Daniel Landa přehrál na Velekoncertě svůj životopis v písních

23. září 2015 v 20:50 | RUDA |  Akcičky
Měla to být jedna z kejklí kouzelníka Žita, která si stanovila za odvážný cíl přilákat na koncert na sto tisíc lidí. A aby nezústalo jen u bláhového snu, chtěl dotáhnout Daniel Landa alias Žito tenhle plán až do finále. Rozhodl se proto 12.září 2015 uspořádat na letišti v Praze - Letňanech svůj Velekoncert, kam by tuhle obrovskou masu lidí rád přitáhnul. Nakonec přišla odhadem asi "jen" polovina, ale sám Landa už předem vyhlásil, že 40 tisíc návštěvníků by bylo pro něj úspěchem. Velekoncert se rozhodně dá za úspěšný považovat a spokojení museli být jak organizátoři, tak hlavně Landovi fanoušci, kterým jejich oblíbenec předvedl více jak 2,5 hodinovou show, složenou z průřezu celé jeho dosavadní kariéry od Orlíku až po současnost.

Do Prahy jsme se vydali vlakem a díky různým výlukám na trati jsme se do hlavního města dostali asi o 3/4 hodiny později, než jsme původně plánovali. Vyhnuli jsme se ale díky tomu docela silnému náporu v metru, který prý našemu příjezdu na místo údajně předcházel a v klidu jsme tak dojeli až do Letňan, kde už proudily davy lidí jedním směrem a to k připravenému podiu, kde tou dobou už řádil zpěvák Noid se svou kapelou.
Ten dělal na posledním Žito tour Landovi doprovodného zpěváka a této role se ujal i na Velekoncertě. Jako "odměnu" dostal prostor předskokana před hlavním chodem a mohl si tak užít i sám vystupování před tak obrovskou masou lidí. A že jich tu v tuhle chvíli bylo už opravdu hodně. V sektoru před podiem, kam jsme měli lístky už nebyl téměř žádný prostor dostat se nějak blíže k podiu a tak jsme si Noidovo vystoupení vychutnávali až někde mezi zvukařskými věžemi. Noidova rocková tvorba se mi celkem líbí a jeho album "Rány" řadím k dosti povedeným na naší scéně. Právě i z tohohle alba zaznělo několik kousků a tak mě docela mrzí, že jsme jeho vystoupení chytili až někde ke konci. Noid se snažil zaujmout publikum nejen zpěvem, ale např. i doprovodnými tanečnicemi u tyče anebo tím, že se nechal přímo na podiu zapálit. Úkolem předskokana je dle jeho slov prý pořádně rozpálit publikum, takže si na sebe navlékl kaskadérké hadry a chvilku se nechával na zádech olizovat plameny. K pořádnému rozpálení publika chyběl už jenom skok do davu :-) Jinak si myslím, že volba předskokana celkem dobrá.
V následné přestávce jsme se probojovali přeci jen o několik metrů blíže k podiu a výhled odtud už byl daleko lepší. Po asi 3/4 hodinové pauze se konečně začalo na scéně něco dít a krátce po 19. hodině už na něj předstoupil symfonický orchestr za zvuku reprodukované Smetanovy Vltavy. Intro samotné bylo celkem zdlouhavé. Po odeznění symfonie se na obrazovce objevily záběry z turné Vozová hradba, kde zazněl úryvek z Landova projevu a poté se z repráků začal linout úryvek staré písně "Bývali Čechové" na kterou zpěvem navázal už samotný Dan Landa. V tu chvíli ale ještě stále nestál na podiu, ale u šatny v backstage, kde ho doprovázal harmonikář Kája Mařík a to vše mohli sledovat diváci na velkých LED obrazovkách po stranách podia. Tato píseň mimochodem otevírá i Landovo nové album jednoduše nazvané "Žito", které se premiérově začalo prodávat právě na tomto Velekoncertě.

Poté obrazovky opět na malou chvíli zhasly, aby se mohla rozsvítit ta největší uprostřed podia a na ní se objevila animace, která ilustrovala události z roku 1968. V tomto roce se totiž narodil i Daniel Landa a touto událostí i celý koncert odstartoval. Celý večer měl totiž být jakýmsi průřezem jeho života, vysvětlením jeho kroků, postojů, či textů v písních a proniknutím do nitra jeho osobnosti. A pojal to podle mě dosti dobrou formou. Místo toho, aby sáhodlouze něco pořád vysvětloval do médií a stejně zůstal nepochopen, zcela otevřeně na tomhle koncertě vysvětlil, jakže to v tom jeho životě probíhalo.
Úvodní písní tedy byla ta s příznačným názvem "1968", kterou Daniel věnoval svojí mamince do nebe a která na rozjezd tak velkého koncertu nebyla po hudební stránce pravda úplně ideální. Publikum se však rázem probudilo hned při následující písni "Čech" z éry Orlíku, jejíž text není vůbec ničím závadný, ale přitom stále velmi aktuální. Přesto stále některým škarohlídům vadit bude, i když osobně nespatřuji žádný rozdíl např. mezi slogany "Jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ" nebo "Kdo neskáče není Čech, hop, hop, hop." Asi jen v tom, že ten první zpívá Landa, a to se sakra některým nehodí. Dan ale ukázal, že tyhle jedince má celkem na háku a místo aby se neustále za období Orlíku omlouval, prostě jen vysvětlil, jak to bylo a byla to součást jeho mládí, kterou zkrátka už nesmaže. A jelikož koncert jel podle scénáře od jeho narození, zasloužila si i tahle etapa připomenutí. Po písni "Jó ulice" proto zazněly hned další tři písničky od kapely Orlík a to rovnou "Skinhead", "Faschos" anebo "Bílej jezdec", kterou hromadně odzpívalo snad celé publikum a málem by přeřvalo i samotného Landu. Tyhle pecky rozhodně sklidily snad největší úspěch v průběhu celého večera, ať už za odvahu je po letech znovu zahrát anebo za to, že snad už nikdo z diváků nečekal, že by tyhle písně mohl někdy na koncertě ještě slyšet. Zajímavostí však bylo, že na tyhle "orlíkovské" písně se jaksi nenápadně vytratil kytarista Tomáš Vartecký a nahradil ho další relativně známý muzikant Miloš "Mimi" Knopp, který tyhle punkovky odhrkal. Nevím, zda-li za tím stál nějaký osobní negativní postoj Varteckého k těmhle písním nebo jaký byl pravý důvod výměny, každopádně to bylo celkem zvláštní. Přitom "Čecha" odehrál bez problémů.
Celý koncert provázely celkem vtipné animace na obrazovce, které znázorňovaly každou z Landových životních etap a snad málokdo ví, že se jednu dobu věnoval i černé magii. Tuhle dobu si připomenul temnou písní "Volám", při které ho už doprovázel symfonický orchestr a zároveň i dětský sbor, který těm písním dodával zase o trochu zajímavější atmosféru. Nejhezčí to bylo asi v písni "Tajemství", která s tímto sborem zněla fakt pěkně. Zpěvák prozradil během koncertu i jiné malé tajemství, že pravý důvod rozpadu kapely Orlík je popsán v textu písně "Valčík", což by tam do té doby hledal asi málokdo. Opomenuto nebylo ani jeho templářské období, chvíle, kdy se stal otcem, či jeho závodění v rally, kdy nemohlo zaznít nic jiného než píseň "Jen ať to sype". Během ní se za jeho zády promítaly záběry z nedávno odjeté Barumky, takže si člověk na chvilku připadal jako doma :-) Nemohlo chybět ani malé rýpnutí do svých odpůrců a negativně píšících novinářů, nejprve s písní "Smrtihlav" a později i se songem "Odplivnutí".
Přes různé životní mety se Landa dostal až do současnosti , tedy doby, kdy si začal hrát na kouzelníka Žita a toto "převtělení" mu, jak sám říkal, v mnohém ulehčilo život. Je prostě daleko jednodušší udělat ze sebe blázna a nikomu nic nevysvětlovat, užívat si života po svém a když se něco nepovede, tak to prostě byla jenom kejkle, která se nepodařila. Hudbu teď tvoří už jen pro radost, nikoliv pro obživu a živ je z jiných činností, na které není tak moc upřena pozornost médií. Každopádně nic z toho by asi nezvládl bez přízně fanoušků a koncerty jsou určitě nemalou částí jeho příjmů. Něco do kapsy určitě spadlo i za prodej nového CD, které si na Velekoncertě zajisté koupila značná část publika a z tohoto nového počinu zazněly na koncertě výjma úvodního "Bývali Čechové" další tři kusy. Jedním z nich byl už více jak rok známý "Uruz", který zazněl už i na loňském Žito tour a opět z podia létaly plameny hodně vysoko, neboť Landa v této písni "probouzí oheň." Je to docela silná a chytlavá pecka a její text má něco do sebe. Kvalitní byla i další nová píseň "Kejklířovo díkůvzdání", která má docela svižné tempo, ale v refrénu se celkem zadrhává. Každopádně určitě patří k těm lepším na novém CD.

Po asi dvou hodinách ohlásil zpěvák tzv. první konec, tedy moment, kdy skončil jeho hudební životopis a kdy se rozloučil se symfonickým orchestrem a dětským sborem. Na moment si odešla do zákulisí odfrknout i kapela včetně Dana Landy, aby se mohli vrátit na další část koncertu. Dan poté pronesl hezké poděkování k publiku a jelikož ho v této kejkli lidé nenechali a přišli v tak hojném počtu, tak jim slíbil, že je v tom taktéž rozhodně nenechá. No a v téhle části už létaly hity, na které se v předchozí části nedostalo, ale které by na jeho koncertě určitě zaznít měly, protože patří k takovým těm "bestovkám". Nemohli tedy chybět pecky jako "Motýlek", "Přízraky", "Třista z místa", "Ona" apod. V této části se Landa opět věnoval závažným aktuálním tématům a pronesl několik malých proslovů na téma válka, uprchlíci nebo svoboda slova. Konkretizovat jeho slova nebudu, záznamy jdou lehce dohledat na youtube, jen lze říct, že nezbývá než s tímhle člověkem souhlasit. Jako jeden z mála se tady ten náš český národ snaží nějak veřejně pozvednout, záleží mu na tom, aby nezapadly české hodnoty a historie a snaží se tady v těch našich připosraných obyvatelích něco vyburcovat. Ať už je to národní hrdost nebo odvaha chránit v boji svou zem, každý si z toho snad něco vzal a hned po opadnutí euforie z koncertu na to nezapomněl. Žijeme holt v divné době a jak Dan po skončení všech těch proslovů řekl: "Rád bych vám sice dneska řekl něco hezkýho, ale bohužel nás asi nic hezkýho nečeká". Koncert byl zároveň ukončen docela temnou písní "Raidó", taktéž z nového alba, kterou sice Dan už intonačně moc nezvládal, ale po tak dlouhém pěveckém výkonu už se ani nebylo čemu divit. S temnou náladou však z koncertu nikdo neodcházel a Landa spíš nabudil víc publikum předposlední písní "Kdož jste boží bojovníci", kterou opět odzpíval bez kapely jen s publikem.

Koncert to byl velmi povedený a určitě stálo za to se na něj do Prahy vypravit. Co se však moc nepovedlo? Loni na Žito tour běžel spot, který lákal na Velekoncert a zaznívalo v něm, že zde Landa vystoupí se všemi muzikanty jeho dosavadní kariéry. Otázka tedy zní, kde ten večer byli? Člověk by tedy čekal, že alespoň jako hosté by zde mohli vystoupit muzikanti jako např. Matásek, Volák nebo Žežulka, leč nestalo se tak a celý koncert odehrál Dan se svou sučasnou kapelou. Dále minulý rok Daniel sliboval, že v Letňanech postaví obří scénu, podobající se nějakému velechrámu, což se taky nestalo a bylo zde postavena stage řekněme standartních velko-festivalových rozměrů. Sice to bylo hezky nasvícené, projekce dobře udělané, ale obří scéně, jakou měli na Vypichu např. Kabáti se to nerovnalo. Na druhou stranu musím poznamenat, že muzikantovy typu Dana Landy a jeho kapele, která po podiu nikterak nepoletuje tahle stage bohatě stačila a vůbec mi to nijak nevadilo. Spíš jen narážím na to, co bylo předem slíbeno a jaksi nedodrženo. Všechno samozřejmě stojí nějaké peníze a tak pokud bylo z předprodejů jasné, že sto tisíc lidí nepříjde, nemělo význam dělat něco monstróznějšího. Lidé ze vzdálenějšího sektoru na stání taky prý měli docela problém s výhledem na boční obrazovky, které, musím uznat, byly uložené hodně nízko a při tak velké návštěvě bych očekával jejich lepší rozmístění. Nicméně s tímto já jsem problém neměl a proto si kupuju lístky před podium :-)
Co naopak bylo povedené? Od začátku se mi líbil zvuk, který byl alespoň v našem sektoru naprosto bezproblémový už od začátku koncertu. Symfonický orchestr sice v tom rockovém rámusu malinko zanikal, ale zpěv a ostatní nástroje byli slyšet dobře. Se zvukem však prý měli celkem problém v zadních řadách, což však nemůžu posoudit, ale chápu, že tak velký plac se zvučí těžce. Hodně se mi opět líbil výkon bubeníka Miloše Meiera, který má zkrátka talent od pánaboha a co ten dovede s rukama a nohama je zkrátka neskutečné. Každou Landovu písničku dokáže bubenicky oživit ještě něčím navíc a vyhrává si s těma paličkami bezvadně. Po Landovi rozhodně druhá největší persona koncertu! Jakoby zakřiknutě se mi ale jaksi jevil toho večera kytarista Tomáš Vartecký, kterého jsem tedy viděl hrát už v lepší formě. Nemyslím tím teď muzikantské umění, to mu rozhodně nechybí, ale nějak mi u něj scházel pohyb a dřívější energie, kterou do hraní dával. Každopádně ten nejlepší jeho moment, sólo v písni "Ona", mu tak trošku zkazil samotný Dan Landa, když do těch krásných tónů kytary stále něco vykřikoval. V tu chvíli mě to opravdu celkem sralo a říkal jsem si ať už mlčí a nechá to toho Varťáka dohrát :-)
Celý večer rozhodně stál za to ať už délkou celého vystoupení, která přesahovala víc jak dvě a půl hodiny, tak playlistem a atmosférou. Rozhodně řadu lidí potěšily i pecky od kapely Orlík a tenhle večer bude určitě patřit k vrcholným okamžikům kariéry Dana Landy. Je jen škoda, že doposud nikde oficiálně nezveřejnil, kolik nás tam vlastně bylo. Myslím, že kdyby to bylo víc jak 40 tisíc, asi by se už pochlubil. Takhle že by to bylo záměrné ješitné mlčení?

Pár fotek ZDE!!!

Skinhead; Faschos; Bílej jezdec; Tajemství; Kejklířovo díkůvzdání; Raidó

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Lukáš | 24. září 2015 v 8:46 | Reagovat

Morituri te Salutant nezaznělo?

2 RUDA RUDA | Web | 24. září 2015 v 10:27 | Reagovat

[1]: Tentokrát ne

3 Lukáš Lukáš | 24. září 2015 v 12:58 | Reagovat

[2]: Škoda, podle mě byl tenhle cover v jeho kariéře docela zásadní...

4 RUDA RUDA | Web | 24. září 2015 v 19:37 | Reagovat

[3]: Joo, taky jsem čekal, že by mohl zaznít, ale tak má dost svých vlastních pecek a ani při té délce koncertu se na všechny vypalovačky nedostalo. To by musel hrát do půlnoci :)

5 w@mp w@mp | E-mail | 26. září 2015 v 20:35 | Reagovat

Je nejaky oficialni zaznam celeho koncertu?

6 RUDA RUDA | Web | 27. září 2015 v 22:00 | Reagovat

[5]: Oficiálně se žádné DVD údajně vydávat bohužel nebude, což je škoda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama