My friends

Nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí :)

31. ledna 2011 v 17:11 | RUDA
Kamarádi promiňte mi to, ale já jsem to sem prostě musel dát! :-)))
Tak schválně, kdo se tam pozná??? ;o)

Kytára - má dřevěná láska :)

20. prosince 2008 v 15:03 | RUDA
Proč tu píšu zrovna o kytaře? Nedávno jsem se totiž nad tím tak trochu zamyslel a zjistil jsem, že je to taková moje "dobrá kamarádka" a hlavně takovej vypouštěcí ventil. Jí se můžu totiž kdykoliv prostřednictvím mýho hraní svěřit se všema svýma aktuálníma náladama a ona to svýma tónama zase vypustí hezky ven. Někdy mi to fakt pomůže a je to prostě fajn odreagování.

Kytarky mám doma dvě. Jednu akustickou, kterou jsem podědil po mamce a naučil se na ni takový ty jednoduchý základy a druhou elektrickou, kterou jsem si koupil letos z kraje roku za těžce vydělaný peníze. Byl to holt takovej můj další sen, kterej jsem si chtěl splnit. Za prvé to má daleko silnější a hlasitější zvuk než španělka, za druhé se tam dají vytvářet různý jiný tóny a zvuky, který prostě na klasické kytaře nezahrajete. No a na tuhle novou kamarádku já hraju moc rád, protože to už je zas fakt o něčem jiným. Leze z toho obrovská energie a obzvlášť když jsem doma sám a je možnost to na aparátu ohulit, tak to je potom paráda, div nepraskají okna v baráku :) Jinak se s tím bohužel musím krotit, bo doma pro hlasitý zvuk někteří bohužel nemají moc pochopení, ale zase když to na mě přijde a potřebuju si zahrát, tak mi tu chvilku tak nějak snad tolerují :)
Jinak se tím hraním člověk opravdu dokáže odreagovat. Je možná asi trochu poznat, když mám třeba blbou náladu a hraju tak trochu nasraně, div se struny neškubou, ale přitom to není nic, co by se nedalo poslouchat (teda aspoň pro mě), dokážu se s ní rozparádit třeba jen tak, když chci vypustit přebytečnou energii, naopak když je klídek, tak si jen tak vybrnkávám. Podle nálady si vezmu do ruky buď klasiku nebo elektriku a věřte, že se pomocí hudebního nástroje dá ztvárnit spousta nálad a pocitů. Smutek, radost, nasranost, pohodička… Ten kdo na něco hraje mi dá určitě za pravdu. Nejsem samozřejmě žádnej profík, bo se všechno učím sám a i když písničky už zahraju relativně v pohodě, tak určitě vím, že nehraju tou správnou technikou. Ale zatím je mi to tak nějak jedno. Samozřejmě se chci dál zdokonalovat a taky že budu, ale zatím mi to co umím na to naše békání u táboráků a na chatách stačí :o) Obzvlášť ta elektrická "přítelkyně" mi jistě ještě dá hodně zabrat. Hraje se na ni totiž docela jinou technikou a člověk kolikrát žasne nad těma profíkama, jak se dokážou ohánět prstama po hmatníku s naprostou lehkostí a sám doma při některých hmatech div nechytám křeč do ruky :D Všechno se dá ale naučit a chce to čas a hlavně pýli.
Nejradši mám stejně jen takový to svoje hraní, kdy si jen tak sednu a hraju si svoje tóny, vymýšlím různý riffy apod. Prostě svoje nápady, do kterých právě převádím momentální náladu anebo si hraju jen tak, pro radost. Někdy ze mě vylezou myslím si docela podařený riffy, kdy se nad tím pozastavím a řeknu si, že to bylo fakt dobrý, ale je asi blbý, že si ty nápady nenahrávám, bo někdy se mi třeba můžou hodit, až se rozhodnu skládat vlastní písničky :) Na druhej den to totiž většinou zapomenu a to je myslím celkem i škoda. Dřív jsem si občas něco nahrál, ale čím víc toho je, tak už se mi ani nechce zasírat si tím místo v počítači.
Každopádně je to docela hezkej koníček a pro mě i fajn zábava. A taky další věc, která mi umožňuje se v něčem zdokonalovat. Cesta k úplné dokonalosti bude sice ještě dlouhá …ale jak zpívá Danek Landů: "Touha je cesta i cíl" :)
Není pak nic lepšího, než si se známýma při kytaře hezky zabékat ;o)

My dog = my best friend :)

20. března 2007 v 21:05 | RUDA
Tahle fotka je prostě geniální!!! Tak moc se mi líbí, že si ji tady prostě musím vystavit :o) Já a můj vysmátej čoklík při jedné z letošních prvních jarních procházek. No prostě kámoši jak cyp :o)))

Happy birthday Bubáku

19. srpna 2006 v 16:43 | RUDA
Poslední dny se nám s těma narozkama nějak roztrhl pytel a tak teda dnes 19.8.2006 slaví další náš kamarid Jiří Hýža alias BUBÁK svoje 22. narozeniny.Přejeme samozdřejmě hodně zdravíčka, štěstí, lásky, peněz a ještě hodně skvělých pařeb. Happy birthday Bubáku :o)

Happy birthday Obrázku

18. srpna 2006 v 0:26 | RUDA
Dnes nebo vlastně už včera 17.8. slaví náš souputník a věrný kamarád Obrázek (PETR OBDRŽÁLEK) neuvěřitelných 28 let.Přejeme mu všechno nejlepší, havně hodně lásky a ať mu slouží zdravíčko.HAPPY BIRTHDAY OBRÁZKU

Vzpomínka na Zdravku :-)

13. března 2006 v 23:15 | RUDA
Když už tenhle blog má být o mě, tak tu musím zavzpomínat i na léta nejkrásnější a to na léta, kdy jsem chodil na Střední zdravotnickou školu do Kroměříže. Zažil jsem tu moc krásných, ale i ne moc pěkných situací, ale samozdřejmě v srdci mi zůstavají převážně ty zážitky krásné :-) Nezapomenu snad nikdy na moje bývalé spolužáky, po kterých se mi často stýská a docela mi chybí ta skvělá parta,se kterou jsme si užili kopec srandy.
Svou pouť jsme tady začali v roce 2001 a to byl takovej otrkávací rok,nikdo nikoho pořádně nezná, všichni vykulení z novýho prostředí atd. :-) Po lyžáku už se parta začala stmelovat a pak už to bylo jenom lepší.
Osobně za nejlepší roky považuju asi třeťák a čtvrťák. To už jsme byli perfektně sladění, navíc se začalo chodit na praxi do špitálu, takže byli vždycky nějaké zážitky a plno srandy.Myslím že jsme si na sebe tak zvykli, že jsme byli jako jedna rodinka. Když srovnám s ostatníma třídama, tak my jsme měli kolektiv perfektní.Samozdřejmě ne každý s každým byl uplně nejlepší kamarád, ale pokud se jednalo o společný záležitosti, zábavu nebo cokoliv jinýho, byli jsme absolutně při sobě a v pohodě.Myslím, že se tam sešla dobrá směska lidí a pokud šlo o srandu tak v tom nebyl nikdy problém.
Samozdřejmě bylo tu takové zdravé jádro třídy, kterému dominoval především Zdeňa s Raduškou, kteří byli asi nejschopnější ze všech a pokud se mělo něco zařídit nebo byl nějaký problém, většinou to zorganizovali oni dva, protože za A) měli velkou důvěru od paní učitelky třídní a za B) měli přirozený respekt jak u kluků tak u holek. Bylo taky fajn, že nás borců bylo ve třídě víc než jinde.Přiznejme si,že na Zdravku chodí víc baby a tak 6 kluků ve třídě byl extrém :-))) Ale asi to tak mělo být, protože kdyby tam byly jen samé baby, tak se asi navzájem pokoušou :-)
Mezi nejlepší akce patřily samozdřejmě výlety, kde se kolektiv výtečně utužoval :-)
Asi nejzajímavější byl týdení pobyt v Anglii, obzvlášť cesta autobusem tam a zpět, kde byla slyšet jen posádka z naší třídy a myslím, že jsme tam celou výpravu skvěle stmelovali.(taky pomocí domácí slivovičky a vodky :-) Nezapomenu na spáteční cestu kdy jsme se v Eurotunelu pod kanálem la Manch výtečně nakuli.No bylo veselo.(viz foto)
Na tohle se jen tak nezapomíná a doufám, že nám letos vyjde cesta do Skotska.To už nebudem jako študenti, takže to bude ještě větší mazec. Snad zase se Zdenkem (na fotce) zakalíme a bude na co vzpomínat.
Zdeňa byl můj parťák z lavice, spolu jsme dělali strašně moc kravin, že by se z toho jeden po...! Někdy jsme si připadali jako malí Jardi, ale prostě na prvním místě byla sranda a my jsme spolu byli na stejné vlně, takže nám to bylo jedno. S tímhle člověkem jsem si strašně rozuměl. V názorech, v muzice no a hlavně ve srandě :-) Zdeňa je strašně ochotnej a objetavej. Když jsem potřeboval, tak pomohl, nikdy se na nic nevymlouval, prostě fajn kámoš, na kterýho je spoleh. Taky velkej kulturista a chytrej kluk.Teď skončil na psychině!!! Ale né jako pacoš,ale jako ošetřovatel :-) Je fakt škoda, že nás škola rozdělila, protože myslím ,že z nás byli dobří parťáci. Ale věřím, že se jistě ještě mnohokrát sejdem.Teď jsme v kontaktu aspoň přes net.
Další soukmenovec,kterej dělá na psychině je Jaryn. Taky s ním bývá velká čuryna a máme rádi stejnej styl humoru.S Jarou už se znám strašně dlouho-od základky.Chodili jsme spolu do stejné třídy od 5.ročníku ZŠ až do maturity.Celkem haluz,ale prostě jsme se dohodli, že půjdem na zdravku, tak se naše osudy proplítali pořád.(Třeba s ním ještě skončím na psychině :-))) S Jardou jsme byli taky velcí parťáci už od základky.Na zdravce už to sice nebylo tak úplně ono, ale pořád jsme dobří kámoši.S Jarynem se totiž perfektně chlastá :-) Naposled jsme se spolu pácli asi na mojí bečce loni v létě, když přijel jako jedinej z pozvaných spolužáků, čímž potěšil!!! Jara bývá sice někdy náladovej, ale zato když má dobrou náladu tak je s ním prdel jak cyp! Teď spolu jezdíváme do Zlína na hokeje, takže jsme v kontaktu pořád.
Pokud mám zmínit ještě zbývající borce z naší bobří třídy tak je to Milhaus, Radoš a Honza. Bez nich by naše parta nebyla kompletní. Honza byl taky náš známej ze základky, chodili se Zdenkem naproti do třídy, takže my čtyři jsme se znali celkem perfektně což byla super výhoda. S Honzou jsem taky jeden rok na základce ve třídě pobyl než zběhl k matikářům :-) Taky dobrej kámoš, fajně se s ním kecá a taky je pro každou srandu.
Milan s Radošem byli jediní z borců, který jsem až do Zdravky neznal.S Milanem jsem se paradoxně nejvíc sblížil až na Vyšší odborné škole, kam jsme se spolu dostali po matuře do jedné třídy, což bylo smozdřejmě fajn.Myslím že až tady se z nás stali fakt dobří kámoši. Teď tam chudák válčí sám, protože mě ta škola absolutně nic neřekla, takže jsem ji dobrovolně opustil. Jsem zvědavej, jak to tam doklepe. I když je mi to taky trochu líto, protože se tam začala tvořit dobrá parta.
No a Radoš? To je kapitola sama o sobě:-) Tenhle člověk je strašně zvláštní.Kolikrát nevím jestli to hraje nebo je vážně tak ujetej.(v dobrém slova smyslu) Zprvu to byl takovej hodnej klučík, ale jak se rozjel, tak byl kolikrát k nezastavení. Byli jsme spolu v jedné skupině na praxi a co jsme spolu zažily srandy, to se nedá popsat. Zvlášť naše imitace na p.uč. Anču D. byly skvělé :-) Radoš je (nebo byl ?) strašnej vyhul! Kolikrát jsme si říkali, že už je z toho hulení uplně v řiti, ale k němu to prostě sedělo jak prdel na hrnec.Byl totiž tak správně střelenej a sranda s ním byla veliká.Taky výborná vzpomínka na stužkáč, kde vznikla tahle památná fotka dvou opilců :o)))
No jinak kdybych tu měl vzpomínat všech asi 22 holek ze třídy,nestačilo by mi místo. Všechny byli hodné a fajn. Nepamatuju se, že bych měl s někým problém.Všichni jsme se snažili spolu vycházet co nejlíp.S většinou se dalo výborně pokecat a udělat srandu. Největší srandistky asi Alka, Pavča, Míša, Bára a další,nechci na někoho zapomenout. Radušku už jsem zmiňoval, motor celé naší třídy, moc chytrá holka,všem nám pomáhla, hlavně když někdo něco neměl, na Ráďu se dalo spolehnout :-)
Taky nesmím zapomenout na Grgy! Náš terč se Zdeňou :-) To se nedá popsat, to se musí zažít.
Prostě všichni byli strašně moc fajn.Nejhezčí byl samozdřejmě stužkáč a maturitní ples.Strašně dojemný záležitosti.Asi nezapomenu na to, jak jsme zcela improvizovaně uprostře plesové zábavy nastoupili před plný sál a spustili naši třídní hymnu Vysoký jalovec.Myslím, že tam jsme všem ukázali, jaká jsme skvělá parta a paralerní třídě spadla dolní čelist a mohli nám jen tiše závidět.
Na tohle období má fakt moc pěkný vzpomínky, ať už byli chvíle zlý nebo dobrý.Někdy si říkám, že zdravka klukovi možná dá víc jak vojna.A asi na tom něco bude. Rozhodně se na vojně nikdo nesetká s lidským utrpením a fyzickou zátěž a buzeraci od nadřízených na zdravce zažijete taky.Každopádně jsem moc rád, že jsem to absolvoval a díky skvělým profesorům u maturity i velmi úspěšně dokončil!
Na lidi ze třídy nikdy nezapomenu a jenom doufám, že se budem nadále scházet, i když bohužel ne tak často.Všechny zas moc rád uvidím a rád pokecám o životě a myslím,že u toho asi neskončíme střízlivý :-) Moc mi chybíte lidi, mám vás rád!!!
NIKDY SE NEVRÁÁÁTÍÍÍÍÍÍÍ, POHÁÁÁDKA MLÁÁÁDÍÍÍÍ...... :o)

My (ex)girlfriend - Monička

19. ledna 2006 v 21:42 | RUDA
Určitě zde nesmím zapomenout ani na človíčka mému srdci nejbližšího, bez kterýho bych v životě asi blbě přežíval a je to moje krásná přítelkyně Monča!
S touhle krasavicí chodím už bezmála tři a půl roku a budete se divit- pořád se máme rádi :-) Poznali jsme se už asi před čtyřmi lety, a byli jsme asi rok "jenom" kamarádi a viděli jsme se za tu dobu asi 2 x nebo 3 x , spíš jsme si denně volali a nějakým způsobem se stalo,že jsem se do ní zamiloval :o) No a osud to tak asi chtěl,že jsme teď my dva spolu a máme se rádi. Bydlíme od sebe vzdušnou čarou co by kamenem dohodil,dokonce na svý baráčky vidíme z okna, ale cesty v našem okrese jsou tak debilně vymyšlené, že cesta k sobě nám trvá někdy třeba až půl hodiny, co teprve když jsme jezdili za sebou na kolech v mladších letech, to byly úmorné cesty trvající přes hoďku.V cestě nám totiž brání řeka Morava a přes tu nikdo doposud nevymyslel na tom místě, kde my to potřebujem nejvíc, most :-( Ale co by člověk pro lásku neudělal....!
Monča je takový moje sluníčko, který se směje a dodává mi dobrou náladu.Umí se ale taky i pěkně mračit a to se mi jako zas nelíbí :o) No ale to k tomu patří,každej má občas svoje nálady a já je mám taky.No kdo ne,že?! Jinak je to hrozně milá holka,kterou si většina lidí rychle oblíbí,je velice komunikativní a sympatická což se samozdřejmě hodí i k jejímu povolání kadeřnice,ve kterém je mimochodem moc šikovná. Mnoho mých známých už využilo jejího kadeřnického umění a myslím že byli spokojeni.Takže tímto jí tu vlastně dělám reklamu-případní zájemci,hlaste se mi na mail :o)))
Je to prostě dobrá holka, s kterou nebývá nuda. Doufám, že nám to spolu vydrží ještě dlouho,protože jsme fakt sehraná dvojka,moc mi na ní záleží a chci ji chránit před vším zlým,protože smutku už si za ten krátký život bohužel zažila dost :-( Nicméně se budu snažit,abysme měli oba radost ze života! Monča je i dobrá pařmenka,což dřív nebývala, ale asi jsem ji zkazil :) Když už jdem společně na nějakou akci,tak se dokáže dobře bavit. Ještě ji musím zpracovat na kvalitní muziku, protože doma ji kazí její diskofilní sourozenci,ale až to všechno vypipláme tak to bude dokonalý a třeba se mnou začne jezdit na víc koncertů než doposud :o)
Jediný co se mi na ní nelíbí je její zlozvyk a to je kouření (cigaret)! Už se zdálo, že je to v pohodě-dokonce rok nekouřila, no ale pak se stala věc která ji k tomu bohužel znovu dohnala :-(
Teď už je to snad lepší no a naštěstí je tak tolerantní, že aspoň nefajčí přede mnou!Občas je to taky pěkně tvrdohlavej Býk, ale na to si člověk časem zvykne.
Prostě Monča je holka k nezaplacení, kterou bych za nic na světě neviměnil.Je to moc hodná tolerantní holka a za to všechno si jí vážím a moc ji miluju. Už jenom pro to, že dokáže být s takovým člověkem jako jsem já :o)))

....and I´m so happy!!!

Aktualization (podzim 2006): Mno nepíše se mi to tady vůbec lehce, ale většina lidí už stejně dobře ví, že jsme se letos v létě po dlouhých čtyřech letech vztahu bohužel s Mončou rozešli, tak abych tady náhodou někoho nemistifikoval! Je to sakra těžký, ale život jde dál. Člověk se s tím nějak porve, a určitě přijdou lepší časy. S Mončou jsme snad nadále dobří kamarádi, mám ji pořád rád a bude mi na ní vždycky záležet. Rozešli jsme se celkem v dobrým takže žádnej důvod k nenávisti. Monička mi navždycky zůstane v srdíčku a nezbývá mi nic než jí poděkovat za krásnej čas, kterej jsme spolu strávili.Toť asi vše, víc vás nemusí zajímat :o)))

My friend - Vranys

19. ledna 2006 v 20:16 | RUDA
Dalším článkem do naší alkoholické party je Vranys.Většinou nechybí na našich společných akcích a je to taky správnej pařmen. S Bubákem jsou bratranci, takže jsou si v lecčems podobní (nejenom svýma hárama:o)
S Martinem se už známe dost dlouho,ale teprve pár let dozadu jsme se začali potkávat tak nějak častějš a víc spolu komunikovat.Je totiž o pár let mladší a v dětství jsme trávili každej víc času se svýma vrstevníkama.Vždycky jsme se akorát potkali na fotbale,kdy jsme spolu bojovali za žáčky v jednom týmu....kua to byly výsledky kolikrát :o))) No a víc jsme spolu začali kamarádit až ho Jura začal tahat na společný akce na chatu nebo na zábavy a tak.Je to naše stejná krevní skupina takže si všichni dost rozumíme-hlavně v hospodě :)
Je to fajnovej borec,se kterým se dá dobře pokecat,zapařit,zapenetrovať :o))) (nejde o žádnou prasárnu,však zasvěcení ví!!!) No poslední rok jsme se scházeli docela dost často,nejenom na kalbách, ale třeba i na letní brigádě, kde jsme si užili spoustu srandy a nezapomenutelných zážitků.Ale hlavně suprových hlášek z úst našeho majstra. "NABRÓSIŤ, VYSÁŤ A NAPENETROVAŤ" - na to se nezapomíná :o) Prostě prdel,to se musí zažít. Z poslední doby máme skvělý zážitky z cesty do Karviné, kde jsme jeli ještě spolu s Obrázkem na koncík.Tam jsme si taky zažili své...! Povedl se mu tam i supr zápich kdy nechtěně vymazal z foťáku asi 100 parádních fotek, ale my se na to za něj nezlobíme.
Myslím že Vranys je taky dost férovej a inteligentní kluk, má to v hlavě srovnaný a ví co chce.Mám dojem, že po stránce názorů si s ním asi rozumím nejvíc z naší partičky.Ale zas ne uplně ve všem-jak říkám někdy má každej svojí hlavu a stojí si za svým.Ale myslím že s Marťosem jsem se snad ještě nikdy nijak nepohádal,maximálně jsme do sebe trošku porýpali ale jinak v pohodě.
Někdy taky dokáže být dost náladovej a tvrdohlavej,ale to už prostě patří k jeho povaze. Naštěstí se tak moc často nechová,ale někdy to na něm jde spozorovat.Ale jinak je to celkem pohodář.
Je to taky velkej fotbalista a fanda do motorek.V létě po Těšnovicích a okolí prohání tu svoji mašinu skoro denně a já se mu nedivím, páč já to mít doma.....! Sport ho baví a to je dobře,i proto,že si s ním můžu o lecjakým sportíku pokecat.Máme prostě podobný záliby-ať už jde o motorky,auta,muziku,sport atd.
A stejně je nejlepší, když je ožralej-to pak dělá divy :o)))
THIS IS THE END, MY FRIEND!!!

My friend - Bubák

18. ledna 2006 v 23:41 | RUDA
Další človíček, kterej si zde zaslouží čestný místo je Bubák. Vlastním jménem Jura. Tenhle mladej veselej chlapík je jeden z mích nejlepších přátel, dalo by se říct nejlepší.Ve většině věcí si spolu rozumíme a dá se s ním o čemkoliv pokecat.A hlavně je s ním prča :)
Známe se už docela dlouho.Ale v mladších letech jsme spolu nějak extra nekomunikovali. Jezdíval do Těšnovic jen k babičce a to jsme se potkávali jen občas třeba na rybníčku při hokeji nebo při jiných kravinách. Až když jsme byli starší tak se nějakým způsobem zařadil do naší těšnovické party a trochu víc jsme se poznali.Chodívali jsme s partičkou do hospůdky a různě se scházeli až se z nás dvou postupně nějakým způsobem stali nejlepší přátelé.Přesně ani nevím kdy se to naše kamarádství tak vyvinulo (kdybys náhodou Jiří věděl,tak mi dej vědět,já si fakt nevzpomenu :-) Holt už je to dávno... Teď se nejvíc vídám paradoxně s ním, i když nebydlí v Těšnovicích.Tak nějak jsme zůstali ještě spolu s Obrázkem a chodili po všemožných akcích a dělali různé chlastačky. Mimochodem tihle dva mě stejně asi naučili chlastat! Teď nevím jestli jim za to mám být vděčnej,nebo jim nadávat :o)
Jura je strašně bezprostřední člověk a sere na lidi okolo,nenechá si nikým zkazit dobrou náladu a sám srandu teda rozhodně nikdy nezkazí.Na málokteré akci ho taky zastihnete střízlivýho-teda když zrovna nemusí řídit!Je to takovej malinkatej ďábel. Pro co se rozhodne,to udělá a nikdo mu to většinou nerozmluví. Je s ním většinou dobrá prdel! Někdy to ale i přežene, a to je s ním pak těžká domluva.
Jiří je taky velkej fanda do kapely Doga,kterou úplně žere a má od ní snad všechny suvenýry.Myslím, že vždycky má na sobě alespoň něco s nápisem DOGA. A když už nic, tak alespoň ponožky nebo řetízek :o)) Vztah k muzice máme společnej,líbí se nám stejný kapely,jezdíme spolu na fesťáky a koncerty a tam se možná naše kamarádství tak utužilo. Máme hodně společných zážitků,u kterých se vždycky pobavíme ať už to jsou akce na Vrbce na chatě nebo kdekoliv jinde.Vždycky se něco vymyslí a pak to většinou stojí za to.Nejlepší je když si trošku popijem a to pak přichází samo.Jura totiž když cítí chlast nebo kundu v okolí tak se nezná :o)))
Je to prostě kalič a s ničím se nepáře.Snad jen když mu nějaká mařka zlomí srdce tak je s ním těžká řeč.Ženský to je stejně pro Jiřího téma samo o sobě.Jeho heslo je prostě "žít a užít". Někdy ale skrz baby taky zapomíná na svý kámoše,z čehož nemáme moc radost.No snad se polepší...
Někdy si taky skrz srandu neuvědomí,že může člověku ublížit.I když si to třeba neuvědomuje,tak dělá věci,které pak toho druhého zamrzí. Hovořím z vlastní zkušenosti,která se stala před pár dny.Jiří si ze mě prostě chtěl vystřelit,což my děláme často mezi sebou,ale tentokrát se mě dotkl na dost nevhodné téma,což mě na něm moc zamrzelo.Možná,že kdyby se prozradil hned,brali bychom to všichni jako srandu a mohlo být vše v pohodě,ale on se tvářil jakoby nic a doufal,že na jeho podfuk nepřijdu.Což by bylo pro mě o to horší!!! Nakonec jsme si všechno snad vyříkali (nebo zatím spíš vypsali), ale i tak mě to dost zklamalo.Tohle by si kámoši dělat neměli.Chápu když si ze sebe střílíme,ale tohle bylo zahnaný až moc daleko.Možná jestli to Juro budeš číst, tak věř,že já umím odpouštět! Doufám,že nikdy nic podobnýho už nezopakuješ a bude mezi nama zas všechno OK. Každej dělá chyby a já jsem si toho vědom,takže ti tímto vzkazuju,že už je všechno v pohodě!!! I když ještě asi bude chvilku trvat,než na to uplně zapomenu :-(
Ale seru na to,život jde dál a snad máme před sebou ještě kotel společných zážitků.
KÁMOŠI MUSÍ DRŽET PŘI SOBĚ A NE DĚLAT SI NASCHVÁLY!!!
THIS IS THE END, MY FRIEND!!!

My friend - Obrázek

17. ledna 2006 v 20:56 | RUDA
Tak tohle je vážení náš Obrázek.Na úvod jsem se rozhodl, že tu udělám čestné místo pro mé nejbližší kamarády a Obrázek se stal prvním VyVoleným :) Asi tady neuvidíte všechny moje kámoše,páč je jich docela dost,ale těm nejbližším, s kterýma se stýkám docela často, tady věnuju čestné místo.
Na úvod jsem tedy zvolil našeho "maskota" Pecu. Nikdo mu už tedˇasi neřekne jinak než Obrázek.Tohle totiž vzniklo z jeho nezapomenutelných hlášek, kterýma tenhle člověk srší den co den. Nevím kde to bere, ale chvílema mě taky ty jeho kecy už serou :-) Viz. nedávná ranní cesta na vlak po kalbě v Karviné, kdy se tenhle člověk blbýma kecama dostával z draku.Mu to pomáhalo, ale já měl hlavu jak škopek.Nebo taky cesta na Slady na Nšoči, kdy imitoval nějakej přiblblej film a kolemjdoucí chlápci si o něm mysleli, že je buzerant a pronesli na něj nějaký narážky :-)
S Obrázkem je totiž většina akcí nezapomenutelných.Ten člověk když se rozjede,tak je k nezastavení.
Super bývají akce na Vrbce na chatě,různý zábavy,chlastačky...prostě kde chybí Obraz,chybí kus srandy.Většinou nezklame,ale už pomalu stárne a taky už to není takovej drak co býval.Přece jen mu táhne na třicet, ale holky bacha-je pořád volnej!!! Zato když se dostane do varu,tak to pak je něco:)
Někdy to s ním máme i těžký,to když si postaví hlavu začne ťápat kraviny, ale my co ho známe delší dobu už pro to máme pochopení a vycházíme s ním uplně bez problémů.Je to vlastně můj soused odnaproti takže se známe vlastně už odmalička,kdy jsme spolu ještě s mým bráchou dělali všelijaký lumpárny.Peťa je taky hrozně objetavej, když má čas, tak s čímkoliv rád pomůže co se týče manuální práce nebo čehokoliv jinýho.Si ještě pamatuju jak nám pomáhal skládat uhlí :o))) Prostě v tomhle mě ještě nikdy nezradil a za to mu patří velkej DÍK!
Někdy ale dokáže i na své kamarády zapomenout a věnuje se zrovna tomu,co je pro něj výhodnější,za což u nás má černý puntíky.Ale poslední dobou už se to lepší,takže doufám,že se polepší uplně!!!Ještě bych mu vytknul hraní na blikačkách,což se mi nelíbí a on to ví! Někdy se mu zadaří,ale většinou ne,takže pak stejně nadává,že udělal kravinu.Takže tohohle ho musíme ještě odnaučit.Jinak je to taky velkej fanda do muziky,rybaření a do elektroniky-jeho pokoj je prošpikovanej snad všema moderníma kravinkama co se dají koupit.Teď je pišnej na svoje nový suprbedny:o)Ještě mu chybí domácí kino a už tam bude mít asi všecko!
Jinak Obrázek je celkem čistej človíček,kterej vychází skoro s každým a nedělá mu problém si pokecat s uplně cizím člověkem!!! Jak říkám, je to dobrej kámoš, je pro každou špatnost a my ho za to máme rádi :o) Nestydí se třeba ani zapózovat fotografovi před narvanou hospodou :o)))
THIS IS THE END,MY FRIEND!!!
 
 

Reklama