Květen 2011

Bystřický Zlot – Bystřice nad Olší (13.5.2011)

30. května 2011 v 0:36 | RUDA
Opět se mi potvrdilo, že neplánované akce jsou nejlepší a jednu takovou jsem prožil tentokrát až na severu Moravy.

Vše se zrodilo ve chvíli, kdy jsem byl pozván kapelou Doga do nahrávacího studia do Ostravy, kde kluci právě tvořili novou desku a chtěli ode mě pořídit nějaký obrazový materiál na stránky. Dostat se do nahrávacího studia a vidět zde kapelu při práci se naskytne málokomu, takže to byla další zajímavá příležitost a pro mě, jakožto hudebního fanatika celkem přínosná zkušenost. Doga nahrávala v proslulém studiu Citron, kde už vznikla spousta legendárních českých desek a bylo to tu fakt zajímavý. Takový hezky zapadlý místo v příjemným prostředí, kapely tu mají takovej svůj klid a ani se nedivim, že se jim tu dobře pracuje. Kluci už tou dobou měli hotový hudební základy a Izzi se věnoval nazpívávání nových songů. Byl tu i Aleš Brichta, kterej pomohl napsat i pár textů a z toho, co jsem slyšel se zdá, že nový CD bude znít opět velmi dobře.
Doga měla na druhej den vystupovat na nějakým česko-polským festivalu nedaleko Třince v Bystřici nad Olší, takže plán byl takovej, že s nima ve studiu strávím noc a na koncert se pojedu druhého dne taky podívat. A dobře jsem udělal, bo z toho vzešla nakonec moc fajn akce. Měly tady s Dogou vystupovat ještě kapelky jako Vypsaná fixa nebo Tublatanka a jelikož to bylo blízko Třince, tak se tady objevilo i spoustu těch našich místních přátel. Večírek ve studiu byl nakonec docela dlouhej a plnej srandy, ráno nás s Lumosem ještě museli i vysvobozovat z hotelu, bo se nám tu zabouchly dveře a vysekal nás z toho až Izzi za pomocí válečku na nudle a příborového nože, ale i během toho jsme se docela dobře bavili :)
Těsně po poledni už jsme se začali pozvolna trousit do Bystřice. Ihned po příjezdu mě ovšem nezajímalo nic jiného, než hokej, bo Češi hráli zrovna semifinále MS se Švédskem, takže první kroky mířili do VIP hospůdky, kde se zápas přenášel na velkoplošným plátně. No hokej dobře nedopadl, to už dobře víme. Při jednom našem obdrženém gólu jsem dokonce i Mrňusovi nechca vylil slivovicu na vedle sedícího týpka, když jsem v návalu vzteku praštil pěstí do stolu, ale namluvili jsme mu, že to byla kofola, tak ani moc nenadával :) Náladu nám hokej tedy trochu zkazil, ale ta se zvedla vzápětí, když jsem vylezl mezi lidi a potkával jsem tu všechny ty známý tváře.Jsem si skoro připadal jak na NPH, bo tu byli lidi, který tam běžně potkávám, takže tohle byla taková předzvěst té velké letní akce. A dobré to tu prostě bylo.
Už během hokeje začala hrát Vypsaná Fixa, od které jsem viděl jen sem tam pár písniček, ale odehráli si tu svoji klasiku a určitě se neměli za co stydět. Stydět by se měli spíš pořadatelé, kterým během Fixího setu nejmíň pětkrát za 10 minut vypadla elektrika, takže Fixa musela každou druhou písničku přerušovat a to bylo celkem na nervy. Divím se, že to kapela ustála relativně v pohodě, jiní by se možná sbalili a nevylezli by na podium do chvíle, než bude všechno stoprocentní. Pak už se ale všechno dalo do pořádku, Fixa v poklidu dohrála a během dalšího konání už to bylo bez problémů.
Po Fixe už nastoupila na plac Doga se svýma pekelnýma kulisama, díky nimž ji dokonce kdosi na stránkách osočil ze vzívání démonů :) a ta měla u zdejších lidí taky velkej úspěch. Program už byl tou dobou trochu ve skluzu, takže kluci museli vystoupení o něco zkrátit, odehráli něco málo kolem 50 minut a uteklo to jako voda. Semtam jsem si na nějakou písničku s kamarády skočil, semtam něco dokumentoval, a i když to bylo ještě za světla, tak začínala být docela fajn atmoška.
Další kapelou, která stála za čumendu byla slovenská Tublatanka a ti jsou pořád stejní. Líbí se mi, s jakým zapálením a Jánošíkovským elánem na tom podiu pořád řádí a i když už je to na dnešní dobu takový….nevim jak to říct…možná trochu retro….tak je to prostě pořád super a je radost se na ně dívat. Už mají svoje roky, ale pořád je na nich vidět to mladický zapálení alá 90.léta, a i když je to samozřejmě spíš už jen součást té show, tak se mi to na nich líbí a je fajn, že na nich roky hraní nejsou nijak moc znát a nijak se nešetří. Alespoň tady ne. Lidi je taky hodně brali a generace dnešních třicátníků na téhle hudbě vyrůstala snad nejvíc, takže ti museli být nejspokojenější. Trochu mi ale vadí, že si Tublatanka hraje na moc velké celebrity a profíky, jako by byli z Hollywoodu. Dozadu do hospůdky, kde posedávali ostatní kapely snad ani nedošli, když po Ďurindovi chtěli fanoušci po koncertě fotku, odhazoval je jeho bodyguard a utíkali spolu, jako by snad vedl prezidenta. No ale tímhle nesympatickým vystupováním vůči fanouškům je Tublatanka už dlouhodobě známá. Je sice hezký pořvávat z podia jak "všetky lúbíme", ale v reálu už je to trochu jiný.
Pak už byla na podiu nějaká polská kapela s názvem TSA, v Polsku údajně hodně populární, tady měli k mému údivu taky docela pod podiem narváno, ale mě to bohužel nic neříká, a i když jsem se na pár jejich písniček podíval, tak mě to nijak zvlášť neoslovilo. Ale asi tohle vystoupení pro ně znamenalo hodně, bo tu podle počtu kamer nejspíš natáčeli i DVD, ovšem mě to nijak nebralo a raději jsem se věnoval svým zdejším přátelům, se kterýma jsem se opět výborně bavil. Na tomto místě se ke mně dostavil i takový ten skvělý pocit, kterej se dostavuje tak jednou do roka, kdy začínají takový ty letní venkovní akce, venku to voní, hudba se line až do dalekýho okolí a všude je taková pohoda a dobrá nálada, teplo…prostě super stav. A to jsem byl prosím střízlivý, aby si někdo nemyslel :-D
V tu chvíli mě i napadlo, jaký je to fajn, motat se kolem té muziky, že mám díky tomu dost dobrých zážitků, fajn kamarádů a že tenhle život docela miluju. Za ty chvíle, kdy se vám dostaví tenhleten super pohodovej pocit, to teda docela stojí! :)

VIDEO: Vypsaná fixa - Kostel, biohazard, McDonald; Komik lobotomik; Doga - Popojedem; Já se na to...; Tublatanka - Moj starý dobrý kabát; Zkúsime to cez vesmír.

Pár fotek ZDE!!!


Majáles Kroměříž (7.5.2011)

19. května 2011 v 18:29 | RUDA |  Akcičky
První letošní májovou venkovní veselici jsem navštívil v rodné Kroměříži. Konal se tu tradiční Majáles na Pionýrské louce a to je snad jediná pořádná velká hudební akce, která se v tomhle městě děje. Ale buďme rádi aspoň za ni. Každej rok se tu setkávají na jednom podiu kapely z regionu a jako headliner tu je skoro pokaždé k vidění aspoň nějaká ta kapela z první ligy. Letos byla z první ligy slovenského punku a nebyl to nikdo jiný než kultovní Zóna A. Ze Slovenska sem přijela ještě další kapela se zvučnějším jménem - Polemic, která vyznává hudební styl SKA a když se k nim přidali ještě např. domácí Nšoči, byl to hezkej májovej večírek, jak má být.

Na Pionýrskou louku jsme dorazili ve chvíli, kdy se na podiu připravovala kapela Hannibal Lecter, což bylo nějak kolem páté a po louce už bylo rozprostřeno spoustu dek a na nich se povalujících lidí, kterých tu i díky hezkýmu jarnímu počasí bylo fakt na kroměřížský poměry celkem dost :) V zadní části se ještě nacházela obří nafukovací skluzavka pro děcka, na kterou jsme chtěli taky jít, ale pak jsme na to nějak zapomněli a o kousek dál ještě postavenej hudební stan pro vyznavače drum´n´bass stylu, kde tahle muzika valila z reproduktorů.
Zezačátku jsme si tedy v klidu vypočuli muziku kapely Hanibal Lecter, což byl docela slušnej hardcore nářez, a i když tohle blití do mikrofonu zas až tak moc nemusím, tak jsem si u toho semtam i podupkával :)
Po nich už nastoupili na scénu slovenští Polemic, kteří rozjeli svoji ska parádu. Půlku jejich setu jsme sice prostáli ve frontě na párek a pivo, ale ke konci už se dostavovala ta správná nálada na paření a docela s náma ta jejich muzika hýbala. Skáčko je prostě taková veselá a pozitivní hudba, takže kdo má trošku rytmus v těle, toho to po chvilce chytne. Polemic znám snad jen podle názvu, myslím, že od nich ani nic neznám a asi se po nich ani v budoucnu shánět nebudu, ale jsem rád, že jsem je viděl. Mají svůj styl a je to docela fajn.
Toho večera jsem se ale nejvíc těšil na další Slováky, kteří nastoupili hned poté, a to byla kapela Zóna A. Legendární pankáči, třeba jako u nás je Visací zámek. Tahle kapela už má taky svou historii a pořád si zachovává ten old schoolovej výraz a punk je prostě jejich životní styl. Já jsem k jejich muzice přišel někdy před cca 11 lety, kdy mi kámoš pustil na táboře jejich desku "V životnej forme" a tak strašně se nám to líbilo, že jsme to sjížděli furt dokola a hlavně nás bavili ty texty, který nám přišli docela i vtipný. A myslím, že tohle je zrovna jejich nejlepší deska, takže jsem vlastně narazil na to nejlepší hned od začátku, odtud stejně jsou ty nejlepší hity, ostatní si stačilo vyhledat a Zóna je prostě chytlavá punková klasika, která mě baví dodneška. Marně vzpomínám, kolikrát jsem je viděl naživo, ale v hlavě mi zůstal jen památnej koncert ve zlínským Golemu, kde mi málem při pogu zlomili hrudní kost o to pitomý zábradlí před místním podiem. No a od té doby jsem je snad neviděl, a proto jsem se na ně docela těšil.
No a nezměnili se. Pořád hrajou ty svoje osvědčený hitovky a ani v Kroměříži nezklamali. Poga už jsem se raději nezúčastnil, bo mám pocit, že už jsem z toho možná i tak trochu vyrostl, bo zrovna nějak nebyla nálada, ale i tak jsem na jejich muziku hezky zapařil. Starý dobrý pecky jako "Móda", "Lucia", "Možno" nebo "Beznadejný prípad", to byla prostě radost zase po dlouhé době slyšet. Dostalo se i na novější pecky, trochu mi sice chyběl oblíbenej song "Chleba", ale i tak se jim tohle vystoupení povedlo. Frontman Koňýk byl opět ve formě, jeho úchylný pohyby a mrskání úzkýma nožičkami sice působí docela srandovně, ale k jejich koncertům už tohle patří a kdyby tam stál jako tvrdý Y, tak už by to asi nebyla Zóna :) Má prostě svůj specifickej styl a je to fakt zajímavý :) V závěru si ještě vylezl na jeden docela nestabilní úzkej reprák, což skoro hrozilo pádem, ale ústál to bez potíží a na efekt pro diváky to bylo fajn.
Díky skluzu museli ale docela brzo končit, možná by hráli i dýl, ale po nich nastoupivší Nšoči už se taky dožadovali svýho času, takže to Slováci museli tak trochu zkrátit. Mezi přídavky na úplnej závěr zařadili ještě další skvělou hitovku "Nádherná zákerná" a pak už se definitivně s kroměřížským publikem rozloučili.
A pak přišli Nšoči. Kroměřížská kapelka, kterou mám taky moc rád a na kterou jsem se taky dost těšil, bo mě jejich hudba taky nabíjí docela pozitivní energií. Ti měli pod podiem taky celkem dost svých příznivců, hráli v dobrým čase a pro ně samotný to musel být taky celkem svátek. Dokonce zde předvedli premiérově i dvě z brusu nový pecky a to bylo snad největší událostí jejich vystoupení, protože na nový songy se od Nšoči čeká už hezkou řádku let. Takže konečně jsem se dočkal nejen já, ale i ostatní příznivci, a i když starý dobrý hity už asi těžko něco překoná, tak je dobře, že kapela tvoří, nestojí na místě a netěží jen ze slavné historie. Mají tam novou mladou krev, takže snad to půjde ještě dál a dočkáme se třeba i novýho alba někdy. Nový pecky jsou klasický Nšoči z Martyho pera a první z nich s názvem "Honem" je docela chytlavá. Pavel Knap si tam sice napsal docela punkovej, jednoduchej a dosti odvážnej text, což mi zezačátku připadalo jako totální kravina, ale od půlky písničky už se mi to začalo docela líbit. Druhej song "Smutná osoba" se nese v trochu pomalejším tempu, ale v refrénu se to už trochu podobá té předchozí. Texty neměli zpěváčci taky ještě uplně v malíku, ale až se to vychytá, tak to budou myslím docela fajn songy a z ksichtu Nšoči to nic neztrácí. (Oba songy na videu.) Kromě těchle dvou samozřejmě zněl klasickej jejich repertoár a konečně jsem si na ně letos i pořádně zapařil, takže spokojenost. Jejich vystoupení sice trošku spadl řetěz, když si pozvali na podium kapelu Národní výbor s nějakým rapperem a to taky docela v tu chvíli řadu lidí od podia odlákalo, ale tak naštěstí to byla jen jedna písnička. Možná by bylo dobrý, kdyby se při ní obě kapely propijili, ale takhle řada lidí celkem nechápala, z jakého důvodu tam tihle muzikanti vlastně jsou.
Každopádně Nšočákům se vystoupení povedlo, stejně jako celej kroměřížskej Majáles. Lidí přišlo dost, počasí vyšlo, starostka se taky přišla podívat, všechno proběhlo v klidu, tak snad tahle akce nebude jediná, která se v Kroměříži bude konat a doufám, že jednou příjde den, kdy se tu začne něco dělat i s tou rockovou muzikou. Dobře se to začíná rozjíždět třeba na Starým pivovaru, kde to má pod palcem právě Pavel Knap, ale tam je to spíš o té alternativní scéně a pořád tu chybí vystoupení kapel s těmi zvučnějšími jmény na české scéně. No uvidíme :) Létu zdar a fesťákům zvlášť! :-)

Na videu : Zóna A - Možno; Nšoči - Honem, Smutná osoba.


Fotky z Majálesu ZDE!!!



Škwor + Harlej - Zlín (29.4.2011)

11. května 2011 v 14:58 | RUDA |  Akcičky
Poslední dubnovéj týden byl opravdu kvalitníma koncertama nabytej a nepopírám, že se mi to líbilo :) Tenhle koncertní maratón jsem tedy zakončil společně s přáteli na zlínským dvojkoncertu kapel Škwor a Harlej a dalo by se říct, že to bylo asi to nejlepší nakonec!

Škwor a Harlej už spolu jedou třetí společný turné a teprve teď jsem měl možnost jejich spojení vidět na vlastní oči, bo konečně zavítali i k nám do kraje a dokonce tady i celý turné zahajovali. No a opět se potvrdilo, že takováto spojení dvou předních kapel se vyplácí a fanoušky to přitáhne. Zlínskej klub byl totiž pořádně narvanej a osobně jsem tu zažil asi jednu z největších návštěv, přičemž se v klubu údajně tísnilo něco přes 600 platících lidí, což je hezký číslo na klubovej koncert. Výhoda pro fanoušky je v tom, že vidí dvě kvalitní a oblíbený kapely, který jim zahrajou dva plnohodnotný koncerty za jeden večer, téměř za cenu jednoho a tyhle spojení já osobně vítám. A vydělají na tom i samotný kapely, protože je vlastně vidí fanoušci obou táborů, kteří by třeba na samostatnej koncert té jednotlivé kapely nedošly. Pokud ovšem nemají fanoušky společné….a vypadalo to, že takových tu byla nejspíš většina, což bylo jenom dobře a oběma kapelám lidi vytvářeli skvělou atmosféru.
Jako host si před oběma kapelami zahrála ještě skupina Narttu, která není širokýmu okruhu posluchačů tak známá a tak na tomhle turné chce lidem představit svoji tvorbu. Ačkoliv se muzikanti snažili a hudebně to nebylo zas tak špatný, tak mě svým výkonem příliš nenadchli a s jejich stylem muziky by se hodili spíš na nějakou lepší tancovačku. Zpěvák sice zaujal vzhledem, podobajícím se frontmanovi Arakainu Toužimskému a taky tím, když na něho začala padat kulisa při jedné písničce, ovšem hlasově byl celkem nevýraznej a právě to mi k jejich muzice nějak nesedělo a trošku ji to právě řadilo někam do těch zábavových vod. V sále jsem taky nezaznamenal žádný velký nadšení z jejich výkonu, ovšem žádnej průser to nebyl a na úvod před jejich slavnějšími kolegy se to dalo.

Škwor

Pak už se před podiem začalo dělat husto a na něm za chvíli spustila své vystoupení songem "Tak to jsme my", kapela Škwor. Po něm následovala snad všemi oblíbená pecka "Může se stát" a koncert pokračoval v ohromném tempu, kdy kapela sázela jeden hit za druhým, až se člověk divil, kolik už jich vlastně mají na kontě a že to snad ani není možný už takhle od začátku pařit a vydržet to až do konce. Ačkoliv tahle kapela nezní nikde v radiích, tak má těch hitovek opravdu hodně, lidi je znají a Škwoři opravdu nedávali davu ani na chvilku vydechnout, takže za chvilku už byly všichni pěkně propocení a v sále bylo slušný peklíčko. Na jejich muziku se prostě nedá neskákat. Tahle kapela dobře ví, co na lidi působí a tak jejich úderný a přitom melodický refrény člověka vždycky dokážou nakopnout. To můžeme mimochodem potvrdit i s Vranysem, když už jsme měli nějak po polovině koncertu docela nafouklý močáky z močopudného pivečka a skákání už bylo v tu chvíli docela nepříjemný :) Nešlo ovšem jen tak stát při téhle muzice a tak i přes docela nepříjemný pocity to nutilo člověka pořád být v pohybu a skákat i za cenu…víte čeho! :) Naštěstí máme ale svěrače stále pevný a přežili jsme to bez úhony, takže OK.
Obě kapely mají na kontě nová CD, která vydaly vesměs zároveň ve stejnou dobu, takže tohle turné je vlastně i k jejich propagaci. Škwor pojmenoval svou novinku "Drsnej kraj" a na ní potvrdil, že patří ke špičce českého rocku a musí se s ním počítat, což dokázal i žebříček prodejnosti hudebních alb, kterému jeden týden Škwor s tímhle albem dokonce vévodil. Tahle kapela je čím dál oblíbenější, získává si srdce spousty holek a svou muzikou je blízká i drsným rockerům. Našli prostě kompromis mezi tímhle vším, mají kvalitní melodickou a zároveň tvrdou muziku, rozumný a velice dobrý texty frontmana Petra Hrdličky, který nejsou jen plácáním o ničem a o chlastu a spousta lidí se v nich najde. Všechny předchozí nový alba od Škworu byly vždycky v něčem lepší a někde dál, než ta minulá a vždycky na nich šel najít nějakej pokrok k lepšímu. Z alba "Drsnej kraj" už sice nemám takovej pocit, spíš bych řekl, že už si našli ten svůj styl, kterej si převedli z doposud posledního alba "5" a ten se ukázal jako nejlepší. Škwor prostě začal dělat písničky v tom pravým slova smyslu a už to není takovej ten nu-metal, kam je všichni škatulkovali, i když se několik prvků z tohohle stylu na albu stále objevuje a třeba z titulní písně "Drsnej kraj" je cítit vliv např. KoRnu, jako prase! Přitom si ale pořád kapela zachovává svůj xicht a ten vývoj je tak nějak přirozenej. Na novým albu jsem snad zaznamenal jen víc elektroniky a při představování nových písniček by klidně mohli Škwoři angažovat ještě na podium klávesáka, bo tam těchle linek je cítit celkem hodně. Kytarista Leo Holan, je na tohle programování hodně šikovnej a musím říct, ž se mi to v těch písničkách líbí a dodává jim to ten správnej šmrnc. O novým albu bych klidně mohl rozepsat celej článek… no, ale abych to zkrátil… Nový album se zkrátka Škworům hodně povedlo a pro mě jsou v současnosti nejlepší českou rockovou kapelou, která je hudebně jednoznačně prostě nejdál. Dovedl bych si je klidně představit na velkým turné, jako mají Kabáti a věřím tomu, že by časem ty haly i sami naplnili. Když nad tím tak ale uvažuju, tak asi nechci aby se z nich stalo něco podobnýho a budu radši, když budou pořád hrát po menších sálech, ale za to častěji. No a nejlepší songy na albu? U mě je jednoznačnej favorit "Banda komiků", kde je skvěle zakombinovaná španělka i s normálníma rockovýma nástrojema a již zmiňovanýma syntezátorama a skvělým refrénem, kterej je zpěvnej jak sviňa :) Hodně dobrá je i úvodní písnička "Kámen" a vesměs všechny ostatní. Škwor má prostě svůj rukopis, kterej na posluchače platí a zaujme, takže většina písniček je tady hitových a slabej kousek se téměř nenajde.
O to víc mě mrzí, že z nového alba v Zlíně zahráli jen dva kousky, a to již zmiňovanej "Kámen" a druhou píseň nazvanou "Sama". Všichni určitě očekávali ještě nějakou novinku navíc, ale ty si Škwoři ponechávají zřejmě až na některé příští koncerty. Svým playlistem ovšem rozhodně nezklamali a všichni fanoušci museli být spokojení. Hodinu a půl trvající koncert zakončili sérií tří přídavků, kde nechyběla např. "Vizitka" nebo první velkej hit kapely "Mý slzy neuvidíš", což byla definitivní tečka za škwořím vystoupením.

Harlej

Škwor tedy nastavil laťku velmi vysoko a po jejich vystoupení snad už neměl nikdo moc sil pařit na další plnohodnotný vystoupení kapely Harlej. V klubu ovšem dobře zafungovalo odvětrávání, vzduch se dokonale pročistil, lidi se zašli občerstvit k baru a po menší pauzičce už byl opět sál narvanej a čekal na další nálož. Harlej odstartovali z ostra starší vypalovačkou "Zfetovanej", která vlila spolu s následujícími hity všem přítomným novou čerstvou krev do žil a dav byl rázem opět plný energie a pařil zvesela dál i po celou dobu vystoupení druhé kapely, což bylo jenom dobře. Za malou chvíli se ovšem z klubu opět vytvořila jedna velká sauna a tak byli všichni rázem zase hezky propocení. To myslím ale v tu chvíli vadilo málokomu a každej si užíval starší i nový harlejácký hity.
Harlej taktéž přijel představit novinku, album nazvané "…máme vlka", které je podle mě taky dosti povedené. Někteří fanoušci si sice stěžují, že je to jejich nejslabší album, já jsem ovšem toho názoru, že je možná jedno z nejlepších, od příchodu nového frontmana Hrbáčka do kapely. Muzika na něm myslím docela dobře sedí jeho hlasovým schopnostem, už nemusí tolik tlačit na pilu a snažit se křičet a novým songům prostě vtisknul svůj xicht, kterej se odprostil od toho předchozího Šafránkova. Jasně, už tu nejsou takový nářezovky, jako dřív, ale zase se tu najde spousta dobrých melodických písniček, který jsou ovšem kvalitně zahraný, tvrdý a kapelu to nijak nedegraduje. Změna tady cítit trochu je, ale je to pořád Harlej…možná že i malinko modernější, ale prostě pořád nic složitého. Kromě snad jediné písničky se mi líbí celý album a třeba na rozdíl od Škworů, mě chytlo hned na první poslech. Moje nej songy: "Celebrita z ubytovny, Hračka, Možná jednou, Cesta do ráje" a když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně všechny ostatní :) Raritou je tu písnička "Spokojenej kmet", kterou zpívá basák Kolinss, kterej je zároveň frontmanem Debustrolu a ono to i jako Debustrol tak trochu zní. Kdyby totiž nezpíval refrén Hrbáček, byla by to nářezovka pro tuhle kapelu jak stvořená :) Přiznám se, že při prvním poslechu tohohle songu jsem měl v prvních sekundách i pocit, že to zpívá Šafránek…takže alespoň tady návrat tak trochu ke kořenům :)
Milým potěšením bylo, že tenhle song vystřihnul Harlej i na tomhle zlínským koncertě, čímž u mě získal spoustu plusových bodů. Kolinss se ovšem nejprve předvedl jako zpěvák už ve starší písničce "Startuju na Mars", která vznikla v době, kdy ještě v kapele nepůsobil, ale za to k téhle písničce složil text. Tentokrát si ho ovšem po letech i sám odprezentoval a to bylo snad největší překvápko toho večera. Šlo mu to velice dobře a spoustu fandů tím jistě kapela potěšila. Další jeho pěveckej výkon tedy nastal ve "Spokojeným kmetovi" a z novinek tady toho večera Harlej zahrál mnohem víc. Byl v tomhle mnohem odvážnější než Škwor a předvedl tu dokonce pět nových pecek jako např. "Dětský hřiště, Cesta do ráje, Kapitán Morgan", a nebo již zmiňovaná Kolinssovka :) Harlej měl taky dost dobře poskládanej playlist, míchal nové písničky i se staršíma, ještě ze Šafránkovy éry, došlo i na pár songů, který nebyly slyšet hódně dlouho, což byla např. "Začalo to nevinně" alias Holka modrooká, čímž mě taky velice potěšili a hity jako "Svařák", "Pověste ho vejš" nebo "Proč pocit mám" chybět samozřejmě taky nemohly. Své vystoupení zakončili poslední novinkou s názvem "Víme jak to chodí", která má taky velké ambice na hit a na závěr koncertu je jak dělaná.
Harlej se tedy rozhodně nenechal zahanbit a nedalo se rozhodně říct, že by toho večera byla jedna kapela lepší než druhá. Lidi taky oběma kapelám dělali fantastickou atmosféru a byl to fakt zážitek tady toho večera být a být součástí toho perfektního publika. Myslím, že i obě kapely musely být spokojený a na začátek turné je asi nic lepšího potkat nemohlo. Musím říct, že pro mě to byl zatím nejlepší koncert roku 2011 a jsem zvědavej, co ho letos překoná. A jde to i bez nějaké velké show, bez ohňů a podobných efektů. Obě kapely ovšem měly podium velice hezky nasvícené, každá měla jiné kulisy či plachty a vizuálně to vypadalo taky moc dobře. Velice dobrý bylo i ozvučení a zvuk jsem tady možná zažil jeden z nejlepších, bo v tomhle klubu to většinou se zvukem nebylo moc dobrý. Tentokrát to ovšem byla kvalita a je vidět, že obě kapely mají kolem sebe profíky a nedělají to jen tak, že by někam přijeli a odfidlali. Za cenu 220,- Kč jsme tedy myslím viděli velice kvalitní dva koncerty a už se těším, až tyhle kapely spatřím někde znovu, bo obě patří mezi moje TOP a vidět je spolu bylo zkrátka super!

FOTOGALERIE Z KONCERTU ZDE!!!



Kabát - Zlín (26.4.2011)

3. května 2011 v 22:43 | RUDA |  Akcičky
Turné Banditi di Praga kapely Kabát je už nyní minulostí. Předposledním koncertem byl Zlín a přestože jsem již jeden koncert tohodle tour navštívil v březnu v Brně, měl jsem už v té době naplánovaný i koncert v nedalekém Zlíně. Můžu tedy oba koncerty srovnávat a už nyní na začátku článku můžu napsat, že ten zlínský ve mě zanechal mnohem lepší pocity.
Kabát pro mě nadále zůstává moji nejoblíbenější skupinou a přestože jsou kapely, jejichž tvorba se mi nyní asi líbí daleko víc, zůstává pro mě Kabát srdcovkou a tak to asi zůstane. Z brněnského koncertu jsem měl, pravda, trochu rozporuplné pocity, ale to ani ne tak kvůli Kabátům, jako spíše k místu konání a celkové atmosféře koncertu, která prostě v tom obřím hangáru na výstavišti tak nevynikla. Že tam ale nebyly tribuny, mi zas tak nevadilo, bo jsem stejně měl v plánu si užít koncert těsně pod podiem a trochu si na Kabáty zase po letech zapařit. Bohužel, kruhový podium uprostřed haly, který Kabát na tomhle turné využívá, není až tak vhodný pro "hroziče" pod podiem, neboť zde prakticky vůbec nevidíte celou kapelu pohromadě, každý je na jiné straně, aby nikdo nepřišel zkrátka a občas se stane, že máte před sebou i hluché místo, než k vašemu výběhu některý z muzikantů příjde. No a ani ty efekty tak nevyniknou.
Proto jsem tedy ve Zlíně zvolil variantu B, která už ze zkušenosti z Kabátího turné Suma Sumárum, kdy bylo podium taky uprostřed, dopředu byla jasná, jako ta lepší a tou bylo místo na tribuně, lehce nad úrovní podia. Ono sice pro člověka jako já je celkem nenormální na rockovým koncertě sedět, ale snažil jsem se vybrat takový místa, kde si člověk může stoupnout i na tribuně, aniž by někomu zavazel. Bohužel s tím výběrem míst jsem se trochu netrefil, bo byly zrovna pod nízkým balkonem, ale kdo to mohl přes internet poznat, že? :D Nakonec jsme to ale nějak vyřešili a po pár písničkách nám to stejně nedalo a zbytek koncertu už jsme normálně propařili ve stoje i na tribuně. A řeknu vám, že jsem byl na konci možná víc zpocenej jak v Brně. Prostě jsem si tenhle koncert dokonale užil. Byla tu skvělá atmosféra a publikum ve Zlíně je prostě stejně jedno z nejlepších. Nenadarmo se asi říká, že Zlín je hlavní rockové město v ČR :)
Z tribuny byl i mnohem lepší výhled na kapelu, člověk viděl prakticky všechny muzikanty a na celé podium, které taky mnohem lépe vyniklo, když hrálo všemi barvami a světelné a pyrotechnické efekty odtud taky vyznívaly mnohem líp. Když se prostě spojí hudební zážitek i s tím vizuélním, vypadá to vždycky mnohem líp. Co se týče výkonu kapely, tak ten byl opět bezchybný a prakticky totožný s tím brněnským. Jediná změna, kterou jsem zazanamenal v playlistu byla ta, že místo songu Prdel vody odehráli o něco starší píseň Piju já, piju rád. Pepa Vojtek byl po celou dobu koncertu ve velmi dobré náladě, vtipkoval se svými spoluhráči i s publikem, čímž také přispíval k pohodové atmošce. Vtipnej byl i moment, kdy mu po písničce Go Satane Go, zapomenuli, nebo naschvál nevypnuli, technici efekt na mikrofonu a díky tomu pronesl pár slov při uvádění další písničky tím strašidelným hlasem, jakoby z hororu :) Ale to byl jedinej menší technickej nedostatek, kterýho si snad laik mohl všimnout, jinak bylo vše bezchybný a Kabát odvedl další profesionální výkon. Muzikanti už byly za uplynulou dobu turné řádně sehraní jak po stránce hudební, tak i co se pohybu na středovém podiu týče a lidi jim vytvářeli úžasnou atmosféru obzvlášť ve chvílích, kdy jim kapela dala prostor ke zpěvu. Všichni si tak mohli společně zabékat refrény notoricky známých písniček jako např. Starej bar, Pohoda, Žízeň nebo Moderní děvče. Celej sektor na stání pařil a skákal jako jeden muž, my na tribunách taky, k nám se postupně přidávali i ostatní sedící a ke konci koncertu, během přídavků, už stála snad celá hala na nohou. "No joo, celej koncert jste v klidu a teď, když máme končit, tak budete řvát," dráždil publikum rozesmátej Pepa Vojtek. Nic na plat, lidi mohli řvát jak chtěli, ale program koncertu byl danej jasně.
A opět to uteklo jako voda. Sice hráli hodinu a padesát minut trvající koncert a odehráli bezmála třicet písniček, ale stejně jako v Brně se mi zdálo, že to uteklo strašně rychle. Jakmile hit střídá hit, tak to prostě asi člověku tak nedojde a Kabát těch hitů už má na svým kontě opravdu hodně. Po závěrečným "tradiconálu" Moderní děvče se tedy kapela odebrala nadobro do šaten s příslibem, že určitě budou v létě k vidění na některým z hudebních festivalů, taže snad je teď uvidíme hrát trochu častěji, což je jedině dobře. Kapela má hrát a ne jen 4 roky připravovat novou desku!
Zlín tedy u mě jednoznačně zvítězil a jsem rád, že jsem zavítal i sem, neboť tady si Kabáti u mě zase trochu napravili reputaci. Sice je to pořád vesměs to samé a do příště bych opravdu udělal několik změn, hlavně co se týče show a snad i playlistu, ovšem i tak je to pořád skvělá podívaná, která nemá u žádné z českých kapel obdoby. Tudíž jsem rád, že tady takovou kapelu máme a snad mi ani nevadí, že na jejich koncerty chodí matky s dětma, bo tak se ty děcka aspoň přiučí normální rockové muzice, než aby někde poslouchali pí *** iny typu Rytmusa či Lady Gagy :-D Jediný co bych na těch koncertech zakázal, jsou prodejci blikajících rohů. To už z toho dělají fakt pouťovej cirkus, i když to ve tmě možná vypadá hezky :)
Na videu: Banditi di Praga, Go Satane Go, Kdeco nám zachutná, Ebenový hole, Burlaci.


FOTO Z KONCERTU ZDE!!!

Příští zastávka: Škwor + Harlej - Zlín