Majáles Kojetín 2012 (18.-19.5.2012)

30. května 2012 v 22:46 | RUDA |  Akcičky
V nedalekém Kojetíně se loni zrodila prima venkovní akcička a jelikož se konala v měsíci květnu, dostala název Majáles, dle slavného studentského svátku. Tehdy to byla hudební záležitost jednoho dne, ale pořadatelé za ten rok slušně zapracovali a z téhle zdánlivě nenápadné akce letos vytvořili regulérní dvoudenní festival s víc než dobrým obsazením kapel zvučných jmen. Po zrušení místního Božkov festu, kterej měl podle mě taky slušně do dalších let našlápnuto, tak Kojetínu svitla naděje, že by tihle pořadatelé okolo kapely Hannibal Lecter mohli nějakou tu tradici rockových festů v tomhle místě udržet.

Areál střelnice je tady k tomu jako stvořenej a byla by škoda toho nevyužít. Vše je samozřejmě otázka financí, ale věřím, že se organizačnímu týmu sázka na většinu, přeci jen už dražších kapel, vyplatila. Návštěva byla po oba dny celkem slušná a pořadatelsky bylo vše docela zmáklý na dobré úrovni. Tam kde se ovšem víc vrazilo do pozvaných kapel, jinde se asi muselo ušetřit na podiu a aparatuře, což bylo jediný takový malý mínus. Mobilní podium by mi ani tak nevadilo, to bylo celkem v pohodě, ale zvuk co lezl z těch malých beden se, obzvlášť první večer, nedal poslouchat, pokud jste nestáli přímo ve středu v úrovni zvukaře. Tenhle aparát by se hodil snad už jen někde na zábavu do kulturáku, ale ne na takovejhle festival, obzvlášť v dnešní době, kdy už jsou lidi přeci jen zvyklí na trochu lepší kvalitu. No ale budiž.
V pátek jsme do Kojetína dorazili trochu později, až něco kolem osmé hodiny večerní,kdy na podiu finišovala kapela Dark Gamballe, bo jsme měli ještě veselici v práci, ale nakonec jsem stihnul tyhle akce tak nějak oboje. Byl jsem zvědavej hlavně na kapelu Kurtizány z 25.avanue, kterou mám rád už strašně dlouho ale ještě nikdy se mi ji nepoštěstilo vidět na živo. Z těch mých českých oblíbených to byla asi doposud fakt jediná, která mi chyběla do pomyslné "sbírky" živých vystoupení. Je fakt, že na akce, který jezdím nebo do našeho okolí tahle kapela moc zvána nebyla a tak ani nebyla příležitost ji vidět, navíc hrála doposud jen sporadicky a až po vyřešení pěveckýho postu a vydání nové desky se zas pořádně rozjela. Kojetínským pořadatelům tedy patří ode mě velký dík za to, že tuhle kapelu přitáhli konečně i do našich končin. Hlavní postavou Kurtizán je kytarista a nyní již tedy i zpěvák Tomáš Vartecký, o kterém jsem se zmiňoval už i v reportu z koncertu Wanastovek, jejichž je také členem a tenhle borec je pro mě prostě pan kytarista, jehož tvorba i hraní se mi strašně líbí a podle mě patří k nejlepším rockovým muzikantům u nás. Není to sice žádnej virtuos, ale má svůj styl a specifický hudební cítění, který i mě sedí. Jsem tedy moc rád, že jsem ho v rozestupu asi jednoho měsíce mohl vidět vlastně vůbec poprvé živě hrát s Wanastovkama a nyní v Kojetíně i s jeho domovskou kapelou a krátce se s ním i setkat.
Varťáka jsem tak nějak poprvé pořádně zaznamenal asi na záznamu koncertu Vltava Tour Dana Landy, kde předváděl parádní výkon, posléze jsem objevil desku Medium od Kurtizán, ta se mi celá strašně zalíbila a od té doby tuhle bandu sleduju. No a od té doby prošla docela výraznou perzonální změnou, kdy z původní party zústal právě jen Tomáš a bubeník Viking, přičemž tou největší ztrátou byl odchod zpěváka Simona. Zpěvu se tedy po nějaké té delší pauze nakonec ujal samotný Vartecký, a i když zdaleka nedosahuje Simonových hlasových kvalit, tak kapela od té doby, zdá se, šlape. Docela mě mrzí, že jsem Kurtizány nemohl spatřit živě ještě se Simonem, protože ten přeci jen dodával té muzice víc takové té hlasové agrese, kterou Tomáš prostě svýma hlasivkama nezvládne. Každopádně i tak se mi jejich tvorba nadále líbí a už jsem si na ty nový songy docela zvykl. Je to zase trošku něco jinýho, ale poslouchat se to určitě dá. A poslouchat se to dalo rozhodně i v Kojetíně a dá se říct, že jim jejich koncertní premiéra před mými zraky vyšla :) Hrály se především ty novější pecky ze zatím posledního alba, ale došlo samozřejmě i na ty starší, jako např. "Maso", "Pračka" anebo "Omylem", která je asi nejvýraznějším hitem kapely a byla odehrána až během přídavků. Kapela předvedla skvělej energickej výkon i dobrou komunikaci s publikem a jejich vystoupení jsem si dost užil. Pro mě jeden z nejlepších výkonů na tomhle Majálesu.
V pátek panovala po setmění docela velká kosa a na programu byly ještě další dvě kapely. Pauzy mezi nima jsme využívali k ohřívání se v autě a následně jsme si vypočuli sety kapel Hannibal Lecter a Krucipüsk. Pro Hannibaly to byl, jak už jsem zmínil, domácí festival a tahle kapela to vlastně měla celý na svědomí a je super, že se do toho pustila. V posledních letech je vídám pravidelně právě na majálesech v Kroměříži nebo tady v Kojetíně, a i když mi zpočátku jejich muzika neseděla, tak už si na ně začínám jaksi zvykat a některý jejich písničky se mi svým drivem docela zamlouvají. Jejich vystoupení tu bylo obohacený dokonce i o fire show jednoho žongléra s ohnivýma koulema při cover verzi od Sepultury "Roots Bloody Roots", kterou tahle kapela docela obstojně zvládá. Před podiem měli spoustu svých domácích fanoušků, hráli v dobrým čase a tak si to určitě všichni dobře užili.
Následoval Krucipüsk, kterej začal oproti původnímu plánu hodně pozdě a na vině byla jistě i strašně dlouhá zvukovka, při které nechtěly fungovat mikrofony a celý se to strašně táhlo a lidi v té zimě před podiem slušně vymrzli. Jakmile ale Krucipüsk začal hrát, řada z nás se jistě zahřála a bylo to fajn. Ačkoliv se zvučilo dost dlouho, tak tahle kapela měla snad nejhorší zvuk ze všech. Asi to bylo i tím, že jsme nestáli přímo uprostřed podia, ale na straně a právě tady se projevily ty nekvalitní repráky, kterej ten rachot Krucipísků prostě nedokázaly pobrat. Docela mě překvapil frontman Tomáš Hajíček, kterej přišel na stage opět zarostlej jako Krakonoš. Dloho jsem ho neviděl, vím, že kdysi už tuhle vizáž měl, ale vím, že pak tyhle fousiska shodil. Každopádně jsem netušil, že se nechal opět zarůst a že mu tenhle porost vyrašil tak rychle. No vypadá fakt zajímavě, ale stejně největší frajer byl v období desky "Druide", kdy vypadal jako šílenej viking :) Druhým překvápkem bylo, že se od první písničky mimo mikrofon postavil ještě i za kytaru, což byl celkem nezvyk. V Krucipüsku byl dlouhodobě vždy jen jeden kytarista a "strejdu" Tomáše jsem viděl s kytarou vůbec poprvé. Hudebně jim to však docela prospělo a dvě kytary v kapele jsou vždycky lepší jak jedna. Už jsem myslel, že Hajíček zůstane s kytarou snad po celý vystoupení a jejich koncertní projev tak příjde o jeho enrgický výstupy pouze s mikrofonem, ale naštěstí si ji bral jen na několik písniček, i když docela často. Fanoušci si každopádně užili všeho. Krucipüsk už jsem neviděl dlouho a přiznám se, že poslední dvě alba a obzvlášť to poslední mě nijak neuchvátilo. Nejlepší formu měli podle mě v období alba "Druide" a "4", kdy skládali fakt nabitý pecky a teď už tomu chybí jakási šťáva. Sice je tam hodně tvrdosti a syrovosti, ale poněkud zmatek v té hudbě. Každopádně si je vždycky rád na koncertě poslechnu. I tady více sázeli na ty novější pecky, ale došlo i na ty starší oblíbený, bez kterých by to nešlo a lidi si dobře zapařili a zahřáli se díky nim v té zimě. V závěrečným přídavku už si lidi sami odzpívali snad celou pecku "Láska je kurva", kdy Tomáš jen zkraje slok napovídal a zbytek odzpívávalo publikum. To byl tedy závěr pátečního večera, kterému vládla žánrově spíše tvrdší muzika a chlad.

Sobotní program byl hozený spíše více do punk-rocku a hlavními hvězdami tohoto dne měli být Plexis, Wohnout nebo Mandrage. Do Kojetína jsme se vypravili až něco kolem páté hodiny odpolední a problém byl v tom, že zrovna naši hokejisti hráli semifinále na Mistrovství světa se Slovenskem. Pořadatelé Majálesu ale slibovali velkoplošnou projekci tohoto zápasu přímo v areálu, takže se obojí dalo hezky spojit. V pátek jsem sice pochyboval o tom, že by sem dotáhli nějakou velkoplošnou obrazovku, ale doufal jsem, že promítání zřídí alespoň nějak v blízkosti podia, aby člověk nepřišel ani o muziku ani o hokej. Po příchodu do areálu jsem byl ale okamžitě vyveden z omylu, bo se hokej promítal u hlavní budovy celkem daleko od podia, takže si člověk musel zvolit buďto sport nebo muziku. Na podiu se zrovna připravovali Mandrage a s koncem první třetiny hokeje začali hrát, takže jsem se na ně mohl jít podívat. Když jsem kdysi viděl tuhle kapelu ještě v jejich začátcích hrát, věřil jsem, že o nich určitě bude slyšet a že se z nich vyklube kvalitní kapela. To se tak nějak vyplnilo, Mandrage jsou teď velmi populární, obzvláště u dívčího publika, radia hrají naplno jejich hity, ovšem to, co teď tahle kapela produkuje, to už se mi tak moc nezamlouvá. Sytlem sklouzli k nějaké divné pop music a ty nový písničky, z toho je prostě cítit kalkul jako kráva a tak nějak mi to připomíná novodobou tvorbu Reflexů :) Když jsem slyšel první písničku z dálky, nevěřil jsem svým uším, co to tam hrajou za diskotéku. Nemám nic proti používní elektroniky v rockoév hudbě, ale tohle mi přišlo u nich už trošku moc. Každá kapela se samozřejmě nějak vyvýjí, ale mě k nim spíš sedělo, když hráli takovej ten syrovější pun-rock, než tuhle popinu, ze které jsou vedle snad už jen ty pubertální děvčata, kterých i tady bylo před podiem v době jejich vystoupení nespočet a jejich zástupy s památníčkama utíkající za jejich transitem taky o lecčems hovořily. Ale přejme jim to. Nechci tvrdit, že Mandrage hrají špatně. Rád si je taky poslechnu, ty starší hity mají něco do sebe, ale výhrady mám spíš k té jejich nynější tvorbě. Poslechl jsem si zhruba třetinu vystoupení, kde pár známých dobrých pecek zaznělo, ale pak jsem přeci jen dal přednost zase hokeji.

No a ten se nám, jak známo, nevyved a tak popadlo většinu fanoušků velké zklamání. Z toho se nás snažili dostat následující kapely Apple Juice a Plexis. Apple Juice už jsem kdysi viděl při předskakování Divokýmu Billovi a není to nijak špatný, bohužel v našem krajji asi méně známý a tak ani před podiem se to nijak netlačilo, spíš zelo prázdnotou, výjma pár pogujícíh odvážlivců. Znám od nich asi jen jednu písničku, což je "Hajzl parta", ovšem nejvíc nás zaujali snad cover verzí od Svěráka s Uhlířem, "Když se zamiluje kůň". To bylo v punkové verzi super :-)
Apple Juice je vlastně kapela kytaristy z Plexis, se kterou vystoupil vzápětí, ovšem tady už se ujal mikrofonu starý punkový bard Petr Hošek a to už bylo o něčem jiném. Před podiem se to slušně zaplnilo a lidi si přišli poslechnout starý dobrý hity téhle naší punk-rockové legendy. A nutno říct, že Plexisům to stále šlape a jejich vystoupení nemělo chybu. Zazněly snad všechny jejich největší hity a že jich bylo. Alespoň mi to tak přišlo, bo těch starších písniček od nich znám docela dost a zdá se mi, že zahráli snad všechny, který mám rád. Nejvíc samozřejmě žeru jejich starej hit "Svět jsou bary", kterej v sobě skrývá velký poselství, kterým se snažím řídit, a i když mu teď na koncertě rapidně zrychlili tempo, tak bylo fajn jej konečně slyšet od nich v originále. Plexis jsem tu vlastně taky viděl poprvé v životě živě a rozhodně mě nezklamali. Muzika perfektní, složení playlistu taktéž a opět patří dík pořadatelům za jejich pozvání, protože ani tahle kapela tu v okolí moc často nekoncertuje. Plexis mě tedy přesvědčili i na živo a jsem rád, že jsem je konečně viděl!
Sobotní večer vrcholil a o velké finále se postarala kapela Wohnout, která, dle mého názoru, patřila spolu s Kurtizánama k tomu nejlepšímu, co na kojetínským Majálesu zaznělo a to zdaleka nehodnotím podle oblíbenosti. Nejsem totiž nijakej extra fanda Wohnoutů a neznám ani nazpaměť všechny jejich písničky, ale to, co tady odehráli, to byla zkrátka trošku jiná liga. Před podiem narváno, nevím, jak to jejich zvukař dokázal, ale z těch beden dokázal vyloudit snad nejdokonalejší zvuk za celej víkend a najednou to bylo čistý a všechno bylo krásně slyšet, takže všem dokázal, že to jde, když to člověk umí. Kapela podala naprosto profesionální a uvolněnej výkon a lidi se skvěle bavili. A bavili se i přes to, že playlist Wohnoutů patřil především písničkám z jejich nové desky "Našim klientům", kterou bez několika málo písniček odehráli snad celou. A to se mi líbilo, bo zrovna tuhle desku považuju za jejich asi vůbec nejlepší a většina písniček se jim na ní fakt povedla, takže to album od začátku až do konce nenudí, což potvrdili i na koncertě. Samozřejmě že tyto (už sice rok staré) novinky prokládali i těmi staršími hity, ale koncert patřil opravdu spíše novému albu a i tak se povedl. Matěj Homola měl sice neustále nějaké potíže s kytarou, která nehrála, ale ani to kapele nijak neubralo na náladě a předvedla bezchybné vystoupení, na které se skutečně dalo koukat. Na úplný závěr kapela zahrála snad největší hit z posledního alba, což je píseň s názvem "Svaz českých bohémů" a tohle je fakt megahitovka, která zaujme snad každého. Kvalitní muzika, kvalitní text a z povedené desky vyčnívá snad nejvíce. Určitě už teď patří k největším hitům kapely, není-li už teď tím úplně největším :-) Každopádně na lidi zabírá skvěle a většinu lidí, kteří do té doby stáli v klidu dokázal parádně rozpumpovat, takže ve finále si zaskákali snad všichni. Muzika Wohnotů mladé lidi táhne a zabírá na ně, a i tady jsme toho mohli být svědky. Velmi povedné vystoupení a finále Majálesu jak má být.

Na závěr sice ještě měla hrát kapela Censorshit, ale ta už nás, ani většinu lidí udržet v areálu nedokázala a jelikož byl víkend dlouhý, většina už se po Wohnoutech klidila domů. Kojetín má tedy za sebou další vydařenej festival a nezbývá, než držet palce pořadatelům, aby si dokázali udržet svůj standart do dalších let a přilákat sem alespoň stejně tak dobré kapely, jako tomu bylo tento rok. Řada věcí bude určitě potřeba ještě do příště dopilovat, ale zaplaťpánbůh za každého, kdo se odváží něco podobnýho vůbec uspořádat. Za tenhle ročník kojetínskýho Majálesu určitě patří pořádajícímu týmu pochvala.

FOTKY Z MAJÁLESU ZDE!!!

Kurtizány z 25.avanue - Strážná věž, Pračka ; Krucipüsk - Druide; Plexis - Svět jsou bary, Calambre; Wohnout -
Čo poudala stara mama, Svaz českých bohémů
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Lukáš | 1. června 2012 v 16:05 | Reagovat

Mě osobně teda Tomáš Vartecký jako virtuóz docela připadá :-) Ta jeho "špinavá" hra je hodně charakteristická a třeba Vltava tour je i díky tomu jedinečná. Simon z K25A teď zpívá v Projektu Parabelum, taky dobrá partička.

2 Sabča Sabča | Web | 1. června 2012 v 16:49 | Reagovat

Tomáš Vartecky to je borec :-)

3 Bronka Bronka | 9. července 2012 v 21:26 | Reagovat

Jukněte na blog www.simspab.cz

4 Katrin Katrin | Web | 25. července 2012 v 12:34 | Reagovat

Nj, to nejsou jenom Mandrage co sklouzávají do popíku... bohužel je takových kapel čím dál víc a u některých je fakt škoda, že si neudrželi to, s čím začaly.
btw. úžasné fotky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama