české. Vše to samozřejmě asi bylo nacvičený a tak Fanánek s rytmickou podporou Franty Vrány odzpíval na oplátku tu českou v rytmu té slovenské a byla to celkem prdel.
Tři sestry
Dál už večer pokračoval v režii Tří sester, jejichž vystoupení se mi asi líbilo víc, než to od Horkýžů, ale to hlavně díky těm netradičním písničkám, který zařadili do playlistu. Hodně prostoru dostaly písně i z desky "Lihová škola umění", kterou považuju asi za tu nejlepší z té novodobé sesterské éry, zaznělo i pár novinek z "Lázniček", který jsem ještě naživo neměl tu čest slyšet no a všechno to prostě šlapalo jak hodinky. Tradiční pauzu uprostřed koncertu vyplnila ještě formace MRD s průřezem Sahulových hitů a tak se člověk ani na chvíli nenudil.
Celej ten hudební večer trval skutečně čytři hodiny, až jsem se na konci divil, že už je půlnoc, bo to opravdu rychle uteklo. Sestry daly ještě pár nutných přídavků , protože publikum ve Zlíně bylo opravdu dost dobré a i samotný Fanánek, který teď nosí účes podobající se Gargamelovi ze Šmoulů, si zdejší atmosféru dost chválil, což od něj moc často po koncertech slyšet není. Po skončení turné se dokonce údajně vyjádřil, že to bylo asi nejlepší tour Třech sester a nejspíš nezbývá, než souhlasit. Spojení s Horkýžema bylo opravdu dokonalý, publikum mají společný, takže se nemohlo stát, že by po jedné kapele někdo odcházel domů a určitě to vyšlo po všech stránkách, bo na mnoha místech bylo vyprodáno. Bylo by určitě dobrý to někdy zase zopakovat, tentokrát třeba i při letních štacích, bylo by to zas o něčem jiným. Ze Tří sester už se pomalu stává taková "lidová" kapela, podobně jako je tomu např. u Kabátů. Jejich notoricky známý hity už zná skoro každý, získávají si čím dál víc fanoušků, oslovují široký spektrum lidí a koncerty mají taky hojně navštěvovaný. Rozhodně si však ponechávají ten svůj punkovej xicht a neženou to nikam do komerce a to se mi na těch koncertech líbí, neboť se tu často dějou věci nečekaný, vtipný, překvapivý a dokonce si můžou na závěr koncertu dovolit i oblíbený popěvek "Muzikanti co děláte?!" :)

Fotky ZDE!!!


Na videu: HS - Malá Žužu, HS+TS - Velká Mača, Vincov Háj; Bába, TS - Golgota Open Air, Zelená, Muzikanti co děláte.
sdílet na Facebooku

Čechomor & Ewa Farna - Zlín (8.12.2010)

11. prosince 2010 v 21:55 | RUDA |  Akcičky
cechomor a farna
 Vánoce se pomalu, ale jistě blíží a s nima se roztrhl pytel s všelijakýma těma vánočníma koncertama. Ono je dobrý se i za pomocí hudby tak trochu vánočně naladit a tak když se naskytla příležitost zajít si na takovejhle koncert a zrovna kapely Čechomor, která je ve svým žánru u nás asi to NEJ, nebylo nad čím přemýšlet. Koncert se konal v nedalekým Zlíně ve Velkým kině a lákadlo to bylo o to větší, neboť s touhle populární kapelou měla jako host vystupovat ještě možná o něco populárnější mladá zpěvačka Ewa Farna. 
Poslední dobou se cestování na koncerty neobejde bez všelijakých nástrah počasí a tentokrát to sice nebyla sněhová vichřice, ale naopak zase neskutečně hustá mlha, kdy člověk viděl sotva metr před sebe. Když se v tomhle jede ještě navíc po tmě, je to jízda spíš po paměti a chodci u krajnice mají prostě smůlu :) Naštěstí jsme potkali jenom jednoho a na poslední chvíli jsem mu stačil vyhnout (což on teda se vůbec nesnažil a štrádoval si to pomalu prostředkem silnice), ale jinak to bylo v klidu a i když jsem v té mlze ještě přehlídl jednu odbočku na novým obchvatu, kde jsem jel vůbec poprvé a díky tomu jsme si projeli neplánovaně novej úsek dálnice, tak jsme dojeli naštěstí včas a akorát  před začátkem koncertu.
Kino bylo zaplněný do posledního místečka a jelikož jsme si kupovali lístky v předprodeji až na poslední chvíli, tak jsme měli místa až nahoře, docela daleko od podia, ale zase s dobrým výhledem na celej sál. Koncert byl zahájen dámskou smyčcovou čtveřicí, která si říká Gadrew Way, ty na úvod  zašmidlaly něco z té klasiky a pak už nastoupila kapela Čechomor v plné síle a úvodní písně patřily do toho soudku vánočního. Po asi třech písničkách už si přizvali svého milého hosta, což byla Ewička Farna a s jejím příchodem to v sále úplně ožilo, lidi se začali projevovat víc hlasitě a Ewa to tam tak nějak celé prozářila a to nejen díky svému třpytivému oblečku, ale hlavně sympatickým projevem, který určitě na všechny zapůsobil. Ze začátku sice působila trošku stydlivě, ale když zjistila, že má velkou přízeň v obecenstvu, s každou další písničkou se projevovala víc sebevědoměji a u těch rychlejších pecek se dokázala i trochu odvázat. Co ovšem musím vypíchnout, jsou její hlasové kvality. Ta holka má opravdu zlato v hrdle a v některých pasážích mi z jejího zpěvu šel až mráz po zádech. Kdekdo má na ni rozdílný názor, někteří lidi ji zatracují jen pro to, že je mladá a že je to jen produkt schopných manažerů, ale já jen můžu říct:"Díky Bohu, že tuhle holku ti manažeři objevily, a to i bez nějaké televizní soutěže!!!" Farna má opravdu vrozenej pěveckej talent a narozdíl od většiny rychlokvašek ze Superstárů, po kterých zpravidla za rok po soutěži neštěkne ani pes, se dokáže udržet na špici a rozhodně o ní bude ještě hodně dlouho slyšet. Troufnu si i říct, že pokud má být někdo nástupkyní Lucky Bilé na tom pomyslným trůnu Českých Slavic, tak to bude právě ona. Rozhodně ještě ne teď, má na to ještě spoustu času, ale nakročeno k tomu má zatím výborně! Potřebuje se hlavně oprostit od toho dětskýho publika, který je zatím v převaze, ale k tomu jí může pomoct právě i tohle turné s Čechomorem, kde ji spatří spousta lidí, kteří by na její koncert normálně třeba vůbec nešli. Zpívá tady s nimi úplně jiný repertoár a působí tady jako dospělá zpěvačka, nikoliv jako ta ztřeštěná puberťačka z jejích prvních videoklipů. Už taky hodně vyrostla, je z ní  šikovná slečna a za pár let až přestane zpívat "Měls mě vůbec rád", to určitě bude zas o něčem jiným. Lucku Bílou taky proslavila odrhovačka "Neposlušné tenisky" a kam to holka dotáhla :-) Takže já rozhodně téhle holce držím palce a určitě nejsem z těch, kdo by ji kritizoval jen proto, že je to prostě "Ewa Farna". Slyšel jsem ji zpívat už několikrát naživo a to je pro mě nejlepší důkaz toho, že je to kvalitní zpěvačka. Nějaký osobní sympatie či antipatie, jako většina ostatních, do toho netahám.
Čechomor a Ewa Farna
Koncert plynul docela hezky. Čechomor prokládal vánoční písně s těma svýma klasickýma, mezi nima vždycky přišla na jednu nebo na dvě písničky Ewička a tak se to točilo celé dokola. Některé písničky s Farnou stály fakt za to a určitě by nebylo špatný je nahrát společně na desku. Je snad jen škoda, že většinu z nich zpívala Ewa v polštině, což sice nebylo špatný, ovšem český publikum by asi uvítalo víc těch českých. Kdekdo asi očekával i duet ve skladbě "Proměny" anebo společně odzpívaný největší hit kapely "Gorale", který už si spolu párkrát střihli v TV, ale ani na jedno bohužel nedošlo. "Gorale" nakonec odzpíval Čechomor sám a poté už následoval konec koncertu, ovšem skvělé zlínské publikum si vytleskalo ještě několik přídavků a tak se koncert protáhl až něco ke dvoum hodinám.
S průběhem koncertu museli být asi všichni spokojeni, byl to docela příjemnej komorní večer a to se takhle v tom adventním čase prostě hodí :) Příjemnej dojem z koncertu mi ovšem kazila jen jedna vedle mě sedící paní, která snad neviděla mýdlo asi půl roku a tak ten puch co od ní šel byl vcelku nepříjemnej. Z práce jsem sice zvyklej na kdejaký lidský pachy, ale tohle byla fakt síla a obzvlášť na společenským večeru je tohle celkem nechutný. Nevim no, některým lidem asi slovo hygiena nic moc neříká :-/
Čechomor a Ewa Farna
Po koncertě pak přišla celá kapela i s Ewičkou do foyer, aby se svým fanouškům mohli podepsat no a já jsem pak Ewku trochu odzbrojil tím, když jsem jí předložil k podpisu tuhle asi 3 roky starou fotku, kde vypadá oproti nynějšku ještě hodně mladince. Chudinka nemohla věřit svým očím a řehtala se na celý předsálí, o fotku se následně začali zajímat i muzikanti z Čechomoru a tož aspoň byla nějaká sranda :-) Všichni i v civilu působí velice příjemně, nikdo z nich si nehraje na nějakou velkou hvězdu a tak to má být. Takže i za tohle setkání jsem docela rád a všem těmhle muzikantům držím palce. No a teď vstříc dalším novým koncertům ;)

Fotky sice stojí za prd, bo jsou focený z velké dálky, ale pár jich je ZDE!!!

sdílet na Facebooku

Doga (unplugged) - Brno (1.12.2010)

5. prosince 2010 v 19:22 | RUDA |  Akcičky
Doga - Brno (1.12.2010)
Loni na mě akustickej koncert téhle kapely na tomhle místě udělal velkej dojem. Parádní klub, skvělý publikum a muzika, kterou mám rád. Když byla letos možnost si to po roce opět zopakovat, neváhal jsem ani chvilku a už dlouho dopředu jsem se sem těšil. Letos se tu totiž mělo sejít daleko víc známých lidí a v cestě za společnými zážitky nám nezabránilo ani to katastrofální počasí, který toho dne panovalo. Všechny nástrahy jsme ale úspěšně zdolali a ve výsledku z toho byl moc povedenej výlet!
Venku se skutečně ženili všichni čerti, vánice, závěje a všude kolem bílá tma. Vyjet v tu chvíli na dálnici do Brna by bylo asi pro spoustu lidí nepředstavitelný, ovšem mě to nechávalo celkem klidným, což někteří nedokázali pochopit a snažili se mě za každou cenu vystresovat, leč marně :) S dostatečným  předstihem  jsme se do toho svinstva nakonec přece jen vydali, přičemž předvoj nám už asi hodinu před námi dělaly kamarádky Mája s Haničkou a tak jsme měli docela dobré zprávy, že projet se to s opatrností dá. Ke mě do auta se ještě na poslední chvíli přidal Obrázek, kterej taky toužil po dobrodružství, zbylí členové výpravy to radši preventivně vzdali. Cestičky byly opravdu silně zaváté, hlavně na místních okreskách člověk neměl moc jistoty, zda se vyhne protijedoucímu, aby někde neuvízl, ale pak už se jelo celkem v klidu. Nejtěžší bylo trefit nájezd na dálnici, bo ten nebyl vůbec vidět, na něm posléze  očima vytlačit uvízlý kamion před sebou, pak už jsme si jen vychytrale počkali na sypač, kterej se z dálky blížil, zařadili jsme se za něj, aby nám cestu pěkně odhrnoval a i když jsme se až k Vyškovu drkotali asi jen 40 - 50km/h, tak jsme stále jeli, což bylo pozitivní. U Vyškecu nás ale milej cestář zradil a sjel z D1, ta se sice rázem rozšířila na dva pruhy a trochu jsme i zrychlili tempo, ovšem sněhu na vozovce nějak přibylo. Celou dobu se ale stále jelo a jediná kolona nás přibrzdila už jen těsně před Brnem, když jsme popojížděli asi jen 500m a netrvalo to naštěstí moc dlouho. Okolní bílá vichřice, ve které jsme ale stáli, nebyla nic příjemnýho. Naštěstí jsem za volantem celkem flegmoš a nezačnu hned nervovat, jako většina šoférů, občas jsem si sice zanadával nad bezohledností některých kamioňáků, ale to bylo tak všechno. Poté nám v rádiu začali hrát Jarka Nohavicu, se kterým jsem si zabékal tu známou "Dokud se zpívá, ještě se neumřeloooo", což bylo v tu chvíli docela výstižný a přidalo nám to hodně na dobré náladě :) Ono je fakt asi důležitý se z ničeho hned tak neposrat a pak jde všecko líp.
lidi
Cesta do moravské metropole nám sice trvala asi 4x dýl než za běžných podmínek, ale nakonec jsme se všichni šťastně a docela ve stejnou dobu začali scházet před Melodkou, kde se koncert měl odehrávat. Kapela dojela těsně za náma, takže jsme měli ješte dost času si poklábosit a sednout na bar. Sice jsem měl pocit, že pode mnou ta barová židlička musí shořet, bo jsme seděli v Kometa baru a já, jakožto fanda zlínských ševců jsem si připadal, jak satanista, kterej zrovna vešel do kostela, ale přežil jsem to :-D Brány klubu se po chvilce otevřely, kapela měla nazvučíno a tak už se jen čekalo na tu pravou chvíli, až bude Meldoka dostatečně zaplněná. A lidí přišlo opět opravdu dost. V Brně se setkávám stabilně tak se 3-4 známýma lidma, ovšem tentokrát jich tam došlo daleko víc. Hodně lidí dojelo i od nás, ti tam zase měli svý známý, potkal jsem tam zase nový příjemný lidi a nejhorší na tom všem je, že člověk by si chtěl před tím koncertem povykládat s každým a přitom na to je tak málo času! Takže to všecko probíhá tak nějak hekticky, bo člověk je zpočátku tak trochu rozhozenej a chvilku je tam, pak zas tam... a s každým by se dalo vykládat celej večer, ale prostě to nejde, bo chcete stihnout s každým aspoň pár slov :) Na druhou stranu je to zas lepší, kdyby tam člověk neměl nikoho, takže jsem rád za všechny, co tam dorazili a s kterýma jsem se tam potkal. Bylo to tam s váma super! ;)
Doga - Brno (1.12.2010)
Pak už začal koncert, začalo se pařit, semtam se muselo i něco zdokumentovat, ale bavilo mě to! Na Melodce opět zavládla perfektní atmosféra, lidi jsou tady opravdu výborný a sám "velký Izaiáš" je pochválil, jako nejlepší publikum v republice - a to od něj slýchávám na koncertech málokdy (snad jen doma v Třinci). Izzi byl obzvlášť toho večera velmi dobře naladěn, komunikoval s publikem jako málokdy jindy, rozvykládaval se mezi písničkama, což u něj moc není zvykem, pominu-li jeho tradiční hlášky, a bylo to i díky tomu celé takové fajné, veselé, uvolněné...prostě tak trochu něco jinýho, než jsem byl doposud u Dogy zvyklej. Hudebně ovšem beze změn a tam taky není co vytknout. Roman sice občas zase pletl texty, ale to vždycky nějak vtipně potom zahrál do outu. Koncert přitom nezačínal ani nekončil jako unplugged, ale to zatím nebudu prozrazovat, bo turné ještě bude pokračovat, tak abych některé fandy nepřipravil o překvápko ;) Převážná část ovšem probíhala na akustické kytary, z nichž nejpovedenější design má opět Pepsi a jeho bassa vypadá dosti kontroverzně až provokativně. Dílo ovšem originální a každý ať si o tom myslí, co chce ;) Playlist byl docela ve stejným složení, jako v loňským roce, samozřejmě ne ve stejném pořadí, ale bohužel nepřibyla žádná písnička, kterou by kapela třeba dlouho nehrála nebo která by nebyla na posledním DVD. Určitě mohli zařadit něco z těch starších desek, v zásobě toho mají celkem hodně a nějaká taková raritka by se určitě ujala, takže je to celkem škoda. Jinak ale koncert šlapal, samozřejmě oproti běžným koncertům bylo zahráno dost písní, které se normálně nehrajou, ale srovnávám to s tím loňským unplugged turné jakotakhlééé :) Na řadu přišlo i hodně pomalých skladeb, Lumír opět tasil tahací harmoniku, Pepík nám na přání při "Hvězdách" krásně odzpíval vokály, naší kamrádce Peti byly věnována taky jedna píseň k narozkám a došlo třeba i na veselýho Karlíka, kterýho asi jinde než na unpluggdech od Dogy neuslyšíte. Lidi zpívali, v klubu bylo horko, že se potily i trubky na stropě a celé to prostě bylo opět moc vydařené. Koncert trval něco kolem dvou hodin a všichni snad museli být spokojení. Je fakt, že tady na tomhle místě se Doze fakt daří a ty koncerty tu stojí za to, takže doufám, že se tady zase brzo objeví. Izzi vyslovil přání, zahrát si tady i v dubnu příštího roku, takže snad to klapne zase tady všichni rozjedou společnej mejdan.
Doga - Brno (1.12.2010)
Po koncertě bylo ještě dost času si se všema pokecat, zahrát si fotbálek anebo pořídit videorozhovory pro web kapely atd. atd. Následovala ještě rockotéka, takže kdo toho měl málo, mohl se ještě vyblbnout na parketě a poté už jsme se pomalu začali loučit a odcházet ke svým noclehářům. Naštěstí nikdo z nás Kroměřížáků nemusel na druhý den do práce nebo do školy, takže se nás ujali brněnští přátelé a my nemuseli jet v tom marastu ještě zpátky domů, bo to by člověk dojel tak za svítání :)
Betlém
S Obrázkem jsme přespali u Denisky na bytě a ráno nás probouzelo krásný slunečný počasí. Domů se nám ještě nechtělo, tak jsme vyrazili do centra velkoměsta, kde právě probíhaly velký vánoční trhy a všechno to bylo takový pohádkový najednou. I díky tomu sněhu a mrazivým teplotám to všechno konečně vypadalo, jak opravdový bílý Vánoce a člověk se tady uplně krásně naladil na tu sváteční atmosféru. Všude okolo něco vonělo z dřevěných stánků, venku stál krásnej velkej vyřezávanej Betlém, byly tady dokonce i ustájený živý zvířata a všechno to vypadalo prostě moc hezky, takže jsem rád, že jsme i tohle podnikli a hezky si ten výlet ještě tímhle uzavřeli. Nakonec by mě to asi totiž hodně štvalo, kdybych kvůli tomu počasí zůstal doma!

Fotky ZDE!!!

... a na moji videoreportáž z koncertu se můžete mrkat na stránkách DOGY!
Přeji příjemnou zábavu :-D
sdílet na Facebooku