Inekafe - Olomouc (17.12.2011)

20. prosince 2011 v 19:51 | RUDA |  Akcičky
Slovenská kapela Inekafe vydala letos v listopadu po dlouhých osmi letech a po svém velkolepém návratu na scénu novou studiovou desku s názvem "Právo na šťastie", které se rozhodla do konce roku před svými fanoušky ještě pokřtít. Oficiální křest alba sice proběhl netradičně na palubě letícího Boeingu 737 přímo nad Vysokými Tatrami, o kterém jste jistě někde už četli, ovšem ten pravý koncertní proběhl až v Olomouci ve zdejším U-klubu.

Inekafe mělo původně v plánu dvoje křtiny, přičemž ty první měly proběhnout o den dřív na Slovensku, ale z důvodu pořadatelských problémů byl tenhle koncert na poslední chvíli zrušen. Prvního křtu a taktéž některých nových písniček odehraných v úplné premiéře živě se tedy dočkala právě Olomouc, takže to byl večírek tak trochu exkluzivní. Tomu odpovídal i zájem fanoušků, neboť olomoucký U-klub, který nedisponuje zrovna obrovskými prostory, hlásil už dlouho dopředu vyprodáno.
O Inekafe je teď skutečně obrovský zájem a kapela je teď určitě tzv. v laufu! Všechno mají dokonale zmáknuté ať už je to promo nebo management a všemi svými kroky dokáží dokonale fanouška zaujmout, že si prostě ten lístek na koncert musí jít koupit. V tomhle vidím určitý plus, kapela nemusí hrát tak často, je po ní alespoň větší hlad a tomu odpovídá i skvělá atmosféra na většině jejich koncertů, které jsou zpravidla vyprodané. Kapela ani nemusí jezdit do každého druhého města, naopak fanoušci jezdí za ní i několik desítek kilometrů a takhle to dělá třeba i Kabát, i když tam už je to zase o něčem jiném. Důležité je, že kapela fanoušky neomrzí, vidí se spolu jednou za čas a pokaždé nabídne trochu jiný playlist, což je fajn. Inekafe by určitě nyní s přehledem dokázalo zaplnit i nějakou větší sportovní halu, ovšem sami se mnohem lépe určitě cítí v menších klubech, kam i přes velkou popularitu stále patří a jejich koncerty zde mají pořád to své kouzlo, protože odtud ta kapela vlasně vzešla.
Nyní to byl tedy takový předkrm před únorovým turné, které kapela odjede po českých a slovenských městech právě k novému albu "Právo na šťastie", kde určitě zazní spousta pecek z nové desky, která je mimochodem velmi povedená a z dikografie "Kafáčů" snad asi nejvyzrálejší a zvukově nejpovedenější. Nelze to říct o všech písničách, ale najdou se tu skutečně velmi povedené skladby, které prostě nad ostatními vyčnívají. Nejvíc na mě asi zapůsobilo "Špinavé objatie", což je fakt song, který z té jejich neopunkové tvorby hodně vybočuje a je vidět, že si na něm, ale i na dalších chytlavých peckách dali slovenští muzikanti skutečně záležet. Povedená je i titulní pecka "Právo na šťastie", ska rytmem zaujme píseň "Ani minútu" nebo pomalejší "Končím". Všechny tyhle jmenované jsme na olomouckém koncertě mohli slyšet a výběrem nových pecek se mi Inekafe trefilo do vkusu. Za pozornost ale na albu stojí většina písniček, které se fakt povedlo a rozhodně tím své fanoušky kapela nezklamala, naopak v některých písních dokazuje, že z jejích členů vyrostli dobří muzikanti, kteří už jen tak neřežou ten svůj jednoduchej punk, ale dokážou složit i kvalitnější skladby. Ani o starý dobrý nářez tu ovšem není nouze a i studiový návrat se zkrátka zdařil.
Jak to ale probíhalo v Olomouci?! No začátek byl docela nezvládnutej. K místnímu klubu jsme dorazili něco po osmé hodině, kdy už jsme doufali, že na podiu bude vystupovat předkapela, jak bylo na internetu avizováno, ovšem místo toho jsme se dočkali několikametrové fronty a dovnitř se snad ani ještě nepouštělo. Nevím, co pořadatelé podcenili, ale když bych věděl, že mám dopředu vyprodanej klub, určitě bych ho otevřel min. hodinu až dvě před začátkem, abych zabránil zbytečným problémům a tlačenicím. Takhle někteří museli stát víc jak hodinu na mrazu a to byl celkem průser. Pořadatelé se sice oháněli tím, že ofiko začátek byl až od devíti, nicméně to nemění nic na tom, že mělo být už dávno otevřeno. Na podiu už tedy od deváté začala vystupovat předkapela Nohow, kterou někteří z konce fronty možná ani nezahlídli. My jsme tu čest měli a k téhle kapele můžu snad napsat, že to je parta hodně mladých kluků, která se žánrově podobá hlavní hvězdě večera a nebylo to nijak špatné, ovšem ani to nijak extra nezaujalo. Takových kapel je holt spousta a kluci můžou být rádi, že jim Inekafe dalo příležitost si s nima zahrát. Nebyl to ovšem žádnej amaterismus a na rozehřáťí publika dobré.
Inekafe nastoupilo prakticky hned po vyklizení podia a opět strhli publikum už od začátku na svoji stranu, takže lidi skákali, tleskali a zpívali a atmosféra byla vynikající, jak už je ostatně na koncertech této kapely zvykem. Inekafe má opravdu spoustu věrných fandů, kteří za nimi jezdí třeba až ze Slovenska a i když je publikum i hodně omlazené a jejich někdejší slavnou éru snad nemůže ani pamatovat, tak je tu většina fakt takových těch skalních, kteří s tou kapelou prostě žijou a díky tomu ty koncerty pak stojí za to. Dokonce i kmotrou nového CD se zde stala Slovenka Zuzka, takže jak prohlásil frontman Vratko, byl to takový "československý" křest na Moravě. Inekafe si pro album vybírá docela netradiční způsoby křtu, přičemž ten oficiální proběhl v letadle a namísto šampusu nebo nějakýho jinýho alko nápoje, který se běžně k těmhle událostem používá, zde bylo CD pokřtěno vzduchem z Vysokých Tater. Ani v Olomouci se CD ničím nepolévalo a tahle fanynka ho naopak zase pokřtila svým polibkem. (viz.video)
Inekafe zde tedy odehrálo zatím čytři nové pecky, které i naživo zněly dobře a zbytek tvořily starší známé hity, na které publikum reagovalo nejvíc. Nejvíc ovšem reagoval tak nějak na všechno blízko nás stojící hlouček "ožralých buzerantů", jak je pojmenovala kamarádka Marťa, a to byla fakt katastrofa, co tihle borci předváděli. Rozhodně nejsem příznivcem zkoprnělého stání na koncertech a kdysi mi taky vadilo, když do mě někdo pošťuchoval, když jsem mu při paření nechtěně třeba stoupl na nohu. Stane se, taky si rád zapařím a nemám rád lidi co tam stojí jak statici. Pařit se na koncertech musí, ale tak nějak v rámci mezí a né že se tam banda šesti nalitých borců bude celou dobu držet kolem ramen v kroužku, potácet se, vrážet do všech okolo a ohánět se loktama na všechny strany. Jak jsem mírumilovnej člověk, tak už to ve mě po chvilce tohohohle jejich blbnutí začalo vřít a měl jsem fakt chuť někomu z nich vypálit pěstí. Pak už se mi sice nějak podařilo jim nazanačit, že tam lidem pijou krev a trochu se zklidnili, ovšem byla to tragédie tahle partička, sorry borci! :-P
Koncert jinak povedenej, ovšem příliš krátkej. Inekafe se totiž už nějak po hodině hraní sbalilo a ohlásilo konec koncertu. Pak sice ještě vyběhli asi na tři nebo čtyři přídavky zpátky na podium, ovšem i tak bych od nich za ne zrovna levnou vstupenku očekával víc, alespoň klasickej devadesátiminutovej koncert. Tady ten playlist holt trochu očesali a fanoušci si určitě zasloužili víc. Doufejme, že na únorovém turné tohle kapela napraví a nabídne víc písniček než jen tenhle "polofestivalovej" set. Jinak ale s koncertem spokojenost a rád jsem je zase viděl.

Video: křest CD Právo na šťastie; Kašovité jedlá; Špinavé objatie

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Erin Erin | Web | 28. července 2012 v 1:48 | Reagovat

na tejto kapele som závislá už odnepamäti:DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama