Březen 2011

Kabát - Brno (19.3.2011)

22. března 2011 v 20:53 | R.U.D.A |  Akcičky
Turné Banditi di Praga kapely Kabát je v plném proudu a 19. března dorazil tento cirkus v čele s principálem Josefem Vojtkem i do Brna na výstaviště. Na koncert dorazilo samozřejmě i několik tisíc fanoušků a frontman tak mohl spolu s nimi toho večera řádně oslavit své jmeniny.
Kabát je jednoznačně naší největší a nejpopulárnější kapelou, kterou poslouchají široké masy lidí napříč všemi generacemi a jejich koncerty bývají pokaždé velkou událostí. Vyprodávají se stadiony, ať už venkovní či sportovní haly a kdo se odhodlá jejich koncert navštívit, má zaručenou skvělou show za celkem lidovou cenu vstupnýho, kterou tu snad žádná jiná domácí kapela zatím nepředvádí. Kabát se po dvou velkých tour, které probíhaly venku, vrátil zpět do hal a nyní opět zvolil formát koncertování v podobě podia umístěného doprostřed arény. Je to už neuvěřitelných deset let, kdy s tímhle nápadem vyrukovali jako první česká kapela na turné Suma Sumárum, které díky tomu bylo velice úspěšné a není mi doposud známá žádná jiná kapela, která by s něčím podobným přišla. Na koncerty Kabátů chodím pravidelně zhruba od vydání alba Go Satane Go a první jejich koncert jsem zažil na nedaleké Kamínce při známých Pivních slavnostech, kde tenkrát ještě hráli na dřevěným malým podiu a už tenkrát jejich management prý dost prskal, že na tomhle place a s tak slabým ansáblem hrát nebudou. Nakonec tu odehráli skvělej koncert a muzikanti včetně lidí si to tenkrát dost dobře užili. Pak už ale Kabát začal vystupovat výhradně na větších podiích a doposud z nich neslezl. Od následujícího, již zmiňovaného turné Suma Sumárum, bývala jejich koncertní show čím dál tím větší a od té doby jsem snad žádné jejich turné, včetně toho největšího koncertu na Vypichu, nevynechal. Tudíž tak nějak můžu srovnávat.
Na tohle turné jsem si naplánoval navštívit rovnou dva koncerty a první z nich jsem absolvoval v Brně, kde jsem si chtěl vychutnat atmosféru přímo pod podiem. Z předešlé zkušenosti vím, že podium umístěné uprostřed vypadá daleko líp, když se na něj člověk dívá seshora z tribuny, a i když tu nemůže nijak extra pařit, tak ta show odtud prostě líp vynikne. To byl první zádrhel, kterej mi přišel v Brně divnej. Ačkoliv má tohle město pro tuto příležitost stánek jako stvořenej v podobě haly Rondo, byl koncert zcela nesmyslně situovanej na brněnský výstaviště, do pavilonu "Péé", z jehož názvu si Pepa Vojtek po celou dobu koncertu tak trochu utahoval, no a tenhle pavilon prostě nedisponuje žádnýma tribunama, takže všichni návštěvnící museli stát. Hala je to tak obrovská, že by v ní mohli parkovat dopravní Boeingy, pořadatelé zřejmě očekávali velkou návštěvu, ale chyběl tu prostě ten efekt, kdy je kapela na podiu sevřená publikem po všech stranách, a tak to nebyla ta správná Corrida. Člověk si pak při koncertě spíš připadal, jako v nějakým větším klubu :) Druhá věc, která mě zarazila, bylo rozdělení sektorů. My, kteří jsme si o stovku připlatili, jsme mohli stát přímo u podia, zbytek lidí musel stát až několik metrů dál, za dalšími zábranami. Tím, že byla asi nějak chybně vypočítaná kapacita těchle sektorů se ovšem naskytl dost divnej úkaz, kdy okolo podia stálo třeba jen pět řad lidí, za nimi několik metrů volnej plac a pak až teprve "zbytek" publika, který tvořilo převážnou většinu haly. My jsme se sice před podiem nemuseli nijak mačkat a pořád jsme teda čekali, kdy sem ten zbytek lidí příjde, ale prostor se nezaplnil ani do začátku koncertu a pro muzikanty seshora to muselo vypadat dost blbě a určitě bývají zvyklí na větší a nahuštěnější kotel. Podium se mi navíc zdálo oproti záběrům z jiných zastávek turné takový nějaký malinkatý a okleštěný. Možná to bylo jen naše zdání, protože když to člověk vidí seshora někde na youtube nebo na fotkách a pak stojí přímo u toho, může to klamat, ale krom toho, že tu byl nízkej strop a konstrukce tak nemohla sahat příliš vysoko, se nám zdálo, že jsou i zkrácený výběhy po stranách podia. Údajně se ještě těsně před koncertem dostalo do oběhu dalších 1000 vstupenek, takže možná i to byl důvod toho zmenšení, aby se navýšila kapacita. Ale možná kecám :-)
Každopádně jsem toho názoru, že tenhle koncert se do pavilonu P rozhodně moc nehodil. Dovedu si tu představit klasický podium a pro velký koncerty je to hala jak stvořená. Ne však pro kapely, který vozí podium uprostřed. Tahle show tu totiž bez postranních tribun nemá možnost moc vyniknout.
Organizátorům se tedy podle mého moc tenhle krok nevydařil, ovšem koncert samotnej už byl bez chyby. Kabát letos jede bez předkapel a nevím, jestli je to dobře nebo jestli to není škoda. Asi by záleželo na jménu kapely, kterou by se sebou vezli. Na šňůrách, kdy jim předskakovaly takové kapely jako Škwor, Doga, Iné Kafe nebo Krucipüsk to většině lidí určitě nevadilo a naopak je tyhle partičky dokázali výtečně rozehřát a rozezpívat před hlavní hvězdou večera. Teď se prostě po 20 hod. v hale zhasne, Kabáti jdou rovnou na podium a chybí tam takové to správné napětí z očekávání hlavních hvězd. Možná je to na druhou stranu lepší, než se poslouchat nějakou nudnou kapelu, na kterou jste nepřišli, ale myslím, že tu slabou půlhodinku by od hudebního hosta každý snad dokázal přetrpět. Chápu však, že podium uprostřed haly je dost náročný na techniku a zvučení, a tak kdyby se tu mělo střídat několik kapel, asi by to bylo pro techniky dost náročný a takhle je prostě vše už dopředu nachystaný a nazvučený výhradně pro Kabáty.
Kabát tedy vtrhnul na podium něco málo po osmé hodince večerní za zvuků intra ke skladbě Banditi di Praga a stejnojmenou písní, za výbuchů různé pyrotechniky, taky celý koncert odstartoval. To se mi zdálo taky jako nejlepší moment koncertu, protože pak už to byl klasickej koncert Kabátů, kterej ničím nějak moc nepřekvapil a následoval podle zavednenýho scénáře, kterej kapela používá už několik let. Jako druhá následovala vypalovačka V pekle sudy válej a většinu repertoáru tvořily písničky převážně z posledních tří alb, doplněné samozřejmě o starší, notoricky známé klasiky. Prostor samozřejmě museli dostat písničky z nového alba Banditi di Praga, kterých tu zaznělo asi šest, a podle mého názoru mohli vybrat trochu lepší vypalovačky, než ty, které zde byly živě odprezentovány. Hrály se spíš takové ty ve středním tempu a jediná, která mě docela příjemně překvapila, byla pecka Ebenový hole, která se mi naživo tedy líbila mnohem víc, než na desce a skvěle jsem si na ni zapařil, přičemž skoro celou první sloku jsme na sebe s Vojtkem pěkně řvali z očí do očí :-D Myslím, že na nové desce se ale najdou mnohem silnější pecky a chyběli mi zde třeba takové kousky jako Mouse Decadence, Nesahej na můj drink, Kdo neskáče není Švéd anebo moje oblíbená Projdu zdí, kterou však na předešlých koncertech určitě hráli a nějak ji teď z playlistu vypustili, což je škoda. Jsem toho názoru, že když to má být turné k nové desce, měli by se hrát pecky převážně z ní a na koncertech musí umět kapela nový písničky i odprezentovat, když už je jednou nahrála. Samozřejmě musí se dostat i na zajeté klasiky, bez kterých by je lidi nepustili z podia, ale na takový to hraní největších hitů jsou určený převážně letní festivaly, který Kabát taky určitě pojede, tak mohl být tentokrát na tomhle tour trošku odvážnější. Na úvod místo V pekle sudy válej mohli klidně šoupnout podobnou novou vypalovačku Matky a závity, mohla by se klidně vynechat písnička Go Satane Go, která se prostě musí hrát na každým turné jen proto, aby na podiu zašlehaly plameny, přitom to myslím není zas tak extra velkej hit, kterej by všichni potřebovali nutně slyšet a místo něj tak mohli nasadit třeba některou ze starších, zapomenutějších písní anebo nějakou novinku. Je ovšem jasný, že to musí být show. Něco je povinnost zahrát kvůli lidem, něco zase kvůli PinkPantheru, aby dali vyniknout svým drahým a úžasným efektům, ale tohle všechno už tu bohužel bylo a chybí nějakej novej nápad. A když už to musí být, tak by ty ohně mohly třeba šlehat odněkud jinde, než z podlahy, třeba po vzoru Rammstein, kde hoří všechno, co může :) Ale je mi jasný, že tohle všechno není zadarmo!
Každá maličkost se ale cení a tentokrát prostě chybělo takový to "něco navíc", co by člověka překvapilo, ať už to byly Vojtkovi převleky během koncertů an dřívějších štacích anebo třeba padající umělej sníh, kterej tehdy překvapil snad všechny diváky, rovněž na středovým podiu před deseti lety. Stavba letošního podia je sice na pohled promakaná, světelný rampy se skvěle hýbou, z dálky se to podobá trochu jako slavné 360° podium kapely U2, ovšem v menším provedení, světla pana Pankýho hrají všemi barvami, efekty parádní, ale člověka, kterej nevidí Kabátí koncert poprvé, už tyhle věci moc nepřekvapí, protože u každé písničky tak nějak tuší, co přijde. Je to ovšem převážně velká show pro lidi a za ty prachy to opravdu stojí, to zas jako všechna čest! Jen bych se asi jen tak nebál nějakých změn a nejel tak strojově podle zavedenýho koncertního scénáře. Je jasný, že Kabát už je velká zavedená firma a nějaké improvizace na podiu nebo ještě nějakýho vyřvanýho přídavku navíc už se asi na jejich koncertech nedočkáme, ale i když se člověk podívá na starší DVD z jejich vystoupení, tak už ví, kdy která písnička zazní, jaké asi budou poslední tři přídavky, při které pecce zašlehají z podia plameny apod. Do budoucna by to chtělo přece jenom překopat, protože pak už by to možná lidi mohlo nudit a začali by si říkat, že tohle už jsme jednou viděli a nebudou si o čem mít vykládat v hospodě, protože jim pak kolegové můžou s klidem odvětit: "Joo, to už je starý". Kabát je sice velká kapela, ale přeci jen pořád "pouze" republikovýho formátu, takže se asi nedá dělat podobnou show donekonečna. Lehce se to píše, vím, že to není jednoduchý, stojí to všechno peníze a nabízí se otázka "Co víc bys chtěl ještě u jejich muziky vymýšlet?" a sám na to teď asi hned nedokážu odpovědět. No ono jde především o tu muziku a pro mě za mě, ať hraje Kabát klidně po kulturácích a klubech a hraje častěji bez nějaké show a budu za to možná i vděčnější. Našemu národu už ukázali, že velkou show dělat umí a nevím, jestli se jde posunout ještě někam dál. Sama kapela by určitě hrála ráda víc koncertů do roka než jen jedno velký turné, byla by pak větší možnost obměňovat repertoár, dávat příležitost jiným, starším věcem, za který by byly vděční skalní a dlouholetí fans, kteří by na ně stále chodili a nezanevřeli. Pak je tu ovšem druhá strana mince a to jsou právě tyhle megalomanské koncerty, na které chodí převážná část lidí, která by na normální rockovej koncert někam do klubu asi ani nepřišla a těch je (bohužel) víc! Z koncertů Kabátu se už stala všelidová zábava, což dokazoval i koncert v Brně, na kterej se sjížděli lidi zájezdovýma autobusama a narvanýma skříňovýma Aviama sborů dobrovolných hasičů z různých blízkých dědin :)
A ono ani není snad Kabátu a jejich mangementu co vyčítat. Prostě to tahle furt ještě vynáší, tak proč něco měnit?! Na druhou stranu, můžem být rádi, že tahle republika má alespoň ty Kabáty, kteří dokážou dělat svou muzikou spoustě lidí radost a starat se jim o zábavu a zážitky. Jinde tohle v takovým formátu třeba nemají vůbec!
To jsem ovšem sklouzl a zahloubal trošku na jiný téma, než je brněnskej koncert, takže abych tímhle článkem nenudil, zhodnotím zbytek už jen v krátosti. Koncert to byl povedenej, na pohled velmi líbivá show, ostatně jak je už u Kabátu dobrým zvykem. Na starší, méně hrané pecky se taky přeci jen dostalo a zazněly třeba skladby jako Prdel vody, Dávám ti jeden den, Bum bum tequilla anebo Wonder. Místo posledně jmenovanýho bych sice nasadil nějakou líbivější píseň z alba Čert na koze jel, ale muzikanti si asi během jeho hraní dokážou uprostřed koncertu tak nějak odpočinout, takže buďme rádi aspoň za něj.
Kdo si chce vychutnat tuhle show se vším všudy, doporučuju mu shlédnou koncert odněkud z vyvýšené tribuny, kde budete mít stage jako na dlani, vyniknou líp všechny možné efekty a muzikanty uvidíte skoro pořád. Při stání před podiem se totiž občas může stát, že budete pařit a hrozit a najednou se na vaší straně vyskytne hluchý místo, kde ani jeden z Kabátníků nestojí a vy najednou nemáte na koho hrozit :) Kluci se ovšem snažili vyplňovat všechny mezery a na naší straně se vyskytovali celkem často. Pepa Vojtek už sice po podiu nelítá jako za mlada, ale ono to snad ani rozestavění podia moc neumožňuje, a tak na nějaký blbinky není moc prostoru, jako třeba na zmiňovaným Suma Sumárum, kde běhal a skákal jak o život. Ono už je to ale taky těch 10 let, že? :)
Nejvíc si koncertu na pohled užívali snad kytaristi Tomáš Krulich s Otou Váňou a především prvně jmenovaný, který je znám svým docela poklidným vystupováním, publikum neustále hecoval a sám se nechával vyhecovávat, přičemž předváděl ty správný rockerský pózy. Při písničce Porcelánový prasata dokonce sešli oba dva přímo dolů z podia k divákům, avšak za neustálýho dohledu ochranky, která jim stála těsně za prdelí, což podle mě snad ani nebylo nutný a vypadalo to spíš trapně. Nemám totiž pocit, že by fanoušci chtěli na koncertech svým idolům ubližovat nebo je jinak obtěžovat. Pepa Vojtek se snažil taky o neustálej kontakt s publikem a jeho prupovídky mezi písničkami a pověstný oslí můstky, kterýma je uvadí, mnohokrát publikum pobavily a rozesmály. Zvuk nemohu objektivně hodnotit, neb jsem stál přímo pod reprákama a ačkoliv jsem rozuměl dobře všem písničkám, šumělo nám až do druhého dne pěkně v uších :) Pokud jde o takovej ten "pokoncertní" pocit, tak doposud jsem byl po každým Kabátím koncertě nadšenej. Tentokrát mi tenhle extra pocit tak trochu chyběl. Největší zážitek mám samozřejmě z megakoncertu na Vypichu, což už stejně asi nic nepřekoná, protože slyšet naráz zpívat 60 000 lidí je prostě jedinečný. Co se ovšem týče atmosféry v Brně, tak ta byla vcelku slabá. Bylo to i díky tomu nesmyslnýmu rozdělení sektorů a musím se přiznat, že jsem od Brňáků čekal větší rachot, i když zas tak zlý to nebylo a možná tam někde za náma to žilo víc. Atmosféra ovšem dělá svoje a přispívá k celkovýmu dojmu z koncertu. Ten trval sice pro Kabát nezvykle dlouze, kolem dvou hodin, ale i tak mi připadalo, že to strašně moc rychle uteklo. Nicméně s předvedeným výkonem jsem spokojen a jsem rád, že jsem ty svý oblíbence, kteří mě v dětství přivedli k rockové muzice, zase po čase spatřil živě hrát!
Kabát tedy opět potvrdil, že ještě nepatří do starýho železa a umí dělat hezký představení, který přiláká a nadchne davy lidí. Určitě by mu ale prospělo i častější hraní a já doufám, že se toho ještě dočkáme, třeba i na úkor těchle drahých a technicky náročných vystoupení. Muzika musí jít převážně od srdce a pak už je jedno, jestli ji hrajete někde v zakouřeným klubu anebo na vyprodaným stadionu. Věřím, že v duších členů Kabátu jsou pořád ještě ti praví rockeři!

Na videu: Kávu si osladil (pro Frantu), Dole v dole, Lady Gag a Rin, Burlaci!

FOTKY ZDE!!!






Winterfresh

15. března 2011 v 11:15 | RUDA
Když už nám to jaro klepe na dveře, tak si pojďme ještě trochu připomenout, jak to vypadalo v zimě na naší zahrádce :-)
Více po rozkliku!

Mňága a Žďorp - Zlín (25.2.2011)

1. března 2011 v 14:49 | RUDA |  Akcičky
26.2.2010 odehrála valašsko-meziříčská legendární kapela Mňága a Žďorp parádní koncert ve Zlíně, který jsem navštívil a report z něj si můžete přečíst ZDE!!! Téměř přesně o rok později, jen o jediný den méně, tedy 25.2.2011, se tihle muzikanti vrátili do Zlína opět, s tou samou předkapelou a do toho samého klubu, no a aby to všechno pěkně pasovalo, tak jsem tam nechyběl ani já, tudíž nyní můžu srovnávat, co se za ten rok změnilo.

Koncert se tedy opět konal v klubu Masters of Rock Café a stejně jako loni před Mňágou hrála místní zlínská kapela Prázdné obaly, která má nejspíš zorganizování tohohle večírku i tak trochu na svědomí, jelikož moc koncertů asi přes rok nemívají a tak pro ně asi bývá koncert se stylově podobně lazenou Mňágou takovým malým svátkem. Loni se mi tady celkem líbili, byla to taková pohodová muzika, letos jsme přijeli na místo až v závěru jejich vystoupení, takže jsme stihli asi jen poslední 4 písničky a lidi uvnitř v sále je podle ohlasů vcelku brali. Lidí, co do počtu, se nám tu zdálo o mnohem víc, jak v loňským roce, dokonce jsem tu potkal i ty, se kterýma jsem se tu potkal loni, takže to značilo fakt, že se loňskej koncert určitě taky líbil a řada lidí si chtěla stejně jako vystupující kapely tenhle společnej prožitek zopakvat.
Mňágu mám od jisté doby moc rád, její muzika mě nabíjí takovým jakýmsi optimismem a dobrou náladou a v tomhle předjarním období, kdy už se člověk těší na sluníčko a všechno s ním spojený, je to taková ideální nakopávačka. Na kapele je docela znát taková hezká proměna, ovlivněná především životem frontmana a hlavního textaře kapely Petra Fialy, který do té veselé muziky dřív psával spíš takové až trochu pesimistické texty a byl evidentně "semletý životem", jak zpívá v jedné ze známých pecek, a nyní, čím jsou pánové starší, tím víc z nich srší taková dobrá nálada a pozitivní energie a je vidět, že si koncert před svým publikem a všeobecně život okolo tak nějak víc užívají. Fiala na pódiu srší vtípky, háže různé grimasy, gesta, skáče jako divý a evidentně je teď dost v pohodě. Publikum pobavil hned na začátku, když po odehrání první písničky ohlásil: "Tak teď vám zahrajeme druhou, závěrečnou skladbu..." a podobných vtipných momentů se našlo v průběhu celého koncertu mnoho. Od začátku kapela dala najevo, že jsou tu jen a jen pro publikum písničkou s všeříkajícím názvem - "Písnička pro Tebe" a od té chvíle sázeli jeden lepší hit, jak druhý. Oproti loňsku, kdy hráli spoustu písniček z nové desky "Takže dobrý" a koncert byl v rámci turné k ní, letos zahráli takové trošku "best of", čili průřez celou jejich kariérou a to se mi moc líbilo, bo s výjimkou pár méně známých písniček odehráli snad všechny ty moje oblíbený, takže jsem byl moc spokojenej a se mnou určitě většina publika. Teď totiž kapela jede turné na propagaci svého loni vydaného 2DVD, na kterém je vlastně taky zachycené takové to "best-of" z jejich kariéry, přičemž je zde zaznamenán asi dvouhodinový pražský koncert, všechny jejich dosavadní klipy a taktéž film od Petra Zelenky "Mňága - Happy End". Bylo tedy logické, že i koncert byl v duchu tohohle výběru a tak se sázeli ty největší pecky, které jsou zachyceny i na těchle discích. Během koncertu došlo i k takovému jakoby křtu tohohle DVD, přičemž byl z publika vytažen na podium fanoušek, který něco popřál kapele a dostal za to za odměnu právě tohle DVD, kterýho se v tom rauši ovšem nějak vzdal a vhodil ho do publika. K nemalé radosti dopadlo zrovna k nohám mojí mamky, takže ho máme tak nějak doma :-D Takže pro nás koncert i s pořádnýma suvenýrama :-)
Vystoupení Mňágy bylo i letos opravdu hodně podařený a řekl bych, že i trochu předčilo to loňský, a to především díky skvěle poskládanýmu playlistu, kterej lidi opravdu hodně bavil. Klub byl opravdu hezky zaplněnej a Mňága tady sklidila velkej úspěch. Líbí se mi, že mají takovej velkej ohlas u lidí, i když to nejsou žádný velký rockový hvězdy, nepotřebují se do něčeho stylizovat, nemusí vystupovat v žádných kostýmech, nýbrž jim stačí úplně normální civilní oblečení a vystupování a pod podiem jim stojí spousta mladých lidí, přičemž některým z nich by klidně už mohli dělat tatínky. Kouzlo téhle kapely je právě totiž v jejich přirozenosti a hlavně v muzice, která lidi baví a zajímá. Ovlivnili spoustu generací, což značí i to, že na jejich koncerty jezdí třeba i moji rodičové a jejich vrstevníci, díky nimž jsem vlastně k muzice MaŽ došel, takže je to super. Hrají prostě takovej vícegenerační bigbítek, trošku lízlej undergroundem, lehoulince i punkem, což při jedné starší svižnější písničce s názvem "Obraz pro výstavu koček" i toho večera dokázali a bylo to moc fajn, no a lidi si v té jejich muzice prostě najdou to, co potřebují a podle většiny ohlasů jsou na tom podobně jako já. Mňága je prostě hodí do pohody a aspoň na chvíli jim dokáže trochu zpříjemnit život, což je taky potřeba, bo člověk nemusí pořád poslouchat jen nějaký tvrdý nářezy :)
Dobrá nálada se prostě toho večera doslova vznášela nad hlavami lidí v sále a koncert pěkně plynul, přičemž trval až něco málo přes dvě hodiny. Bylo to zapříčiněno i tím, že lidi nechtěli vůbec pustit kapelu z podia a ta tak musela odehrát několik sérií přídavků. Když už se zdálo, že je definitvní konec koncertu a polovina lidí opouštěla sál, přeci jen se klika ode dveří muzikantské šatny trhla ještě jednou a zbylí vytrvalci si muzikanty vřvali a vytleskali k další, tentokráte už opravdu poslední písni, což byla známá "Ne, teď ne!", kterou si kapela náležitě upravila, aby si lidi mohli při refrénu pořádně skočit. Tímhle skvělým závěrem museli potěšit snad všechny pozůstalé, kterým dokázali že muziku dělají po těch letech převážně pořád jen pro ně a hlavně pro radost! A o to tu šlo především! Takže snad zase za rok na stejném místě a ve stejném složení, s ještě lepší náladou ;-)
Na videu songy: Myslel jsem si, že je to láska; Před sto lety; Ve 4 ráno; Hodinový hotel.


Fotky z koncertu ZDE!!!