Srpen 2011

Slavnosti piva - Kamínka (5.-6.8.2011)

19. srpna 2011 v 15:54 | RUDA |  Akcičky
Jedna z akcí, na kterou se člověk každoročně vždycky těší jsou Slavnosti piva na Kamínce u Roštína a stálí čtenáři a kamarádi už za ty léta musí vědět, že tenhle festival je pro mě jeden z nejoblíbenějších a nemůžu na něm chybět. Letos Slavnosti proběhly už po šestnácté a byly i díky počasí opět velmi úspěšné.
Pátek
Předpověď sice dlouho dopředu hlásila, že o "pivním" víkendu bude pršet a všichni strašili, že to bude stát za prd, ovšem tak nějak už jsem si za ty léta zvykl, že nejlepší předpověď je, podívat se ven z okna a to vím v tu chvíli naprosto jistě, jak venku je. No a v pátek bylo oproti předpovědím u nás docela hezky, takže nebyl důvod se strachovat a v klidu jsme mohli odpoledne vyrazit do Roštína. Vyrazit jsme chtěli už s předstihem, abychom stihli zabrat naše tradiční místa na stany, ovšem každoročně, čím dřív člověk vyrazí, tím větší to bývá problém a na Kamínce už bývá celkem brzo docela narváno. Takže nebýt kámošky Peťky, která už tam stepovala nějak hodinu předem, asi bychom ty naše místečka neuhájili.

Postavili jsme tedy stany, chvilku u nich jen tak kecali a pak už se šlo do víru Kamínky, kde už to celkem brzo řádně ožívalo. Postupně přijížděli další a další kamarádi, kteří měli čím dál větší problém najít místo na stan, ale nějak se to zvládlo a pak už se šlo pařit. První hodiny utekly jako voda, jen tak se korzovalo po areálu, vždycky potkal člověk nějaký známý, se kterýma se na chvilku zakecal a byla pohodička. Semtam se poručila i nějaká ta tekutina od Jeleňa a páteční večer se nesl v duchu hesla: "Mám v p… na lehátku", podle názvu nejnovějšího hitu od kapely Horkýže slíže. Holt kdo nezažil, nepochopí :) Poslední dobou nás totiž provází takové nesmyslné hlášky, které se uchytí a od dovči s Dogou se to s náma nějak táhne a vždycky se tak nějak samovolně vymyslí na další akci něco novýho. Tak jsem zvědav, jak to bude pokračovat :)
Velitelský čas pro nás byl 19 hod. večerní, kdy měly vystupovat jedny z hlavních pátečních hvězd - Škwoři. Před nima ještě hrály kapely Great way a Kern, ale to nás v tu chvíli nějak nebralo a raději jsme se věnovali přátelům a známým. Všichni jsme se tedy sešli až u Škworů před podiem a docela perfektně jsme zapařili a nálada byla super. Škwor odehrál standardní vystoupení, který jsem letos viděl už asi po páté, ale tady mě to zase o trochu víc bavilo, i díky těm lidem okolo a dobré atmosféře, která na Kamínce pokaždé vládne. Kapela musela být taky spokojená a bylo to dost dobrý vystoupení, který se líbilo.
Video: Škwor - Amerika, Sama, Sympaťák


Po Šworech nastoupila další kapela z první české rockové ligy, což byl Arakain, který sklidil neméně velký úspěch.
Nestárnoucí kapela v čele se skvělým frontmanem Honzou Toužimským předvedla opět dobrý výkon a dokázala, že je stále ve formě, i když už má za sebou nějakých těch pár let hraní a pořád je to baví. Zazněly staré písničky i z Brichtovy éry, prostor dostaly i pecky z novinkového alba Homo Sapiens..? a metaloví fanoušci si museli lebedit. Trošku mi ovšem vadil přehlučenej zvuk z beden a mnohdy ve slokách nebylo Toužimskému moc rozumět co zpívá. Trošku to holt pán zvukař přepísk.
Video: Arakain -Strážnej anděl, Už ho vezou, Apage Satanas

Během koncertu Arakainu přišlo i příjemné překvapení, když si s kapelou vystřihla duet v písni "Nikdy se nevzdávej", i stříbrná Superstar, zpěvačka Gabriela Gunčíková. Ta už byla avizovaná jako vzácný host letošních Slavností dlouho dopředu a jen se moc nevědělo, kdy a co bude zpívat. Tenhle duet se jim spolu nakonec hodně povedl a je vidět, že s Arakainem se Gábina cítila na podiu jako ryba ve vodě. V rockerském outfitu a kožených kalhotech působila děsně sexy, jako správná metalistka, a tahle pozice ji zkrátka sedí a takhle nějak bych ji rád viděl v budoucnu, s kapelou podobného ražení. Na konci písně ji ještě Honza Toužimský oficiálně korunoval na rockovou princeznu a my jen doufáme, že bude tomuto svému titulu dělat čest! Nakonec i Lucka Bílá začínala s Arakainem, a kam to dotáhla…. :)
Video: Arakain + Gabriela Gunčíková - Nikdy se nevzdávej


Další hvězdou pátečního večera měla být formace BSP, tedy muzikanti Balage, Střihavka a Pavlíček, kteří se dali dohromady po nějakých pěti letech a znovu vyjeli na koncertní podia, přičemž Kamínka byla jedním z mála míst, na kterých letos vystoupili. Bohužel jsem tuhle kapelu nějak prošvihl a k podiu jsem se dostal až někdy ke konci jejich vystoupení, takže nemůžu hodnotit, jak vůbec hráli. Slyšel jsem ovšem, že to nebylo nic moc a někteří lidé i během jejich setu odcházeli. Ale každý má jiný vkus, takže těžko říct, že!?

Sobota
Sobotní dopoledne patřilo, u většiny pátečních aktivistů, střízlivění, ale převážně opět Gábině Gunčíkové.Jelikož je to rodačka z kroměřížského okresu a byla tu takřka doma, logicky pořadatelé vsadili na její momentálně přitažlivé jméno a učinili ji speciálním hostem letošního ročníku. Gabča si tak mohla užít úspěch se svými domácími fanoušky a jistě tu měla i spoustu známých.
Dopoledne tedy proběhla její autogramiáda a pár okamžiků po ní vyběhla Gábina i na podium, kde předvedla své sólo vystoupení jen s hudebním podkladem a doprovodným kytaristou, kterého sice nebylo skoro vůbec slyšet, ale aspoň tam nestála sama. Jsem rád, že jsem ji viděl o týden dřív v Sehradicích, kde hrála s plnohodnotnou kapelou a tam předvedli slušnej výkon, kterej se mi líbil. O svých hlasových kvalitách přesvědčila i na Kamínce, ovšem nebylo to to pravý ořechový a byla to spíš jen taková ta výplň programu, jak Gábina sama uznala a určitě by se líp cítila večer s kapelou, kdy už jsou všichni v té pravé pařící náladě. Lidi ji ovšem i teď docela slušně přijali a žádnej průser to nebyl, tak třeba už příští rok ji tu uvidíme se svoji vlastní tvorbou.
Video: Gabriela Gunčíková - Final Countdown


Dál sobotní odpoledne probíhalo tak nějak vlažně. Volných chvilek jsme využili např. i ke zvěčnění našich ksichtů na papír, prostřednictvím kreslířů z Trnek Brnek, kteří nám namalovali krásné karikatury a byla s nima po tu dobu docela i sranda. Dále probíhaly pivní soutěže, ze kterých jsem ovšem letos neviděl skoro nic a místo toho jsme někde furt pokecávali. V sobotu zas přijížděli další noví lidé, počasí vyšlo nádherně, odpoledne vylezlo sluníčko a bylo celkem dobře. Sobotní odpoledne vyplňovaly kapely jako např. Hanz´s Fuckers, Zabillow nebo Fleret, ze kterých jsem sice moc neměl, bo jsme posedávali dál od podia, ale něco málo jsem přece jen vždycky vyslechl.

Během sobotního podvečera už začaly vycházet i ty známější hvězdy na podiu a jednou z nich byli i Clou, kteří se na Kamínku taktéž vrací celkem často a u zdejšího publika jsou docela oblíbení. Na jejich vystoupení jsem se dostal až ke konci, ovšem v docela správné chvíli, když hlavní pořadatel Lumír Zakravač dovedl kapele na podium nevěstu, kterou sem na Kamínku unesli odněkud ze svatby. Jaký bylo překvapení, když jsem zaostřil a zjistil jsem, že to je naše kamarádka Marta Andrýsková ( teď už je teda asi něčí jinačí … :) ) No byl to docela hezkej moment a když speciálně pro ni začala kapela hrát svůj největší hit "Islad Sun", musel to být docela fajn zážitek, přičemž uprostřed písně vtrhnul na podium i ženich a tak to byla romantika jak cyp! :) Rázem podium nepatřilo kapele, ale novomanželům, nevěsta si hodila ještě kytičku do davu a šťastná to žena, která ji chytila, tak teď má závazek, že se musí v době konání příštího ročníku taky vdávat a přijít se ukázat :) Muzikanti samotní byli z téhle situace taky dobře vyjevení a věřím, že se jim to asi často na koncertech nestává. Ovšem i tyhle neplánovaný okamžiky přispívají k dobré atmosféře na téhle akci.
Video: Clou - Island Sun


Program pokračoval vystoupením legendární kapely Citron, kterou jsem pojal jen jako poslechovku s kamarády na dece, ovšem tou největší hvězdou, na kterou sem asi dost lidí v sobotu speciálně přijelo, byli slovenští Desmod. Tihle slovenští Slávici tu měli hrát už loni, ale díky zdravotní indispozici frontmana Kulyho nakonec nedorazili a tak to přijeli vynahradit svým fanouškům právě letos. No a bylo vidět, že ti jsou po nich lační, brali je už hned od první písničky a s přibývajícími hity kapela strhávala publikum se sebou, a to jí tu vytvářelo parádní atmošku. Desmod se u nás stává stále populárnějším a je to tak další kapela ze Slovenska, která se v ČR dokázala docela slušně prosadit. I mě se jejich vystoupení líbilo. Doma nějakou tu jejich desku mám, takže nejznámější hity mám naposlouchané a jejich muzika není vůbec špatná. Melodický tvrdý rock dokáže zaujmout, texty jsou taky docela kvalitní, i když platí většinou spíš na ženský, ale spousta chlapů se v nich taky najde a dokáže na jejich koncertě zapařit. Já jsem si jejich koncert užil a byla to jediná kapela, která mě v sobotu dokázala dostat před podium a donutit mě pařit. Kluci byli občas sice taky trochu rozhození z opakovaných hruškovicových návštěv pořadatele Lumíra, ale to už prostě ke Kamínce patří a je docela fajn, že to tenhle kluk těmahle vstupama vždycky tak trochu narušuje a tím pádem se z toho vystoupení nestává obyčejný tuctový kšeft pro kapelu, ale spíše zábavný večírek, což ocení i lidi v publiku.
Video: Desmod - Vyrobená pre mňa, Na tebe závislý


Po Desmodech nastoupil další headliner sobotního večera, od kteréhož málokdo věděl, co může očekávat. Přeci jen na Pivních slavnostech hráli doposud většinou jen rockové kapely nebo interpreti, kteří se tomuto stylu přibližují, ovšem tentokrát padla volba na písničkáře s kytarou, který měl sám, spolu se svým doprovodným kytaristou předstoupit před rozjeté publikum, které už bylo v ideálním mejdanovém rozpoložení a čekalo spíš nějakou pecku, u které se dá pořádně vyřádit. Tím písničkářem byl mladý Tomáš Klus a ten se svého úkolu zhostil na výbornou. Svým výkonem překvapil snad všechny přítomné a po pár písních už na jeho muziku trsali, křepčili anebo se jen tak pohupovali v bocích snad všichni, kteří se zrovna přišli, třeba jen ze zvědavosti, podívat před podium. Tomáš totiž dokázal publikum výtečně strhnout na svoji stranu, ať už pomocí skočných rytmů anebo vynikající improvizací v textech, kterou mě opravdu překvapil. Improvizace je totiž to, co já na umělcích oceňuju ze všeho nejvíc, bo v té chvíli se ukáže, kdo je opravdu umělec s tím pravým umem! Klus dokázal uprostřed svých písní skvěle reagovat třeba na momentální dění v publiku, na situaci v areálu a podobně. No lidi ho žrali, nejvíc samozřejmě ječely ženský, a já jsem se občas taky jen udiveně smál a koukal jsem, co to je za blázna (v dobrém slova smyslu). Tenhle muzikant mě zaujal už při letošním předávání cen Anděl, kde spolu s Ewou Farnou provázeli večerem a jejich hudební vsuvky byly tenkát docela zábavný. Ogar taky pochází z Třinca, kde znám spoustu fajn lidí a rozhodně se nejeví jako nějaký namyšlený fracek. Prostě fajn borec, kterej se tou muzikou baví a doufám, že mu to tak dlouho vydrží. Na Kamínce sklidil obrovský ovace, ze kterých měl očividnou radost a zároveň byl taktéž určitě překvapen z takového přijetí. Dle svých slov nic podobného ještě nezažil, tak snad bude na zdejší publikum ještě dlouho vzpomínat. A byl to fakt kotel. Dokonce i ve chvílích, kdy už bylo po nutných přídavcích a kluci uklízeli kytary, vytleskalo si je publikum ještě jedenkrát a z toho byli objektivně oba úplně paf :)
Video: Tomáš Klus - Ať slunce pálí do písku


Podle mě tihle písničkáři na každý takový festival patří. V době, kdy už většině návštěvníků alkohol koluje v krvi, je to vynikající zpestření večera a mnoho lidí se u toho pobaví i líp, než u nějakého nářezu. Prostě to bylo zas něco jiného, co tady na Kamínce při pivních ještě nebylo a dosti se to povedlo. Myslím, že tady našel i spoustu nových fanoušků, kteří o jeho tvorbě neměli doposud ani ponětí.

Večer pokračoval už jen další zábavovou veselicí se skupinou Pantock, ovšem ještě před tím se strhla docela fajn zábava v jednom z velkých pivních stanů, která probíhala tak trochu v "Klusovském" duchu. Řádil tady totiž jeden potulný harmonikář, který tu pobíhal mezi lidmi s heligonkou a zpíval samé lidovky a hity, které si s ním každý rád zabékal. Rachot se tu nesl jako ze stadionu a každý, kdo to slyšel, sem zavítal a pokud uměl aspoň trochu zpívat, tak se přidal. Atmosféra opravdu perfektní a co Tomáš Klus na podiu odstartoval, to tady tenhle borec s harmonikou završil. Zpívalo se, tleskalo a dobrá nálada z tohohle stanu se šířila do okolí. Někteří dokonce tyhle dva zmiňované muzikanty ohodnotili jako vrchol večera. A nezbývá než souhlasit. Pantock hrál pro vytrvalce ještě dlouho do rána samé známé převzaté pecky a během jejich vystoupení už jsem letošní Pivní slavnosti zakončil spánkem ve stanu.
Video: Potulný harmonikář na Kamínce :)


Závěrem tedy nezbývá nic jiného, než letošní pivně-hudební akci na Kamínce zhodnotit opět jako úspěšnou. Vyšlo skvěle počasí, což dělá hodně, sešla se opět spousta fajn známých lidí, s kapelami jsem taky spokojenej, i když sobotní program mohl být trochu víc nadupanější, ale nelze se zavděčit všem a příští rok to zas určitě bude o něčem jiném. Myslím, že na Kamínce vládne vždy taková ta správná přátelská atmosféra, jako málokde jinde, komunikace s pořadateli je taky bez problémů a tak jedinou výtkou snad může být jen to, že se musí nesmyslně platit za stanování v areálu. Festivalů mám už projetých opravdu hodně, všude je stanování zdarma anebo započítané v ceně lístku, ovšem jen na Kamínce se vybírají ke vstupnému ještě další 200,- za stan na víkend. Je pravdou, že areál je hlídaný a o pořádek je tu postaráno jako málokde jinde, stanujete jen pár metrů od stage, ovšem nemyslím si, že by na tomhle museli na Kamínce zrovna rýžovat a spoustu lidí to znechutilo.

Jinak je to ovšem fest, na který se vždy budu rád vracet, ať tam hraje cokoliv ;) Tak za rok snad zase. Už se těšíte? ;-)

FOTOGALERIE ZDE!!!

Kdyby vám nějak přeskakovalo pořadí videí v článku, tak se omlouvám, ale není to mojí vinou. Fucking system! :-/



Coolfest - Sehradice (30.7.2011)

4. srpna 2011 v 22:49 | RUDA |  Akcičky
V České republice je přefestivalováno. Skoro v každé druhé vesnici nějaký ten letní fest najdete, ať už jde o podřadnou akcičku s regionálními kapelami anebo o pořádnou přehlídku kvalitních kapel, vždycky se tam to slovíčko FEST objevuje. Nedaleko Zlína, v obci Sehradice u Luhačovic taky nezůstali pozadu a zvolili si pro svou hudební akci název Coolfest a stačilo málo a tenhle festík bez velkého jména trumfnul i mnohem větší a starší brášky.
Stačilo opravdu jen málo, a to přilákat lidi na ty správné headlinery. A kdo by to byl ještě před pár lety řekl, že takovými headlinery, kteří dokážou přitáhnout kvantum lidí, budou Slováci Inekafe. Byl to vlastně tak trochu jejich večírek a nebudeme si nic nalhávat, kdyby tam tahle kapela nebyla, asi by ten fest tak úspěšnej nebyl. Iné kafe totiž letos těží se svého comebacku na scénu a jelikož má omezený počet koncertů, jsou nyní v pozici, kdy fanoušci musí jezdit za nimi a nikoliv oni za fanoušky do každého druhého města. No a v rámci letních festivalů vystopili v ČR pouze na dvou - v Čechách to byla Benátská noc, na Moravě právě Coolfest v Sehradicích.Nevím, jak se to místním pořadatelům podařilo, že zrovna na jejich neznámý fest dokázali tuhle kapelu nalákat, ale uspěli a tím vlastně zvítězili. Spatřit Inekafe po návratu totiž najednou touží spousta lidí a dokonce i ti, jenž jsou o generaci mladší a tudíž v době jejich předchozího působení o ní nemohli mít ani páru. Jejich muzika ale evidentně stále zabírá, což se potvrdilo i na zimním klubovém turné, které bylo celé vyprodané a mělo úžasnou atmosféru a potvrdilo se to i zde v Sehradicích, kam dojelo údajně přes 1100 platících návštěvníků a většina samozřejmě kvůli kapele Inekafe.
Byli tu samozřejmě i jiné kvalitní kapely jako např. Imodium, Rybičky 48 a velkým tahákem bylo zajisté i vystoupení letošní stříbrné Superstar Gábiny Gunčíkové. Po celou sobotu tak trochu zlobilo počasí. Venku to vypadalo, jako kdyby každou chvíli mělo pršet, ale za celý den toho z nebe moc nespadlo a tak jsme se rozhodli vyrazit do Sehradic až na hlavní večerní program. Dorazili jsme právě v době, kdy na podiu, umístěném na zdejším fotbalovém hřišti, právě působila slovenská kapela The Paranoid. Nevím, zda to byli nějací chráněnci právě Iného kafe, každopádně to byla velmi mladá kapela, ovšem s docela velkým potenciálem. Ze začátku mi to přišlo takové vlažné, ale čím víc se blížili ke konci, přicházely kvalitnější písničky a nebylo to vůbec špatné. Vzhledem k jejich věku si myslím, že o nich ještě uslyšíme.
Po nich už vystoupila zmiňovaná Gabča Gunčíková se svou skupinou Meryland a ta řadu diváků určitě příjemně překvapila. Zezačátku na ni publikum sice taky reagovalo vcelku vlažně a první velký aplaus získala od pánů ve chvíli, kdy si sundala kabátek a odhalila bujný výstřih, ovšem později si téměř všechny přítomné získala nejen svými sympatiemi, ale především svým zpěvem. Hrála sice samé převzaté věci od zahraničních hvězd, které už lidi mohli od ní znát z TV soutěže, ovšem slyšet naživo její hlas je úplně něco jiného a tady mě svými hlasovými kvalitami na 100% přesvědčila, že je opravdu kvalitní a zralá zpěvačka. Finálová kola Superstar jsem vlastně sledoval jen kvůli ní, protože nejen, že je to rodačka z našeho okresu, ale je to hlavně rockerka s kvalitním hlasem, která má tu muziku v sobě a samozřejmě taky hezká holka. V té soutěži byla jednoznačně o třídu výš, než všichni ostatní, ale možná že je dobře, že to nakonec nevyhrála, protože by ji to taky možná pěkně semlelo. Takhle snad bude mít možnost jít si svou cestou bez nějakých tlaků a dělat si svou muziku, která ji baví. Někdo možná mávne rukou a řekne si: "Rychlokvaška", ale já jsem toho názoru, že pokud se v téhle soutěži objeví alespoň jeden opravdový talent, kterým Gábina určitě je, tak je to dobře. Kde jinde se dneska může mladej hudebník prosadit? Hudební pořady se nikde nevysílají a tak jediným způsobem, kde se člověk může ukázat je asi dneska jen ta komerční Superstar. Takže pokud tahle soutěž vytáhne na českou scénu někoho tak dobrýho, jsem pro.
Být Gábinou, nestavěl bych ale kariéru jen na téhle soutěži. Ano, bez ní by sice asi dnes nebyla tam kde je, ale poskládat většinu vystoupení s písniček, které v SS zazpívala a uvádět je stylem: "Tohle jsem zpívala v tom a tom kole a Rytmus mi na to řekl to a to", mi přišlo celkem zbytečný. Televize ji sice vystřelila ke hvězdám, ovšem už by bylo na čase se od ní pomalu oprošťovat a jít si svou cestou. Tady už přeci jen neměla čistě "superstárovské" publikum, kterému vládnou ječící pubertální děti, takže klidně mohla časté zmínky o SS vynechat a vystupovat spíše jako součást své kapely, která přijela zahrát na festival. Přesto si ale po pár písních dokázala dav pod podiem získat, rozezpívat a roztleskat a její vystoupení tak mělo velmi dobrou atmosféru. Vyřkla zde i příslib do budoucna, kdy by se během pár týdnů měly objevit její vlastní písničky a na ty jsem zvědavej nejvíc, protože jenom ty prokážou, zda se na české hudební scéně udrží nebo ne. Talent a vše ostatní na to má, takže doufám, že zůstane tou pravou rockerkou a nesklouzne někam do popíkářských vod. Třebaže nebude v mainstreamu, ale své publikum si časem určitě najde. Když v závěru zpívala písničku od zpěvačky Doro Pesch, dovedl jsem si ji představit právě v její pozici :)
Video: Gabriela Gunčíková - Send me an Angel; U + Ur Hand; All we are

Po Gábině Gunčíkové, která publikum skvěle nažhavila, přišla na řadu hlavní hvězda večera. Kapela Inekafe zpočátku velmi dlouho zvučila a na Sehradické publikum se pozvolna začal snášet drobný deštíček, což se ale dalo přežít a žádný velký lijavec se nakonec nekonal. Lidí tady na tu kapelu přišlo opravdu hodně a to značilo, že atmosféra tu bude opět perfektní, stejně jako v lednu v Brně. A opravdu to tu bylo, jako kdyby přijeli nějací slovenští Kabáti. Lidi se na ně strašně těší a jelikož mají minimum koncertů, jsou jim vzácní. Kapela to má i velmi dobře strategicky zmáknuté a když tak člověk sleduje dění okolo ní, její tiskové zprávy a tahy managementu, člověka to prostě donutí na ten koncert jít, protože ho ta kapela umí a dokáže nalákat.
Od první písničky snad každý v davu začal pařit a prozpěvovat si známé hity, které kapela sypala z rukávu jeden za druhým. Oproti lednovému tour byl playlist opět trochu pozměněný, takže to bylo taky fajn a zase se dostalo i na jiné pecky. Co neodzpíval frontman Vratko, odzpívalo publikum, opět si všechny lidi dokázal perfektně vodit a bylo to prostě moc dobrý. Myslím, že i ti muzikanti si daleko víc váží těchhle koncertů, kde jsou opravdu jen všichni jejich věrní, kteří jim dokážou utvořit skvělou atmosféru a jdou jim doslova přímo na ruku. Musí to být pro muzikanty skvělý pocit a věřím, že jim to takhle vyhovuje, udělat pár super vydařených koncertů, než třeba sto tuctových do roka. Bývá to pak opravdu o něčem jiném. Inekafe tedy ani tentokrát nezklamalo a nezklamalo ani jejich publikum. Energické vypalovačky střídaly v rychlém sledu jedna druhou a všichni neúnavně skákali jako zběsilí. Musím říct, že i já jsem si po delší době dost dobře zapařil, bo to člověka úplně strhne uprostřed davu. Nechyběla opět ani známá hříčka s publikem, kdy si při písničce Kašovité jedlá nechal Vraťo zase všechny přičapnout a jakmile spustil refrén, celý dav z podřepu vyskočil a mělo to opravdu efekt. I tyhle blbinky přispívají k fajn zážitku z koncertu :)
Inekafe tedy odehrálo sice jen něco kolem hodinky, ale hitů za tu dobu stačili vybalit dost, takže museli být asi všichni spokojení. Jsem tedy nakonec rád, že jsme se sem vypravili a tuhle kapelu jsem opět po čase spatřil, protože jejich koncerty mají opravdu silnou atmosféru, kterou stojí za to pokaždé zažít a samozřejmě jsem i rád za možnost spatřit zpívat živě Gábinu. Na nadcházející kapelu Rybičky 48 už se nám bohužel čekat nechtělo, bo deštík začínal být čím dál víc vytrvalejší a tak bylo lepší zalézt do sucha. Stejně tak to udělala asi většina návštěvníků, takže bylo zřetelné, kvůli komu sem opravdu lidi dojeli.
Video: Inekafe - Ani minútu; Petra; Mojich najlepších 15 rockov; Růžová záhrada

Festival pro pořadatele tedy, myslím, musel být asi úspěšný. Je vidět, že se nemusí zvát ani velké zahraniční hvězdy, ale stačí jen jedna atraktivní slovenská kapela, doplněná o interprety, kteří zrovna letí a je hned o divácký zájem postaráno. Tak si říkám, že něco takovýho by už konečně měla pochopit i naše oblíbená, ale bohužel divácky upadající Noc plná hvězd. Jsem ovšem i zvědavý, jestli se něco podobnýho podaří v Sehradicích i příští rok.

FOTKY ZDE!!!