Chata Staré Hamry - říjen 2011

3. listopadu 2011 v 14:07 | RUDA |  Co sa stalo nové!?

Naše banda opět vyžadovala trochu změnu prostředí a jelikož už se z toho pomalu stává tradice, že každý rok na podzim jezdíme někam na chatu do hor, museli jsme tak učinit i letos. Pravidelně jsme sice jezdívali na Bzovou, ale jelikož to letos z nějakých organizačních důvodů nešlo, vybrali jsme si chalupu na trochu vzádlenějším místě Beskyd, ve Starých Hamrech, poblíž Lysé hory a vodní nádrže Šance.

Zorganizované jsme to letos měli dopředu možná líp, než kdy před tím a tak nenastal víceméně žádný problém. Sešli se tu fajn lidi, bylo nás tu celkem 13 + 1 dítě a 2 psy, na jeden den a noc dokonce dorazila i naše oblíbená Ondruchovic rodinka, takže tu rázem bylo o 4 lidi a 2 pejsky víc a bylo to moooc fajn. Chaloupka byla přijatelně veliká, sice neměla úplně takový to kouzlo, jako má ta na Bzové, bo tu chyběly ty kachlový kamna, ale jinak tu bylo vše, co jsme potřebovali a dalo by se říct, že byla i pohodlnější. Hned vedle nás bydleli i majitelé, kteří se taky zdáli dost v pohodě a pan otec nám dokonce po celou dobu pobytu chodíval topit, takže to byl luxus a my se nemuseli o nic starat. Počasí nám vyšlo relativně taky parádní, nepršelo a tak jsme mohli podniknout i nějakej ten výlet, jako např. okolo vodní nádrže Šance anebo sobotní výšlap na Lysou horu.

Ten sám o sobě stál za to. Ráno pořádně nikdo nevěděl, kterou cestou a jestli tam vůbec chce jít, nakonec jsme ale zvolili kompromis a dojeli na místo zvané Bílý kříž, kde už jsme se rozskupinkovali a každý si šel tam, na co se cítil. Nakonec se asi 8 lidí odhodlalo jít na Lysou, mezi ně jsem patřil i já, a tak jsme se vydali na cca 10 km procházku k vrcholku této hory. Takových 6 km byla cesta v pohodě, po rovince nebo jen přes mírné kopečky. Občas jsme mezi stromy zahlídli vysílač na Lysé hoře a zdálo se to rozhodně víc, než těch 9 km, co psali na cedulkách. Každopádně nás to neodrazovalo a šlapali jsme dál. Z těch osmi lidí nakonec dorazilo na vrchol jenom pět. Tři se zhruba v půli cesty ožrali a posléze se otočili zpátky :) Já jsem se ze začátku bohužel držel jich, bo ti vepředu nabrali obrovský tempo a jelikož jsem se sebou vedl i moje tříměsíční štěňátko Terezku, tak jsme jim nemohli stíhat. Po pár kilometrech jsem ale poznal, že s těmahle lidma se asi na vrcholek nevyškrábu, a tak jsme se tak nějak s Terkou trhli a po zbytek cesty jsme šmatlali sami a snažili se dohnat ty před náma. Teda spíš jenom já, bo jsem to štěně šetřil a po většinu času jsem ji nesl v náručí. Ke konci už pak nastalo docela hnusný stoupání a to malý stvoření v mých rukách se stávalo v tu chvíli čím dál těžší zátěží a docela se to proneslo. V jednu chvíli, těsně pod vrcholkem, už jsem měl i tendence to vzdát a obrátit dolů, ale když už jsem byl tak blízko, tak jsem se prostě hecnul a šel dál. No a nakonecjsme to nějak zvládli. Měl jsem takovou krásnou motivaci, že nahoře si dám aspoň zasloužený pivko a strašně jsem se na něj těšil. Jenomže jaká to byla zrada, když v tom bufetu stála fronta asi tisíce turistů, kteří měli v ten den ten samej nápad šmatlat na Lysou. Po asi 10-15 minutách v té frontě mě ta chuť prostě přešla a vzdal jsem to. Šel jsem si aspoň pohladit tzv. hladící bod, který se na vrcholku Lysé nachází, kochat se výhledama bohužel v ten den taky moc nešlo, bo bylo zataženo a hory byly v takovém mlžném oparu, takže moc daleko vidět nebylo a nahoře byla i docela kosa, takže jsem se tu moc dlouho nezdržel. Mohl mě tedy hřát alespoň pocit, že jsem zdolal další známý vrcholek našich hor, na kterým jsem ještě nebyl, ale stejně si sem budu muset vylízt ještě někdy jindy, bo jsem na ten výhled odtud fakt zvědavej a chci si ho užít dokonale.

Cesta zpátky už byla docela utrpením pro nohy, ale naštěstí už jsme šli všichni společně, tak to nějak líp utíkalo. Noo 20 km trasa mi dala celkem zabrat, ale večer jsem zase ožil u táboráku, kde byla super nálada a byl to moc příjemnej večer. No nepamatuju, že bych koncem října venku opíkal někde buřty v krátkým triku. Prostě pohoda a jsem rád, že to takhle vyšlo a mohli jsme si tuhle chatu užít se vším všudy. Ještě ten bazén nám chyběl :)
Noo tak co dodat? Děkuji všem, kteří sem dorazili, kteří se postarali o zábavu, o jídlo, o dobrou náladu atd. Prostě je fajn si takhle občas někam s přáteli vyjet a doporučuju to všem. A v Beskydech je taky krásně ...obzvlášť na podzim, kdy jsou ty stromy tak krásně barevný...néé, vlastně oni nejsou barevný, oni jenom ztrácijou pigment! (jak by řekl náš Karlos) :-D

FOTKY ZDE!!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama