Freestyle Contest 6 - Ivančice (28.5.2011)

21. června 2011 v 14:30 | RUDA |  Akcičky
V loňským roce jsem tenhle fesťák označil jako nejpodařenější a nejlíp zorganizovanej. V jednom dni spousta kvalitní muziky, která je tu doplněná i o jiný zábavný programy a proto jsem i letos zavítal na Freestyle Contest do Ivančic podruhé.
Scénář jsme měli s kamarády vymyšlenej prakticky na celej víkend a docela dobře nám to všechno sedělo, ovšem výrazně do našich plánů zasáhlo počasí, a tak z nich nakonec moc nezbylo. Užili jsme si ale ve finále to hlavní a tím byl právě Ivančickej festival.
Na cesty jsme totiž vyrazili už v pátek, konkrétně do Křižanovic, kde měla koncertovat Doga a jelikož to bylo na trase, rozhodli jsme se s klukama absolvovat akci už i tady. Předpověď sice hrozila deštěm, to se ve finále taky potvrdilo, ale jelikož zprávy hovořili o tom, že se koncert koná za každého počasí, jeli jsme neohroženě do husté bouřky. V Křižanovicích jsem totiž byl na koncertě i ve zdejší sokolovně a tak jsme předpokládali, že za deště to bude tam. Nikdo ovšem netušil, že sokolovna se momentálně opravuje a je rozkopaná, takže tahle alternativa padla. Sotva jsme se začali ubytovávat na hotelu v Bučovicích, dostali jsme vzápětí zprávy z místa konání, že se koncert ruší. Rušíme tudíž ihned i ubytko, ještě před tím, než stačíme zaplatit a mizíme zjistit do Křižanovic, co že se to vlastně děje. No co by? Chčije a chčije, jak by řekl děda Komárek :) Po krátké konzultaci tedy odjíždíme s Dogou na ubytovnu do Židlochovic, kde si děláme soukromou párty až do časných ranních hodin, bo nemá cenu se vracet domů, když bychom na druhej den jeli tu samou trasu do Ivančic.
Ráno to není o moc lepší. Pořád prší a tak už nás přepadá trošku zoufalství, že snad ani tahle akce nevyjde. Předpověď ovšem hovoří, že déšť má během dne ustávat a taky v nás vládne přesvědčení, že tady se to určitě nezruší, takže okolo poledne se vypravujeme na místo konání. Do rozmáčeného areálu vjíždíme v Pepsiho dodávce, na podiu zrovna hraje Bára Zemanová se svou kapelou a lidí se tu pod deštníkama krčí překvapivě celkem dost, vzhledem k denní době a počasí. Z dodávky tedy vykládáváme Dogastánek s "merčízem", kterej se nám záhy stane přístřeškem a jelikož je postavenej na strategickým místě vedle podia, máme odtud docela hezkej výhled a neprší na nás. Po Báře byl na programu další známý zpěvák, a to Petr Kolář, kterej tu vystoupil se svou solo tvorbou a lidí začalo postupně přibývat. My jsme zatím pauzy mezi interpretama vyplňovali u Pepíka v dodávce, kde jsme se schovávali před deštěm a dělali jsme si takový malý dodávkový dýchánek ve společnosti peprmintu, mandlí a švestek na počest Vranysových narozenin :) Co říct k Péťovi Kolářovi? Jeho současná tvorba mi příjde celkem nudná. Nebýt pár dobrých hitů, který jsou znát z rádia, zapadl by někde do řady muzikálových zpěváků a ostatní jeho písničky by asi lidi moc nenadchli. Hlas má sakra dobrej, ale písničky jsou tvořený tak pro ženský středního věku. Škoda ho.
Díky počasí bohužel letos nedošlo na doprovodném program v podobě freestyle motokrosu ani k závodům BMX, takže se člověk musel spokojit "pouze" s muzikou, ale program byl opět nabitej a pořadatelé z Ivančic dokázali přilákat opět spoustu známých hvězd. Už od oběda tu prakticky hráli interpreti z první ligy a díky tomu to není takovej ten rádoby fest, kterej je v každé dědině, kdy většinu programu vyplňuje vata z regionálních kapel a večer nastoupí jedna až dvě hlavní hvězdy. Tady se prostě skoro od začátku jede na plno a každej z těch hudebníků by mohl být právě tou hlavní hvězdou na jiným festu.
Po Kolářovi byla na programu kapela Citron, ale většinu jejich koncertu jsme strávili právě zmiňovaným dýchánkem v dodávce, takže jsme je měli jen jako hudební kulisu a prakticky jsem z nich neviděl vůbec nic. Po nich už vystupovala Hudba Praha, která už tu hrála i loni a údajně tu hraje na každým ročníku. A jsem rád, že sem tuhle legendu zvou, protože jinde je skoro vůbec vidět není. Hudba Praha má na kontě po delší době i nový CD, ze kterého tu interpretovali spoustu skladeb, a i když jsem se spíš těšil na ty jejich starší pecky, rád jsem si je poslechl. Semtam se přece jenom na nějakou tu starší hitovku dostalo, mladé vokalistky se snažili rozproudit deštěm prokřehlé publikum a dodávali mezi ty starší pány dávku takové té mladické svěžesti.
No a pak už zase Doga :) Kluci tu hrají taky celem často a vlastně díky nim jsem tenhle fesťák vloni objevil. Jsou tu hodně oblíbení no a ani letos nepřišli zkrátka. Tou dobou už bylo před podiem plno, deštík začal pomaličku ustávat, lidi docela pařili a Doga tak sklidila opět velkej úspěch. Za pár dní je čeká vydání novýho CD s názvem Hoď si to, ze kterého sice ještě nic nezahráli, ale od Noci plné hvězd už bude snad program o pár nových písní bohatší a už se na to celkem těším, bo to nový album je fakt našláplý.
Po jejich vystoupení jsme se měli rozhodnout, co bude dál. Doga totiž měla ještě hrát na naši kroměřížskou stranu do Morkovic, kam jsme měli v plánu odjet s nimi, neboť koncert na "domácí" půdě sliboval i účast spousty známých, ale nakonec zavolal pořadatel, že se koncert ruší, neboť v Morkovicích stále prší. To ovšem už neplatilo v Ivančicích, na podiu se připravovala kapela Divokej Bill a za jejich zády začalo postupně vysvítat sluníčko. Takže náš plán byl jasnej - zůstáváme tady! Sice jsme absolutně nevěděli, kde budeme spát, ale v tu chvíli mi nějak nepřišlo důlěžitý to řešit :) Měli jsme tu totiž auto, v autě stan a tak v případě nouze bychom se někde natáhli. Raději jsme si v tu chvíli šli vychutnat vystoupení Divokého Billa, kterej odvedl svůj standartně dobrej výkon a čím víc se blížili ke konci, tím víc atmosféra houstla a lidi už pomaličku lzačínali pařit. Bylo ale přeci jen ještě brzo a tak ta atmoška nebyla úplně tak tip ťop, jak jsou asi Billáci zvyklí ale ve finále už to bylo super. Zahráli mix všech svých hitovek, došlo i na novou písničku Poslední Mohykán a závěrečnou halekačku Alkohol už vyřvával snad celej areál :)
Už po setmění a takřka v ideálním čase headlinerů měli vystoupit dvě legendy. Tou první byla zpěvačka Věra Špinarová. Normálně bych se asi na její koncert nevypravil a tak díky Bohu za ty festivaly, kde si člověk může rozšířit hudební obzory i o jiné interprety, než ty, který notoricky zná. "Špinarka" je označovaná jako česka Tina Turner a té se naopak přezdívá "rocková babička". Obě tyhle přirovnání na Věru Špinarovou sedí a se svou kapelou tu předvedla docela slušnej bigbít, kterej obohatila svým fantastickým hlasem. A hltali ji překvapivě staří i mladí, pod podiem měla plno a sklízela po každé písni velkej aplaus. Vzrůstem sice maličká, což mě celkem překvapilo, ale jinak ovšem velká zpěvačka! Její vystoupení jsem ale neviděl nakonec celý, což mě teď ve finále trochu mrzí. Zrovna tou dobou, když ke konci začala sázet všechny ty svoje známý hity jako Jednoho dne se vrátíš apod., jsem totiž sháněl nějaký to ubytování a obvolával místní penziony. Tímto musím poděkovat jedné z pořadatelek, která se ve VIP zóně starala o catering a snažila se nám s tímhle hodně pomoct. Málokde se takováhle ochota vidí. Díky tomu jsem se dostal k podiu až ke konci jejího vystoupení a tak jsem z toho moc neměl. Jsem ale rád, že jsem ji viděl zpívat. Kdoví, jestli by se mi to někde jinde poštěstilo.
Tou druhou legendou byla neméně známá kapela Olympic, za jejichž účast jsem taky vděčnej, bo už jsem nevěřil, že někdy někde tuhle kapelu ještě uvidím hrát živou :) V příštím roce už totiž oslaví neuvěřitelných 50 let existence a to je co říct. Petr Janda se svou bandou zpočátku hrál takový ty méně profláklý hity, který člověk moc nezná, ale zhruba od poloviny vystoupení tam začali dávat jednu lepší píseň než druhou a většina davu si to zpívala s nima. Každej ty písničky už musí znát, ať už z hudební výchovy, od táboráků nebo z radia a řada z nich už jsou prostě takový "lidovky". Mohli jsme slyšet např. Otázky, Bon soir mademoiselle Paris, Okno mé lásky, Želvu atd. no a v závěru mezi přídavky samozřejmě nemohla chybět Jasná zpráva. Co mi utkvělo v paměti, tak to jsou sóla Petra Jandy na kytaru. Chvilkami jsem až žasl, jak to tam dává a kvedlá těma prstíkama po hmatníku a říkal, jsem si: "To je fakt borec". Myslím, že málo takových kytaristů dokáže to, co on, takže klobouk dolů.
Jsem nakonec fakt rád, že jsme nikam neodjížděli a že jsem tyhle dvě legendy české muziky mohl vidět hrát na vlastní oči. Člověk to normálně třeba doma neposlouchá, ale zná to. A myslím, že každej ať už rocker, hiphoper nebo technař by měl tyhle muzikanty vidět hrát, protože tihle lidi něco v muzice dokázali a právem jim patří uznání. A patří jim samozřejmě obdiv, že i v tomhle věku dokážou vylízt na velký podium před dav mladých lidí, kteří se jim ovšem nijak neposmívají, ale naopak projevují přízeň. A to se mi prostě líbí.
Po Olympicu už ale opět přišlo na podium dravé mládí v podobě kapely Škwor. …no i když mládí?! :) Spíše muzika, která momentálně u mladých hodně boduje, bo kluci už taky nejsou žádní junáci :) Zpočátku to ale vypadalo, že frontman Petr Hrdlička ani nedozpívá vystoupení do konce, protože v první písničce Tak to jsme my jen ztěží cedil vzduch přes hlasivky a evidentně se hodně trápil. Údajně byl nemocnej a bylo to zpočátku dosti poznat, ovšem během dalších písniček už to nějak rozchodil, či rozezpíval a bylo to mnohem lepší. Škwoři vystoupili s takřka totožným programem jako nedávno ve Zlíně s Harlejem, ale tentokrát samozřejmě hráli kratší dobu. Z nového alba přidali tentokrát navíc ještě třetí pecku Za barevným sklem a opět se na tuhle muziku pařilo a skákalo, jak je u nich zvykem.Tak jen doufám, že nových pecek bude časem přibývat a jelikož Škwor asi letos uvidím častěji, tak bych nerad, aby to bylo furt to samý :) Škwoří vystoupení ještě semtam obohacovali kluci z Divokýho Billa, kteří už měli po koncertě a tak to asi řádně oslavovali :) Škwory nejprve hecovali těsně pod podiem no a potom už si s nima přišli i nějaký pecky zazpívat, takže to bylo vcelku veselý (viz.video). Při písničce Milion jim zase třeba po podiu pobíhali jako motorový myši sem a tam a tak se trošku vzájemně tyhle kapely provokovaly. Škwor jim samozřejmě slíbil náležitou odplatu při dalším společným kšeftu:)
Škwor byl taky poslední kapelou, kterou jsme v Ivančicích viděli. Následoval ještě Komunál, ale zbytek osazenstva už chtěl jít někam složit hlavy, taže jsme to šli řešit. S hodnýma pořadatelkama jsme tedy sjednali něco na způsob toho, že půjdeme spát na hotel, kde byly ubytovány kapely a díky tomu, že Divokej Bill a Olympic zde nocleh odřekli, měli bychom mít pokoje volný. Tak jsme tedy šli s naději do tohohle hotelu, jenže ve dvě ráno už se nějak nikdo na recepci nenacházel a tak to vypadalo, že spát asi nikde nebudem. Je to docela dlouhá historka, ale ve zkusím to ve zkratce: ukecáváme barmana na srazu šedesátníků o patro výš, ten o ničem neví - sraz 60 končí, barman schází dolů somrujeme podruhé s tím, že to tu máme domluvený - barman jde neochotně hledat klíče - přichází, že má jen od dvojlůžáku a ten je asi obsazenej - v tu chvíli zároveň scházejí nějací mladí lidé po schodech (asi taky nějaká kapela, či co) a vydí naši situaci. "Vy nemáte kde spát? Tak si vemte náš pokoj, my stejně spát nebudem, jdem pařit. Akorát kdybysme v noci třeba přišli, tak nás pusťte dovnitř" :) No tomu říkám vychytávka a v tu chvíli jsme fakt byli v pravou chvíli na pravém místě. Takže situace se rázem obrátila a namísto spaní v autě jsme rázem měli zdarma čtyřlůžák v hotelu a bylo to v cajku :-D Někdy se opravdu vyplácí být spontánní a nedělat si ze všeho těžkou hlavu :) Jo jo, to je rock´n´roll a věřím, že až budem někdy staří, tak na tyhle akce budem s úsměvem vzpomínat.
I přes všechny patálie tedy nakonec vydařenej výlet a děkuji všem za spoluúčast. Bylo to tady opět moc fajn!

Video bohužel kvůli youtube rozděleno do tří částí!
PART 1:
Petr Kolář - Jednou nebe zavolá; Ještě že tě lásko mám; Hudba Praha - Všechno je naopak; Máma, táta; Doga - Jsem trochu divnej; Nikdy

PART 2:
Divokej Bill - Svatá pravda; Poslední mohykán; Věra Špinarová - Stýskání; Olympic - Osmý den

PART 3:
Olympic - Otázky; Škwor - Kámen; Za barevným sklem; Škwor+Divokej Bill - Celebrity; Sraž nás na kolena

FOTOGALERIE ZDE!!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 petrakonicek petrakonicek | E-mail | 21. června 2011 v 15:54 | Reagovat

ty  jo to  cumim

2 Sabča Sabča | Web | 21. června 2011 v 19:58 | Reagovat

Petr Kolář je dobrej! Prý ženský středního věku..... ;-)
v KM byl bezva,ale zase chápu to,že akusťák a venkovní koncert je dost velkej rozdíl! :D
Mě se taky dvakrát nelíbí Olympic- mám radši třeba Die Happy,ale tak každej má jinej vkus! :D

3 RUDA RUDA | E-mail | Web | 22. června 2011 v 17:35 | Reagovat

Sabča: no dobře tak "pro ženský!" :) Já netvrdím, že Kolář je špatnej zpěvák, jen mi prostě nesedí jeho současná tvorba. A Olympic a Die Happy nejde asi moc srovnávat...i když je to v rodině :-)

4 Sabča Sabča | Web | 22. června 2011 v 18:00 | Reagovat

noo...já jsem jenom z toho dala příklad!

5 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 1:28 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama