Červen 2011

Božkov fest 2011 - Kojetín (17. - 18.6.2011)

28. června 2011 v 11:39 | RUDA |  Akcičky
Kojetín má za sebou další vydařenou akci. Po Majálesu se v těch samých prostorách zdejší střelnice konal už pátý ročník Božkov festu a letos byly lákadla opravdu veliký, takže jsem se ho rozhodl konečně taky poprvé navštívit.
A udělal jsem dobře. Tahle akcička si rok od roku získává čím dál lepší jméno, rozrůstá se jak počet headlinerů, tak i počet diváků a letos to byl, podle všeho, zatím prý nejlepší ročník. Z jednodenního festu se dokonce už stala letos i dvoudenní záležitost, přičemž v pátek se hrálo jen v malém hudebním altánku a opodál se teprve stavělo velký podium na sobotu, kde měl probíhat ten hlavní program.
V pátek tedy dostaly prostor spíše méně známější kapely regionálního charakteru, ovšem hlavním lákadlem tohoto prvního večera byla pro většinu přítomných broumovská kapela Imodium. Ta už tu hraje od prvopočátku tohohle festivalu rok co rok a u zdejšího publika si za tu dobu získala velkou oblibu. Tahle kapela se všeobecně dostává do širšího podvědomí lidí už nějakou dobu a jejich muzika se mi taky líbí. Hrajou tvrdě a přitom docela hezký, chytlavý písničky, takže je to docela dobrá kombinace a má to ten správnej náboj. Muzika spíš pro mladý lidi a těch tu na ně přišlo docela hodně. Imodium předvedlo hodně našláplý a energický vystoupení a bylo jednoznačně hlavní páteční hvězdou. Skvělá komunikace s publikem, slušný nasazení a dobrá muzika - to byly hlavní přednosti téhle kapely. Uteklo to sice jako voda, ale jejich koncert se mi líbil.
V sobotu jsem se díky pracovním povinnostem dostal do Kojetína až večer, ale za to přesně ve chvíli, kdy startoval hlavní program a na podiu začala působit první "velká" kapela. Tou byl starý známý Škwor a jelikož už jsem je letos párkrát viděl hrát, tak podle znalosti playlistu a písně Může se stát jsem usoudil, že vcházíme do areálu právě v samém začátku jejich koncertu. Škwoři jsou výborná kapela. Jejich tvorbu mám fakt rád, ale když už je člověk během dvou měsíců vidí asi potřetí, už ho to tak nějak nemá čím moc překvapit.Jelikož totiž hrají se samplama, musí hrát přesně jako podle metronomu a tím pádem jsou ty písničky pokaždé úplně stejný a není tady skoro žádnej prostor na nějakou improvizaci. Neříkám, že zrovna u nich mi to nějak vadí, ale když se nad tím člověk zamyslí, tak jsou ty koncerty fakt vesměs pořád stejný. Ale tak bych to asi cítil u každé kapely, kdybych ji potkával tak často, jako letos právě Škwory. U takové Dogy mě už třeba taky nic nepřekvapuje :-D Ovšem lidí, kteří je vidí jednou do roka, tu bylo rozhodně víc a ti se skvěle bavili. I já jsem se bavil. Rád si jejich písničky zazpívám a pomáhám spoluutvářet nějakou tu atmosféru. Škoda jen, že Škwoři nehráli až za tmy, bo v tak brzké hodině ještě lidi nebyli tak správně nažhavení a tak ta atmoška nebyla tak super, jako třeba na jaře ve Zlíně.
Po Škworech nastoupila podle mě největší hvězda večera a tou byla zpěvačka Anna K. se svou kapelou. Tuhle holku, jako jednu z mála českých zpěvaček, už opravdu dlouho uznávám jako zpěvačku s velkým Z, a to i díky tomu, že si na nic nehraje, nemusí být v bulváru den co den a svoje kvality prokazuje pouze svoji muzikou a vystupováním před lidma. A hlavně je to rockerka! :) A můj obdiv má samozřejmě i za to, jak se vypořádala s tou těžkou nemocí a jak rychle se vrátila na podia. Na tomhle koncertě z ní byla cítit spousta pozitivní energie, kterou předávala do publika a to jí to ve velké dávce vracelo zpátky. Bylo na ní vidět, jakou má chuť do života a jak je ráda, že na ni přišlo tolik lidí, kteří na její písničky pařili i přes vytrvalej deštík. Sice byla chvílema i viditelně nasraná kvůli nefunkčním odposlechům, ovšem zvenčí nebyly žádné intonační chyby vůbec poznat, takže to celý odehrála naprosto profesionálně a většina lidí snad byla spokojená. Většinu mých oblíbených písniček odehrála taky, v zákulisí jsem měl příležitost se s ní i krátce potkat, takže i já byl spokojen! :)

Dalšími hvězdami byli určitě chlapci z pardubické kapely Vypsaná fixa a ti tu rovněž předvedli skvělý vystoupení. Tahle kapela prostě patří na každej pořádnej letní festival, kde to dokážou spolu s lidma výborně rozjet a je tedy moc dobře, že ji pořadatelé pozvali i sem. Frontman Márdi dokázal lidi opět parádně vyhecovat a ke konci koncertu pařili snad všichni, co stáli pod podiem. Hráli i v ideálním čase, kdy už lidi byli dobře rozjetí, takže to šlo samo. Fixa se tedy určitě musela taky moc líbit!
Poslední kapelou, kterou jsem zde spatřil byli vyškovští Dark Gamballe. Ti už jsou s tímhle festem taky tak trochu propojení a fanoušků na téhle straně mají opravdu hodně. Pařilo se ve velké míře, stejně jako na Fixu, a DG tu taky sklidili velkej úspěch. Čím dál víc dokazují, že na velký podia patří a že rostou ve velkou kapelu, která už se pomalu začíná dostávat do té pomyslné první ligy. Nevim sice, jak je to s nimi v Čechách, ale tady na Moravě už si udělali docela velký jméno. Tak snad si to nepokazí.
Po DG byla na programu domácí parta Bethrayer, ale ty už jsem neviděl, bo se strhnul už docela velkej liják a tak bylo nejlepší, schovat se někam do sucha. Déšť - to je vůbec asi největší prokletí tohohle festu. Co vím, tak minimálně poslední tři ročníky tady vždycky pršelo a snad i kvůli tomu jsem ty minulé vynechával. Letos to nebylo tak hrozný. Pršelo jen občas, ale za to vždycky, když hrála nějaká kapela. Naštěstí to nebyl nijak silnej lijavec, ale jen takový sprchování, takže se to dalo vydržet a touha vidět svý oblíbený interprety zblízka, byla pro většinu lidí větší, než se ukrývat někde pod stanem. Největší liják se naštěstí strhl až po vystoupení hlavních hvězd, ale i tak je škoda, že ani letos to nemohlo proběhnout v suchu!
Festival byl ovšem i tak podle mě velmi vydařenej, doufám, že si získá, i díky letošnímu ročníku, zase o kousek lepší jméno a že se pořadatelům podaří příští rok minimálně tak dobrá sestava interpretů, jako tomu bylo letos. Snad jen už bez toho deště :)

Na videu:
Škwor - Nebuď debil; Anna K. - Šestý smysl; Nebe; Vypsaná fixa - 1982; San Piego; Dark Gamballe - Strýček Sam

FOTKY Z FESTU ZDE!!!



Freestyle Contest 6 - Ivančice (28.5.2011)

21. června 2011 v 14:30 | RUDA |  Akcičky
V loňským roce jsem tenhle fesťák označil jako nejpodařenější a nejlíp zorganizovanej. V jednom dni spousta kvalitní muziky, která je tu doplněná i o jiný zábavný programy a proto jsem i letos zavítal na Freestyle Contest do Ivančic podruhé.
Scénář jsme měli s kamarády vymyšlenej prakticky na celej víkend a docela dobře nám to všechno sedělo, ovšem výrazně do našich plánů zasáhlo počasí, a tak z nich nakonec moc nezbylo. Užili jsme si ale ve finále to hlavní a tím byl právě Ivančickej festival.
Na cesty jsme totiž vyrazili už v pátek, konkrétně do Křižanovic, kde měla koncertovat Doga a jelikož to bylo na trase, rozhodli jsme se s klukama absolvovat akci už i tady. Předpověď sice hrozila deštěm, to se ve finále taky potvrdilo, ale jelikož zprávy hovořili o tom, že se koncert koná za každého počasí, jeli jsme neohroženě do husté bouřky. V Křižanovicích jsem totiž byl na koncertě i ve zdejší sokolovně a tak jsme předpokládali, že za deště to bude tam. Nikdo ovšem netušil, že sokolovna se momentálně opravuje a je rozkopaná, takže tahle alternativa padla. Sotva jsme se začali ubytovávat na hotelu v Bučovicích, dostali jsme vzápětí zprávy z místa konání, že se koncert ruší. Rušíme tudíž ihned i ubytko, ještě před tím, než stačíme zaplatit a mizíme zjistit do Křižanovic, co že se to vlastně děje. No co by? Chčije a chčije, jak by řekl děda Komárek :) Po krátké konzultaci tedy odjíždíme s Dogou na ubytovnu do Židlochovic, kde si děláme soukromou párty až do časných ranních hodin, bo nemá cenu se vracet domů, když bychom na druhej den jeli tu samou trasu do Ivančic.
Ráno to není o moc lepší. Pořád prší a tak už nás přepadá trošku zoufalství, že snad ani tahle akce nevyjde. Předpověď ovšem hovoří, že déšť má během dne ustávat a taky v nás vládne přesvědčení, že tady se to určitě nezruší, takže okolo poledne se vypravujeme na místo konání. Do rozmáčeného areálu vjíždíme v Pepsiho dodávce, na podiu zrovna hraje Bára Zemanová se svou kapelou a lidí se tu pod deštníkama krčí překvapivě celkem dost, vzhledem k denní době a počasí. Z dodávky tedy vykládáváme Dogastánek s "merčízem", kterej se nám záhy stane přístřeškem a jelikož je postavenej na strategickým místě vedle podia, máme odtud docela hezkej výhled a neprší na nás. Po Báře byl na programu další známý zpěvák, a to Petr Kolář, kterej tu vystoupil se svou solo tvorbou a lidí začalo postupně přibývat. My jsme zatím pauzy mezi interpretama vyplňovali u Pepíka v dodávce, kde jsme se schovávali před deštěm a dělali jsme si takový malý dodávkový dýchánek ve společnosti peprmintu, mandlí a švestek na počest Vranysových narozenin :) Co říct k Péťovi Kolářovi? Jeho současná tvorba mi příjde celkem nudná. Nebýt pár dobrých hitů, který jsou znát z rádia, zapadl by někde do řady muzikálových zpěváků a ostatní jeho písničky by asi lidi moc nenadchli. Hlas má sakra dobrej, ale písničky jsou tvořený tak pro ženský středního věku. Škoda ho.
Díky počasí bohužel letos nedošlo na doprovodném program v podobě freestyle motokrosu ani k závodům BMX, takže se člověk musel spokojit "pouze" s muzikou, ale program byl opět nabitej a pořadatelé z Ivančic dokázali přilákat opět spoustu známých hvězd. Už od oběda tu prakticky hráli interpreti z první ligy a díky tomu to není takovej ten rádoby fest, kterej je v každé dědině, kdy většinu programu vyplňuje vata z regionálních kapel a večer nastoupí jedna až dvě hlavní hvězdy. Tady se prostě skoro od začátku jede na plno a každej z těch hudebníků by mohl být právě tou hlavní hvězdou na jiným festu.
Po Kolářovi byla na programu kapela Citron, ale většinu jejich koncertu jsme strávili právě zmiňovaným dýchánkem v dodávce, takže jsme je měli jen jako hudební kulisu a prakticky jsem z nich neviděl vůbec nic. Po nich už vystupovala Hudba Praha, která už tu hrála i loni a údajně tu hraje na každým ročníku. A jsem rád, že sem tuhle legendu zvou, protože jinde je skoro vůbec vidět není. Hudba Praha má na kontě po delší době i nový CD, ze kterého tu interpretovali spoustu skladeb, a i když jsem se spíš těšil na ty jejich starší pecky, rád jsem si je poslechl. Semtam se přece jenom na nějakou tu starší hitovku dostalo, mladé vokalistky se snažili rozproudit deštěm prokřehlé publikum a dodávali mezi ty starší pány dávku takové té mladické svěžesti.
No a pak už zase Doga :) Kluci tu hrají taky celem často a vlastně díky nim jsem tenhle fesťák vloni objevil. Jsou tu hodně oblíbení no a ani letos nepřišli zkrátka. Tou dobou už bylo před podiem plno, deštík začal pomaličku ustávat, lidi docela pařili a Doga tak sklidila opět velkej úspěch. Za pár dní je čeká vydání novýho CD s názvem Hoď si to, ze kterého sice ještě nic nezahráli, ale od Noci plné hvězd už bude snad program o pár nových písní bohatší a už se na to celkem těším, bo to nový album je fakt našláplý.
Po jejich vystoupení jsme se měli rozhodnout, co bude dál. Doga totiž měla ještě hrát na naši kroměřížskou stranu do Morkovic, kam jsme měli v plánu odjet s nimi, neboť koncert na "domácí" půdě sliboval i účast spousty známých, ale nakonec zavolal pořadatel, že se koncert ruší, neboť v Morkovicích stále prší. To ovšem už neplatilo v Ivančicích, na podiu se připravovala kapela Divokej Bill a za jejich zády začalo postupně vysvítat sluníčko. Takže náš plán byl jasnej - zůstáváme tady! Sice jsme absolutně nevěděli, kde budeme spát, ale v tu chvíli mi nějak nepřišlo důlěžitý to řešit :) Měli jsme tu totiž auto, v autě stan a tak v případě nouze bychom se někde natáhli. Raději jsme si v tu chvíli šli vychutnat vystoupení Divokého Billa, kterej odvedl svůj standartně dobrej výkon a čím víc se blížili ke konci, tím víc atmosféra houstla a lidi už pomaličku lzačínali pařit. Bylo ale přeci jen ještě brzo a tak ta atmoška nebyla úplně tak tip ťop, jak jsou asi Billáci zvyklí ale ve finále už to bylo super. Zahráli mix všech svých hitovek, došlo i na novou písničku Poslední Mohykán a závěrečnou halekačku Alkohol už vyřvával snad celej areál :)
Už po setmění a takřka v ideálním čase headlinerů měli vystoupit dvě legendy. Tou první byla zpěvačka Věra Špinarová. Normálně bych se asi na její koncert nevypravil a tak díky Bohu za ty festivaly, kde si člověk může rozšířit hudební obzory i o jiné interprety, než ty, který notoricky zná. "Špinarka" je označovaná jako česka Tina Turner a té se naopak přezdívá "rocková babička". Obě tyhle přirovnání na Věru Špinarovou sedí a se svou kapelou tu předvedla docela slušnej bigbít, kterej obohatila svým fantastickým hlasem. A hltali ji překvapivě staří i mladí, pod podiem měla plno a sklízela po každé písni velkej aplaus. Vzrůstem sice maličká, což mě celkem překvapilo, ale jinak ovšem velká zpěvačka! Její vystoupení jsem ale neviděl nakonec celý, což mě teď ve finále trochu mrzí. Zrovna tou dobou, když ke konci začala sázet všechny ty svoje známý hity jako Jednoho dne se vrátíš apod., jsem totiž sháněl nějaký to ubytování a obvolával místní penziony. Tímto musím poděkovat jedné z pořadatelek, která se ve VIP zóně starala o catering a snažila se nám s tímhle hodně pomoct. Málokde se takováhle ochota vidí. Díky tomu jsem se dostal k podiu až ke konci jejího vystoupení a tak jsem z toho moc neměl. Jsem ale rád, že jsem ji viděl zpívat. Kdoví, jestli by se mi to někde jinde poštěstilo.
Tou druhou legendou byla neméně známá kapela Olympic, za jejichž účast jsem taky vděčnej, bo už jsem nevěřil, že někdy někde tuhle kapelu ještě uvidím hrát živou :) V příštím roce už totiž oslaví neuvěřitelných 50 let existence a to je co říct. Petr Janda se svou bandou zpočátku hrál takový ty méně profláklý hity, který člověk moc nezná, ale zhruba od poloviny vystoupení tam začali dávat jednu lepší píseň než druhou a většina davu si to zpívala s nima. Každej ty písničky už musí znát, ať už z hudební výchovy, od táboráků nebo z radia a řada z nich už jsou prostě takový "lidovky". Mohli jsme slyšet např. Otázky, Bon soir mademoiselle Paris, Okno mé lásky, Želvu atd. no a v závěru mezi přídavky samozřejmě nemohla chybět Jasná zpráva. Co mi utkvělo v paměti, tak to jsou sóla Petra Jandy na kytaru. Chvilkami jsem až žasl, jak to tam dává a kvedlá těma prstíkama po hmatníku a říkal, jsem si: "To je fakt borec". Myslím, že málo takových kytaristů dokáže to, co on, takže klobouk dolů.
Jsem nakonec fakt rád, že jsme nikam neodjížděli a že jsem tyhle dvě legendy české muziky mohl vidět hrát na vlastní oči. Člověk to normálně třeba doma neposlouchá, ale zná to. A myslím, že každej ať už rocker, hiphoper nebo technař by měl tyhle muzikanty vidět hrát, protože tihle lidi něco v muzice dokázali a právem jim patří uznání. A patří jim samozřejmě obdiv, že i v tomhle věku dokážou vylízt na velký podium před dav mladých lidí, kteří se jim ovšem nijak neposmívají, ale naopak projevují přízeň. A to se mi prostě líbí.
Po Olympicu už ale opět přišlo na podium dravé mládí v podobě kapely Škwor. …no i když mládí?! :) Spíše muzika, která momentálně u mladých hodně boduje, bo kluci už taky nejsou žádní junáci :) Zpočátku to ale vypadalo, že frontman Petr Hrdlička ani nedozpívá vystoupení do konce, protože v první písničce Tak to jsme my jen ztěží cedil vzduch přes hlasivky a evidentně se hodně trápil. Údajně byl nemocnej a bylo to zpočátku dosti poznat, ovšem během dalších písniček už to nějak rozchodil, či rozezpíval a bylo to mnohem lepší. Škwoři vystoupili s takřka totožným programem jako nedávno ve Zlíně s Harlejem, ale tentokrát samozřejmě hráli kratší dobu. Z nového alba přidali tentokrát navíc ještě třetí pecku Za barevným sklem a opět se na tuhle muziku pařilo a skákalo, jak je u nich zvykem.Tak jen doufám, že nových pecek bude časem přibývat a jelikož Škwor asi letos uvidím častěji, tak bych nerad, aby to bylo furt to samý :) Škwoří vystoupení ještě semtam obohacovali kluci z Divokýho Billa, kteří už měli po koncertě a tak to asi řádně oslavovali :) Škwory nejprve hecovali těsně pod podiem no a potom už si s nima přišli i nějaký pecky zazpívat, takže to bylo vcelku veselý (viz.video). Při písničce Milion jim zase třeba po podiu pobíhali jako motorový myši sem a tam a tak se trošku vzájemně tyhle kapely provokovaly. Škwor jim samozřejmě slíbil náležitou odplatu při dalším společným kšeftu:)
Škwor byl taky poslední kapelou, kterou jsme v Ivančicích viděli. Následoval ještě Komunál, ale zbytek osazenstva už chtěl jít někam složit hlavy, taže jsme to šli řešit. S hodnýma pořadatelkama jsme tedy sjednali něco na způsob toho, že půjdeme spát na hotel, kde byly ubytovány kapely a díky tomu, že Divokej Bill a Olympic zde nocleh odřekli, měli bychom mít pokoje volný. Tak jsme tedy šli s naději do tohohle hotelu, jenže ve dvě ráno už se nějak nikdo na recepci nenacházel a tak to vypadalo, že spát asi nikde nebudem. Je to docela dlouhá historka, ale ve zkusím to ve zkratce: ukecáváme barmana na srazu šedesátníků o patro výš, ten o ničem neví - sraz 60 končí, barman schází dolů somrujeme podruhé s tím, že to tu máme domluvený - barman jde neochotně hledat klíče - přichází, že má jen od dvojlůžáku a ten je asi obsazenej - v tu chvíli zároveň scházejí nějací mladí lidé po schodech (asi taky nějaká kapela, či co) a vydí naši situaci. "Vy nemáte kde spát? Tak si vemte náš pokoj, my stejně spát nebudem, jdem pařit. Akorát kdybysme v noci třeba přišli, tak nás pusťte dovnitř" :) No tomu říkám vychytávka a v tu chvíli jsme fakt byli v pravou chvíli na pravém místě. Takže situace se rázem obrátila a namísto spaní v autě jsme rázem měli zdarma čtyřlůžák v hotelu a bylo to v cajku :-D Někdy se opravdu vyplácí být spontánní a nedělat si ze všeho těžkou hlavu :) Jo jo, to je rock´n´roll a věřím, že až budem někdy staří, tak na tyhle akce budem s úsměvem vzpomínat.
I přes všechny patálie tedy nakonec vydařenej výlet a děkuji všem za spoluúčast. Bylo to tady opět moc fajn!

Video bohužel kvůli youtube rozděleno do tří částí!
PART 1:
Petr Kolář - Jednou nebe zavolá; Ještě že tě lásko mám; Hudba Praha - Všechno je naopak; Máma, táta; Doga - Jsem trochu divnej; Nikdy

PART 2:
Divokej Bill - Svatá pravda; Poslední mohykán; Věra Špinarová - Stýskání; Olympic - Osmý den

PART 3:
Olympic - Otázky; Škwor - Kámen; Za barevným sklem; Škwor+Divokej Bill - Celebrity; Sraž nás na kolena

FOTOGALERIE ZDE!!!


Majáles Kojetín (21.5.2011)

6. června 2011 v 20:39 | RUDA |  Akcičky
Nějak nemám poslední dobou vůbec čas něco tvořit, takže k akcím, na kterých jsem byl se tady budu vracet hodně se zpožděním. Jednou takovou byl Majáles v Kojetíně. Sice mi to příjde, jako kdyby to bylo před pár dny, ale letí to sakra!

Tuhle akci jsem navštívil asi jen z jednoho jediného důvodu a to z toho, že hlavníma hvězdama měla být kapela Cocotte Minute, kterou já teda můžu :) Z toho zbytku mě tam upřímně řečeno ani nějak moc nelákalo, zvědavej jsem teda byl ještě na punkery N.V.U a zbytek jsem buď v životě neslyšel anebo mě jejich tvorba zas až tak nezaujala.
Z těch kapel, který stály za to, abych si šel stoupnout před podium, byly např. Hannibal Lecter, kteří měli celou tuhle akci na svědomí, pokud je mi dobře známo a ačkoliv mě o pár dní dřív na kroměřížským Majálesu moc neuchvátili, tak tady to bylo lepší. Asi to je i tím,že už jsem ty písničky znal a podruhé je to přeci jen trochu jiný.
Dobrý bylo i vystoupení starých pankáčů N.V. U, o kterých jsem si myslel, že už dávno nehrajou, ale opak byl pravdou. A hrajou docela dobře. Sice už jsou to postarší pánové, ale muzika je to dobrá a dalo se to poslouchat. Sice od nich znám úplný minimum písniček, ale celkem se mi to líbilo. Jejich vystoupení okořenily ještě dva duety s mladou zpěvačkou, která byla velice dobře hlasově vybavená a k té muzice to sice bylo úplně něco jinýho, ale zároveň dobrýho. Takže tyhle dvě písně se mi líbily asi z celého jejich vystoupení ze všeho nejvíc. Taky se mi líbilo, jak zpěvák ochotně komunikoval s publikem. Na nic si nehrál a vystupoval docela civilně a sympaticky vůči těm lidem pod podiem.
Z trochu jiného soudku byla zase kapela Crashpoint. To bylo drsný psycho. Už jenom ty projekce, co měli za sebou na plátně v kombinaci s jejich muzikou…to bylo dost na palicu, pokud to člověk chvíli sledoval :-) Já jsem to jejich vystoupení sledoval celou dobu a pořád jsem tak nějak nepřišel na to, co si o téhle kapele myslet. Bylo to totiž docela zvláštní a na českou kapelu neobvyklý. Úplně si je dokážu představit na velkým podiu nějakého megafesťáku jako třeba Masters of Rock nebo Rock am Ring, kde by určitě sklidili velkej úspěch a v davu by se utvářeli kolečka, ale myslím, že na běžnýho masovýho českýho posluchače tahle muzika byla dosti náročná na poslech. Nevim prostě ani, jestli se mi to líbilo nebo ne. Doma bych to, upřímně, asi neposlouchal, ale každopádně už jen za ten tak trochu "světovej" styl tvorby si tahle kapela zasloužila nějakou moji pozornost. Bylo to na můj vkus totiž strašně uřvaný a nejlíp to vystihl Vranys, když na závěr řekl, že to bylo jako kdyby zabíjeli sviňu, načež jsem mu odvětil, že ani ta tak dlouho neřve :-D Prostě jediný výstižný slovo, co se mi u téhle kapely vybaví je PSYCHO! A přeberte si to jak chcete! :-)
Pak už jsem se konečně dočkal, i když moje oblíbená kapely vystupovala až na úplnej závěr někdy po půlnoci a s hodinovým skluzem. Cocotte Minute navíc ještě docela dlouho zvučili, neb tam měli nějakej problém s odposlechem do sluchátek, tak nakonec museli hrát, pro ně nezvykle, přes monitory, ale to bylo celkem jedno. Kapela už měla za sebou toho dne jeden koncert a hrát dvoják a v tak pozdní hodinu, už asi taky nebylo zrovna nejlepší. Odvedli ale víceméně profesionální výkon, skvěle jsem si na ně zapařil a dokázali mě v té zimě naplno rozehřát. Převážná většina jejich vystoupení se skládala spíš z hitů z posledních dvou CD Sado Disco a až ke konci došlo i na starší hitovky, který potěšily ty skalní fans. Cocottům už ale delší dobu chybí druhej kytarista a bez té druhé kytary tam prostě něco chybělo a ten zvuk nebyl takovej, jakej jsem od nich byl zvyklej. A chybělo to bohužel citelně. Tím nechci jejich výkon nijak degradovat, všichni zahráli, jak nejlíp uměli, akorát že prostě tu druhou kytaru nahradit nelze a je to slyšet hlavně při různých vyhrávkách apod. Basy se nyní ujal Přema, kterej právě dřív obsluhoval tu druhou kytaru, než jim odešel basák a tak zaplnili tuhle díru takhle. Myslím ale, že jim to brzy došlo, že to takhle není ono a už před nedávnem vyhlásili konkurz na novýho basáka, takže snad někoho šikovnýho najdou a bude to zase OK, jako dřív. Nicméně koncert dobrej, ale bohužel krátkej. Ačkoliv pořadtelé avizovali v programu hoďku a půl dlouhej koncert, kapela měla smlouvu jen na zkrácenej festivalovej set, takže odehráli necelou hodinku, dali ještě nějakej ten přídavek a bylo hotovo.
Majáles v Kojetíně tedy dobrej nápad. Přišlo na zdejší poměry údajně docela dost lidí a snad se z toho stane i nějaká tradice. Důrazně ovšem doporučuju změnit sponzorském pivovar, bo točit tady nějaký náchodský sračky opravdu nebyl dobrej nápad :-P

Pár fotek ZDE!!!