Pánská jízda na sněhu - Jeseníky 2011

22. února 2011 v 15:04 | RUDA |  Co sa stalo nové!?
Karlov
Občas je potřeba vypnout, vyčistit si hlavu, odpočinout od práce a taky od lidí, který denně potkáváme, prostě od toho všedního života. Nám se s kamarády naskytla příležitost užít si pár dní na horách a značilo to takovou malou pánskou jizdu v duchu filmu "S tebou mě baví svět", akorát ty děcka nám zatím chyběly :)
Původně jsme v tom termínu měli naplánovanej zájezd do Alp, ale když to ztroskotalo, využili jsme nabídku od Bubáka, jehož podnik zabývající se obchodováním se semenem (mám na mysli čočku nebo oves, nikoliv nějakou reprodukční medicínu) pořádal taky nějakou rekreaci a to konkrétně v Karlově, uprostřed Jeseníků. Původně jsem z toho měl maličko obavy, že to bude něco jako ve filmu "Anděl na horách", na dovolenou s ROH, kde bude nějaká organizovaná zábava apod., ale nakonec z toho vyšel docela fajn pobyt, kde se každej staral sám o sebe. Byli jsme sice ubytovaní všichni v jedné chatě, ale každý tam měl svoji cimru s kuchyňkou, takže to bylo uplně bez problémů. Spolu s náma tam bydleli ještě asi tři starší manželský páry + pan František, no a věkový průměr nám tam pomáhala snižovat ještě dcera jednoho z těchto párů.
Na vélet jsme vyráželi v neděli po obědě a ačkoliv jsem večer před odjezdem absolvoval ještě těšnovický košt slivovice, byl jsem docela ve formě a všechno bylo OK, což by ovšem mohlo značit, že polovička dědiny tady slivovicu ředí vodou :-D Ale ne, nic se nepřehánělo, takže jsme mohli před obědem pěně odstartovat, udělat poslední nákupy v Kauflandu, nakoupit pytel pečiva, který stejně Bubák vezl nazpátky králékom, a podobných surovin, který jsme stejně nevyužili, ale příprava musí být důkladná, neboť se musí myslet na strýčka Příhodu, že ano?! ;) Po cestě tam jsme se ještě stavili na oběd za Olmikem, sice neměli srnca, ale jakési guláš mě donesli, takže spokojenost. No a pak už jsme razili do Karlova. Kdo čekal sníh, byl zklamán. Obleva postihla i tyto moravské velehory a tak souvislou vrstvu sněhu jsme mohli spatřiti iba na sjezdovkách. To nám sice stačilo, bo za tímhle účelem jsme sem jeli, ale kdyby byl sníh všude, bylo by to určitě příjemnější a pohádkovější. Chata se nacházela v blízkosti jedné z mnoha zdejších sjezdovek, ale k ní jsme se stejně museli štramlat pěšky, bo po asfaltu se jaksi jezdit moc na lyžích nedá. Naštěstí aspoň mrzlo, takže sníh na svahu držel a nebyla tu žádná břečka. Po příjezdu jsme si vybalili, ubytovali se, starší pánové vytáhli ty svoje pálenky a už nás ládovali na tykačku, a i když už jsem toho byl po tom předešlým koštu teho moku tak nějak přejezen, tak ze slušnosti a na zdárný průběh rekreace jsem to taky zvládl.
před chajdou
No a jelikož jsme tu měli býti jenom do středy a všichni byli nadržení na lyžování (nejvíc asi Bubák), tak plán byl jasný - v 18.00 nástup na večerní lyžování. Nacupitali jsme tedy na osvětlenou sjezdovku, na které nikdo nebyl, vysvětlili jsme instrukce Bubákovi, jak na to snadno a rychle, neboť kamoš na tech fošňách nestál od sedmé třídy a jelo se. První zápich do svahu jsem si vyrobil já, když hned při této první jízdě se mi jaksi odepla lyže a tak jsem si hodil takovou menší šipečku, ale jak se říká: Kdo nepadá, jezdí pod své možnosti! :) Následně jsme nějak nemohli najít pokladnu s lístkama, která se nacházela na druhým svahu, takže jsme od pana vlekaře dostali jednu bonus jízdu zdarma, abychom se mohli přesunout  k vedlejšímu vleku. Nakoupili jsme lístky, někdo by tam možná toho večera nejradši natočil film s názvem "U pokladny stál 2", ale mám dojem, že by z toho už nebyl film pro pamětníky, nýbrž trošku jiný žánr :) Noo a tož jsme si hezky zalyžovali při měsíčku na poloprázdné sjezdovce a užili jsme si tu i nějakou tu srandu, třeba když  jsme si po tmě trošku spletli cestu a Vranys nám odjel suveréně a pekelnou rychlostí po trávě mimo sjezdovku kamsi do lesa (asi zkontrolovat, jestli rostou) anebo později při jumpování na trati pro free ride :) Lyžovali jsme do devíti, po cestě zpět k chatě ještě Bubák ztratil nohu a naříkal, že bez ní dál nejde, ale jinak se nic zvláštního nestalo :)
lyžaři
Večer po první lyžovačce jsme toho měli docela plné kecky, a tak se šlo relativně brzo spát a na druhý den jsme nic nijak nehrotili. Dopoledne byla v plánu obhlídková procházka po Karlově, zjistili jsme, kde jsou jaké sjezdovky, zašli jsme si na obídek a byla pohodička. Jednu sjezdovku jsme si vytipovali k odpolednímu lyžování, ta už byla trošku prudší, než předešlý den a taky na ní byl docela zmrzlej sníh, takže člověk musel být víc opatrnej, ale zase jsme ji měli jednu chvíli úplně sami tři jenom pro sebe a pak se k nám přidali ještě asi další dva lidi :) No prostě pohoda, klídek. Tady jsme si zalyžovali na dvě hodinky a v podvečer už jsme opět byli na chajdě. Na večer bylo v plánu pivíčko v místní pizzerii no a jelikož jsme chtěli vyzkoušet i něco z jejich sortimentu, vybral  Bubák pizzu s názvem Vonný dech. Složení: romadur a jemu podobné sýry dávalo značit, že to asi bude opravdu voňavé pokušení :) A takyže joo! Jakmile to servír donesl, linul se celou restaurací zápach smradlavých ponožek a hosté od vedlejšího stolu už se číšníka ptali, co že za hnus nám to donesl :) Už jenom chybělo hlášení: "Táto, ty jsi se zul"! :) Načež jsme jim provokativně pokynuli, usmáli se a dali se do debužírování. Tímto jsme jim aspoň dali zajímavý podnět k debatě u píva a pak už bylo jenom od tohoto stolu slyšet, kdo co kdy jedl za smradlavější žraso :)
Vonný dech
Smrad to byl pekelné, ale přemohl jsem se a řeknu vám, že žádnou pizzu jsem tak rychle nezlikvidoval, jako tuhle. Šmakovala nám fakt moc a i když prvotní dojem je hroznej, tak chuťovka je to fakt vynikající. Sám bych si to asi neobjednal a tak jsem rád, že je Bubák takový hovado a donutil mě k tomu :-D Pak už jsme jen dali pivečko, pokecali jsme o životě, probrali chlapský záležitosti (takže ženský) a šli jsme zase zpátky do kopečka ulehnout do chaty.
Úterý bylo asi nejpovedenějším dnem tady. Byl totiž naplánovanej výjezd do samotnýho centra Jeseníků, tedy k nejvyšší hoře Praděd. Busem jsme brzo ráno vyjeli přímo z Karlova až na Ovčárnu, kde to konečně vypadalo opravdově zimně a sněhu tu bylo všude dostatek. Většina osazenstva naší chaty spolu s Bubákem se vydala na běžky na Praděd, my s Vranysem, věrni sjezdovkám, jsme si chtěli užít místní tratě, kde ani jeden z nás ještě nelyžoval, tudíž volba byla jasná. Docela nás překvapila cena celodenní permice, a to velmi příjemně. Vzhledem k tomu, kolik je tady skvěle upravených tratí a k tomu opravdu výborný podmíny s přírodním sněhem, jako nikde jinde, se mi zdála cena 400 kaček velmi přijatelná, bo někde jinde zaplatíte klidně ještě o pár stovek víc a ani to za to tak nestojí, jako právě tady. Ceny v Jeseníkách se mi vůbec zdály vesměs přijatelný i co se týče jídla v restauracích apod. Nějaká vysokohorská přirážka už tady zřejmě nepanuje a tak se tu mnohdy člověk najedl levněji a lépe, než třeba v Kroměříži. Je vidět, že tady asi nepotřebujou na lidech nijak extrémně rýžovat, bo návštěvnost v sezoně je tady vždycky nějaká.
na Ovčárně
Den u Praděda se nám vydařil i díky počasí, bo obloha byla krásně modrá, svítilo sluníčko a jen pár obláčků mlhy se vždycky válelo těsně kolem zdejšího vysílače, což mnohdy tvořilo velice pěkný úkazy. Užíval jsem si to tu dokonale a jediný, co nás dopoledne štvalo, byl strašně ledovej vítr na hřebeni u Petrových kamenů, kterej zalízal všude, kde člověk neměl zakrytou část těla, takže to chvilkama bylo až bolestivý :) Tohle nás trápilo ale jen při cestě na vleku a až v horní části sjezdovky, která už nebyla zalesněná, takže se to vždycky dalo nějak přežít. Lyžovačku jsme si užili parádně. Vybrali jsme si černou sjezdovku, která vede přes hlavní silnici od Ovčárny směrem k Pradědu a to byl zpočátku docela zajímavej terénní oříšek, ze kterýho šel respekt, obzvlášť, když jste si museli dávat bacha na běžkaře, kteří se po ní proháněli. Jakmile jsme se ovšem trošku rozjezdili a získali trošku té jistoty do nohou, už jsme si to tu hezky dávali a skákali přes tu cestu jak gumídci :) Sjezdovka fakt pěkná, bylo tu málo lidí, takže po celej den relativně dobře upravená, nevydřená...no přiznám se, že nahoře u Petráků mi to hodně připomínalo Rakousko. Podmínky opravdu perfektní. Po pauze na oběd jsme vyzkoušeli ještě všechny ostatní okolní sjezdovečky, ale tady to nebylo tak dobrý, bylo tu o dost víc lidí, tratě byly vydřený a ledový a tak jsme se vrátili zpátky na tu naši oblíbenou. Tam už přestalo foukat, sluníčko pálilo čím dál víc, takže sníh i trošku odměkl a bylo to ještě lepší. Pak už jsme jenom viděli Bubáka a jeho běžkařskou bandu, jak se vrací po cestě zpátky k Ovčárně a to bylo znamení, že už budem pomalu asi taky končit. Takže posledních pár jízd a pak hurá na polívku a na pivečko do zdejší vývařovny :) Zpátky jsme se už vraceli busem příjemně unavení  a s dobrým pocitem příjemně strávenýho dne. Večer opět do pizzérky na nějakou mňamku, digestiv a spat.
u Praděda
Na středu už byl v plánu odjezd domů, ale přesto jsme se ještě před obědem odhodlali jít na sjezdovku, na které jsme tenhle pobyt zahajovali a zároveň jsme to touhle lyžovačkou teď taky chtěli zakončit. Počasí ale bylo hnusný. Padala mlha, která namrzala, takže se to usazovalo i na brýlích a člověk tak vůbec neviděl, kam jede. Bez brýlí to naopak hnusně štípalo do očí, sníh taky nebyl zrovna ideální, takže to nebyla moc příjemná lyžovačka, ale koupili jsme si jízdenku jenom na hodinku, takže se to dalo přežít. Jenom jsme byli rádi, že nám to počasí vyšlo na tu Ovčárnu, bo kdyby tak hnusně bylo o den dřív, asi by nám to zkazilo celej pobyt. Takhle to aspoň bylo znamení, že už to stačilo, takže jsme mohli jet pak už v klidu domů. Cesta byla taky hodně namrzlá, takže to klouzalo jako na vyleštěným skle, ale šofér jel opatrně, takže jsme zdárně dojeli ve středu v podvečer domů.
Praděd
Těch pár dní bohatě stačilo. Lyžovali jsme každej den a únava byla znát, takže nás ani nemrzelo, že se tu nezdržíme celej týden, jako zbytek osazenstva. Možná, kdyby byl i všude okolo sníh, bylo by to pozitivnější, ale i tak jsme prožili docela fajn odreagovačku. Čerstvej vzduch, pohyb těla, nikdo se tu ani neožíral, jak by si možná někdo mohl myslet, a tak to bylo všechno v poklidu a prostě zase další povedenej pobyt na horách. Tak příští rok snad ty Alpy, co hoši? ;oP

No a na závěr jsme natočili i nějakých pár kravin :)

FOTKY ZDE!!!

sdílet na Facebooku
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nickly nickly | Web | 22. února 2011 v 16:41 | Reagovat

musím říct, že to video mě pobavilo xD

2 Bubák Bubák | 22. února 2011 v 18:51 | Reagovat

Kdo tam nebyl, nepochopí...pěkně napsaný... ;-)

3 Vlado Vlado | 21. března 2011 v 16:33 | Reagovat

No klucí,pěkně jste si užívali...DD ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama