Dovolená s Dogou 2011

31. července 2011 v 17:15 | RUDA |  Akcičky
Už pět let po sobě trávím letní dovolenou s rockerama a tam, kde jsem s nima začal, tam jsme se letos opět vrátili, protože jsme se všichni tak nějak svorně shodli, že tenkrát, v roce 2007, to byla nejlepší dovolená s Dogou na území ČR. Takže jsme se opět vydali do kraje vinných sklípků a krásného okolí Pálavy, do Velkých Pavlovic, do penzionu U Hiclů, kde už to známe a kde nám bylo tehdá moc dobře.

Neděle
Startovalo se v neděli 24.7. S Bubákem jsme vyráželi těsně po obědě, naházeli bágly do auta, namontovali kola na střechu, bo jsme chtěli, stejně jako tehdá, cykloturistit a vstříc novým zážitkům jsme odjížděli na jih Moravy. Po cestě jsme ještě nabrali další nové Dogařky z našeho okresu, o kterých jsme dřív neměli ani tucha, ale téměř ihned jsme se skamarádili a myslím, že jsme si všichni skvěle sedli. Peťka s její mamkou Ivčou se projevily jako správný ženský do party a tak už po cestě byla docela sranda. AČKOLIV se nám cesta trošku protáhla, díky nenastudování trasy, dorazili jsme na místo v pravou chvíli, kdy se zrovna rozdělovaly pokoje a většina účastníků už byla na místě. Na rožni se točilo prasátko, se všema známýma jsme si potřásli rukou, polóbali jsme se, dali úvodní pivečko a šli se pomalu ubytovávat. Bylo to milé překvapení, když jsme dostali úplně stejný pokoj, který jsem obýval s Vranysem, právě před těma pěti lety, takže jsem se tu mohl cítit vlastně už jako doma a hned se mi vybavily veškerý vzpomínky na tu tehdejší dovču.
"A jak to bylo dál? Ty vole nekecám!" :-D První večer bývá jako vždy takový seznamovací. Každej se totiž seznámí se svou hranicí! :-D Ale to až někdy nad ránem. Nejdřív se totiž hezky posedělo na venkovní zahrádce, s každým si chtěl člověk povykládat, bo někteří jsme se neviděli už třeba půl roku nebo rok a více, požívalo se grilované selátko a byla dobrá nálada. Jakmile jsme trochu pojedli a popili, museli jsme v rámci tradice využít zdejší bazén, ve kterém byla krásně teplá voda a tak by byl hřích si neužít trochu vodních radovánek. Ve vodě jsme si parádně zablbnuli, bazén jsme pak ještě s některýma navštívili i později v noci, bo noční koupání má taky svoje kouzlo, no a jinak se po zbytek večera pařilo anebo zpívalo u kytary. Udělali jsme si takovou malou rockotéku, kdy se trsalo nejdřív na zahrádce a pak, abychom nerušili noční klid, jsme pařili všichni před barem a byl to asi nejlepší večer za celej tenhle pobyt. Užili jsme si ho myslím všichni dokonale a bylo srandy moooc.

Pondělí
Pondělní ráno bylo sice pro někoho krušné, ale žádná hrůza se nekonala. Venku ovšem stávkovalo počasí a taky se rozhodlo, že nám půl dne proprší. To bylo to nejhorší, co se nám mohlo na dovči stát. Jakmile totiž nemáte počasí, nedá se toho moc provádět. Odpoledne naštěstí už ale pršet přestalo a tak jsme tenhle čas využili k prima procházce do okolí Vel. Pavlovic, v krásném prostředí mezi vinicemi. Došli jsme až na blízkou rozhlednu, ze které bylo vidět široko daleko a celou tu Pálavu jsme tu měli jako na dlani. Z procházky jsme se stavili ještě do blízké pizzerie na večeři, zatímco většina účastníků odjela vlakem do Bořetic do sklípku, o čemž jsme ani nevěděli. Až mi volal Mrňus, že už tam jsou a že máme za nima dorazit. Do sklípku bych rád zavítal a podle mě je docela hřích být na Pálavě a nenavštívit ani jednou sklípek, ovšem zbytek mých parťáků byl proti a tak cestovat sám někde do vedlejší dědiny se mi nechtělo. V ten večer za námi ještě dorazil Vranys se svojí Marťou, kteří tu na jednu noc přespali a tak tu s námi strávili jen pondělí a úterý. Nakonec jsme tedy pondělní večer strávili na bowlingu, kterej byl hned vedle našeho penzionu a tam to taky nebylo špatný. Skvěle jsme si zahráli, musím se pochlubit, že jsem obě dvě hry vyhrál, což se mi často nestává, ale tady asi byli slabí soupeři nebo co ;-P :-D Vzal jsem si sem i notebook, kvůli dostupnýmu internetu a jakmile pak za náma došla Peťka vrátit repráčky, začali jsme si tu z něj jen tak bez dovolení obsluhy produkovat vlastní hudbu, kterou jsme postupně zesilovali a když to furt nikomu nevadilo, tak se to tu pak zvrhlo v takovou malou soukromou party a to byl správnej rock´n´roll :) Nakonec za náma začali postupně ze sklípku přijíždět i muzikanti, nejdřív Pepsi, potom Mrňus a další lidi a ve finále jsme tu zakotvili až do nějaké 1.hod ranní, kdy už jsme ani bowling nehráli, ale jen tak klábosili apod. Večer jsme definitivně zakončili u nás na pokoji, už jen tak v komorním duchu a opět nějak pozdě šli spát.

Úterý
V úterý se konečně dostalo i na nějakej pořádnej výlet. Po obědě jsme měli připravenej soukromej autobus, kterej nás odvezl do nedaleké Lednice a tam jsme si hezky zavýletili v zámeckým parku. Jakmile jsme ale dorazili na místo, začalo opět dosti pršet a tak nejlepší volba byla buď zalézt do zámku anebo do zdejšího skleníku. Zámek už byl beznadějně vyprodanej a tak jsme se šli dívat na kytičky, kde ovšem bylo taky krásně. Spousta rostlin, ochočený ryby a pěkných fotek tady vzniklo dosti :) Déšť jsme tedy přečkali ve skleníku a pak už se počasí umoudřilo a bylo celkem fajn. Došli jsme až ke zdejšímu přístavišti, kde už čekalo i pár dalších našich známých, a tak jsme se hromadně domluvili na výlet lodičkou k lednickému minaretu. Cesta to byla zábavná, obohacená o zajímavý výklad pana kapitána Morgana, jak jsme ho překřtili, a konečně si člověk v tu chvíli připadal jak na dovolené :) U minaretu jsme byli vysazeni, nahoru už se moc nikomu nechtělo jít, bo mnozí z nás už tam několikrát byli, ale větší atrakcí se pro nás stala labuť, která se vůbec nebála lidí a dokonce se mnou udělala i rozhovor na kameru :)

Zpět k zámku už někteří lenoši jeli na kočáru taženém koňmi, ale my jsme si dali hezkou procházku pěšky po parku a to už nám začalo vylézat i sluníčko a my začali postupně odhazovat své svršky. Výlet to byl docela hezkej a vrátili jsme se až v podvečerních hodinách. V (Dino)Pavlovicích jsme ještě opět dali večeři a vodárku v pizzérce a pak už byl v našem penzionu připraven večerní program v podobě koncertu naší kapely Doga, kvůli které jsme tady všichni byli.
A byl to velmi uvolněný večírek. Rozjezd jako vždy pomalejší, všichni sedí na židličkách a jen tak podupkávají, ovšem jamile někdo začne roztáčet panáky zelené a začne stoupat náladička, jsou rázem všichni na nohou a ke konci už všichni prozpěvujou a paří na největší hity. Prostě klasika :) Atmoška tu byla moc dobrá, do Izziho taky padal jeden panák za druhým a tak se po chvilce jeho proslovy stávaly opravdovými perlami :) Závěrečný proslov měl ovšem dosti upřímný a pravdivý. My všichni co tu jsme se totiž známe jen a jen díky téhle kapele. A je jedno, jestli jsme z Budějovic, Třince nebo Kroměříže. V životě bysme se třeba vůbec nepotkali a přitom díky téhle muzice vzniklo spousta dobrých přátelství, setkáváme se s lidma, se kterýma máme hodně společnýho a je nám spolu fajn. Takže už jenom za tohle patří téhle kapele od nás všech velkej DÍK a můžem být rádi, že pro nás tyhle setkání alespoň jednou za rok pořádá. A doufám, že v tom budou pokračovat, i když je to rok od roku určitě těžší něco novýho vymýšlet.
Při závěrečné písničce What´s Up, ze které se stala už taková docela dovolenková hymna, jsme se opět všichni staří známí chytili kolem ramen jako hokejisti v Naganu a celou jsme ji takhle hromadně odzpívali, což bylo moc fajn a jenom to podtrhlo tuhle kamarádskou atmosféru. Koncert tedy byl vydařenej a po jeho skončení se pařilo dál, jak kdo chtěl. Někteří opět šli do bazénu, jiní pařili vevnitř u baru no a v závěru jsme se sešli venku u kytáry, kde jsme u písniček a u klábosení strávili čas až do tří do rána. Někteří údajně pokračovali non stop až do rozbřesku, ale to už jsem já raději spal :)
Video z koncertu:
Středa
Ve středu ráno už řada lidí byla na odjezdu. Uteklo to opět jako voda, ale asi to stačilo. Kdyby bylo hezky, člověk by tu vydržel i dýl, ale takhle se tu toho moc dělat nedalo. S Bubákem jsme se ještě rozhodli, že musíme otestovat ty kola, když už jsme si je sem přivezli a tak jsme vyrazili mezi zdejší vinice na krásně opravené cyklostezky na malou projížďku. Přitom jsme tak trochu nostalgicky vzpomínali na rok 2007, kdy jsme tu s daleko větší bandou objížděli zdejší stezky a jak nám bylo fajn. Trochu nám to tu letos chybělo, ale nedá se nic dělat. Bylo to zase o něčem jiným a špatný to určitě nebylo.
Na kolech jsme si tedy udělali takový menší okruh po zdejších vesničkách a jakmile jsme se vrátili na penzion, nebyla tu skoro už ani noha. Čekaly tu na nás už jen naše dvě spolupasažérky a jelikož se začalo konečně dělat pěkně, rozhodli jsme se ještě na jeden hezkej výlet. Autem jsme dojeli ke skalní soutěsce nad obcí Pavlov, blízko novomlýnské nádrže, kde bylo fakt hezky. Krásné skály, pěkná nedotknutá příroda a božskje klid. Odtud jsme se vydali do kopce a po hřebeni směrem k Dívčím hradům a nahoře bylo fakt parádně. Božský rozhledy, pod náma z každé strany obrovská vodní plocha, vinice a vesničky...prostě nádhera a tady to miluju, bo v tomhle kraji se mi opravdu líbí. Je to úplně něco jinýho, než kdekoliv jinde a klidně sem budu jezdit každej rok, bo se mi tu fakt líbí. Výlet nám jenom koplikoval hlad a žízeň a jelikož jsme si se sebou nic nevzali, tak to bylo celkem krušný a neobešlo se to bez keců :) Počasí nám ovšem vyšlo parádně a byl to ve finále moc pěknej výšlap.
Dole v Pavlově jsme konečně zaplnili hladová břicha v restauraci a pak už hurá domů. Na dálnici za Brnem nás ovšem chytla taková průtrž mračen, až jsme si říkali, jak nám to hezky vyšlo. Domů jsme tedy dorazili až na večer, utahaní, ale spokojení.
Dovča se tedy v rámci možostí celkem povedla. Škoda jen, že nevyšlo počasí, že nevyšla fotbalová odveta se ženským týmem, neboť nikdo z Dogy nemohl hrát díky úrazům a tak se to letos bohužel muselo obejít bez nějkých těch zábavnějších aktivit. Večery ovšem byly super, zase jsme poznali další nové lidi a tak snad zase někde příští rok AUF WIEDERSEHEN! :-)

Fotoprůlet naší dovolenou najdete ZDE!!!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama