Prosinec 2011

Vánoce 2011

24. prosince 2011 v 16:51 | RUDA |  Co sa stalo nové!?

Inekafe - Olomouc (17.12.2011)

20. prosince 2011 v 19:51 | RUDA |  Akcičky
Slovenská kapela Inekafe vydala letos v listopadu po dlouhých osmi letech a po svém velkolepém návratu na scénu novou studiovou desku s názvem "Právo na šťastie", které se rozhodla do konce roku před svými fanoušky ještě pokřtít. Oficiální křest alba sice proběhl netradičně na palubě letícího Boeingu 737 přímo nad Vysokými Tatrami, o kterém jste jistě někde už četli, ovšem ten pravý koncertní proběhl až v Olomouci ve zdejším U-klubu.

Inekafe mělo původně v plánu dvoje křtiny, přičemž ty první měly proběhnout o den dřív na Slovensku, ale z důvodu pořadatelských problémů byl tenhle koncert na poslední chvíli zrušen. Prvního křtu a taktéž některých nových písniček odehraných v úplné premiéře živě se tedy dočkala právě Olomouc, takže to byl večírek tak trochu exkluzivní. Tomu odpovídal i zájem fanoušků, neboť olomoucký U-klub, který nedisponuje zrovna obrovskými prostory, hlásil už dlouho dopředu vyprodáno.
O Inekafe je teď skutečně obrovský zájem a kapela je teď určitě tzv. v laufu! Všechno mají dokonale zmáknuté ať už je to promo nebo management a všemi svými kroky dokáží dokonale fanouška zaujmout, že si prostě ten lístek na koncert musí jít koupit. V tomhle vidím určitý plus, kapela nemusí hrát tak často, je po ní alespoň větší hlad a tomu odpovídá i skvělá atmosféra na většině jejich koncertů, které jsou zpravidla vyprodané. Kapela ani nemusí jezdit do každého druhého města, naopak fanoušci jezdí za ní i několik desítek kilometrů a takhle to dělá třeba i Kabát, i když tam už je to zase o něčem jiném. Důležité je, že kapela fanoušky neomrzí, vidí se spolu jednou za čas a pokaždé nabídne trochu jiný playlist, což je fajn. Inekafe by určitě nyní s přehledem dokázalo zaplnit i nějakou větší sportovní halu, ovšem sami se mnohem lépe určitě cítí v menších klubech, kam i přes velkou popularitu stále patří a jejich koncerty zde mají pořád to své kouzlo, protože odtud ta kapela vlasně vzešla.
Nyní to byl tedy takový předkrm před únorovým turné, které kapela odjede po českých a slovenských městech právě k novému albu "Právo na šťastie", kde určitě zazní spousta pecek z nové desky, která je mimochodem velmi povedená a z dikografie "Kafáčů" snad asi nejvyzrálejší a zvukově nejpovedenější. Nelze to říct o všech písničách, ale najdou se tu skutečně velmi povedené skladby, které prostě nad ostatními vyčnívají. Nejvíc na mě asi zapůsobilo "Špinavé objatie", což je fakt song, který z té jejich neopunkové tvorby hodně vybočuje a je vidět, že si na něm, ale i na dalších chytlavých peckách dali slovenští muzikanti skutečně záležet. Povedená je i titulní pecka "Právo na šťastie", ska rytmem zaujme píseň "Ani minútu" nebo pomalejší "Končím". Všechny tyhle jmenované jsme na olomouckém koncertě mohli slyšet a výběrem nových pecek se mi Inekafe trefilo do vkusu. Za pozornost ale na albu stojí většina písniček, které se fakt povedlo a rozhodně tím své fanoušky kapela nezklamala, naopak v některých písních dokazuje, že z jejích členů vyrostli dobří muzikanti, kteří už jen tak neřežou ten svůj jednoduchej punk, ale dokážou složit i kvalitnější skladby. Ani o starý dobrý nářez tu ovšem není nouze a i studiový návrat se zkrátka zdařil.
Jak to ale probíhalo v Olomouci?! No začátek byl docela nezvládnutej. K místnímu klubu jsme dorazili něco po osmé hodině, kdy už jsme doufali, že na podiu bude vystupovat předkapela, jak bylo na internetu avizováno, ovšem místo toho jsme se dočkali několikametrové fronty a dovnitř se snad ani ještě nepouštělo. Nevím, co pořadatelé podcenili, ale když bych věděl, že mám dopředu vyprodanej klub, určitě bych ho otevřel min. hodinu až dvě před začátkem, abych zabránil zbytečným problémům a tlačenicím. Takhle někteří museli stát víc jak hodinu na mrazu a to byl celkem průser. Pořadatelé se sice oháněli tím, že ofiko začátek byl až od devíti, nicméně to nemění nic na tom, že mělo být už dávno otevřeno. Na podiu už tedy od deváté začala vystupovat předkapela Nohow, kterou někteří z konce fronty možná ani nezahlídli. My jsme tu čest měli a k téhle kapele můžu snad napsat, že to je parta hodně mladých kluků, která se žánrově podobá hlavní hvězdě večera a nebylo to nijak špatné, ovšem ani to nijak extra nezaujalo. Takových kapel je holt spousta a kluci můžou být rádi, že jim Inekafe dalo příležitost si s nima zahrát. Nebyl to ovšem žádnej amaterismus a na rozehřáťí publika dobré.
Inekafe nastoupilo prakticky hned po vyklizení podia a opět strhli publikum už od začátku na svoji stranu, takže lidi skákali, tleskali a zpívali a atmosféra byla vynikající, jak už je ostatně na koncertech této kapely zvykem. Inekafe má opravdu spoustu věrných fandů, kteří za nimi jezdí třeba až ze Slovenska a i když je publikum i hodně omlazené a jejich někdejší slavnou éru snad nemůže ani pamatovat, tak je tu většina fakt takových těch skalních, kteří s tou kapelou prostě žijou a díky tomu ty koncerty pak stojí za to. Dokonce i kmotrou nového CD se zde stala Slovenka Zuzka, takže jak prohlásil frontman Vratko, byl to takový "československý" křest na Moravě. Inekafe si pro album vybírá docela netradiční způsoby křtu, přičemž ten oficiální proběhl v letadle a namísto šampusu nebo nějakýho jinýho alko nápoje, který se běžně k těmhle událostem používá, zde bylo CD pokřtěno vzduchem z Vysokých Tater. Ani v Olomouci se CD ničím nepolévalo a tahle fanynka ho naopak zase pokřtila svým polibkem. (viz.video)
Inekafe zde tedy odehrálo zatím čytři nové pecky, které i naživo zněly dobře a zbytek tvořily starší známé hity, na které publikum reagovalo nejvíc. Nejvíc ovšem reagoval tak nějak na všechno blízko nás stojící hlouček "ožralých buzerantů", jak je pojmenovala kamarádka Marťa, a to byla fakt katastrofa, co tihle borci předváděli. Rozhodně nejsem příznivcem zkoprnělého stání na koncertech a kdysi mi taky vadilo, když do mě někdo pošťuchoval, když jsem mu při paření nechtěně třeba stoupl na nohu. Stane se, taky si rád zapařím a nemám rád lidi co tam stojí jak statici. Pařit se na koncertech musí, ale tak nějak v rámci mezí a né že se tam banda šesti nalitých borců bude celou dobu držet kolem ramen v kroužku, potácet se, vrážet do všech okolo a ohánět se loktama na všechny strany. Jak jsem mírumilovnej člověk, tak už to ve mě po chvilce tohohohle jejich blbnutí začalo vřít a měl jsem fakt chuť někomu z nich vypálit pěstí. Pak už se mi sice nějak podařilo jim nazanačit, že tam lidem pijou krev a trochu se zklidnili, ovšem byla to tragédie tahle partička, sorry borci! :-P
Koncert jinak povedenej, ovšem příliš krátkej. Inekafe se totiž už nějak po hodině hraní sbalilo a ohlásilo konec koncertu. Pak sice ještě vyběhli asi na tři nebo čtyři přídavky zpátky na podium, ovšem i tak bych od nich za ne zrovna levnou vstupenku očekával víc, alespoň klasickej devadesátiminutovej koncert. Tady ten playlist holt trochu očesali a fanoušci si určitě zasloužili víc. Doufejme, že na únorovém turné tohle kapela napraví a nabídne víc písniček než jen tenhle "polofestivalovej" set. Jinak ale s koncertem spokojenost a rád jsem je zase viděl.

Video: křest CD Právo na šťastie; Kašovité jedlá; Špinavé objatie


Doga (unplugged) - Brno (1.12.2011)

14. prosince 2011 v 19:10 | RUDA |  Akcičky
A zase ta DOGA! Je už takovou tradicí, že tahle kapela jezdí vždy koncem roku v předvánočním čase tzv. unplugged tour, což jsou koncerty, na nichž kluci hrají na akustické kytary, namísto obvyklých elektrik a je to zajisté zajímavým zpestřením. Pro nás fanoušky a kamarády je zase tradicí se na těchhle koncertech vždy koncem roku tak nějak hormadně setkávat a spolu s kapelou se při téhle příležitosti tak nějak s tou uplynulou koncertní sezonou rozloučit.

Navštěvovat tyhle jejich vánoční koncerty jsme začali už před mnoha lety, kdy jsme se setkávali nejprve v Karviné a na tyhle časy strašně moc rádi dodnes vzpomínáme. Poté se nějak přesouvala "základna" do Třince, kde to nebylo o nic horší, naopak jsme tu poznávali stále víc kamarádů, se kterýma jsme se tu vždycky hromadně na Štěpána zapařili ve zdejším Classic klubu a bývaly to úžasný akce, na který se nedá zapomenout. Třineckým unplugged koncertům však uškodil loňský přesun právě z tohodle klubu do většího "Barrocka", kde už to prostě minulej rok nebylo tak nějak ono, protože se odtud vytratila taková ta správná klubová atmosféra, která prostě k těmhle unplugged koncertům patří. I když jsou tu pořád strašně fajn lidi, který mám rád, tak nějak v posledních pár letech pozoruju, že se ta pomyslná "základna" začíná přesouvat na unplugged koncerty do Brna, kde se těch známých lidí schází každoročně čím dál víc, a i když je to samozřejmě zas úplně něco jinýho, tak té severní Moravě to začíná momentálně trošku konkurovat. Máme to samozřejmě i blíž z domova, takže i spousta lidí od nás raději jede právě sem a čím častěji se tu člověk vyskytuje, tak získává přátele i z tohohle kraje. Noo a je jich tu dost a právě proto mi to nějak ty starý časy začíná připomínat...i když jsou to zase úplně jiní lidi a úplně jiný místo a srovnávat se to, pravda, moc nedá :)
I Doga je v Brně pomalu jako doma, protože tu má opravdu dost věrných fanoušků, kteří vždycky dokážou Melodku zcela zaplnit a atmosféra při koncertě tu bývá vynikající, což se mi samozřejmě taky zamlouvá. V Brně se mi prostě za poslední roky ty koncerty líbí a díky tomu, že sem za nima jezdím, tak se tu vždycky dokážu i tak nějak předvánočně naladit a uvědomím si, co je vlastně za období, bo to jindy člověk snad ani nestačí vnímat. Nemůže tady chybět návštěva adventních trhů a v Brně je mají fakt hezký, i co se týče výzdoby a té vánoční atmošky na náměstí...prostě to tam žije a moc se mi to líbí. Člověk si dá punč, nasaje trošku té vánoční nálady a je mu fajn :) To byl tedy náš program před koncertem a pak už jsme vesele šmatlali na Melodku! :)
Nebo prvně spíše pod Melodku do přilehlýho Kometa Pubu, kde jsem se sice trochu, díky své oddanosti jinému hokejovému klubu, styděl sedět, ale bylo mi to i tak trochu jedno, bo jsem měl kolem sebe fajn kamarády a vzápětí za náma ke stolu došli i kluci z Dogy, takže nějakej čas před koncertem jsme trávili tady a klábosili, zatímoc přicházeli další a další známí kamarádi. Ještě víc jich bylo i přímo nahoře v klubu, kam jsme se pak už odebrali a to už na podiu hrála kapela Gate Crasher, která dělala Doze předkapelu, či hosta, chcete-li. Tahle kapela hrála neobvykle taky unplugged vystoupení a v téhle formě jsem jejich písničky slyšel poprvé a neznělo to špatně. Rozhodně to byl dobrej tah a jelikož jsou v v Brně tihle kluci vlastně doma, tak tu měli taky spoustu příznivců. Je fajn, když kapela ukáže, že umí hrát i akusticky a není to jen řezání do elektrických kytar, písničky zas dostanou trošku jinej kabát a Gate Crasher během svýho setu předvedli, že i takhle jim to rozhodně jde.
Během jejich hraní nastala pro mě klasická situace, kdy je na jednom místě spousta známých lidí a člověk se chce aspoň na chvilku každýmu věnovat a jelikož je jich tam fakt moc, tak nestíhá :) Snad se mi ale podařilo s každým aspoň něco prohodit a každopádně jsem byl rád, že jsem některý lidi zase po delší době viděl a bylo to moc fajn. Večírek tak nějak hezky plynul a byla tu moc dobrá nálada. No a pak už začala hrát Doga.
Když je spousta lidí a kolem kotel známých, paří se na jejich muziku fakt hezky a Brno ani tentokrát nezklamalo. Publikum bylo fantastický, reagovalo snad na každou písničku a když ho Izzi nechal zpívat samostatně, byl to fakt dobrej rachot. V dobré náladě byl i sám Izzi, který byl jistě rád, že vidí pod podiem tolik známých tváří a svým kamarádům z řad fanklubu nechal speciálně zahrát i píseň "Karlík". Ještě před tím ale přišla jedna docela vtipná situace během písně "Máš vůni tequilly". Dole v hospodě nám totiž Izzi přednesl trochu upravený refrén téhle písničky, který by se dal vysílat snad až po 22 hodině a mělo to zůstat jen u srandy u piva. Jakmile ale začala Doga hrát tuhle píseň na koncertě, začal jsem Izziho hecovat, aby ten refrén vystřihl i před celým klubem, načež jsem vytáhl kameru, abych to mohl mít zdokumentované. Izzi se zpočátku ošíval a kroutil hlavou, na znamení toho, že se stydí a že by to nebylo vhodný, ovšem při úplně posledním refrénu to tam přece jen švihl a sranda byla na světě! :-) Publiku však vzápětí vysvětlil, že se jednalo o takový hospodský vtípek, ovšem natočené to je a v rámci nějaké legrácky se to zřejmě pak někde objeví ;-)
Co jinak k jejich vystoupení napsat?! Prostě klasika, která nezklamala. Stále nás ty písničky baví a pokud je tak dobrá nálada jako byla tady v Brně a před podiem tak dobrý publikum, stojí to fakt za to a spokojení jsou i muzikanti. Zapařili jsme kvalitně, horko bylo opět takový, že kapala voda ze stropu a snad se to všem muselo líbit. Tenhle koncert jsem si fakt užil a určitě mi zas bude něco podobnýho v téhle zimní přestávce teď chybět.
Nic to ale nevadí, nabereme nový síly a brzo se snad v tak velkým počtu zase někde sejdem. Třinec letos asi po letech poprvé vynechávám (i když změnit se ještě může cokoliv...), takže tímto tam na dálku všechny zdravím a doufám, že se brzo uvidíme na nějaké další společné akci. No a jelikož má být příští ročník tamní Noci plné hvězd definitivně poslední, tak fakt nevím, kde se budem potkávat. Snad už jen na těch dovolenkách a různých jiných akcích, jako byly letos a většina z nich stála fakt za to. Někdy to holt jde i bez muziky! :)

Video: Doga - Camarro, Popojedem; rozhovor s Izzim; Karlík, Stíny; Já se na to...

Fotky ZDE!!


Vypsaná fixa, Dark Gamballe a další - Kojetín (19.11.2011)

6. prosince 2011 v 17:34 | RUDA |  Akcičky
Listopadové koncerty pokračovaly v obrovském tempu a další ze skvělých kapel, která hrála na blízku, byla Vypsaná fixa, která aktuálně projíždí republiku na turné se svým úplně čerstvým albem "Detaily". Tuhle bandu ze San Piega pozvali pořadatelé do Kojetína, a aby toho nebylo málo, přidali k ní navíc ještě další tři kapely, z nichž nejzvučnější byli pro lidi určitě Dark Gamballe a za lidovou cenu vstupnýho tak lidem nabídli parádní hudební večer.

Na Vypsanou fixu jsem se těšil. Nedávno vydali již zmiňované album "Detaily", kterýmu jsem opět přicházelna chuť až tak trochu postupně, protože je zase až příliš moderní, ale po několika posleších opět člověk zjistí, že se mu to líbí a tenhle počin je fakt promakanej do detailů a dělá čest svému názvu. Sice už to není stará dobrá Fixa, která zněla tak hezky punk-rockově a syrově, jejich producent se je stále snaží tlačit s každou další deskou někam dál a díky tomu se mnohdy ocitají až někde v pop-rockových vodách, ovšem když si člověk z nové desky odmyslí všechny ty zvukový efekty, elektroniku a různý cingrlátka, slyší tam v pozadí pořád tu samou kapelu, která si hraje už léta to svý a na koncertech to stejně zní stejně dobře a syrově, jako vždycky, protože tam jim nikdo už žádnýma efektama nepomůže a stejně tam zůstanou jenom s těma kytarama a bicíma. Byl jsem tedy zvědavej, jak nový pecky budou znít naživo a samozřejmě jsem se těšil, jako spousta ostatních, i na jejich starý dobrý hity.
Do Kojetína přišlo na Vypsanou fixu docela hodně lidí a bylo vidět, že tahle kapela je momentálně v kurzu. Při našem příchodu už hrála na podiu první kapela, která si říkala Prasklá struna a svým stylem muziky se hodně podobala právě Vypsané fixe v jejich začátcích. (To se zas sešly kapelky s dobrýma názvama - Vypsaná fixa a Prasklá struna...takže prakticky úplně nepoužitelný věci nám tam hrály.) Neznělo to špatně, i když jsme slyšeli jen posledních pár písniček, ale byl to takovej docela veselej punk-rock.
Poté už byla na programu hlavní hvězda večera, což byla právě Vypsaná fixa, která začala hrát docela brzy, něco málo po deváté hodině, ale lidí už tu bylo dost, takže snad nikdo nepřišel úplně pozdě. Netušil jsem sice, jak dobře může třeba taková Rihanna nebo Beyoncé dobře posloužit téhle kapele u zvukové zkoušky před vystoupením, ale lidi tyhle blbinky během ní aspoň trochu pobavily. Fixa odstartovala svým novým singlem "Vše za 39" a bylo vidět, že lidi už mají nejspíš nový album naposlouchaný. Kapela ho totiž opět dala volně ke stažení na net, takže se k fanouškům dostalo docela rychle a ti si ho do koncertu stihli určitě už několikrát přehrát. Z "Detailů" tu zaznělo spoustu písniček, bez několika písní opět snad většina alba, což je mi docela sympatický, protože když už kapela jede turné k nové desce, měla by ji umět odprezentovat i na koncertech v živým podání a né odehrát jen třeba tři písně z toho důvodu, že zbytek ještě nestačili nacvičit nebo že je lidi nemají naposlouchaný. Samozřejmě starý dobrý hity vždycky zaberou na publikum víc, ale od toho jsou jiný koncerty a nebo festivaly, kde se hraje vždycky takový to "best of" a proto, když už nazvu turné podle nové desky, mělo by se jí to týkat převážně. Fixa to tak v posledních letech dělá a nemám nic proti tomu! Představí se novinka, druhá půlka koncertu patří starým osvědčeným flákům a fanoušci můžou být spokojení.
Z těch nových na lidi zabrala určitě nejvíc titulní píseň "Detaily", která je i nejsvižnější na desce a určitě nejvýraznější. A snad je to i tím, že se jako jediná obešla bez všelijakých těch zvukových efektů a zachovala si tu starou dobrou "fixí" tvář a proto je u lidí oblíbená. Okamžitě se totiž strhlo pogo a kotel před podiem byl od začátku až do konce koncertu pořádně divokej. Došlo i na nějakej ten "circle pit", což se muzikantům na podiu určitě muselo líbit a oceňovali to jen blaženým úsměvem. Frontman Márdi si ho dokonce ještě jednou v závěru u lidí vyžadoval. Nový pecky tedy zní naživo stejně dobře a Fixa jen prokázala, že dělá pořád tu samou muziku, která je jen na deskách obohacená o něco navíc, takže skalní fanoušci a příznivci jejich starší éry se asi nemusí obávat, že by se kapela nějak výrazně změnila. Pořád to jsou ti obyčejní týpci, kteří si hrají jen tak pro radost a nic ze sebe nedělají. Asi nejvíc mě potěšili starší peckou "Ledňáčci", kterou už jsem od nich pěkně dlouho neslyšel, no a jinak takový ty oblíbený hity jako "Drogový večírek", "Stereoid", "Lunapark" nebo "Dezolát" rozhodně nemohly chybět. O megahitu "1982" během přídavků snad ani netřeba hovořit, to už je zkrátka jejich povinnost, bez které by je lidi nepustili z podia! :)
S Fixou tedy vládla spokojenost, stejně jako muslea kapela být spokojena s kojetínským publikem. Popravdě jsem tak dobrej kotel tady ani nečekal, ale holt když se pozve dobrá kapela, fanoušci si za ní rádi i pár kilometrů přijedou. Spousta lidí zůstala i na další kapelu Dark Gamballe, která má v těchto končinách taky velkou přízeň svých fandů a i když se stylem muziky hodně vzdaluje Vypsané fixe, byla jí toho večera zdatným konkurentem. Před podiem bylo opět plno a kapela samotná byla překvapena, kolik lidí na ni zůstalo a dál vesele pařilo. U Darků se mi líbil výběr písniček, když tentokrát vsadili převážně na starší pecky, který já mám osobně radši, než ty novodobější a jelikož jsem od nich některé už dlouho neslyšel a některé třeba vůbec, tak mě většina z nich celkem potěšila. Byl to zároveň údajně jeden z posledních koncertů s jejich kytaristou Spajsim, který si díky pracovnímu výletu do Afghanistánu dává na nějaký čas pauzu, ovšem Dark Gamballe snad bude pokračovat dál v koncertní činnosti i v tomto období s nějakým dočasným náhradníkem. I tenhle koncert se povedl a tak jsem rád, že jsem viděl dvě oblíbený kapely na jednom místě a že se to všechno celkem podařilo. Večer už zakončovala jen poslední kapela The Rest, ale jelikož bylo už něco kolem jedné hodiny a nechtělo se nám čekat na zdlouhavou přestavbu podiového aparátu, rozhodli jsme se mazat domů. Večírek tedy povedenej, pořadatelé to měli pěkně zmáknutý a doufám, že si troufnou v budoucnosti na něco podobnýho. V Kojetíně se začíná osvědčovat Božkov fest, tak pokud tihle lidi budou občas něco vymýšlet i v zimě, nemuselo by to být špatné.

FOTKY ZDE!!!

Video se mi tentokrát nějak točit nechtělo, sorry! :-)